Kniha: Farma zvířat (George Orwell)
Předmět: Český jazyk – rozbor díla
Přidal(a): Jakub Buček
George Orwell
- Vlastním jménem: Eric Arthur Blair
- Britský novinář, esejista, spisovatel
- Narodil se v Indii (tehdy součástí britského impéria)
- Po střední škole se potuloval po ulicích (rodiče neměli peníze na studium na univerzitě) → pracoval u Indické imperiální policie v tehdejší Britské Indii (v Barmě) → práce u policie ho ovlivnila, počátky nenávisti imperialismu, začal se klonit k levicové politice
- Po návratu do Anglie, začal psát eseje a pracoval jako novinář
- Byl dobrovolníkem ve Španělské občanské válce → zraněn
- Během 2. světové války pracoval pro BBC → přispíval do novin a časopisů.
Další díla:
-
- 1984
- Hold Katalánsku
- Na dně v Paříži a Londýně
- Barmské dny
Literárně historický kontext
Meziválečná próza:
- Obraz fiktivní budoucnosti společnosti, člověk, vědy
- Osud člověka v nepříznivém prostředí
- Stinné stránky technického pokroku
- Tzv. fantasy literatura – s bájnou pohádkovou atmosférou
- Otřesné vize totalitní společnosti
- Antiutopie – opak utopie – myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky, sebedestrukce
Další spisovatelé:
-
- Karel Čapek
- J.R. R. Tolkien
- William Styron
Rozbor díla: Farma zvířat
Literární druh:
- próza, epika
Žánr:
- antiutopický román, alegorická bajka – příběh kratšího rozsahu, zvířata zde vystupují jako lidé
Kompozice:
- 10 kapitol, kapitoly jsou chronologicky za sebou
- Barvité popisy situace
- Charaktery postav jsou jasně dané
Čas a prostor:
- Čas – neurčitý, přibližně 50.léta 20. stolení
- Prostor – anglická farma poblíž městaWillington
Jazyková stránka:
- Vyprávění v er-formě
- Spisovný jazyk i hovorové výrazy, archaismy, odborné termíny, slova citově zabarvená, stylově neutrální
Hlavní myšlenka díla:
- ze začátku myšlenka dobrá, ale bohužel, když se někteří dostanou k moci, ztratí všechny zásady a snaží se pouze ve svůj prospěch, ostatní jsou jim jedno. Mění si pravidla podle svého a jdou “přes mrtvoly“. Autor předpověděl spoustu události v SSSR a ve východním bloku Evropy
Postavy:
- Pan Jones – majitel firmy, z pohledu zvířat je zlý, nezodpovědný, alkoholik
- Napoleon (prase) – představuje Stalina, nejchytřejší, nejmazanější, podvodník, zrádce
- Major prase) – představuje Lenina, inteligentní, starý a vážený vepř, v podstatě vyvolal revoluci (
- Kuliš (prase) – představuje Trockého, soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, má dobré nápady, nejdříve vůdce prasat → poté označován za zrádce
- Pištík (prase) – představuje propagandu, dokáže manipulovat s ostatními, inteligentní, zdá se být hloupý, nečestný
- Psi – představují tajnou polici, slepě plní rozkazy svého pána Napoleona, věrní, poslušní, spolehliví
- Boxer (kůň) – stachanovský dříč (Alexej Stachanov), sovětský horník, národní hrdina SSSR, čestný, pracovitý, silný, lehce manipulovatelný
- Lupina (klisna) – statná, mateřsky vyhlížející klisna, jako jedna z mála vydržela až do poslední chvíle
- Benjamin (osel) – sám autor se přirovnává k tomuto zvířeti, zná pravdu a tuší důsledky, všichni ho přehlušují
- Ovce – tupý dav opakující naučené fráze
Děj
Zvířata žijí na farmě pana Jonese, alkoholika, který všechny peníze propije a zvířata poté trpí hladem a zimou. Jednu noc se setkají všechny zvířata ve stodole a Major jim vypráví o Revoluci zvířat a naučí je píseň Zvířata Anglie – pozdější revoluční píseň. Major umře a zvířata začnou usilovně přemýšlet nad revolucí. Jednoho dne se jim podaří vyhnat pana Jonese z farmy a začnou tam velet dvě prasata – Kuliš a Napoleon. Ustanoví si pravidla – Sedm přikázání. Ze začátku jim vše funguje a zvířata si jsou rovna, ale po letech se to vše začíná bortit a zvířata mají míň jídla a více práce. Kuliš uteče, protože ho obviní ze spolupráce s lidmi. Začne nadvláda prasat a psů. Napoleon začne spolupracovat s lidmi a rozhodne se stavět větrný mlýn – nejdříve ho stavět nechtěl, ale poté co odešel Kuliš, řekl, že ho stavět celou dobu chtěl a náčrty nakreslil on a Kuliš to vzal na sebe. První pokus mlýnu, prý shodil Kuliš. Druhý pokus zničili lidé v druhé bitvě. Na stavbě mlýna dře Boxer až kvůli tomu umře. Ke konci knihy začnou prasata chodit po dvou a začnou se nadřazovat nad ostatní zvířata a začnou se kamarádit s lidmi.
