Etika jako problém

 

Otázka: Etika jako problém

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): Petr Babyka

 

Etika

  • Ethos (řec.) = mrav
  • Jednou ze základních filozofických disciplín, zabývá se především mravní rovinou člověka, i společnosti jako celku
  • Dvě základní otázky: Co je dobré? a Co je spravedlivé
  • Cíle zkoumání etiky: nejčastěji témata týkající se morálky
    • Morálka jako taková (včetně jejího popisu)
    • Morálně relativní jednání
    • Normy našeho chování v rámci morálky
    • Vymezení dobra a zla

 

Dělení

Etika, jakožto multidisciplinární věda, se dále dělí na četné disciplíny a podobory:

  • 1) Deskriptivní etika
    • Zabývá se především mravními rozhodnutími a mravními hodnotami, které zastává nějaká daná společnost (současná, či historická)
    • Popis morálních hodnot a norem
    • Tuto disciplínu lze přirovnat k sociologii a psychologii
    • Důležitým znakem je, že se nesnaží stanovovat, zda je dané hodnoty či jednání dobré nebo špatné = popisuje skutečný stav situace
  • 2) Normativní etika
    • Dělí se na individuální a sociální
    • Zabývá se především zkoumáním norem (normy, kterými se řídili lidé v rámci svého mravního rozhodování)
    • Prakticky opakem deskriptivní etiky
    • Rozhodování a hledání odpovědi na otázku, co je morálně dobré a co špatné
  • 3) Analytická etika (neboli Metatetika)
    • Zabývá se zkoumáním etických pojmů, a také jazyka, kterým o těchto pojmech mluvíme – co lidé v rámci etických otázek svým tvrzením myslí
    • Na rozdíl od normativní etiky se snaží odpovídat například na otázku na základě čeho o pojmech (jako jsou dobro a zlo, morálka a spravedlnost, …) můžeme vůbec hovořit
    • Nezkoumá mravní principy, nýbrž významy a funkce již existujících pojmů, soudů a argumentací s morálním záměrem
  • 4) Aplikovaná etika
    • Těžká na definování, jelikož je vždy vyjadřována pomocí vztahu s jinou disciplínou (vědní, společenskou, …)
    • Zabývá se především konkrétními etickými otázkami a problémy z praxe
    • Prolíná se s nejrůznějšími obory
    • Rozlišujeme například právní etiku, lékařskou etiku, bioetiku, feministickou etiku, etiku života a smrti, etika sexuality, etika životního prostředí, …

 

Morálka

  • Moralitas (řec.) = správné chování
  • Souhrn názorů a hodnocení o tom, co je dobré a špatné
  • Cílem morálky je mravní upevnění sociálního celku
  • (zbytečně komplikovanější definice) Jedná se o souhrn pravidel, norem, zvyků, zásad a názorů, jimiž se lidé v rámci svého morálního jednání řídí
  • Je proměnlivá (historicky, geograficky, nábožensky, …)
  • Jejím měřítkem je svědomí (rovněž se utváří s pravidly dané kultury, společnosti, doby, náboženství, …)
  • Svědomí lze označit za prožitek morálky
  • Morálka se dále dělí na:
    • Společenskou (souhrn názorů a norem, které jsou předávány z generace na generaci) a individuální (naše zvnitřněné normy a pravidla, obsah svědomí)
    • Autonomní (individuální morálka, podle svědomí) a heteronomní (dána vnější autoritou – zákon, náboženství, tradice, …)
  • Hlavní funkce morálky:
    • Výchovné
    • Regulativní
    • Poznávací
    • Hodnotící
    • Prognostické (prediktivní)

 

Pojmy, které souvisejí s morálkou:

  • Morální hodnoty
    • Soubor ideálních cílů konání člověka v rámci jeho morálního jednání (spravedlnost, dobro, pravda, ctnost, …)
    • V tomto ohledu pak rozlišujeme, co je dobré a co špatné
    • Nejvyšším ideálem je dobro, kterého se snažíme naším konáním dosáhnout
    • Každý ovšem může mít jiné morální hodnoty
    • Morální jednání = jednání s dobrým úmyslem a v souladu s morálně správným svědomím
  • Morální norma
    • Specifický typ normy, která je nepsaná a má morální podstatu a je dále základem pro etické učení
    • Závazné pravidlo, které specifikuje morálku samotnou
    • Základem se pro ni stávají principy a ideály
    • (norma = obecně uznávané pravidlo, které označuje, co je normální)
  • Mravnost
    • Jednání, které odpovídá obecným mravním normám, zvyklostem a standardům
    • Nemusí být utvrzeno v našem svědomí
    • Shoduje se s normami společnosti (x moralita -> týká se svědomí)
    • spočívá

 

Svoboda

  • Možnost svévolného konání, jednání na základě vlastního uvážení
  • Se svobodu přichází ovšem odpovědnost za naše jednání
  • Je to relativní pojem (neexistuje např. absolutní svoboda, kterou by člověk mohl v historii lidstva pociťovat)
  • „Svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého“ – Johan Stuart Mill
  • Svobodu dále dělíme na:
    • Vnější (do jaké míry má člověk možnost svobodně jednat, je ovlivněna vnějšími předpoklady – např. zákony) a vnitřní (do jaké míry se člověk rozhoduje sám za sebe, pouze podle svého svědomí)
    • Pozitivní (vychází z možnosti autonomního jednání, „pán svých skutků“) a negativní (znamená absenci překážek v rámci našeho jednání)

 

Svědomí

  • Vnitřní instanci/hlas člověka, který reflektuje vědomí o jeho povinnostech, odpovědnostech a činnostech
  • Vychází ze schopnosti sebereflexe
  • Sokrates chápe svědomí jako vnitřní božský hlas – daimonion
  • Dále se svědomím zabývali např. Immanuel Kant (kategorický imperativ) a Martin Heidegger
  • Souvisí s výchovou, společností

 

Vina

  • Důsledek vědomého či nevědomého porušení morálních zásad, právních norem
  • Abychom vinu cítili, musíme porušované normy přijímat -> odpovědnost
  • Problematikou se zabýval filozof Karl Jaspers, konkrétně kolektivní vinou německého národa v období po 2. s. v.

 

Dobro

  • Těžko definovatelné
  • Vědomé jednání, které odpovídá morálním normám a mravním zákonům
  • Je to základní mravní hodnota, nejvyšší mravní ideál
  • Různá pojetí dobra
    • Dualismus – dobro a zlo jsou rovnocenné síly, dějiny = neustálý zápas dobra a zla
    • Relativismus – dobro je relativní
    • Utilitarismus – jednání ve jménu dobra přináší užitek (???)
  • Aristoteles rozdělil dobro na: dobro vznešené, dobro příjemné a dobro užitečné
  • V moderních dějinách se dobrem zabývá např. Kant či Nietzsche

 

Zlo

  • Přímo navazuje na definici dobra
  • Opak dobra (absence dobra dle učení sv. Augustina)
  • Dle novotomismu (vycházejícího z tomismu – filosofie Tomáše Akvinského) se zlo dělí na:
    • Zlo fyzické a mravní
    • Zlo naprosté a poměrné

 

Současné etické problémy

  • Migrace
  • Rasismus a rasové otázky
  • Genderová nevyváženost
  • Práva žen
  • Práva sexuálních menšin
  • Korupce
  • Drogy (legalizace)
  • Trest smrti
  • Euthanasie
  • Potraty
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!