Československý socialismus

 

   Otázka: Československý socialismus

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Tereza J.

 

 

Plánované hospodářství

• první dvouletka už v letech 1947-1948 na návrh KSČ
  • průmysl splněn
  • zemědělství nesplněno
  • stavebnictví nesplněno

 

Kolektivizace

• zemědělství
  • po 2. světové válce
    • poznamenáno odsunem Maďarů a Němců z pohraničí
    • zabavování půdy (max. 13 ha soukromé půdy)
    • ihned po válce ovládli komunisté ministerstvo zemědělství
      • ministr zemědělství Julius Ďuriš
  • proč chtěli kolektivizaci?
    • snaha uvolnit pracovní síly pro průmysl
    • snaha zvýšit výnosy – od malovýroby k velkovýrobě
    • potřeba získat dohled nad venkovem a jeho obyvatelstvem
    • potřeba zahrnout zemědělství #do centrálního plánování
    • vzor SSSR ve 20. a 30. letech 20. století
  • průběh:
    • 3 etapy v 50. letech 20. století
• 1.) 1949 – 1953
  • překotná kolektivizace
  • urychlené a nepromyšlené zakládání JZD
  • mnoho JZD prakticky nemělo s čím a na čem hospodařit
  • tlak na sedláky propagandou a zvýšenou dodávkovou povinností – nepřinesl očekávané výsledky
  • snaha vše řídit centrálně z úrovně státu
  • od 1951 zostření postupu proti „kulakům“
  • „O kolchozech nebudeme mluvit, budeme je dělat“
• 2.) 1953 – 1955
  • etapa skončila katastrofálně, hrozil velký nedostatek potravin
  • uvolnění tlaků
  • smrt Stalina a Gottwalda na jaře 1953, nový prezident Zápotocký – zvěsti o navracení majetku
  • reakcí KSČ byl tzv. „nový kurs“ z roku 1954
  • nebylo bráněno vystupování z JZD
  • ještě v roce 1953 opustilo JZD 56 000 rolníků a stovky se rozpadly
  • zvýšeny výkupní ceny zboží, venkov se stabilizoval
• 3.) 1955 – 1960
  • nová taktika, která přinesla výsledky
  • znovuobnovení tlaků
  • přenesení boje na nižší úřady (MNV, ONV)
  • zákon 50/1955 Sb. – ve své podstatě říká, že kdo nezvládne zajistit celé své hospodářství, musí jej bezplatně přenechat MNV (nebo vstoupit do JZD)!!!
  • upustilo se od zakládání JZD nižších typů, teď už nebylo téměř možné vystoupit
  • hromadné vstupy v letech 1958 – 1959
• po r. 1960 bylo více jak 90 % zemědělského majetku pod kontrolou státu

 

Výsledky:

• statisíce lidí přišly o svůj majetek
• tisíce lidí postiženo vězením, pokutami, přesunem #z místa bydliště
• ovládnutí života na vesnici, centrální řízení zemědělství
• vznik obrovských lánů polí
• hospodářská katastrofa let 1951 – 1953 – přídělový systém

 

Politické procesy

• probíhali po nástupu komunistického režimu
• byli vykonstruované (vymyšlené)
• po vzoru SSSR ve 20. a 30. letech 20. století
• příjezd poradců ze SSSR v roce 1949
• prováděné skrz zákon na ochranu lidově-demokratické republiky
• oběti
  • ideoví konkurenti
  • opozice (nekomunistické politické strany)
  • církev
  • nekomunistický protifašistický odboj
  • veteráni 2. světové války (spolupracovali se západem)
  • členové KSČ
• kolem 200 popravených
• 200 000 uvězněných
  • zkratky MUKLové – předurčeni do PTP jako mechanická práce
  • lágry = tábory nucených prací (podobné koncentračním táborům a gulagům)
  • uranové doly – Jáchymov
  • PTP = pomocné technické prapory či vojenské tábory nucených prací
    • byli to útvary lidové armády pro převýchovu „politicky nespolehlivých osob“
  • přicházeli o majetek, byli násilně přesidlováni
• ZINSCENOVANÉ PROCESY = uměle vykonstruované, vymyšlené a připravené procesy, nazpaměť naučené odpovědi, drogy, mučení u výslechů
• JUSTIČNÍ VRAŽDA = popravení nevinného člověka na základě křivého obvinění a zinscenovaného procesu

 

Heliodor Píka (generál) – 1949, válečný veterán, první souzený a popravený člověk, odsouzen za vojenskou zradu a vyzrazení tajemství, zbaven hodnosti

Rudolf Slánský (generální tajemník KSČ) – oběť čistek v KSČ, požadavek ze SSSR – odsoudit a popravit vysokého člena v KSČ (buď Gottwald nebo Slánský), odsouzen za údajné spiknutí v KSČ, byl to druhý nejvyšší člověk ve straně, popraven na dvoře Pankrátské věznice, spolu s ním odsouzen i Vlado Klementis na doživotí

Milada Horáková – jediná odsouzena žena ve Východním bloku, proces s ní byl veřejný a vysílaný v rádiu, byla to právnička a politička, bojovnice za lidská práva, souzeno 12 lidí, použita cenzura – obvinění chtěli měnit výpovědi tak pustili nahrávky, mnoho žádostí o milost (Albert Einstein, Eleanor Roosevelt, Winston Churchil) – Gottwald je všechny odmítl

Československý hokejový tým – před odletem na MS 1950 byli zatčeni a souzeni za vlastizradu, odsouzeni k vězení

Buchal a spol. – Ostrava, návaznost na proces s Miladou Horákovou, 87 lidí, souzeni za protistátní činnost, 4 popraveni

 

Církev

• církev byla nezávislá
• v ČSR 70% obyvatel věřících
• vazby na Vatikán – unikátní informace o tom, co se děje v ČSR
• kardinál Josef Beran – arcibiskup pražský, byl proti tomu, aby církev byla pod státem, zákaz práce, emigrace do Vatikánu, kde umřel, jediný kardinál pohřbený mezi papeži
• procesy Machálka a spol.
  • 1 ze 13 monster procesů
  • soud se 7 vysokými církevními hodnostáři
  • vlivem drog, mučení byli donuceni k výpovědi
• Čihošťský zázrak
  • 12. 1949 (3. adventní neděle)
  • farář Josef Toufar
  • během kázaní se posunul kříž nad hlavním oltářem
  • KSČ ho využila jako potupu církve
  • vysvětlili to tak, že na kříži byl drátek a díky drátkům ten kříž Toufar posunul
  • 1. 1950 – zatčen
  • měsíc ho mučili
  • v únoru se přiznal a v Čihošti zinscenovali a natočili film o tom, jak to „skutečně“ bylo
  • 2. 1950 – po operaci žaludečních vředů zemřel
  • byl blahoslaven
• Akce K
  • obsazení a likvidace klášterů, mnichů a jeptišek
  • dosazení státních lidí do klášterů jako studentů seminářů
  • srpen 1949 – diskuze o likvidaci církve
  • 1. 1950 – schválení Akce K
  • -14. 4. 1950 – SNB, StB, a příslušníci lidových milic obsazují kláštery

 

Důsledky postihů církve

• zavřeny všechny kláštery kromě 3
• devastace historických rolnických budov
• zničení památek v klášterech (knihy, obrazy, …)
• změna ČSR na velmi ateistický stát
• soudní tahanice o restituce (navrácení církevního majetku)

 

Pokus o reformu 1968

IV. sjezd československých spisovatelů (1967)

• pro stranické vedení další pohroma
• kritika posledních dvaceti let

Kritika Antonína Novotného

• říjen – zasedání Ústředního výboru komunistické strany Československa
• kritika tzv. kumulování funkcí
• Novotný byl prezidentem, 1. tajemníkem KSČ, nejvyšším velitelem armády, velitelem Lidových milicí…
• kritiku se podařilo odložit do dalšího pléna v prosinci

Prosincové plénum ÚV KSČ

• Novotný pozval na svou podporu Leonida Iljiče Brežněva
  • prohlásil legendární větu: Eto vaše dělo (je to vaše věc)
• Novotný a jeho stoupenci očekávali, že během těch vánočních svátků dojde k poklesu radikalizace a odporu vůči nim ve straně
• to se nepotvrdilo a začátkem ledna 1968 byl Antonín Novotný nakonec odvolán ze své funkce

Lednové plénum ÚV KSČ

• rozdělení funkce generálního tajemníka KSČ a prezidenta republiky
• novým tajemníkem byl zvolen slovenský politik Alexandr Dubček

Tzv. polednová politika

• plénum skončilo 5. ledna
• od tohoto momentu se datuje obrodný proces v Československu

Schůzka v Drážďanech

• března
• schůzka vedoucích představitelů evropských socialistických zemí
• o situaci v Československu, soudruzi z bratrských stran vyjádřili velké znepokojení a varovali československé soudruhy: neudělají-li celé té věci přítrž, může to špatně skončit

Prezidentem Ludvík Svoboda

Akční program KSČ

• obrodný proces v Československu pokračoval i přes hrozby SSSR a jeho spojenců
• dubna byl přijat tzv. akční program KSČ
  • demokratický socialismus
  • svoboda umělecké tvorby
  • zajištění občanských práv a svobod
  • odstraněné diskriminace ve školství

Premiérem Oldřich Černík

Cvičení vojsk Varšavské smlouvy

• května začalo v jižním Polsku u hranic řádné a předem (údajně) plánované cvičení vojsk Varšavské smlouvy

Vznik klubů

• Klub angažovaných nestraníků (KAN)
  • platforma pro ty, kteří se chtěli angažovat politicky, ale nechtěli vstoupit do KSČ ani do stran NF

Manifest Dva tisíce slov

• června
• autorem byl Ludvík Vaculík
  • roku 1967 perzekuovaný po vystoupení na Sjezdu spisovatelů
• publikování manifestu ještě více radikalizuje veřejné mínění
• nad Manifestem 2000 slov byli bezradní i sami komunisté, bylo to na ně příliš nekompromisní text

Čierná nad Tisou

• 7. – 1. 8. 1968
• sovětské požadavky: okamžité obnovení vedoucí role komunistické strany
• kádrové změny v ÚV KSČ i v armádě
• zákaz všech politických organizací „vystupujících proti socialismu“
• v závěru jednání souhlasila čsl. delegace s některými opatřeními, které požadovali sověti, a se schůzkou v Bratislavě

Zvací dopis

• dopis představitelů konzervativní skupiny uvnitř KSČ sovětským soudruhům (Brežněvovi)
• pisatelé nesouhlasili s „obrodným procesem“
• žádali návrat starého „pořádku“ a sovětskou pomoc
• dopis podepsali: Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil C

Bratislavská schůzka

• 3. srpna 1968
• československá strana slíbila:
  • převzetí kontroly nad sdělovacími prostředky (znovuobnovení cenzury)
  • zákaz všech politických organizací působících mimo NF
  • odstranění Františka Kriegla z předsednictva ÚV KSČ
  • kádrové změny ve vedení StB

18. 8. 1968 – schválení intervence

20. 8. 1968 – velvyslanec SSSR Červoněnko přichází za prezidentem Svobodou s varováním o vojenské intervenci

 

operace Dunaj – invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSR

• v noci z 20. na 21. srpna 1968
• vojenské obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy
  • SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko
• čelní představitelé internování v Moskvě

Moskevské jednání

• 23.- 26. 8. 1968
• za ČSR se jich účastnila oficiální delegace (Svoboda, Husák, Indra, Kolder, Biľak)
• protokoly odmítl podepsat pouze František Kriegel
• legalizovali okupaci, kterou předtím odsoudili

16. 10. – Smlouva o dočasném pobytu vojsk na území ČSR

 

ČSSR

• zákon o československé federaci vstoupil v platnost 1. ledna 1969
• Československo mělo nyní vládu federální a dvě vlády republikové
• předsedou federální vlády stále zůstával Oldřich Černík
• Česká socialistická republika
• Slovenská socialistická republika
  • obě byly součástí federace

 

Brežněvova doktrína omezené suverenity

Brežněvova doktrína omezené suverenity řídila sovětskou zahraniční politiku od roku 1968 do Perestrojky. Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv považoval hrozbu, že by se některá socialistická země odvrátila od socialismu ke kapitalismu, za problém nejen této země, ale i všech ostatních socialistických států. Sovětský svaz si tím vlastně vyhradil právo intervenovat v libovolné zemi východního bloku, ve které by existovalo takové nebezpečí. Brežněvova doktrína byla aplikována pro ospravedlnění okupace Československa v roce 1968 a Afghánistánu v roce 1979.

 

Normalizace

• 1968 – 1989 = období od operace Dunaj až po pád komunismu v listopadu 1989
• 1968 – 1972 = období a proces, kdy se konzervativní komunisté snaží získat moc

Jan Palach – živá pochodeň

• ledna 1969
• na Václavském náměstí se upálil mladý student
• Palachův čin nesmírně vzrušil českou i světovou veřejnost
• rakev byla již od pátku 24. ledna vystavena v Karolinu
• se zemřelým studentem se rozloučily desetitisíce lidí
• 1. 1964 – umírá v nemocnici
• 1. 1964 – pohřeb
• student historie na Filosofické fakultě UK
• pocházel ze Všetat

8. 9. 1968 – upálení Rycharda Siwiece

• upálil se ve Varšavě
• byl silně věřící
• upálil se na protest, jeho protest zůstal před veřejností skryt
• zemřel 12. 9. 1968
• Palach o něm na 99 % nevěděl

Jan Zajíc

• student gymnázia ve Vítkově
• 25. 2. 1969 – upálil se v Praze, okamžitá smrt

Evžen Plocek

• komunista, dospělý muž
• 4. 4. 1969 – upálil se

Znovuzavedení cenzury

• oficiálně schváleno až 8. dubna
• už před tím bylo jasné, že přituhuje
• někteří novináři už akceptovali plíživě se vracející cenzuru i autocenzuru

„Hokejový týden“

• MS v ledním hokeji ve Stockholmu
• 21.- 28. března
• dvě vítězství ČSSR nad SSSR (2:0, 4:3)
• oslavy v ulicích velkých měst
• demonstrace (Praha odhad 160 000)
• provokace StB – demolice kanceláře Aeroflotu (policisté v civilu v davu házeli kamení
  • pendrekový zákon – dává obrovskou moc policii

Gustáv Husák do čela strany

• Dubček byl přesvědčen, že nemá #na vybranou a musí rezignovat
• 17. dubna na místo prvního tajemníka KSČ nastoupil Gustáv Husák
• když Dubček veřejně ohlašoval svůj odchod, zhroutil se a plakal…

Den hanby – první výročí okupace

• 18. – 21. srpna 1969
• výzvy k pasivní resistenci
• brutální potlačení demonstrací
• nasazení československých bezpečnostních složek!
  • Lidové milice, policisté
  • první a poslední použití tanků v dějinách čs. lidové armády
  • vlastní proti vlastním
• vodní děla, střelba do demonstrantů
• 5 mrtvých, 5 těžce zraněných

„Pendrekový zákon“

• zvláštní zákonné opatření č. 99/1969 Sb.
• srpna 1969 jej v reakci na události prvního výročí okupace schválilo Federální shromáždění
• oproti pravidlům civilizovaného světa platilo zpětně!
• zadržení bez soudu místo 48 hodin až 3 týdny
• odsouzení osob ve zrychleném řízení

1970

Demise předsedy vlády

• odstoupil poslední z „mužů ledna“ premiér federální vlády Oldřich Černík
• normalizátoři opravdu nehodlali nic ponechat náhodě – roku 1971 byl pak vyloučen z KSČ

Personální čistky v KSČ

• čistky normalizátoři nenazývali čistkou, vyhazov vyhazovem
• mluvilo se o „prověrce“ či „výměně členských legitimací KSČ“
• do října 1970 prošlo prověrkami 1 508 326 členů KSČ
• 67 147 bylo vyloučeno
• 259 670 komunistům zrušeno členství
• důvod: „nevhodné“ postoje během krizových let 1968 – 1969
• vyhození ze strany přišli o stranickou legitimaci, která jim zajišťovala jistá privilegia
• většina přišla o práci a jakýkoliv kariérní postup

Poučení z krizového vývoje

• prosinec 1970 – ústřední výbor KSČ
• Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ
• dokument se stal ideovým východiskem normalizace
• popis průběhu Pražského jara očima normalizátorů
• návod, jak myslet a mluvit

1971

„Druhý“ XIV. sjezd KSČ

• květen 1971 – definitivní vítězství normalizátorů
• mimořádný pookupační XIV. sjezd KSČ (tzv. vysočanský) byl anulován, jeho výsledky zrušeny, měl být zapomenut…
• volání po boji proti „pravici a buržoasii, která zvedla hlavu v roce 1968
• konstatována plná konsolidace strany a společnosti

1975

Svoboda odvolán z funkce prezidenta

• od dubna roku 1974 nemohl Ludvík Svoboda #pro špatný zdravotní stav (několik záchvatů mozkové mrtvice) prezidentský úřad vykonávat,
• odmítal se jej ale vzdát
• přijata novela ústavního zákona č. 168/1968 Sb.
• prezident Ludvík Svoboda může být uvolněn z prezidentské funkce neplní-li rok ze zdravotních důvodů ústavní funkci
• s přijetím zákona se čekalo až po smrti Antonína Novotného (28. 1. 1975), aby si nemohl funkci znovu nárokovat

Husák prezidentem

• prezidentská volba 29. května 1975
• prezidentem byl zvolen jediný kandidát
• dosavadní generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák
• získal hlasy všech 195 přítomných poslanců Sněmovny lidu
• a 148 poslanců Sněmovny národů FS

1976

únor 1976 zatčeno The Plastic People of the Universe (PPU)

• normalizační režim připravuje demonstrativní zásah – lekci
• únor 1976 zatčení 20 osob z okruhu undergroundu
• mediální kampaň – „opilci, chuligáni, obscénní hulváti“ atd.
• odpůrci režimu se setkávají v budově soudu
• atmosféra solidárnosti
• sjednocení atomizovaných společenstev
• reprezentanti ideových proudů s různými kořeny (spisovatelé, reformní komunisté z roku 1968, hudebníci, katolíci)
• útok na svobodu jednotlivce, je útok na svobodu všech

1977

Prohlášení Charty 77

• 1. 1. 1977
• chtěli, aby režim přestal porušovat lidská práva
• autor: Václav Havel
• styl úpravy: Ludvík Vaculík
• název: Pavel Kohout (spisovatel)
• StB je seznámena s přípravami plánu, ale neví, co přesně a neví seznam signatářů
• upozorňují, že režim nedodržuje vlastní zákony (viz. Helsinky)
• upozorňují na diskriminaci v zaměstnání, porušování svobod
• žádají o nápravu a zahájení konstruktivního dialogu
• Zveřejnění, mluvčí a signatáři
  • plán:
    • sesbírat podpisy
    • ledna doručit text vedoucím představitelům komunistického režimu
    • ledna text zveřejnit v zahraničních médiích (Hlas Ameriky)
  • k veřejnosti promlouvat prostřednictvím třech mluvčích: Václav Havel, Jan Patočka, Jiří Hájek
  • první podpisy před zveřejněním: 242 signatářů
    • zisk podpisů – kartička (souhlasím s prohlášením Charty 77, podpis a adresa, Chartu si jen přečetli
• reakce režimu
  • ledna zahájil režim hysterickou mediální kampaň ve stylu 50. let
  • hromadné vynucování podpisů rezolucí odsuzujících „pamflet“ Charty 77
  • text Charty nebyl v oficiálním tisku nikdy publikován!

Anticharta

• vrchol kampaně 28. ledna v Národním divadle
  • umělecké svazy, představitelé strany a státu představitelé kultury – populární herci
  • přímý televizní přenos
  • prohlášení čte Jiřina Švorcová
• setkání v divadle hudby
  • zpěváci, patetické (vášnivé) projevy
  • Karel Gott, Eva Pilarová, Karel Svoboda, #Ladislav Štaidl, Jiří Korn a další…

Represe Chartistů

• leden – březen 1977
• výslechy 251 osob
• domovní prohlídky, šikana, předvolání na policii
• výsledky vyšetřování odesílány denně na Ministerstvo vnitra
• nikdo nebyl přímo za podpis Charty stíhán, hledání zástupných důvodů
• navázání kontaktů s disentem v Polsku
• zahájena velmi intenzivní spolupráce

1978

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

• založen 23. dubna 1978
• cíle VONS v normalizačním Československu:
  • sledování případů osob trestně stíhaných a vězněných za projevy jejich přesvědčení či obětí policejní či justiční svévole
  • zajišťování právního zastoupení zprostředkováním finanční i jiné pomoci
  • předávání zpráv do zahraničí

Samizdat a zahraniční vysílání

• v normalizační ČSSR přísná cenzura a kontrola informací
• jediným zdrojem pravdivých a ideologií nezatížených zpráv byly zahraniční rozhlasové stanice
  • Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či BBC
    • v Hlasu Ameriky byl i Ivan Medek
  • nebylo to zakázané, pouze byli rušičky
• publikace vydávané v samizdatu a exilu

Změny v SSSR

• 1985 – změna v Sovětském svazu – novým generálním tajemníkem KSSS je Michail Gorbačov – očekávání změn a postupné liberalizace režimu
  • vyhlásil politiku přestavby (perestrojky) nutnost zásadních reforem, změna politiky, ekonomiky, práva, kultury, morálky i projevů veřejného života
  • součástí nového kurzu je glasnosť – Gorbačov veřejně mluví pravdu o špatném hospodářském stavu země, pozvolné otevírání prostoru svobody projevu, otevřenost informací, mírnější postihy neoficiálních názorů, otevírání bílých míst sovětské historie
• reakce komunistických satelitů na Gorbačovovy reformy byla velmi střízlivá

Gorbačovova návštěva ČSSR

• 8.–11. dubna 1987
• Michail Gorbačov navštívil ČSSR nespokojená veřejnost jeho příjezd vnímala jako naději na brzké změny
• ve vedení KSČ i celkovou proměnu politické atmosféry – uvolnění…
• jen v Praze jej přišlo spontánně přivítat kolem 150 000 lidí!
• Gorbačov však naděje zklamal, Československo hodnotil jako zemi s vysokou životní úrovní a podpořil současné vedení a pookupační politiku KSČ
• dal tak najevo, že se nemíní vměšovat do československých záležitostí

Změny ve vedení KSČ

• 18.–19. listopadu 1987
  • jednání předsednictva ÚV KSČ, návrh na rozdělení #    funkcí generálního tajemníka KSČ a prezidenta
  • důvod: Gustáv Husák je spjat s minulostí
• prosince 1987
  • Husák oznámil, že na zasedání ÚV KSČ rezignuje na funkci gen. tajemníka a doporučí Miloše Jakeše
• 17.–18. prosince 1987
  • Husák rezignoval na funkci generálního tajemníka KSČ
  • do čela KSČ na jeho návrh zvolen Milouš Jakeš
  • KSČ se začala slovně hlásit ke „komplexní přestavbě a prohloubení socialistické demokracie“, politika strany se však reálně nezměnila…

 

1988 – protesty sílí, komunisté zuří

• KSČ se snaží prostřednictvím StB a VB minimalizovat aktivity opozice, represe a perzekuce sílí (zatýkání, odposlechy, sledování, zamezování styku se zahraničními politiky či diplomaty)
• aktivně vystupuje nejen Charta 77 či VONS, ale vznikají nové nezávislé iniciativy (politické skupiny)
  • Nezávislé mírové sdružení, České děti (chtěli království), Mírový klub Johna Lenona

1988 – demonstrace krok po kroku…

• „Svíčková manifestace“ v Bratislavě
  • jeden z nejvýraznějších projevů nespokojenosti občanů v normalizačním Československu na bratislavském Hviezdoslavově náměstí
  • pokojné shromáždění věřících za náboženské a občanské svobody 25. března 1988
  • oficiální žádost o povolení akce byla zamítnuta, ráno policie zadržela hlavní organizátory
  • po páté hodině policie zablokovala přístup na náměstí, kde už bylo asi 3 500 osob, dalších 6 000 lidí se tísnilo v postranních uličkách
  • zásah – 953 příslušníků SNB a 54 pracovníků StB
  • účastníci byli vytlačováni z náměstí, biti obušky, kopáni a nakládáni do policejních aut
• 21. 8. 1988
  • demonstrace k 20. výročí sovětské vojenské intervence do Československa
  • na výzvu nezávislých iniciativ České děti a Nezávislé mírové sdružení
  • v centru Prahy několik tisíc lidí
  • požadavky: odchod sovětských vojsk ze země, zrušení cenzury, svobodné volby, propuštění politických vězňů, dodržování lidských práv, legalizace nezávislých iniciativ a jejich přístup do sdělovacích prostředků
  • policejní jednotky demonstraci rozehnaly, někteří aktivisté byli brutálně zbiti
  • přes sto lidí krátkodobě zadrženo, proti třinácti zahájila státní moc trestní stíhání
• 28. 10. 1988
  • demonstrace k výročí vzniku ČSR
• 8. a 9. 12. – francouzský prezident (byl to socialista) v ČSR – snídá s disidenty
• 10. 12. 1988
  • první režimem povolená demonstrace
  • den lidských práv
  • Havel měl proslov

1989

15.–21. ledna 1989 – „Palachův týden“

• pietní shromáždění k 20. výročí k sebeupálení studenta Jana Palacha
• brutální policejní zákroky proti demonstrantům a zatýkání reagoval světový tisk, významné osobnosti kulturního a politického života, mezinárodní organizace

Demonstrace k 21. výročí sovětské vojenské intervence do Československa

• v centru Prahy, na Václavském náměstí a na přilehlé pěší zóně, několik tisíc lidí
• také političtí aktivisté z Maďarska, Polska, Itálie, východního i západního Německa
• policejní jednotky proti manifestaci násilně zakročily a rozehnaly ji

Petice Několik vět

• zveřejnily ji Svobodná Evropa a další zahraniční média
• výzva vedení státu a KSČ k provedení „důsledných systémových změn“ a zahájení „svobodné a demokratické diskuse“
• iniciátoři a organizátoři petice – Václav Havel, Křižan, Vondra, Devátý
• petici podepsala i řada známých osobností
• počet signatářů se rychle zvyšoval
• do listopadu 1989 podepsalo 37.000 občanů
• režim spustil proti petici pomlouvačnou kampaň, nazýval ji „pamfletem

28. 10. 1989

• protirežimní demonstrace u příležitosti 71. výročí vzniku Československa
• na výzvu nezávislých iniciativ (Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa, Obroda a Nezávislé mírové sdružení)
• v Praze na Václavském náměstí i mimo Prahu
• policejní jednotky je násilně rozehnaly – zadrženo 359 aktivních účastníků, v krajích ČSSR celkem zadrženo 198 osob

17. 11. 1989

• povolená studentská manifestace k 50. výročí smrti studenta Jana Opletala
• v Praze na Albertově asi dvacet pět tisíc lidí, kteří dávali zřetelně najevo nespokojenost se současným režimem, žádali svobodu a demokracii
• spontánní průvod směřoval do centra města na Václavské náměstí, přidávali se další občané, celkový počet účastníků narostl na 50 tisíc…

Stávka studentů a divadelníků

• na Národní třídě byl průvod zastaven policejním kordonem
• část demonstrantů se rozprchla, části umožnili policisté odejít a zbývající dva tisíce surově zbili
• okamžitá reakce – někteří studenti seznámili herce pražských divadel s touto událostí – následujícího dne zahájení protestní stávky studentů VŠ a divadelníků

Vznik Občanského fóra

• Sobota 18. 11. 1989
  • Charta 77 žádá odstoupení činitelů odpovědných za policejní zásah a zahájení celospolečenského dialogu o reformách
• Neděle 19. 11. 1989
  • ustavení Občanského fóra
  • požadavky: odstoupení funkcionářů KSČ, odpovědných za sovětskou okupaci, ustavení komise pro vyšetření událostí 17. 11., propuštění všech politických vězňů…

 

Nevyhnutelnost krize roku 1989

• krize komunistického režimu v Československu byla nevyhnutelná?
• zastihla všechny segmenty československé společnosti naprosto nepřipravené, bez programu, myšlenek a výhledu do budoucnosti
• platí to pro minuskulní elitu československého disentu, také pro čtyřicet let kovanou elitu komunistické moci či odbornickou elitu takzvané šedé zóny

Pět základních problémů OF

• Vývoj na začátku roku 1990 přinesl potřebu vyřešit pět základních problémů dalšího postupu:
  • Co udělat s Komunistickou stranou?
  • Co se Státní bezpečností?
  • Jakou ekonomickou reformu?
  • Jak v česko – slovenských vztazích?
  • Jakou roli má hrát Občanské fórum?

• nejzávažnějším politickým rozhodnutím počátečního období OF bylo přihlášení se k takzvané právní kontinuitě – všechny zákony komunistické ČSSR zůstaly v platnosti až do jejich změny novým parlamentem
• na jedné straně to jistě dělalo situaci klidnější, na druhé to však v řadě oblastí zpomalilo životně nutné změny…
• vedení OF odmítlo jít do možné konfrontace (např. v NDR demonstranti okamžitě obsadili budovy státní bezpečnosti Stasi) a StB tak získala řadu týdnů času, ve kterých zničila většinu nejdůležitějších archivních materiálů
• Co udělat s KSČ?
  • Václav Havel chtěl udělat tlustou čáru
  • doufali v reformu komunistické strany
  • nebo že strana vymře
• Co se Státní bezpečností?
  • StB byla pro komunistický režim klíčovým nástrojem pro udržení moci, prorůstala celým politickým i hospodářským systémem a byla úzce propojena se sovětskými zpravodajskými službami
  • prorůstala celým systémem
  • po listopadu 89 proto panovala velká obava z pokračování jejího vlivu, likvidace StB byla považována za jeden z hlavních úkolů
  • několik měsíců ztraceného času však stačilo ke zničení a ukrytí velkého množství zpravodajských materiálů vhodného pro pozdější kompromitace…
  • StB byla nakonec zákonem prohlášena za zločinnou organizaci
• Jakou ekonomickou reformu
  • celé plánované hospodářství bylo špatně
  • problém: neexistoval soukromý majetek (co není vaše o to se nestaráte)
  • bylo nutno přerozdělit majetek do soukromých rukou
    • čára v roce 1948 – budeme vracet pouze to, co bylo zabaveno po roce 1948, to předtím ne
    • restituce – vrácení majetku, který zabavili komunisté
    • církev: po 25 letech v rove 2014 byl církvi navrácen majetek
    • velké podniky se prodali cizincům – př. Škodovka prodána Volkswagenu
    • malé podniky dány do aukce
    • kupónová privatizace = podniky se změnili na akciové společnosti a akcie byli rozdány občanům
• Jak v česko – slovenských vztazích?
  • Slováci si nemysleli, že ČSR byl náš společný stát, byli patriotisté – pro národ
  • většina Slováků chtělo vlastní stát
  • ve volbách získali 51 mandátů z toho 30 bylo pro rozdělení
  • volby v roce 1992 ukázaly, že Slováci chtějí být samostatní
  • Vladimír Mečiar a Václav Klaus dohodli na podzim 1992 v jednáních ve vile Tugendhat rozdělení státu
  • od 1. 1. 1993 vznikli 2 nové státy: ČR a SR
• Jakou roli má hrát OF?
  • Už v lednu 1990 se OF rozpadlo na 2 uskupení: ODS (občanská demokratická strana, v čele Václav Klaus) a OH (občanské hnutí, v čele ministr zahraničí Jiří Dienstbier)
  • ODS byla klasická pravicová konzervativní politická strana
  • OH mělo být pro všechny, což nemohlo fungovat
  • 1992- ODS a Václav Klaus vyhráli parlamentní volby, OH se vytratilo