Otázka: Čína a komunismus
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Ella Hrdinová
Základní přehled
- Čínská lidově demokratická republika – socialistický stát – střední a východní Asie
- nejlidnatější země světa – 1.4 mld. (10x Německo + ČR + Bulharsko) – 20% světové populace
- rozloha 9.5 mil km2 – 3. největší na světě
- Hlavní město: Peking – 21.5 mil. obyvatel
- současný prezident: Si ťin Pching (od r. 2013)
- 22 provincií (23 s Taiwanem)
Hranice:
- sever – Mongolsko (téměř 5 tis. km) – poušť Gobi
- východ – Rusko – Japonské moře – Vladivostok, Dálný východ, Mandžusko
- jih – Vietnam, Laos, Myanmar
Přírodní podmínky
- severovýchod – hornaté Mandžusko – ovlivňuje zimní monzun přinášející ze severu suché a mrazivé počasí, v létě přináší mírně vlhké počasí na jihovýchodu
- Velká čínská nížina
- bezlesá, intenzivně rozoraná – více než 5 tis. let tradice specifického rolnictví
- nížiny koncentrují velké množství populace – do 500 km od pobřeží – 75 %
- dvě významné řeky – Žlutá řeka a Jang-c’-Ťiang
- Žlutá řeka – sever – dříve časté záplavy, změny toku – zanášení koryta
- Jang-c’-Ťiang – jih
- – největší řeka celé Asie
- klíčová rozvojová a dopravní osa spojující pobřežní nížiny se Sečuánskou pánví – nejhustěji zalidněnou oblastí vnitrozemí, až tam mohoou plout zámořské lodě
- horní tok – úzké kaňonovité údolí – mělo by vzniknout asi sedm významných přehrad – regulace toku, výroba el. energie – Tři soutěsky – největší elektrárna světa, hrozí protržení
- Velký císařský kanál – propojuje dolní toky obou řek
- Stepi a polopouště vnitřního Mongolska
- na západě přechází do pouští a polopouští – oblasti převážně neosídlené nebo částečně využívané kočovnými pastevci, koncentrace pouze u oáz či na místech těžby
- východní úpatí – Turfanská proláklina (-154m)
- jižní okraj pouště Taklamakan – pohoří Kunlun Shan a Altun Shan oddělují vysokohorské plošiny Tibetu
- Tibetská plošina – vysokými horskými hřbety členěna na řadu bezodtokových pánví, východní polovina rozbrázdněna horními toky všech velkých řek (Žlutá řeka, Jang-c’-Ťiang, Mekong, Salwin, Brahmaputra)
- jižní okraje Tibetu ohraničené Himalájem a Transhimalájem – totální uzavřenost
Zemědělství
- nerovnoměrné územní rozložení vodních zdrojů – sever strádá nedostatkem vody pro závlahy, prům. výrobu, zajištění potřeb obyvatelstva
- orná půda – jen asi 11 % území – opakující přírodní katastrofy (záplavy, sesuvy, zasolení,..), zábor půdy pro rozvoj měst, průmyslu a infrastruktury
- původní lesy přeměněny na ornou půdu či pastviny, nyní na 22 % plochy – odkrytí povrchu a zbavení vegetace → rozsáhlé vodní a větrné eroze
Historické souvislosti
- 5 tis. let nepřetržitého vývoje
- uzavřená agrární společnost – domestikace rostlin – obilí, rýže, sója – šíření civilizace k jihu
- izolace – vzdálenost od jiných civilizačních center, neprostupnost vysokých hor a pustin
- sever – nomádi (odlišný způsob života) – trvalé napadání usedlých rolníků – snaha o zamezení přístupu do úrodných oblastí – stavba zdí a valů – Velká čínská zeď – vytvářená v několika vlnách, mnohdy paralelně
- středověk – hospodářská i vojenská síla – enklávy čínských obchodníků – dodnes specifická centra – Singapur, Malajsie, Thajsko,.., objevení střelného prachu, papír, hedvábí, koření
- 20. stol. – zaostalost – 1912 – pád čínského císařství, vyhlášena republika, Japonsko si začalo vytvářet kolonie – severovýchod Číny, nížinné pobřežní oblasti → ozbrojený lidový odpor – Japonci odolávali, po válce ale sláblo → ukončení okupace
- roztržka mezi komunistickým křídlem – Mao ce Tung x pravicové síly – Čankajšek -Národní strana Kuomintang – 1946 vyhnána na Taiwan – Čankajšek tam založil Čínskou republiku, byl jejím prezidentem až do jeho smrti
- komunistické násilně realizované reformy → rostoucí zaostávání země
- zestátnění hospodářství podle sovětského vzoru → horší organizace a efektivnost práce v průmyslu, administrativě i službách
- silná angažovanost v korejské válce (1950-53) – poslala tam až milion “dobrovolníků”
- přelom 50. a 60. let – “Velký skok vpřed” – nastartování komunismu – zemědělské komuny – rodinné farmy zestátněním půdy nahrazeny mnohatisícovými špatně řízenými kolosy bez dostatečné motivace pro vyšší produktivitu
- → 59-61 – Velký čínský hladomor– smrt několika milionů obyvatel
- 64 – kulturní revoluce – boj proti „čtveru starému“: myšlení, kultuře, tradicím a způsobům – Rudá garda – čistky ve straně, veřejné mučení, věznění, popravy
- mládež opouštěla školy, vyháněla učitele a další inteligenci z měst na venkov → velký chaos – obrovské ztráty kulturního dědictví – kláštery, paláce, náboženské symboly, knihy,..
- chaos až do Maovy smrti → Teng Siao-pching – do čela reforem – strategie socialistické tržní ekonomiky- nastartoval klíčové reformy určující i současný bouřlivý vývoj Činy, prosadil návrat Hong Kongu a Macaa pod nadvládu Číny, navázal vztahy s USA
- idea čtyř modernizací – zemědělství, průmysl, armáda a věda s výzkumem
- přebytkový trh – přebytky nad objemy stanovené státem a regiony mohly rodiny prodávat na volném trhu → růst iniciativy rolnických rodin
Obyvatelstvo
- v 50. a 60. letech i přes hladomor velký nárůst populace → opatření ke snížení porodnosti – politika jednoho dítěte – 1 dítě na rodinu → zabíjení dcer – potřeba mužů → nejvyšší maskulinita na světě – mužů o 40 milionů více než žen
- rozložení obyvatelstva kopíruje rozložení hospodářských aktivit – podoba velkého “T” – pobřežní nížiny a břehy Jang-c’-Ťiang po Sečuánskou pánev (2tis. obyv./km2)
- cca ½ území prakticky neobydlená
- největší etnická skupina – Chánové – asi 92 % obyvatelstva – historickým centrem povodí Žluté řeky – po staletí se usazovali v údolích a nížinných směrem na jih a východ, původní menšiny vytlačovali do hor, kultura spojována s konfucianismem
- poslední čtvrtstoletí – migrační skupiny do Tibetské autonomní oblasti a Ujgurské AO – ovlivnilo tradiční společnost a tamní náboženství – lamaismus, islám
- největší města: Šanghaj, Peking, Kanton
Hospodářství
- patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím ekonomikám světa – průměrné roční přírůstky okolo 8-10 %
- 2. největší HDP po USA
- Nerostné suroviny
- jedna z nejbohatších zemí – 1. na světě – uhlí (provincie Šen Si, Šan Si, Vnitřní Mongolsko), železná ruda, zinek, olovo, cín, zlato
- ropa – 4. na světě – dvě státní firmy – Sinopec a PetroChina
- uhlí – otop domácností, převážení po celé zemi → znečištění
- Čína označována jako “továrna světa”
- Průmysl
- většina průmyslových podniků v pobřežních oblastech – velké státní, soukromé i zahraniční podniky
- Mandžusko – dříve jediná silně průmyslová oblast, nyní zastaralé podniky těžkého průmyslu vlastněné státem
- export – spotřební, textilní a obuvnický průmysl
- pobřežní oblasti Číny a jejich ekonomické uzly: významná část produkce země, pracovníci z vnitrozemí
Konfliktní oblasti
- Tibet
- jedna z autonomních oblastí Číny, cca 3 mil. obyvatel
- rozloha – Španělsko + Francie
- nejvýše položená oblast na světě – Průměr 4.5 tis. m.n.m.
- většina na Tibetské náhorní plošině
- specifická kultura založená na buddhismu
- vysoko položené území vyplněné horami, vysoko položenými náhorní plošinami a řadou bezodtokových pánví
- okupován Čínou od r. 1950
- po proti-čínském lidovém povstání v r. 1959 odešel dalajláma s 50 tisíci spoluobčanů do exilu – Indie
- pro Čínu strategická poloha – přes kašmír přístup do spřáteleného Pákistánu – oslabení rivala Indie
- počínšťování – modernizace země – silnice do Kašmíru, železniční dráha z Číny do lhasy (hl.m.)
- Hong Kong
- zvláštní správní oblast Číny
- Jihočínské moře
- významné ekonomické a obchodní centrum
- jedna z nejhustěji osídlených oblastí světa
- 19. stol. – opiové války→1898-1997 nadvláda VB – smlouva na 99 let
- po vypršení smlouvy – „jedna země, dva systémy“ (Teng Siao-pching) – praktikován socialistický ekonomický systém, ale jinak kapitalistický systém a životní styl zůstane – min. na 50 let – do roku 2047
- protesty 2003, 2014 – “Deštníková revoluce” – místní volby
- 2019 – největší protesty – zákon o povolení trestního stíhání, brutální zásahy policistů
- květen 2020 – protesty – obava z postupného odbourávání autonomie území, „Zákon o národní bezpečnosti“ stejně na konci května vydán
- další zvláštní správní oblast Číny:
- Macao – dříve portugalská kolonie (do r. 99), 60 km západně od Hongkongu – stejně jako tam „jedna země, dva systémy“ – vysoký podíl autonomie
- Sin-ťiang
- Polo-autonomní čínská provincie na jihovýchod od Kazašské hranice
- Ujguři – jazyk podobný Turečtině
- 2x vyhlásili nezávislý stát Východní Turkestán (30. a 40. léta 20. stol.)
- výskyt ropy – průmysl – stěhování Chanů – potlačení kultury (podobně jako ve Vnitřním Mongolsku), kontrola porodnosti – 2 děti ve městech, 3 na vesnici
Čína a moře
- Jihočínské moře – spory – významný dopravní uzel – třetina světového obchodu a polovina světových zásob ropy a plynu
- Paracelské a Spratlyho ostrovy – výskyt velkého množství ropy
- devíti čárková linie – ostrovní řetězec mezi Čínou a Pacifikem – podle Číny vymezuje její území
- Šanghaj – největší přístav – Východočínské moře
- východočínské moře – naleziště zem. plynu – identifikační pásmo protivzdušné obrany
- investice do hlubokovodních přístavů – Myanmar, Bangladéš, Pákistán, Srí Lanka – přístup k Tichému i Indickému oceánu
- přístup Sev. ledový oceán – Bengálský průliv
Tchaj-wan
- oficiální název: Čínská republika
- mezi východočínským a jihočínským mořem
- Čína si ho nárokuje jako svou 23. provincii
- americkým spojencem – vyzbrojené letectvo a námořnictvo
- Taiwan Relations Act – Američané se zavázali v případě útoku bránit, nesmí se však osamostatnit – provokace
- pod kontrolou Číny od 17. stol., vládla tam jen 5 let (1945-9)
- 47 – povstání proti autoritářskému režimu kuomintangu → “bílý teror” – do konce 80. let
- od po. 80. let – demokratizace, ukončen výjimečný stav
Geografické pojmy
- Žluté moře, Východočínské moře, Jihočínské moře
- Japonské souostroví (Honšú, Kjúšú, Šikoku a Hokaido), Rjúkjú, Korejský poloostrov, Tchaj Wan (Formosa), Filipíny, Malajský poloostrov, poloostrov Zadní Indie
- Sachalin, Kalimantan (Borneo), Sulawesi (Celebes), Sumatra, Jáva, Bali, Timor, Maledivy
- Tibetská náhorní plošina, Kchun-lun-šan, čínská provincie Sin-tiang (Tarimská pánev, poušť Taklamakan), Jihočínská hornatina, Velká čínská nížina (Severočínská nížina), poušť Gobi
- Amur, Huang-he (Chuang-che, Žlutá řeka), Jang-c´ťiang, Mekong
- Peking, Tokio, Nagasaki, Hirošima, Soul, Pchjongjang
