Otázka: Filosofie osvícenství a encyklopedisté
Předmět: Společenské vědy, Filosofie
Přidal(a): Rosell
FILOSOFIE OSVÍCENSTVÍ A ENCYKLOPEDISTÉ
OSVÍCENSTVÍ
- myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty,
- odklon od víry k rozumu, od fanatismus k toleranci,
- filozofie má velký vliv na veřejné mínění,
- požadavky na svobodu a toleranci -> rušení čarodějnických procesů a krutých trestů,
- ideál – poznání v matematice,
- vznik v Anglii, největší vývoj ve Francii,
- ve středověku člověk – středem dění objekt (nerozhoduje o svém osudu), tady subjekt svého života (nic není dáno, pán svého života),
- základem je boj světla rozumu proti temnotě nevědomosti,
- rozum prohlášen za svéprávný,
CHARLES LOUIS MONTESQUIEU
- otec osvícenství,
- francouzský spisovatel, historik, filozof, osvícenec, kritik královského absolutismu,
- snažil se objasnit původ státu, povahu zákonů,
- vypracoval projekt politického systému, kde by přirozená práva člověka byla chráněna před despotismem,
- uvažoval o příčinách velikosti Říma a jeho úpadku,
- kritika absolutismu, upřednostňoval Anglii – byla zde politická svoboda,
- díla:
- Perské listy – satira společnosti a státu, srovnání Francie s Persií – vyjde najevo, že obě země jsou stejné -> vzbudilo pobouření u Francouzů za takové přirovnání,
- Duch zákonů
- 31 knih,
- snaží se přijít na čem záleží štěstí či neštěstí státu,
- zákony nejsou libovolné – vznikají z přírodních a společenských podmínek – každý stát má jiné zákony podle svého prostředí,
- ZÁKLAD KONSTITUČNÍ MONARCHIE – dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní,
VOLTAIRE (1699-1778)
-> spíše mluvčí než teoretik,
- elegantně ironický, silně protinábožensky založený,
- deista – Bůh byl první hybatel, d světa dále nezasahuje,
”Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.”
- vězněn v Bastile, nucen odejít z Francie,
- odešel do Anglie, vrátil se po 50 letech,
- hájil determinismus, podle něj neexistovala žádná nesmrtelná duše – umírá s tělem,
- ovlivnil Josefa II., byl to nepřítel nevolnictví,
- dějiny viděl jako proměny lidského ducha,
díla
- Oidipus – tragédie,
- Candide – novela, výsměch Leibnizově myšlence o “nejlepším ze všech možných světů”,
JEAN JACQUES ROUSSEAU
- francouzský filozof a spisovatel švýcarského původu,
- byl velmi volnomyšlenkářský,
- v 16 letech odešel ze studií, nechal se opečovávat starší ženou,
Jednou Akademie v Dijonu vypsala soutěž o nejlepší filozofické pojednání -> esej,
1.Rozprava o vědách a umění
- pokrok je synonymum zkaženosti, znamená spolu s výrobou úpadek, uvažující člověk je zvrhlé zvíře,
2.Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi
- nerovnost mezi lidmi je buď fyzická (stáří, vlohy) nebo politická, vzniklá z důvodu nerovnosti ve společnosti -> nepřirozená (někdo je bohatší než jiný), společnost má být založena na citu, ne rozumu,
- přírodní stav – všichni jsou zdraví (nemocní zemřou), sexuální vztahy jsou nekomplikované, není řeč a přemýšlení, reflexe je proti přírodě,
3.Společenská smlouva
- esej pojednávající o vzniku státu,
- vznik státu souvisí se vznikem soukromého vlastnictví,
- lidé se vzdali části svých práv, aby měli klid,
- jen lidé mohou vydávat zákony – přímá demokracie,
- občan souhlasí i se zákony, které byly přijaty proti jeho vůli,
– tato esej se stala vzorem pro jakobíny a pro francouzskou ústavu
“Svoboda je poslušností proti zákonům, které jsme si stanovili.”
4.Emil čili o výchově
- díky tomuto dílu se Rousseau považuje za zakladatele moderní pedagogiky,
- ve středověku bylo dítě považované za malého dospělého (nedůležitá fáze života),
- jako první chápal dětství jako autonomní část života,
- myšlenka, že dítě se rodí nezkažené, kazí ho společnost,
metoda: dítě nevychovávat, nechat ho v jeho přirozených podmínkách, rozvíjet jeho přirozený základ a čekat, až dítě bude mít samo zájem, vytvářet mu pouze podněty a podmínky k vývoji
paradox – psal knihy o výchově a sám dal všech svých šest dětí do sirotčince, aby ho u psaní knih nic nerušilo
ENCYKLOPEDISTÉ
-> skupina osvícenců, kteří se podíleli na tvorbě Encyklopedie umění, věd a řemesel,
- dílo mělo 20 svazků, hlavní redaktoři – D. Diderot, Jean d´Alembert,
- dílo zanedlouho velmi oblíbené – nebezpečné pro církev -> některé svazky zakázány a církev je zařadila na Index zakázaných knih,
- myšlenka, že úkol vědy je bořit klamy, aby lidé nastolili lepší věk,
- v tomto období měla filozofie a náboženství mezi sebou zásadní rozpor,
- měla shrnout a uspořádat veškeré vědění té doby + ukázat vnitřní jednotu tohoto vědění, předvídat jeho důsledky (vývoj společnosti),
- kvůli druhé části byli encyklopedisté pronásledováni,
“Věk náboženství a filozofie ustoupil století vědy” – první věta,
- materialismus (materiální jednota ve světě), ateismus,
- Diderot, Voltaire, P.H.D. von Holbach, C.A. Helvétius, J.O. de la Mettrie,
+ Rousseau – přispíval do Encyklopedie, ale nesdílel stejné názory (preromantik),
DENIS DIDEROT (1713-1784)
- francouzský spisovatel a filozof, zabýval se mnoha vědními obory filozofie, estetika, teologie, matematika,
- hájil osvícenskou monarchii, za nástroj pokroku považoval rozum a vědu,
- vyslovil myšlenku o vývoji druhů ještě před Darwinem,
1745 – dostal zakázku přeložit anglickou encyklopedii (slovník),
-> zjistil, že obsah je zastaralý, rozhodl se tedy vytvořit vlastní
dílo
1.Jeptiška
- život jeptišky, která do kláštera nastoupila z donucení,
- popis způsobu život jeptišky,
JEAN BAPTISTE D´ALEMBERT
- matematik, fyzik,
- napsal úvod k Encyklopedii a roztřídil různé vědy,
- přispíval hlavně matematikou.
- po sedmém díle nastaly větší problémy s církví – od Encyklopedie se poté distancoval a už nepřispíval,
DIETRICH VON HOLBACH
- Němec, žil v Paříži,
- mechanistický materialismus, radikální ateista, odpůrce teologie,
- hlavní dílo – Systém přírody – příroda je nestvořená, věcná, je hmotné povahy a pohyb je jediným činitelem změn,
- jeho teorie vzniku náboženství – výmysl kněží, produkt lidského strachu a nevědomosti,
JULIEN DE LA METTRIE
- radikální ateista, vyhnán ze země, usadil se v Prusku,
“Myšlení u člověka není projevem ducha a duše, ale je to pouze jedna z funkcí těla.”
- pohyb je vlastnost hmoty, člověk pouze stroj,
- neexistuje Bůh jako princip pohybu,
ADRIEN CLAUDE HELVÉTIUS
- francouzský osvícenský filozof,
- spolupracovník a mecenáš encyklopedistů,
1.O duchu
- o výchově – na výchově charakteru má vliv prostředí,
- kniha veřejně spálena, zakázána,
2.Osvícenský absolutismus
- osvícenskými myšlenkami ovlivněni někteří panovníci – Marie Terezie, Josef II. Kateřina II. Veliká, Fridrich II. Veliký,
- snaha vládnout ve shodě s rozumem pro dobro všech poddaných, aniž by se panovník vzdal své neomezené moci,
- “první služebníci státu” – veškeré pohnutky panovníků podřízené lidem,
- cíl – posílení státu a vlastní moci,
Reformy
- zjednodušení fungování státu – centralizace,
- upřednostněn jeden jazyk,
- byrokratizace správy,
- náboženská tolerance,
- zrušení nevolnictví,
- reformy soudnictví – zrušení mučení,
- podřízení církve státnímu dohledu,
- povinná školní docházka.