Otázka: Ekonomie
Předmět: Společenské vědy, Ekonomie
Přidal(a): Elienne
EKONOMIE
Ekonomie – teorie, vědní obor,
Ekonomika – reálné fungování trhu,
- Mám potřeby, co musím pokrýt a pak mám něco, co chci pokrýt – jen nějakou částkou = musím si určit priority a něčeho se vzdát,
- Věda o tom, jak společnost hospodaří s omezenými zdroji, které má, jaké ekonomické statky vyrábí a jak je rozděluje,
Ekonomický statek
- Každé zboží, které je předmětem hospodářství / trhu – je po něm poptávka, je potřebné, chtěné,
Typy ekonomických statků
- Vzácný – má omezené zdroje, ale zároveň je užitečný, potřebný, chtěný,
- Volný – neomezené zdroje, je užitečný a chtěný (Slunce, částečně voda, vzduch),
Obory Ekonomie
- Normativní – teoretická, vytváří ideální zákonitosti fungování trhu – normu,
- Pozitivní – popisuje reálné fungování trhu a má na starost formulaci zákonitostí,
- Mikroekonomie – sleduje chování jednotlivců na trhu (firmy, domácnosti),
- Makroekonomie – sleduje fungování národního hospodářského celku,
Výrobní faktory
- Půda – důležitý omezený zdroj, roste poptávka – zvyšuje se cena,
1) zemědělství (potraviny) – důležitým faktorem je bonita (úrodnost),
2) stavebnictví (parcely) – hodnotí se umístění u velkých center,
Pozemková renta – peníze na pronájem půdy, poptávka se zvedá,
- Lidská práce – je dána počtem ochotných a schopných lidí – věk od 18 let do 62,
Nezaměstnanost
1) Dobrovolná – stav kdy nabídka pracovních míst je vyšší než poptávka (např. si hledají druhé místo),
Strukturální – lidé se propouštějí, ale pracovní místa jsou – dojde k rekvalifikaci,
– pro ekonomiku to není nebezpečné,
2) Nedobrovolná – poptávka lidí po práci je vyšší než počet pracovních míst,
– záleží na délce, zátěž pro ekonomiku (lidé neodvádí daně a stát do nich investuje),
Úroveň práce roste – se zvyšováním kvalifikace, s novými pracovními místy, nové technologie, motivace,
- Kapitál – akumulované zdroje (finanční, reálné – budovy, fiktivní – papíry),
– „akumuluje“ – nabývá – znova se vkládá do oběhu, navyšuje se,
1) Peněžní (finanční) – investice,
2) Reálný – konkrétní věci, budovy, zařízení,
3) Fiktivní – papíry v penězích (akcie, dluhopisy), - Přírodní suroviny – zachází se s jako půdou,
- Technologie – nápady, myšlenka,
Ekonomický růst
- Vím jaká je poptávka – vím, kolik je ideální vyrobit – Hranice výrobních možností – situace, kdy maximálně využívám své zdroje,
- Něco můžu navýšit, pouze když uberu druhé položky (snížím výrobu hrušek a zvýším výrobu jablek) = Obětovaná příležitost (ale stále využívám maximální hranici výrobních možností),
- Ekonomický růst – posunutí hranice výrobních možností (např. díky nakoupení nových strojů, nové pracovní síly, nové pozemky),
- Krátkodobě lze ekonomiku Přehřát – nelze dlouho udržet, je nutné brzy zdroje doplnit, nebo hrozí zhroucení,
Ekonomické subjekty
1) Domácnosti
- Zaměstnanci, dodávají výrobní faktor práce, plat směnují za výrobky – poptávka záleží na této složce,
2) Firmy
- Cílem vyrobit a prodat se ziskem – zastávají nabídku i poptávku (aby mohli vyrábět, musí i nakoupit),
3) Stát – vláda
- Regulují nabídku i poptávku – pokud do trhu nezasahují, trh má ekonomické výkyvy – musí zasahovat, přispívají obrovské peníze,
Tržní prostředí
- Prostředí, kde dochází ke směně zboží (výrobek, který je určen ke směně),
- Zboží má směnnou a užitnou hodnotu – dána množstvím lidské práce,
- Směnná hodnota – vyjádřena penězi, to co je na trhu a kolik jsme ochotni zaplatit,
- Užitná hodnota – relativní, ovlivňuje cenu, kterou jsme ochotni zaplatit – jak moc je to pro nás užitečné, jak moc to chceme,
CENA
- Informuje nabídku i poptávku,
- Je v ní obsažena hodnota (kvalita výrobku), užitná hodnota (nabídka ví, že to lidé potřebují), zisk – zvedá se, když jdou ceny nahoru,
Typy trhu:
- Agregátní – vše co utváří trh a funguje,
- Individuální – trh s konkrétním výrobkem,
- Dílčí – trh jednoho druhu výrobku od více dodavatelů,
Co vyrábět? O tom rozhoduje poptávka,
Jak? V jaké kvalitě? Rozhodují firmy, strana nabídky a konkurence – monopolní prostředí,
Pro koho – přerozdělování důchodů,
Tržní systémy
- Zvykový – tradice, příliš nesleduje otázky poptávky, jde podle toho, co se kdy prodává (Kapři na Vánoce),
- Přídělový – v socialistických zemích – dopředu naplánovaná výroba (nereagovalo se na poptávku), centrálně řízena výroba,
- Tržní – ovládán poptávkou a nabídkou, funguje, pokud má konkurenci,
Ekonomické sektory
- Primární,
- zemědělství, těžba surovin,
- upadá, měli bychom se snažit být soběstační (jsme závislí na dovozu),
- zemědělci mají velmi nízké dotace – občas jsou i ztrátoví (např. nízká cena mléka, když je ho příliš),
- Sekundární,
- Navazuje na primární – zpracovatelský průmysl – větší procento zaměstnanosti,
- Terciální – služby, neustále se rozšiřují,
- Kvaternání – objevuje se od 90. let – věda, výzkum, technologie,
- Velmi rychle se rozrůstá, pro stát se stává vůdčí,
Mikroekonomie
- Zabývá se fungováním tržních zákonů u jednotlivce,
Poptávka
- Individuální – poptávka po určitém druhu produktu,
- Dílčí – poptávka po konkrétním druhu zboží,
- Agregátní – celková poptávka,
- Nejméně důležitou je dílčí poptávka,
- zákon trhu klesající poptávky – s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží,
Poptávka je množství zboží (Q), které jsou kupující lidé ochotni za danou cenu (p) koupit,
Faktory ovlivňující poptávku
- Cena,
- Substitut – výrobek, který může nahradit dané zboží (nekoupím si jablka, ale hrušky), cena ovlivňuje poptávku,
- Komplement – výrobek, který kupujeme v závislosti na původním zboží,
- Velikost důchodů – jestli jsou lidé schopni pustit peníze do oběhu,
- Preference – sezónnost, trendy, zvyky,
- Demografické změny (počet a charakteristika nakupujících) – populace stárne, musí šetřit,
Poptávka ROSTE (na grafu směrem doprava)
- Zvýší se poptávka a cena komplementu se sníží,
Zvýšení poptávky – PROČ?
- Preference,
- Snížení ceny komplementů,
- Zvýšení důchodů,
Poptávka KLESÁ (na grafu směrem do leva)
- Zvýšení ceny substitutu,
Snížení poptávky – PROČ?
- Sezónnost,
- Snížení ceny substitutu,
- Zvýšení ceny komplementů,
Nabídka
- Individuální – nabídka určitého druhu produktu,
- Dílčí – nabídka konkrétního druhu zboží,
- Agregátní – celková nabídka,
- Množství zboží (q) nabízeného při určité ceně (p) všemi prodávajícími,
- zákon trhu – zákon stoupající nabídky – s rostoucí cenou roste i nabídka na zboží,
Stoupající
- Do nabídky vstupují i ti, kteří mají vyšší náklady,
- Obětovaná příležitost – více se zaměří na výrobu určitého výrobku,
- Rozšiřování výroby – zvýšení tisku,
- Cena pokrývá zvýšené náklady,
Ovlivňující faktory
- Cena,
- Změna nákladů (suroviny, cena energie, technologie),
- Změna vnějších výrobních podmínek (počasí, sezónnost, daně, odvody),
- Ceny alternativních výrobků (přelévání kapitálu),
- Rovnovážná cena – ideální teoretická cena, reálně nenastane,
Hospodářský cyklus
-
- Ekonomika prochází pravidelnými ekonomickými cykly,
- Fáze,
- Expanze – konfigurace (růst),
- Nabídka, poptávka roste,
- Zvyšují se ceny,
- Snižování nezaměstnanosti,
- Zvyšování plat,
- Stát má větší příjmy (daně) – možné investice, legislativa,
- Vrchol,
- Trh je nasycen,
- Výroba jede naplno,
- Snaha o vývoz – musí být konkurenceschopný, minimálně stejná kvalita a nižší cena (musí si udržet zisk), zásahy státu – udržování slabé koruny,
- Krize (recese, deprese),
- Snižování ceny,
- Zvyšování nezaměstnanosti,
- Lidé spoří, přestávají kupovat,
- Sedlo,
- Vyrovnává se poptávka s nabídkou,
- Zůstávají na trhu silné firmy, spousta krachuje,
- Pročištění nabídky,
Začíná se od znovu – díky firmám – zjišťují poptávku, nové technologie, snaha o rozšíření (nová pracovní místa).
Selhávání trhu – exterualita
- Mezi poptávkou a nabídkou se vytváří cena, ale něco neakceptuje,
- Z výrobku má prospěch někdo třetí, ale zadarmo, profituje pro svůj výrobek, nebo někdo třetí na to doplácí (ničení životního prostředí),
Pozitivní
- Z výrobku profituje někdo třetí, kdo si profit nezaplatil – ve svém zboží má vysokou cenu,
Negativní
- Výrobek/výroba má negativní dopad na někoho třetího, kterému se za to neplatí,
- Většinou se týká životního prostředí, zasahuje stát – pokuty, dotace těch, kteří trpí,
Struktura trhu
- Typy konkurenčního prostředí,
- Charakter ukazatele,
Vstup do trhu – jednoduchý / složitý,- Velikost firem,
- Specifikace výrobku – cena,
- Dokonalá konkurence,
- Ideální stav, neexistuje,
- Vstup do odvětví je jednoduchý,
- Není monopol, firem je více,
- Spotřebitel nevyhledává značku,
- Cena bude u všech výrobků podobná a nízká, blízká výrobním nákladům,
- Monopol,
- Negativní projev tržního prostředí,
- Stát to nechce – hlídání protimonopolním úřadem,
- Vstup do odvětví je velmi složitý,
- Odvětví ovládá jedna firma, která vyrábí většinu zboží – určuje si cenu (ze začátku nižší, postupně je navyšována, ale spotřebitelé stále musí kupovat),
- Cena daleko nad výrobní náklady – snaha o regulaci státem,
Druhy monopolu
- Kartel – nejnižší forma, podniky netvoří jeden, domluví se pouze na výši ceny – „kartelové ceny“,
- Sindikál – provázanější spolupráce, spojí se při vyjednávání cen surovin, rozdělení odbytišť,
- Trast – dochází ke spojení mezi firmami, vzájemně spolupracují při výrobě – dělení práce,
- Koncern – firmy fúzují, větší firma pohltí menší firmu, vzniká jedna koncernová firma,
- Oligopol,
- Blízko k monopolu,
- Na trhu několik velkých producentů, kteří si rozebrali trh,
- Mohou mít stejné či podobné výrobky,
- Firmy se spolu neoficiálně domluví na ceně, rozdělí si trh,
- Vstup do odvětví je velice složitý,
- mez,
- Zabraný trh,
- Záleží na zákazníkovi,
- Mnoho výrobců, ale nikdo není většinový,
- Veliký sortiment – firma se musí snažit zákazníky nalákat ke svému výrobku,
- Snaha o vybudování značky – musí být podpořena kvalitou,
- Cenová konkurence – hlavní prostředek pro konkurenci je cena,
- Cenová válka proti jiným firmám – snižování ceny na co nejvyšší rozdíl mezi nimi a ostatními,
- Necenová konkurence – jiné formy boje – reklama, kvalita, design,
Mezní užitek
- Spotřebitel kupuje výrobky, aby z nich měl nějaký užitek,
- Nemůžeme si dovolit vše,
- Spotřeba omezena,
a) finančně – kolik máme peněz,
b) časově – nemůžeme být všude,
c) fyzicky – jídlo – nemůžeme sníst tuny, - Racionální volba mezi možnostmi – rozhodneme se tak, aby přinesly co největší užitek,
Hranice užitečnosti – mezní užitek,
– hranice, kdy už přestáváme mít užitek, je to poslední jednotka užitku (malý, ale pořád tam je),
- Maximální hranice užitku dosahujeme tehdy, rozložíme-li svůj příjem mezi různé zboží tak, aby nám každá vynaložená koruna přinášela přibližně stejný mezní užitek.