Etika jako problém

 

Otázka: Etika jako problém

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): Petr Babyka

 

Etika

• Ethos (řec.) = mrav
• Jednou ze základních filozofických disciplín, zabývá se především mravní rovinou člověka, i společnosti jako celku
• Dvě základní otázky: Co je dobré? a Co je spravedlivé
• Cíle zkoumání etiky: nejčastěji témata týkající se morálky
  • Morálka jako taková (včetně jejího popisu)
  • Morálně relativní jednání
  • Normy našeho chování v rámci morálky
  • Vymezení dobra a zla

 

Dělení

Etika, jakožto multidisciplinární věda, se dále dělí na četné disciplíny a podobory:

• 1) Deskriptivní etika
• • Zabývá se především mravními rozhodnutími a mravními hodnotami, které zastává nějaká daná společnost (současná, či historická)
  • Popis morálních hodnot a norem
  • Tuto disciplínu lze přirovnat k sociologii a psychologii
  • Důležitým znakem je, že se nesnaží stanovovat, zda je dané hodnoty či jednání dobré nebo špatné = popisuje skutečný stav situace
• 2) Normativní etika
• • Dělí se na individuální a sociální
  • Zabývá se především zkoumáním norem (normy, kterými se řídili lidé v rámci svého mravního rozhodování)
  • Prakticky opakem deskriptivní etiky
  • Rozhodování a hledání odpovědi na otázku, co je morálně dobré a co špatné
• 3) Analytická etika (neboli Metatetika)
• • Zabývá se zkoumáním etických pojmů, a také jazyka, kterým o těchto pojmech mluvíme – co lidé v rámci etických otázek svým tvrzením myslí
  • Na rozdíl od normativní etiky se snaží odpovídat například na otázku na základě čeho o pojmech (jako jsou dobro a zlo, morálka a spravedlnost, …) můžeme vůbec hovořit
  • Nezkoumá mravní principy, nýbrž významy a funkce již existujících pojmů, soudů a argumentací s morálním záměrem
• 4) Aplikovaná etika
• • Těžká na definování, jelikož je vždy vyjadřována pomocí vztahu s jinou disciplínou (vědní, společenskou, …)
  • Zabývá se především konkrétními etickými otázkami a problémy z praxe
  • Prolíná se s nejrůznějšími obory
  • Rozlišujeme například právní etiku, lékařskou etiku, bioetiku, feministickou etiku, etiku života a smrti, etika sexuality, etika životního prostředí, …

 

Morálka

• Moralitas (řec.) = správné chování
• Souhrn názorů a hodnocení o tom, co je dobré a špatné
• Cílem morálky je mravní upevnění sociálního celku
• (zbytečně komplikovanější definice) Jedná se o souhrn pravidel, norem, zvyků, zásad a názorů, jimiž se lidé v rámci svého morálního jednání řídí
• Je proměnlivá (historicky, geograficky, nábožensky, …)
• Jejím měřítkem je svědomí (rovněž se utváří s pravidly dané kultury, společnosti, doby, náboženství, …)
• Svědomí lze označit za prožitek morálky
• Morálka se dále dělí na:
  • Společenskou (souhrn názorů a norem, které jsou předávány z generace na generaci) a individuální (naše zvnitřněné normy a pravidla, obsah svědomí)
  • Autonomní (individuální morálka, podle svědomí) a heteronomní (dána vnější autoritou – zákon, náboženství, tradice, …)

• Hlavní funkce morálky:
  • Výchovné
  • Regulativní
  • Poznávací
  • Hodnotící
  • Prognostické (prediktivní)

 

Pojmy, které souvisejí s morálkou:

• Morální hodnoty
• • Soubor ideálních cílů konání člověka v rámci jeho morálního jednání (spravedlnost, dobro, pravda, ctnost, …)
  • V tomto ohledu pak rozlišujeme, co je dobré a co špatné
  • Nejvyšším ideálem je dobro, kterého se snažíme naším konáním dosáhnout
  • Každý ovšem může mít jiné morální hodnoty
  • Morální jednání = jednání s dobrým úmyslem a v souladu s morálně správným svědomím
• Morální norma
• • Specifický typ normy, která je nepsaná a má morální podstatu a je dále základem pro etické učení
  • Závazné pravidlo, které specifikuje morálku samotnou
  • Základem se pro ni stávají principy a ideály
  • (norma = obecně uznávané pravidlo, které označuje, co je normální)
• Mravnost
• • Jednání, které odpovídá obecným mravním normám, zvyklostem a standardům
  • Nemusí být utvrzeno v našem svědomí
  • Shoduje se s normami společnosti (x moralita -> týká se svědomí)
  • spočívá

 

Svoboda

• Možnost svévolného konání, jednání na základě vlastního uvážení
• Se svobodu přichází ovšem odpovědnost za naše jednání
• Je to relativní pojem (neexistuje např. absolutní svoboda, kterou by člověk mohl v historii lidstva pociťovat)
• „Svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého“ – Johan Stuart Mill
• Svobodu dále dělíme na:
  • Vnější (do jaké míry má člověk možnost svobodně jednat, je ovlivněna vnějšími předpoklady – např. zákony) a vnitřní (do jaké míry se člověk rozhoduje sám za sebe, pouze podle svého svědomí)
  • Pozitivní (vychází z možnosti autonomního jednání, „pán svých skutků“) a negativní (znamená absenci překážek v rámci našeho jednání)

 

Svědomí

• Vnitřní instanci/hlas člověka, který reflektuje vědomí o jeho povinnostech, odpovědnostech a činnostech
• Vychází ze schopnosti sebereflexe
• Sokrates chápe svědomí jako vnitřní božský hlas – daimonion
• Dále se svědomím zabývali např. Immanuel Kant (kategorický imperativ) a Martin Heidegger
• Souvisí s výchovou, společností

 

Vina

• Důsledek vědomého či nevědomého porušení morálních zásad, právních norem
• Abychom vinu cítili, musíme porušované normy přijímat -> odpovědnost
• Problematikou se zabýval filozof Karl Jaspers, konkrétně kolektivní vinou německého národa v období po 2. s. v.

 

Dobro

• Těžko definovatelné
• Vědomé jednání, které odpovídá morálním normám a mravním zákonům
• Je to základní mravní hodnota, nejvyšší mravní ideál
• Různá pojetí dobra
  • Dualismus – dobro a zlo jsou rovnocenné síly, dějiny = neustálý zápas dobra a zla
  • Relativismus – dobro je relativní
  • Utilitarismus – jednání ve jménu dobra přináší užitek (???)
• Aristoteles rozdělil dobro na: dobro vznešené, dobro příjemné a dobro užitečné
• V moderních dějinách se dobrem zabývá např. Kant či Nietzsche

 

Zlo

• Přímo navazuje na definici dobra
• Opak dobra (absence dobra dle učení sv. Augustina)
• Dle novotomismu (vycházejícího z tomismu – filosofie Tomáše Akvinského) se zlo dělí na:
  • Zlo fyzické a mravní
  • Zlo naprosté a poměrné

 

Současné etické problémy

• Migrace
• Rasismus a rasové otázky
• Genderová nevyváženost
• Práva žen
• Práva sexuálních menšin
• Korupce
• Drogy (legalizace)
• Trest smrti
• Euthanasie
• Potraty