Filosofie osvícenství a encyklopedisté – maturitní otázka

společenské vědy

 

   Otázka: Filosofie osvícenství a encyklopedisté

   Předmět: Společenské vědy, Filosofie

   Přidal(a): Rosell

 

FILOSOFIE OSVÍCENSTVÍ A  ENCYKLOPEDISTÉ

OSVÍCENSTVÍ

  • myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty,
  • odklon od víry k rozumu, od fanatismus k toleranci,
  • filozofie má velký vliv na veřejné mínění,
  • požadavky na svobodu a toleranci -> rušení čarodějnických procesů a krutých trestů,
  • ideál – poznání v matematice,
  • vznik v Anglii, největší vývoj ve Francii,
  • ve středověku člověk – středem dění objekt (nerozhoduje o svém osudu), tady subjekt svého života (nic není dáno, pán svého života),
  • základem je boj světla rozumu proti temnotě nevědomosti,
  • rozum prohlášen za svéprávný,

CHARLES LOUIS MONTESQUIEU

  • otec osvícenství,
  • francouzský spisovatel, historik, filozof, osvícenec, kritik královského absolutismu,
  • snažil se objasnit původ státu, povahu zákonů,
  • vypracoval projekt politického systému, kde by přirozená práva člověka byla chráněna před despotismem,
  • uvažoval o příčinách velikosti Říma a jeho úpadku,
  • kritika absolutismu, upřednostňoval Anglii – byla zde politická svoboda,
  • díla:
  1. Perské listy – satira společnosti a státu, srovnání Francie s Persií – vyjde najevo, že obě země jsou stejné -> vzbudilo pobouření u Francouzů za takové přirovnání,
  2.  Duch zákonů
  • 31 knih,
  • snaží se přijít na čem záleží štěstí či neštěstí státu,
  • zákony nejsou libovolné – vznikají z přírodních a společenských podmínek – každý stát má jiné zákony podle svého prostředí,
  • ZÁKLAD KONSTITUČNÍ MONARCHIE – dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní,

VOLTAIRE (1699-1778)

-> spíše mluvčí než teoretik,

  • elegantně ironický, silně protinábožensky založený,
    • deista – Bůh byl první hybatel, d světa dále nezasahuje,

”Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.”

  • vězněn v Bastile, nucen odejít z Francie,
    • odešel do Anglie, vrátil se po 50 letech,
  • hájil determinismus, podle něj neexistovala žádná nesmrtelná duše – umírá s tělem,
  • ovlivnil Josefa II., byl to nepřítel nevolnictví,
  • dějiny viděl jako proměny lidského ducha,

díla

  1. Oidipus – tragédie,
  2. Candide – novela, výsměch Leibnizově myšlence o “nejlepším ze všech možných světů”,

JEAN JACQUES ROUSSEAU

  • francouzský filozof a spisovatel švýcarského původu,
  • byl velmi volnomyšlenkářský,
  • v 16 letech odešel ze studií, nechal se opečovávat starší ženou,

Jednou Akademie v Dijonu vypsala soutěž  o nejlepší filozofické pojednání -> esej,

1.Rozprava o vědách a umění

  • pokrok je synonymum zkaženosti, znamená spolu s výrobou úpadek, uvažující člověk je zvrhlé zvíře,

2.Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi

  • nerovnost mezi lidmi je buď fyzická (stáří, vlohy) nebo politická, vzniklá z důvodu nerovnosti ve společnosti -> nepřirozená (někdo je bohatší než jiný), společnost má být založena na citu, ne rozumu,
  • přírodní stav – všichni jsou zdraví (nemocní zemřou), sexuální vztahy jsou nekomplikované, není řeč a přemýšlení, reflexe je proti přírodě,

 3.Společenská smlouva

  • esej pojednávající o vzniku státu,
  • vznik státu souvisí se vznikem soukromého vlastnictví,
    • lidé se vzdali části svých práv, aby měli klid,
    • jen lidé mohou vydávat zákony – přímá demokracie,
    • občan souhlasí i se zákony, které byly přijaty proti jeho vůli,

– tato esej se stala vzorem pro jakobíny a pro francouzskou ústavu

“Svoboda je poslušností proti zákonům, které jsme si stanovili.”

4.Emil čili o výchově

  • díky tomuto dílu se Rousseau považuje za zakladatele moderní pedagogiky,
  • ve středověku bylo dítě považované za malého dospělého (nedůležitá fáze života),
  • jako první chápal dětství jako autonomní část života,
  • myšlenka, že dítě se rodí nezkažené, kazí ho společnost,

metoda: dítě nevychovávat, nechat ho v jeho přirozených podmínkách, rozvíjet jeho přirozený základ a čekat, až dítě bude mít samo zájem, vytvářet mu pouze podněty a podmínky k vývoji

paradox – psal knihy o výchově a sám dal všech svých šest dětí do sirotčince, aby ho u psaní knih nic nerušilo

 

ENCYKLOPEDISTÉ

-> skupina osvícenců, kteří se podíleli na tvorbě Encyklopedie umění, věd a řemesel,

  • dílo mělo 20 svazků, hlavní redaktoři – D. Diderot, Jean d´Alembert,
  • dílo zanedlouho velmi oblíbené – nebezpečné pro církev -> některé svazky zakázány a církev je zařadila na Index zakázaných knih,
  • myšlenka, že úkol vědy je bořit klamy, aby lidé nastolili lepší věk,
  • v tomto období měla filozofie a náboženství mezi sebou zásadní rozpor,
  • měla shrnout a uspořádat veškeré vědění té doby + ukázat vnitřní jednotu tohoto vědění, předvídat jeho důsledky (vývoj společnosti),
    • kvůli druhé části byli encyklopedisté pronásledováni,

“Věk náboženství a filozofie ustoupil století vědy” – první věta,

  • materialismus (materiální jednota ve světě), ateismus,
  • Diderot, Voltaire, P.H.D. von Holbach, C.A. Helvétius, J.O. de la Mettrie,

+ Rousseau – přispíval do Encyklopedie, ale nesdílel stejné názory (preromantik),

 

DENIS DIDEROT (1713-1784)

  • francouzský spisovatel a filozof, zabýval se mnoha vědními obory filozofie, estetika, teologie, matematika,
  • hájil osvícenskou monarchii, za nástroj pokroku považoval rozum a vědu,
  • vyslovil myšlenku o vývoji druhů ještě před Darwinem,

1745 – dostal zakázku přeložit anglickou encyklopedii (slovník),

-> zjistil, že obsah je zastaralý, rozhodl se tedy vytvořit vlastní

dílo

1.Jeptiška

  • život jeptišky, která do kláštera nastoupila z donucení,
  • popis způsobu život jeptišky,

JEAN BAPTISTE D´ALEMBERT

  • matematik, fyzik,
  • napsal úvod k Encyklopedii a roztřídil různé vědy,
  • přispíval hlavně matematikou.
  • po sedmém díle nastaly větší problémy s církví – od Encyklopedie se poté distancoval a už nepřispíval,

DIETRICH VON HOLBACH

  • Němec, žil v Paříži,
  • mechanistický materialismus, radikální ateista, odpůrce teologie,
  • hlavní dílo – Systém přírody – příroda je nestvořená, věcná, je hmotné povahy a pohyb je jediným činitelem změn,
  • jeho teorie vzniku náboženství – výmysl kněží, produkt lidského strachu a nevědomosti,

JULIEN DE LA METTRIE

  • radikální ateista, vyhnán ze země, usadil se v Prusku,

Myšlení u člověka není projevem ducha a duše, ale je to pouze jedna z funkcí těla.”

  •  pohyb je vlastnost hmoty, člověk pouze stroj,
  • neexistuje Bůh jako princip pohybu,

ADRIEN CLAUDE HELVÉTIUS

  • francouzský osvícenský filozof,
  • spolupracovník a mecenáš encyklopedistů,

1.O duchu

  • o výchově – na výchově charakteru má vliv prostředí,
  • kniha veřejně spálena, zakázána,

2.Osvícenský absolutismus

  • osvícenskými myšlenkami ovlivněni někteří panovníci – Marie Terezie, Josef II. Kateřina II. Veliká, Fridrich II. Veliký,
  • snaha vládnout ve shodě s rozumem pro dobro všech poddaných, aniž by se panovník vzdal své neomezené moci,
  • “první služebníci státu” – veškeré pohnutky panovníků podřízené lidem,
  • cíl – posílení státu a vlastní moci,

Reformy

  • zjednodušení fungování státu – centralizace,
  • upřednostněn jeden jazyk,
  • byrokratizace správy,
  • náboženská tolerance,
  • zrušení nevolnictví,
  • reformy soudnictví – zrušení mučení,
  • podřízení církve státnímu dohledu,
  • povinná školní docházka.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.