Otázka: Demokracie a lidská práva
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Ivana Vrastyáková
Demokracie a lidská práva (formy demokracie, dokumenty týkající se lidských práv)
Formy demokracie, dokumenty týkající se lidských práv
Demokracie
forma vlády, vláda lidu
státní forma, umožňující účast všech plnoprávných občanů na správě a řízení státu buď
přímo (přímá dem.-referendum), nebo prostřednictvím volených zástupců (dem. zastupitelská)
většinový názor při zachování a respektování svobody ostatních
Historie
- Antika – městské státy – Athény-vrchol ant. demokracie za Perikla-lidový sněm – ostrakismus (vyhoštění ze země na 10 let)
- Renesance a reformace – myšlenky, pozdější projevy dem.
-3 představitelé-HOBBES, LOCKE, ROUSSEAU-sml. teorie vzniku státu
JOHN LOCKE-stát ochránce majetku a lidských a práv -zákony- musí se dodržovat
-oddělení st. moci-vláda lze obměnit; ideální typ demokracie
THOMAS HOBBES-panovník zvolený lidem získá absol. moc -lid nemá možnost ho odvolat
-pravicová diktatura-vzor pro fašismus, nár. socialismus
JEAN JACQUES ROUSSEAU-je potřeba zjistit obecnou vůli-zvítězí; opozice odstraňována-levicové diktatury
Locke x Hobbes-možnost nenásilného odvoláni vlády
Locke x Rousseau-respektování opozice
- Amerika – boj za nezávislost
- Francie – Velká francouzská revoluce (2. pol. 18. stol)
PARLAMENTNÍ DEMOKRACIE
1. VELKÁ BRITÁNIE
úzce chápán parlamentarismus, vznikl ve VB
VB nemá psanou ústavu – založena na tradici, historii
parlament není podroben (ohraničen) žádnými ústavněprávními předpisy
má moc zákonodárnou, výkonnou
2 komory: 1. dolní sněmovna – s. reprezentantů, důležitější
systém dvou stran, většinový volební systém,
z vítězné strany vytvořena vláda (ta strana, která prohrála: opozice)
Kabinet (výbor parlamentu) – 20 lidí, moc vlády dána parlamentem – propojení legislativy (zák. moc) a exekutivy (výk. moc)
veškerá moc vychází z parlamentu = zast. orgán
2. horní sněmovna – s. lordů – šlechtici
tradiční
2. ITÁLIE
psaná ústava, ústavní omezení moci parlamentu
ústavní soud: může anulovat zákony, které jsou v rozporu s ústavou, kontroluje přijaté zákony
parlament: poslanecká sněmovna – 5 let voleny
senát – 6 let lidem
poměrný volební systém, rovnoprávní, voleni lidem
prvek přímé demokracie: referendum – na žádost 1/2 mil. voličů nebo 5 regionálních rad
3. NĚMECKO
psaná ústava
ústavní soud: omezení moci parlamentu, nemají v ústavě uzákoněno referendum (X Itálie)
parlament: Bundestag – spolkový sněm, reprezentuje voliče, zástupci voleni
Bundesrat – spolková rada, zastupuje jednotlivé spolkové země, 10 „záp.“ N. + 6 „vých.“ N.
zástupci nejsou voleni, ale jmenováni jednotlivými zemskými vládami
počet závislý od počtu obyvatel
sám může předkládat zákony, může se vyjadřovat k zákonům předloženým vládou
federalistická struktura státu: spolkový kancléř, moc vykonává spolek (federace) a zároveň jednotl. spolkové země
přičemž spolkové kompetence více rozvinuty než zemské – na mez. scéně vystupují jako 1 stát
konstruktivní prohlášení nedůvěry:kancléři ze strany Bundestagu, okamžitý návrh a zvolení
PREZIDENTSKÁ DEMOKRACIE
1. USA
legislativa a exekutiva jsou voleny nezávisle na sobě
prezident volen občany v primárních volbách – v jednotlivých republikách
parlament: kongres – sněmovna reprezentantů – volena přímo občany každé 2 roky
senát – volen na 6 let X každé 2 roky volena nová 1/3 senátu
kongres – zákonodárná moc X prezident má právo veta
prezident: hlava státu, hlava vlády – stojí v čele
nejvyšší ústavní soud: zákon odporující ústavě může zrušit; soudci jmenováni prezidentem se souhlasem kongresu
federalistická struktura státu: aktivity jednotl. států nesmějí přesahovat kompetence federace (federální právo)
menší význam pol. stran než v parlamentním systému
strany nevystupují v kongresu jako uzavřená společenství (X u nás) – neformální koalice – může měnit členy v případě jiných názorů členů
2. FRANCIE –
prezident volen v přímých volbách občany na 7 let nezávisle na parlamentu
pouze hlavou státu a ne předseda vlády ( X USA)
předseda vlády – jmenován prezidentem
řídí činnost vlády, je závislý na důvěře parlamentu – při vyslovení nedůvěry většiny parlamentu musí být prezidentem odvolán
parlament – sněmovna
senát
prvek přímé demokracie – možnost referenda
silný centralizovaný administrativní pol. systém – silná byrokracie, st. správa
3. ŠVÝCARSKO
federace X v názvu konfederace, 26 samostatných kantonů (zemí) – nemohou vystupovat jako právní subjekt
st. moc vykonávána lidem
důležité zákony a pol. rozhodnutí musí být schváleny referendem
parlament: spolkové shromáždění – dolní komora – národní rada – představuje voliče
horní komora – stavovská rada – představuje jednotlivé kantony – z každého 2 členové rady (nezáleží na počtu obyvatel)
vláda – spolková rada – 7 členů v čele 7 ministerstev (departmentů)
v čele vlády prezident – volen na 1 rok, nemá spec. pravomoce
referendum – tzv. obligatorní – povinné: důl. zákony prošlé parlamentem musí být ještě odhlasovány referendem
tzv. fakultativní – volné (nepovinné): jednání o méně důl. zákonech, nemusí se na něm podílet každý
DEMOKRACIE
OBECNÉ ZÁSADY DEMOKRACIE
Znaky vlády lidu: rovnost, pluralita, dočasnost, kontrola, většinový princip
FORMY DEMOKRACIE
- Přímá=referendum-všelidové hlasování,
Iniciativa-po domluvě lze iniciovat zákon, formou petice; Odvolání-petice k odvolání určitého …
Referendum – je hlasování voličů o závažné politické otázce
Plebiscit – hlasování o osamostatnění či připojení se, jednorázové rozhodnutí, nezakotvené zákonem
- Nepřímá (zastupitelská)– lid vládne pomocí zástupců
volby – akt, oprávnění voliči volí své zástupce do funkcí nebo orgánů.
svobodné, všeobecné, rovné, přímé, tajné
Parlamentní, prezidentské, komunální (na úrovni samospráv), liberálnost
* Parlamentní-vláda vzniká převážně z parlamentu-volby (CZE, GER, GBR)
* Prezidentská- prezident volen přímo- sestaví si vládu (USA, FRA, POL, RUS)
– výrazné odd. st. mocí
KRITIKA DEMOKRACIE
1) ve volbách-vítězné strany si jmenují své členy vlády- ne odborníci, ale straničtí byrokraté, rozhoduje str. příslušnost a ne odbornost
2) tyranie většiny, ale i menšina může prosadit svůj názor
3) teorie elit- vznik na zač. století-Pareto, Mosca (ITA)
-každá spol. 2 vrstvy-1.Elita 2. Ovládaní-většina
-vše se odehrává mezi elitou, když selže, nastoupí jiná elita
-elita obsazuje klíč. fce klíč. úřadů- fin., arm.,..
Hlavní principy
- Držitelem (zdrojem) politické moci je lid. – princip suverenity lidu
- pravidelné svobodné volby. – parlamentarismus
- Povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období.
- Nezměnitelnost maximální délky období.
- Ochrana politických menšin i jednotlivců.
- dodržování lidských práv a svobod= svoboda projevu, tisku
- oddělení st. mocí; rovnost před zákonem
- existence platného právního řádu; pluralismus a volná soutěž pol. stran
- tržní ekonomika; fungující obč. spol. = zájem o st. organizace-fondy, organizace
- soc. spravedlnost a ochrana (zákl. zabezpečení nemocných, starých, nezaměst.)
- decentralizace st. moci (VÚSC)
X DIKTATURA
totalitní systémy,
jediná vládnoucí skupina
1 oficiální ideologie, názor
1 politická strana, vyžaduje disciplínu
kontrola všech oblastí osobního a společenského života
policejní režim, dohled, cenzura
- většinová (majoritní) demokracie – v praxi užívá některých mechanismů přímé demokracie za účelem prosazení většinového rozhodnutí lidu
- pluralitní (konsensuální) demokracie – politické rozhodování je výsledkem sporu a dohody zúčastněných skupin či jednotlivců, podíl na rozhodování mají i nepřímo zúčastněná zájmová a nátlaková hnutí; (jiná formulace) při politickém rozhodování v ní dochází k soutěžení velkého počtu dobře definovaných skupin, které zastávají partikulární zájmy, a které jsou oddělené od státu.
LIDSKÁ PRÁVA
- práva fyz. osob, vyplývajících z pouhé příslušnosti k lidskému rodu
- vyplývají z lidské přirozenosti a principů humanity
- různé oblasti, jedinec nemá podléhat kontrole státu, pokud respektuje zákony
- jsou univerzální, nezrušitelná a nezcizitelná, nepromlčitelná, nezadatelná
SVOBODA je stav bytosti, jednající pouze z vlastní vůle, nezávisle na vnějším donucení; omezena svobodou a právy ostatních lidí
Historie:
Anglie 1215 – Magna charta libertatum – pravomoc krále
středověk – nerovnost (nevolnictví, poddanství)
18. stol – zájem o lidská práva (1776- Deklarace nezávislosti USA, 1789 – fr. Deklarace práv člověka a občana)
1948 – Všeobecná deklarace lidských práv (10. 12. Den lidských práv)
1950 – Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech
Evropská sociální charta
Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech
Úmluva o právech dítěte
ČR
Listina základních práv a svobod – 1992
- opírá se o Všeobecnou deklaraci lidských práv
- ČR respektuje přirozená práva a svobody občanů:
- preambule a 6 hlav (44 článků)
- součást ústavy – zákon
- 5 základní okruhů práv (hlavy II-V)
- 1. Základní lidská práva a svobody (Právo na život ,Právo na svobodu, soukromí,
Právo na vlastnictví majetku, Svoboda pohybu, pobytu, myšlení a náboženství
- 2. Politická práva (svoboda projevu, není cenzura, podílení se na správě veřejných věcí)
- 3. Práva národnostních a etnických menšin (rozvíjet svou kulturu, sdružovat se, vzdělání a úřady ve svém vlastním jazyce)
- 4. Hospodářská, sociální a kulturní práva (podnikání, odměna za práci, zabezpečení ve stáří, bezplatné vzdělání)
- 5. Právo na soudní a jinou ochranu
Komise pro lidská práva
- nejvyšší orgán OSN, sleduje dodržování LP
- Ženeva
Ev. komise pro lidská práva, Ev. soud pro lidská práva
- Rada Evropy, Štrasburk
- individuální stížnosti na porušování LP
- Římská úmluva, Ev. charta sociálních práv
Amnesty International
- mezinárodní organizace na ochranu LP
další: např. Charta 77, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, Český helsinský výbor
Veřejný ochránce práv (ombudsman)
- působí k ochraně osob před nečinností úřadů nebo jejich jednáním, pokud je v rozporu s právem a neodpovídá principům demokratického právního státu.