Alexandr Nikolajevič Skrjabin

dějiny

Otázka: Alexandr Nikolajevič Skrjabin

Předmět: Dějiny hudby

Přidal(a): Natálie

Alexandr Nikolajevič Skrjabin

(6. ledna 1872, Moskva – 27. dubna 1915, Moskva)

skladatel a klavírista, měl velké filozofické vzdělání
původně se chtěl věnovat vojenské kariéře, nakonec ale vstoupil na moskevskou konzervatoř, kde studoval skladbu a klavír
prosadil se i jako brilantní pianista, často vystupující i v západní Evropě
neměl žádné přímé žáky, zůstal osamocenou osobností ruské hudby
přesto se stal typickým představitelem mentality ruské inteligence z doby těsně před nástupem bolševické Říjnové revoluce
mezi jeho následovníky se hlásí řada vynikajících experimentálních autorů
jeho tvorba se až na nějaké výjimky vymezuje na hudbu symfonickou a klavírní
hlásí se k Wagnerovi (inspirace) – tristanovská generace

1) Přebírá leitmotivy

2) Podobně jako Wagner usiluje o syntézu všech umění (gesamtkunstwerk)

snaží se působit nejen na zrak a sluch, ale i jiné smysly (čich)
„světelný klavír“ – hraje intervaly, které odpovídají akordům díla, na jejich základě mají vznikat určité barvy
vrcholem těchto tendencí měla být skladba Oratorium mysterium (mělo se provozovat pod čirým nebem)

3) Tristanovská harmonie- kvartové intervaly

Skrjabin vytváří prométheovskou stupnici na základě alikvotních tónů a na jejím základě prométheovský akord
(důsledně kvartový) c fis hes e a d g (c) (zv.4, zm.4, zv.4, č.4, č.4, č.4, č.4) – nelze ho rozvést
napsal 70 opusůpouze pro orchestr a klavír (s výjimkami)
jako klavírista vycházel zpočátku z Chopina
10 sonát (7. Bíla mše, 9. Černá mše)
etudy a preludia
orchestr
5 symfonií – čím pozdější dílo, tím spíše symfonická báseň
vyznačují se velkým orchestrem
cílem není produkovat silný zvuk, ale vytvářet barvy
3. symfonie: Božská báseň
4. symfonie: Extatická báseň
5. symfonie: Prométheus
báseň ohně (symfonická báseň)
objevuje se zde světelný klavír a klavír, který má koncertní charakter
v závěru se objevuje vokalíza