Dějiny pedagogiky – pravěk a starověk

 

Otázka: Vývoj výchovy a vzdělávání v období pravěku a starověku

Předmět: Pedagogika

Přidal(a): Sierra

 

Dějiny pedagogiky:

• Pedagogická disciplína, která zkoumá historický vývoj výchovy a vzdělávání a názorů na ně
• Prameny dějin pedagogiky: písemné prameny (kroniky, dobové výukové materiály, archeologická vykopávky, nástěnné malby)

 

a) Vznik a funkce výchovy v pravěku

• Výchova vzniká se vznikem lidské společnosti, vzniká při práci.
• Nejsou žádné instituce, výchova je jiná pro děvčata a jiná pro chlapce
• Hlavní metodou je napodobování

 

Cíl výchovy v pravěku:

• Výchova pro život, dokázat přežít
• Příprava pro život, základní životní potřeby

 

Obsah výchovy v pravěku:

• Pracovní výchova:
  • Chlapci – lov, úprava obydlí, výroba nástrojů
  • Dívky – péče o děti, sběr, domácí práce
• Tělesná výchova – obratnost síla a rychlost
• Mravní výchova – náboženské obřady, mravní normy, posvátné zvíře
• Rozumová výchova – přírodní a společenské jevy, pozorování

 

Iniciační obřady:

• Obřady přijetí mezi dospělé
• Mezi 10–18 rokem -> podle kmene
• Odvaha, nebojácnost, obratnost, tetování, propichování různých částí těla
• Předchází tomu několika týdenní příprava – dotyčný pobývá mimo ostatní členy kmene a učí se samostatnosti – pak za ním přijde náčelník a seznámí ho s určitými rituály
• S vývojem společnosti dochází k insticionalizaci

 

b) Spartský výchovný systém

Výchova ve starověku

• Vznik třídní společnosti
• Vznik státu (armáda, školy, úřady)
• Velký rozvoj věd – Matematika, Zeměpis, Lékařství
• Rozvoj náboženství, polyteismus – více bohů
• Rozvoj morálních norem, rozvoj politiky, pedagogika se rozvíjela v rámci Filosofie

 

Výchova v Řecku:

• Výchova ve spartě:
  • Vojenský stát, jednostranná výchova, na prvním místě rozvoj tělesné stránky, odvaha a podobně, rozdílná výchova chlapců a dívek
    • Dívky – první stát ve kterému se věnovali i výchově dívek, byla třeba být dobrou manželkou a matkou skutečných vojáků, výchova doma a v rodině
    • Chlapci – do 7 let doma – od 7 let jsou ve vojenských ústavech
      • Ústavy jsou zřizováni státem – pokus vychovat z nich vojáky
        • Tělesná stránka – námaha, útoky, stres
        • Zpěv – vojenské písně ke sjednocení
        • Mravní výchova – poslušnost, vůči nadřízeným, úcta ke starším
      • Kolem 14 roku – vyjížděli i do Kryptie – nájezdy na zemědělské otroky, učili je, jak je zabíjet
      • 18–20 let – efébové – vojenská příprava
      • 20–30 let – vojenská služba
      • 30 a víš – plnoprávní občané – mohou založit vlastní rodinu

 

c) Výchova v Athénách:

Athény jsou obchodní stát

• Cíl – Kalogathia – krása těla i ducha – všestranná výchova
• Zřizované zejména soukromé školy, výchova výhradně chlapců
  • Od 7 let –
    • škola, záleželo na rodičích v kolika dítě půjde do školy
  • 7–12 let –
    • škola gramatistů – čtení, psaní, počty, tělesná a múzická výchova
    • škola kytaristů – estetická výchova, hudba
  • 13-16 let –
    • Škola palaistra – rozvoj tělesné stránky – zejména atletiky
  • 16–18 let-
    • Škola gymnasion – chlapci z vybraných rodin, příprava na vedení státu, tělesná výchova, múzická výchova, řečnictví, divadle
  • 18-20 let –
    • Efébové – vojenská příprava
  • 20 +
    • Plnoprávní občané

d) Názory antických filozofů

(na problematiku výchovy jedince)

VÝCHOVA V ŘECKU

• SÓFISTÉ
  • materialisté
  • učitelé řečnictví
  • Důraz kladli na osobnost, její sílu i potřeby
  • Oceňovali význam osvěty, jazyka, přírodních věd
  • V popředí vzdělávání intelektuální (matematika, gramatika, rétorika, dialektika, logika)
  • Odmítali náboženství
  • Zvedli trivium = gramatika, rétorika, dialektika
  • Důraz při výuce, cvičení a 3 faktory: přirozené vlohy, zvyk, poučování

• SOKRATES
  • Idealista, nepatřil k Sófistům
  • vychovával k poznání podstaty SPRAVEDLNOSTI, UMÍRNĚNOSTI, ZBOŽNOSTI
  • Vytvořil vlastní didaktickou metodu – aktivní metoda
  • Vedl žáky od neznalosti k hledání přesných pojmů
  • Zakladatel humanismu se zaměřením na zdatnost člověka a účelnost
  • Platónův učitel

• PLATÓN
  • Idealista, celá jeho filozofie je pedagogika
  • věnoval se člověku a lidské společnosti
  • škola by měla být státním zájmem
  • formuloval zásadu rovnoprávnosti mužů a žen
  • Požadoval státní výchovu pro ženy
  • Duše při spojení s tělem vše zapomene, a tedy veškeré učení slouží k rozpomínání
  • spis ZÁKONY: popsán systém výchovy a vzdělávání
    • do 3 let: v rodině, péče o tělesný vývoj (báje a hry)
    • do 7 let: výchova na hřištích a pro chrámech, opatrovny s chůvami
    • 7-9 let: základy gymnastiky a múziky
    • od 10 let: výuka čtení a psaní
    • od 14 let: důkladný výcvik v hudbě a zpěvu
    • od 16 let: matematika a astronomie
  • založil učenou školu AKADEMIE – první odborná výuková a výchovná instituce
    • pro učence a širší veřejnost
  • Význam:
    • Ovlivnil myšlení středověkých učenců a renesančních humanistů
    • Podřídil výchovu zájmům společnosti
    • Rozdělil výchovu na nižší a vyšší stupeň
    • Položil základ rozdělení věd na trivium a kvadrivium

• ARISTOTELES
  • Platónovým žákem, materialista – základem je smyslové poznání
  • Založil vlastní filosofickou školu Lykeion (335)
    • zavedl výuku vědních nauk (psychologie, logika, estetika, rétorika, politika a etika)
    • Důležitým prostředkem výuky = rodina
  • Provedl periodizaci věku – základ pro výchovný systém
    • do 7 let: doma, převaha příros\, hra, pohádky, mýty
    • 7-14 let: období systematické výchovy (návyky, gymnastika, Tv)
    • 14-21 let: vzdělávání rozumu a vůle (vyšší vzdělávání, múzika, věda, tělo vedeno k pohlavní zdrženlivosti)
  • Rozlišuje 3 duše člověka a k těm odpovídají 3 stránky výchovy:
    • Duše rostlinná (výživa, rozmnožování) – výchova tělesná
    • Duše Živočišná (cítění a přání) – výchova mravní
    • Duše rozumová (vše plus myšlení a poznávání) – výchova rozumová
  • Názor = nejvyšším stupněm dokonalosti – moudrost
  • Zastánce výchovy státní a všeobecné, nikoli soukromé
  • Cíl výchovy: člověk aktivní, který projevuje znalost dobra a činů

• • Význam:
    • Rozvinul některé myšlenky Platóna
    • Spojil pedagogiku a psychologii
    • Důraz klade na výchovné prostředí
    • Podpora aktivnosti dítěte a individuality
    • systém a jeho filosofie = nejvyšší vývoj antického teoretického myšlení
    • Jeho odkaz ovlivnil rozvoj věd a myšlení vrcholového středověku

 

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ V ŘÍMĚ

• Složitý a pestrý vývoj výchovy
• Zpočátku byly děti vychovávány doma
  • Otec vedl k tělesné obratnosti
  • Matka je učila: číst, psát, počítat, ale také zpěvu vlastenecko-náboženských písní
• Později soukromé školy – čtení, psaní, počítání, tělesné cviky, vojenské písně
  • učili propuštění otroci nebo vězni

• MARCUS TULLIUS CICERO
  • Vrcholem vzdělanosti = řečnictví
  • Dokonalost ve 4 ctnostech (moudrost, spravedlnost, umírněnost)
  • Účinný výcvik paměti

• LUCIUS SENECA
  • Vychovatelem císaře Nera
  • Láska ke všem lidem ve jménu čisté humanity
  • Ideál = přísně mravný život
  • Chtěl, aby vzdělání bylo prakticky zaměřeno
  • Prosazovat individuální přístup

• MARKUS FÁBUS QUINTILIÁNUS
• • řečník, právník
  • První teoretik římské výchovy
  • Dával přednost výchově ve škole před výchovou doma
  • Důležitá je školní výchova, základy přátelství, ctižádostivost, rozvoj dětské řeči
  • Kladl důraz na osobnost pedagoga – moudrý, spravedlivý otcovský, náročný pro žáky
  • Školní výchova rozdělena na stupně:
    • a) elementární
    • b) vyšší
    • c) literární
    • d) praktické řečnictví
  • Dílo: Dvanáct knih o výchově řečníka
    • příručka pro výchovu
    • bez tělesných trestů
    • střídání činností
    • kladl důraz na individuální rozdíly dětí

 

Při rozpadu Říma silně ovlivněna výchova šířením křesťanství

S nástupem feudalismu vznikají křesťanské školy pro potřeby církve