Otázka: Biosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Markéta
Biosféra = živý“ obal Země
Zonálnost Země
- symetrické uspořádání geografických pásem od rovníku k pólům
- vegetační (přírodní) pásma
- klimatická pásma
- př. zonální vegetace – taková, která by dle geogr. podmínek měla na daném místě bez zásahů růst
- azonálnost – porušení zonality (např. díky reliéfu, geologické stavbě, vnitřním silám apod.)
Pár pojmů…
- ekosystém- označení pro ucelenou část biosférynapř. Země, nejaká část světa
- biocenóza (společenstvo)- soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které žijí v určitém biotopu; existují mezi nimi určité vztahy
- biodiverzita- biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů;
- endemity- organismus, který vznikl a vyskytuje se jen v určitém omezeném území a nikde jinde ne např: Austrálie- klokan, ptakopysk
- stejný původ × odlišné podmínky pro vývoj (přír. podmínky, izolace) → vznik regionálních rozdílů
- horizontální pásmovitost
- (od rovníku směrem k pólům)
- tropické deštné lesy
- savany
- subtropické pouště a polopouště
- stepi
- lesy mírného pásu (listnaté, smíšené)
- tajga (jehličnaté lesy)
- tundra
Rostlinstvo
- vertikální stupňovitost (výšková pásma)
- typické pro vysoká pohoří (nejlépe Andy)
- díky snižujícím se teplotám s nadmořskou výškou
- závislost na orientaci svahů
- tropický deštný les
- horský tropický les
- mlžný les
- traviny, kaktusy
- lišejníko-mechová vysokohorská tundra
- sníh a led
Živočišstvo
- vývoj dle stejných zákonitostí
- živočišstvo pevninské × mořské
- narozdíl od rostlinstva živočichové migrují (tj. žádná stupňovitost)
Přírodní oblasti světa
Tropické oblasti
- oblast mezi obratníky
- zóna konvergence => N × na okrajích V
- stabilní teplota (neklesne pod 18 °C)
- se vzdáleností k obratníkům delší období sucha (rok bez ročních období × období dešťů a sucha)
- rozdíly mezi západní a východní částí kontinentů (srážky z pasátů => deštné lesy × sucho => možný vznik pouští)
- monzuny
Vlhké tropy
- charakteristické podnebí
- minimální rozdíly vysokých teplot (cca mezi 24 a 28 °C)
- vysoký úhrn srážek (kolem 2000 mm) → vydatné řeky
- kupovitá oblačnost → zenitální deště
- nepřetržité vegetační období → deštné lesy
- patrovité uspořádání (boj o světlo, epifyty)
- bezpočet druhů fauny
- využití (těžba dřeva i surovin, mýcení a vypalování → deforestace)
- problém domorodého obyvatelstva
Střídavě vlhké tropy
- na obou stranách tropů
- střídání období dešťů (léto) a období sucha (zima)
- teploty již rozkolísanější, srážek méně
- vádí, creek
- vlhké savany → suché savany → křovinné savany → pouště
- vlhké savany
- stálezelené lesy (tzn. galeriové) – 2 patra stromů
- suché a křovinné savany
- vysoké traviny, rozptýlené keře a stromy (baobaby, eukalipty, akácie, …)
- Afrika
- antilopy, zebry, žirafy, pakoni, lvi, gepardi, leopardi, sloni, krokodýli, hroši, plameňáci, kobylky, termiti, …
- Austrálie
- klokan, koala, ježura, papoušci, andulky, pštros emu
- Jižní Amerika
- llanos a campos
- jelínek pudu, mravenečník
- převážně chov dobytka
- zemědělství na vlhkých či zavlažovaných místech
- půdy bohaté na minerály × málo humusu => brzké vyčerpání
- batáty, kukuřice, podzemnice olejná, cukrová třtina, bavlna
- kávovník (hranice tropů – 18 °C)
Problémy tropických oblastí
Deforestace
- problém Amazonie, Konžské pánve, JV Asie
- likvidace 20 000 ha lesa denně (od 20. st. vytěžení poloviny Amazonského pralesa!)
- těžba i vypalování
- mizící „plíce Země“ → ztráta kyslíku?
- snižování biodiverzity
- útlak domorodců
- degradace půdy
- zvýšená eroze
Sahel
- oblast mezi savanou a pouští v Africe
- značný pokles srážek → dnes extrémní sucha
- obrovský tlak na krajinu → spásání trávy
Nemoci
- malárie
- spavá nemoc
- tyfus
- žlutá zimnice
- AIDS
Poušť
- neúrodná oblast trpící nedostatkem vody (maximálně do 250 mm za rok)
- výpar převládající nad srážkami
- původně vodní toky, dnes suchá řečiště → vádí, creek
- minimální vegetace (výjimkou oázy)
- velké teplotní amplitudy v průběhu dne
- extrémní eroze (teplotní, mechanická → větrná)
- silné větry (často až písečné bouře → vznik dun)
Příčina vzniku pouští
- klimatické (tlaková výše)
- vnitřní (srážkový stín)
- pobřežní (studený proud)
- problém desertifikace
- Typy pouští
- hamada (kamenitá)
- serir (štěrkovitá)
- erg (písčitá)
- salary, šotty, sebky (solné)
Flora, fauna, obyvatelé
- „noční život“
- velbloudi, kozy, ale hlavně drobní živočichové (štíři, pavouci, zmije, varani, fenek, pouštní lišky, …)
- kaktusy, sukulenty, traviny
- oázy (vznik v oblasti artéských pánví)
- nomádi
Subtropy
Subtropy s obdobím zimních dešťů
- oblasti mezi pouštěmi a mírným pásem
- západní pobřeží kontinentů a Středomoří
- v průběhu roku změna atmosférického tlaku
- léto → průnik V z jihu
- zima → V jižněji a průnik N ze severu
Subtropy s obdobím zimních dešťů
- léto
- suché a horké podnebí
- pravidelné SV pasáty (tzv. etésiové větry)
- vysychání řek (vádí)
- zima
- cyklonární počasí → množství srážek
- extrémní srážky na návětrných (záp.) stranách hor
Zdejší život
- výrazná proměna lidskou činností
- vykácení původních lesů
- intenzivní zemědělství
- huertas… plodné pole ve Španelsku
- citrusy, víno, bavlna, tabák, cukr. třtina, olivy, obilniny
- chov ovcí, koz a dobytka
- tvrdolisté zelené křoviny – macchie
Subtropy s obdobím letních dešťů
- východní pobřeží kontinentů
- především oblasti J, JV a V Asie
- monzunová oblast
- velmi vydatné řeky (Indus, Ganga, Mekong, Iravadi, …)
- léto
- období dešťů
- silné prohřívání pevniny → vznik N
- návětrná strana hor → vydatné srážky (extrém 25000 mm)
- časté povodně, v pozdním létu dokonce tajfuny (vých. Asie, Karibik)
- zima
- na centrální Asií V, nad oceánem N
- suchý a chladný vzduch
Zdejší život
- množství vláhy → stále zelené lesy (bambusy, cedry, rododendrony, magnolie, eukalypty, …)
- intenzivní zemědělství (terasová rýžová pole)
- rýže, čaj, sója, cukrová třtina, citrusy, tabák, …
Mírný pás
Stepi
- rozsáhlé travnaté oblasti
- puszty- Maďarsko, celiny- Rusko, prérie USA, pampy J. Amerika
- kontinentalita podnebí
- centra kontinentů nebo závětrná strana hor
- střídání vlhkých (jaro) a suchých období (aridita)
- absence stromů → víceleté traviny (kavyl, kostřava, pelyněk, …)
- černozemě – vysoký humózní horizont
- obilnice světa
Stepi a pouště mírného pásu
- zemědělské využití stepí × problémy celin
- kulturní step
- extrémní kontinentalita (či srážkový stín)
- badlands….krajina s velmi suchým terénem a zemědělsky zcela nevyužitelnou půdou
- pouště → Gobi
Pásmo lesů mírných šířek
- prakticky jen na sev. polokouli (na jižní minimálně)
- typické západní proudění
- vysoká humidita (nižší teploty => nížší výpad => dostatek vlhkosti => dostatek vláhy)
- celoroční průtok řek (rozdílné napájení Z × V a problémy se S-J orientací)
- vertikální zonalita podobná té horizontální (kleče a alpínská vegetace jako lesotundra a tundra)
- přemodelovaná krajina
- ledovcem
- četné pozůstatky (jezera, morény, ledovcová údolí, …)
- člověkem
- kulturní krajina
- díky zásahům dnes zvýšená eroze půdy
Listnaté a smíšené lesy
- hnědozemě (kambizem)
- dostatek srážek a nepříliš chladná zima
- na západě stálezelené listnaté lesy, do nitra opadavé a smíšené lesy
- v Evropě druhově chudší (oproti Americe či Sibiři)
- duby, buky × javory, jinany, magnolie
- specifikum lužních lesů (olše, habr, vrba, topol, …)
- dnes kulturní krajina
Jehličnaté lesy
- tajga (bříza jako přechod mezi tajgou a tundrou)
- v Eurasii postupný přechod, v Am. návaznost na stepi
- období 1-4 měsíce nad 10 °C (6-8 měsíců sníh)
- permafrost → podzolové půdy
- minimum lidských sídel a aktivity
- de facto pouze těžba dřeva a ner. surovin
Subpolární oblasti
- tundra (lesotundra jako rozhraní s tajgou)
- jen na severu
- v zimě až -50 °C, v létě krátké vegetační období
- všude permafrost
Polární oblasti
- rozsáhlé zalednění souší a často i oceánů
- oblasti stabilní tlakové výše
- střídání polárního dne a noci
- chudé rostlinstvo, resp. jeho absence (mechy, lišejníky, traviny)
- mrazové pouště
Polární krajiny
- severní oblast (Arktida)
- vymezení červencovou izotermou max 10 °C
- srážky pouze z cyklonárních poruch v zimě
- mroži, tuleni, příp. v zimě stěhování živočichů do tajgy (lední medvěd, polární liška, ptactvo)
- v létě množství hmyzu
- jižní oblast (Antarktida)
- průměrná teplota centrální oblasti -56 °C (extrém -89,2 °C)
- neexistence půd, mechy a lišejníky na okraji
- živočichové vázáni na moře