Behaviorismus – maturitní otázka

 

Otázka: Behaviorismus

Předmět: Společenské vědy, Psychologie

Přidal(a): klarinecka

 

 

Co je to behaviorismus

  • myšlenkový směr, v jehož centru zájmu stojí chování, jeho pozorování a analýza
  • Psychologie je podle pojetí behaviorismu čistě objektivní, experimentální přírodní věda. Jejím cílem je předvídání a
    ovládání chování
  • Není v něm žádná introspekce (protože ta je subjektivní a věda by měla být založena na pozorovatelných a měřitelných jevech, takže žádné vnitřní duševní stavy a procesy člověka
  • Na dalších 40 let se stal behaviorismus dominantním přístupem

 

Osobnost z pohledu behaviorismu

  • V psychologii neexistuje jednotné pojetí osobnosti, je jich kolem 15ti
  • To, jak se osobnost vykládá závisí na tom, jak se vykládá celá psychologie
    • Např. Právě behaviorismus vykládá psychologii jako nauku o chování
  • Za celý život se setkáváme se spoustou zkušeností, a to naši osobnost formuje
  • Osobnost z pohledu behaviorismu je souhrn všech našich dosavadních zkušeností
  • Raný behaviorismus pracuje pouze s pojmy stimul-reakce (není v něm žádná autonomita, žádné opravdové já, které by fungovalo bez závislosti na okolních situacích
  • Naše chování z pohledu behaviorismu je tedy: nutný výsledek všech okolních stimulů
  • Kolem nás je spoustu stimulů, ty vedou k jedné naší reakci
  • Reakce není svobodnou vůli, pouze nutným výsledkem všech okolních stimulů, které nás k této reakci dovedly
    • Např. rozzlobený pes=útěk člověka (nechtěl sám utéct, ale situace ho k tomu dovedla)
  • Problém je, že v raném behaviorismu se nepracuje s vnitřním světem jedince

Ivan Petrovič Pavlov (1849-1936)

  • Ruský fyziolog
  • Svými výzkumy poskytl poklady pro vznik behaviorismu
  • Teorie klasického podmiňování
  • 1904 NC výzkum trávících procesů
  • Používal psy, kterým byl v ústní dutině chirurgicky implantován vývod, jímž byly sliny odčerpávány do malé nádobky
  • Sledoval tak produkci slin při přijímání potravy
  • Pavlov si za nedlouho všiml slinění psů ještě před tím, než potravu obdrží
    • Např. Když zřízenci otevírali dveře, nebo dokonce když slyšeli jejich kroky
  • Toto označil jako podmiňování a začal ho systematicky zkoumat
    • Nepodmíněný podmět (jídlo)
    • Nepodmíněný reflex (slinění)
    • Podmíněný podmět (metronom)

 

Podmíněný reflex (slinění)

  • Pavlov podmiňoval reakci u zvířat a vytvářel u nich experimentální neurózy, což byly reakce na nejednoznačné podněty vedoucí k dezorientaci až vnitřnímu konfliktu
  • Pokud máme jisté naučené chování a nerozumíme podnětům rozvíjí se právě zmatenost, která vede k neuróze. Podle Pavlova neurózy souvisí s typy vyšší nervové činnosti, kterou tvoří 2 základní procesy (podráždění a útlum)

Dále rozlišuje 4 základní typy, které převzal z Hippokratovy typologie temperamentu:

  • Sangvinik: Vyrovnaný, rychlý a silný typ, u kterého je třeba pracovat s vytrvalostí. Má veliký zájem o vše.
  • Flegmatik: Silný a vyrovnaný typ, ale oproti sangvinikovi pomalý. Problémy se zvládáním nových aktivit.
    • u těchto dvou typů je malá pravděpodobnost vzniku neurózy
  • Melancholik: Slabý typ. Převažuje útlum a pasivita. Slabé podráždění.
  • Cholerik: Silný, aktivní typ, ale nevyrovnaný. Oproti melancholikovi u něj převažuje vzruch nad útlumem. Sklony k hysterické formě neurózy
    • mají větší sklon k neuróze
    • Typ umělecký, který je společný pro zvířata i pro lidi a představuje skutečnost. Zařazuje sem dojmy, představy, pocity, obrazné myšlení, zvýšená emotivnost, a umělecká činnost. Typ s touto převahou může onemocnět hysterií.
    • Typ myslitelský neboli vědecký je spojen s lidským myšlením a má sklon k abstraktnímu myšlení, zvýšené kritičnosti, filozofování, vědecké činnosti, nerozhodnosti. Má sklon k psychastenii.
    • Pokud člověk u kterého výrazně převažuje buď umělecký nebo myslitelský typ, je zároveň melancholik či cholerik, je u něj velká šance vzniku neurózy
    • Pavlov měl velký vliv např. Na Johna B. Watsona a B.F. Skinnera

 

Edward Lee Thorndike (1874-1949)

  • V téměř stejné době, kde prováděl Pavlov experimenty v Rusku, začal Edward zkoumat chování zvířat
  • Byl prvním ,,opravdovým behavioristou, přestože své výzkumy prováděl dlouho předtím, než byl pojem behaviorismus zaveden
  • Když ukončil studium, rodila se vědecká psychologie jako nová oblast univerzitního studia a Thorndika lákala šance využít tuto novou vědu v souvislosti s jeho zájmem o výchovu a učení
  • Thorndikovým původním záměrem bylo studovat proces učení u lidí, když však nemohl získat pro svůj výzkum vhodný objekt, obrátil se ke zvířatům
  • Prováděl experimenty s kuřaty, kočkami a krysami
  • Kuřata-bludiště
  • Kočky-puzzle boxes (hladová kočka sebou šije ve skříňce-omylem jí otevře-unikne-zapamatuje si nebo hladová kočka kouše mříže-neunikne-zapomene)

 

Zákon efektu

  • Pozitivní výsledky si pamatují, negativní zapomínají
  • Pravděpodobně se při nové podobné situaci bude opakovat reakce s uspokojujícím výsledkem
  • Bylo to první formální vyjádření principu, na němž se skládá celá behaviorální psychologie (spojení mezi stimulem a reakcí a jeho relevantnost vzhledem k procesu učení a chování)
  • Snažil se ukázat, že výsledek je to co určuje jak se budeme nadále chovat
  • Lidská inteligence
  • Čím inteligentnější jedinec, tím větší jeho schopnost vytvářet spoje mezi stimulem a reakcí
  • Vytvořil IQ test CAVD (completion, arithmetic, vocebulary, directions)

Zkoumá zde:

  • Mechanickou inteligenci-Schopnost pochopit jak věci fungují
  • Abstraktní inteligenci-tvúrčí schopnost
  • Sociální inteligenci-interpersonální dovednosti
  • Rozpracoval teorii učení, která má rovněž své místo v základech výchovné psychologie dodnes
  • Pokus x omyl (nebo také :pokus x náhodný úspěch) = hlavní forma učení (protože z toho plyne ponaučení)

 

Zákon přirozeného učení ( např. hlavolamová skříňka)

  • Zákon výsledku/efektu (Pozitivní výsledky si pamatují, negativní zapomínají)
  • Zákon cviku (cím časteji to opakujeme, tím rychleji a lépe to zvládneme)
  • Zákon pohotovosti(čím větší motivace, tím rychlejší proces učení)

John B. Watson (1878-1958)

  • Americký psycholog, zakladatel behaviorismu a po několik let jejím charizmatickým vůdcem
  • Autorem díla manifest behaviorismu, kde popsal hlavní rysy raného behaviorismu, který upřednostňuje vnější vlivy před duševním stavem člověka
  • Odmítá instinktivní chování, tvrdí že vše je naučeno
  • Považuje za důležité jen podněty z okolí (vrozené dispozice prý nejsou tak rozhodující, jak se o nich tvrdí (výchova má obrovský vliv)
  • Proslavil se výrokem dejte mi tucet zdravých dětí a já z každého z nich udělám odborníka, kterého náhodně vyberu jako lékaře, právníka, umělce, obchodníka dokonce I žebráka či zloděje, bez ohledu na jeho talent sklony nebo na vlastnosti jeho předků
  • Neemocionální výchova dětí
  • Zde byli jeho myšlenky bohužel společensky nejvlivnější
  • Přílišnou lásku odmítal, že je prý sentimentální a vedoucí k nadměrné závislosti dítěte na rodiči
  • Žádné pusy na dobrou noc, žádné sezení na klíně atd. Mělo by se s dětmi zacházet jako s malými dospělými
  • Kvůli němu byla celá generace postižena něčím, co lze dnes považovat za disfunkční výchovu..měl spoustu kritiků

Malý Albert

  • Dle Watsona máme od narození tři základní emoce : strach, vztek a láska
  • Cílem experimentu bylo dokázat, že původní emocionální reakce se mohou prostřednictvím podmiňování rozšířit na jiné objekty, čili že je možné naučit dítě bát se zvířete tím, že mu bude opakovaně ukázáno současně s hlasitým strach vzbuzujícím zvukem kladiva
  • Jako vedlejší objev zjistili, že např cucání palce Albertův strach poměrně redukuje, zamýšlejí se také nad slučitelností s Freudovou psychoanalýzou (Watson si společně s jeho asistentkou (manželkou) dělal srandu z toho, že kdyby někdo z Freudových stoupenců později na základě snů u Alberta objevil strach z tulení kožešiny, předpokládal by, že si Albert ve věku tří let hrál s pubickým ochlupením matky a byl za to přísně potrestán)

 

Joseph Wolpe

  • Vymyslel základ pro pozdější behaviorální psychoterapii
  • Dříve psychoterapie ovládány Freudovskou psychoanalýzou, ale to je moc zdlouhavé a pro Wolpheho potřeby ne vždy efektivní, protože léčil vojáky během 2. světové války z posttraumatické stresové poruchy…použil jinou metodu založenou na tom, že lidé nemohou pociťovat na jednou 2 protichůdné reakce např. Mít úzkost a zároveň být uvolněný
  • A jak to prováděl v praxi? Wolphe své pacienty žádal, aby si představily věc nebo událost, která pro ně byla stresující, jestliže začali pociťovat úzkost, povzbuzoval je, aby si přestali zobrazovat scénu a uvolnili se. Tento přístup postupně u pacientů odstranil pocit strachu

Dnešní behaviorální psychoterapie

  • Behaviorální psychoterapie je druh psychoterapie, který vychází z toho, že veškeré poruchy chování jsou vlastně naučenými reakcemi. Je pouze třeba nalézt vhodnou přeučovací metodu. Tvrdí, že neurotické chování vzniká v situacích vzbuzujících strach. Pokud se spolu s pocitem strachu vyvolá reakce se strachem zcela nesouvisející (např. relaxace, sexuální chování apod.) dochází k oslabování původní reakce

 

Neobehaviorismus

  • raný behaviorismus (reprezentovaný především pracemi Watsona) končí přibližně rokem 1930 V této době nastupuje další generace behavioristů, která se zaměřuje na studium procesů učení, a to u lidí i u zvířat

 

Edward Tolman (1886-1959)

  • Tolman zavádí do behavioristických pojmů termín intervenující proměnná (nezávisle proměnná např věk, minulá zkušenost, dědičnost)
  • Podle Tolmana není chování pouhou bezprostřední reakcí na podnět, ale je ovlivňováno řadou vnitřních proměnných, k nimž patří dědičnost, minulá zkušenost a zralost (s ohledem na věk)
  • Latentní učení
  • Učíme se, I když o tom nevíme (např. Kognitivní mapy-my se záměrně nesnažíme zapamatovat si co za objekty je ve městě a kudy jsme tam šli, ale když to potřebujeme vědět, najednou zjistíme, že to někde v hlavě máme). Přišel na to díky experimentu s krysami a bludištěm, kde je neodměňoval za správně projitou cestu, ale po té, co je jednou odměnil a pak je dal znovu do bludiště, zjistil, že krysy cestu znají, I přes to, že se jí nesnažily naučit, protože nevěděli, že budou odměněny
  • Pokus: krysa a tři cesty (kresleno na tabuli) – (dovedla Toldmana k předložení teorie ,,cílevědomý behaviorismus jejím jádrem bylo, že krysy se nechovají jako mechanismy, jejíchž návyky se mění na počtu a druhu prožívaných podnětů, ale že jsou vedle toho jakoby ovlivňovány vlastním očekáváním, znalostmi co k čemu v jaké situaci vede, svými cíli a dalšími vnitřními procesy a stavy

 

Burrhus Frederic Skinner (1904-1990)

  • Nejznámější a nejvlivnější behaviorální psycholog (neobehavioralní)
  • Rozvíjel myšlenky Pavlova a Watsona a podroboval teorie behaviorismu přísnému experimentálnímu přezkoumání, a až na výsledcích pečlivé vědecké meteologie založené na evidenci a důkazech zakládal své argumenty
  • Odmítl pojem intervenující proměnná
  • Experimentoval především s myši a holuby (při svých pokusech používal jeho známý Skinnerův box (od Thorndikových boxů se lišil tím, že se zvíře za zmáčknutí páčky nedostalo ven, ale dostalo kousek potravy…na základě toho rozlišil 3 druhy posílení pozitivní, negativní a trest
  • Při pozitivním posílení vede chování ke kladným, příjemným či uspokojivým výsledkům
  • Při negativním posílení jsou důsledky chování kladné v tom smyslu, že něco nepříjemného ustane, nebo se vůbec nevyskytne
  • V případě TRESTŮ vede chování k záporným nepříznivým trestům
  • Nakonec dospěl k závěru, že chování je mnohem efektivněji formováno programem pozitivního a negativního posilování, protože přišel na to, že posilování trestem může být dokonce kontraproduktivní, když jedinec chce pozitivní reakce na specifické chování, přestože toto chování vede většinou k trestu
    • Např. Jestliže je dítě trestáno za něco, co považuje za příjemné (např. dloubání se v nose) je pravděpodobné, že to nebude dělat, pouze když jsou kolem dospělí, čili nepřestane dělat toto chování, změní ho pouze natolik, nakolik se umožní vyhnout trestu. Skinner byl přesvědčen, že veškeré formy trestu jsou pro kontrolu dětského chování nevhodné
  • Zavedl pojem operantní podmiňování, které se od klasického podmiňování liší tím, že operativní p. nezávisí na předchozím podnětu, nýbrž na tom, co následuje jako důsledek chování Operatní podmiňování se liší také tím, že představuje obousměrný proces, při němž jednání či chování působí na okolí ve stejné míře jako okolí formuje toto chování

 

Učební program

  • Založil učební program, který měl okamžitou zpětnou vazbu (na základě toho, že když myši byly odměněny až potom, co nějaký úkol splnily vícekrát, učili se pomaleji a hůře než myši, co byly odměněny pokaždé)
  • Rychlost učení u dětí zvyšuje více malých pochval v průběhu, než jedna velká na konci Na základě toho jsou postaveny dnešní online procvičovací stránky.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!