Geografie světového hospodářství

 

Otázka: Geografie světového hospodářství

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Matěj Loukota

 

 

Obsah: Charakteristika, světové hospodářské organizace, vznik a rozvoj světového hospodářství, rozmístění průmyslové výroby, klasifikace států podle stupně hospodářského vývoje, typy ekonomiky, sektorová a odvětvová struktura světové ekonomiky, průmyslová odvětví (těžební, energetický, zpracovatelský průmysl), průmyslové oblasti světa.)

 

světové hospodářství

  • jak je rozmístěno hospodářství ve světě
  • průmysl, doprava, zemědělská výroba
  • veškeré činnosti pro zajištění obživy
  • jiný pojem – globální ekonomika

 

sektory

primární

  • získávání surovin
  • zemědělství, těžba, lesnictví, rybolov

sekundární

  • zpracování získaných surovin
  • průmyslová výroba, stavebnictví, nákladní doprava

terciární

  • služby
  • obchod, doprava, zdravotnictví, vzdělání

kvartérní

  • věda a výzkum, zábavní průmysl

 

a)  Základní předpoklady rozvoje

  • přírodní podmínky, ekonomická vyspělost
  • podle toho, co se tam pěstuje
  • zeměpisná poloha
  • přístup k obchodní cestě

 

světové ekonomické organizace

OPEC – organizace zemí vyvážejících ropu

  • 13 států
  • sídlo ve Vídni
  • členské země OPEC dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob

 

CEFTA

  • středoevropská zóna volného obchodu
  • sdružuje státy, které nejsou členy EU

 

NAFTA

  • severoamerická dohoda o volném obchodu
  • byla to obchodní dohoda spojující Kanadu, USA a Mexiko – tím se vytvořil
  • třístranný obchodní blok v SA se snahou omezit obchodní a celní bariéry a
  • liberalizovat obchod

 

ES (EHS)

  • evropská společenství – ustanoveno Maastrichtskou smlouvou
  • nejsilnější a nejstarší pilíř EU
  • Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO
  • Evropské společenství pro atomovou energii – ESAE
  • Evropské hospodářské společenství – EHS – pro podporu ekonomické integrace

 

APEC 

  • asijsko-pacifické hospodářské společenství
  •  21 zemí – ty vytvářejí polovinu HDP světa
  •  cílem je zlepšit ekonomické a politické vztahy mezi členskými státy
  •  sídlo v Singapuru

 

OECD

  • organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
  • mezivládní organizace ekonomicky velmi rozvinutých států světa, které přijaly
  • principy demokracie a tržní ekonomiky

 

EU

  • cílem je zlepšit spolupráci v Evropě
  • předchůdcem byla evropská společenství

 

ECOWAS

  • hospodářské společenství západoafrických států
  • podpora hospodářské integrace – ekonomické aktivity, doprava, průmysl, zemědělství

 

SNS

  • společenství nezávislých států
  • zahrnuje 9 svazových republik Sovětského svazu

WHO

  • světová zdravotnická organizace
  • centrum v Ženevě
  • úkolem je dosažení všemi lidmi nejvyšší možné úrovně zdraví

 

mezinárodní dělba práce

  • zahraniční obchod
  • interakce mezi zeměmi
  • ekonomická spolupráce
  • ekologická stopa
  • určitá země nějaké zboží nebo služby vyváží (exportuje) nebo dováží (importuje) nebo obojí
  • rozdíl mezi exportem a importem se označuje bilance neboli saldo
  • je-li bilance kladná, země v daném oboru více vyvezla než dovezla, a v mezinárodní dělbě práce patří k zemím, které se zaměřují na daný obor
  • pokud je bilance záporná, země více dovezla než vyvezla a v mezinárodní dělbě práce se na daný obor zaměřují spíše jiné země

 

b)  Rozdělení světa na bohatý sever a chudý jih

rozdělení, charakteristika oblastí

sever

  • ekonomicky vyspělé státy
  • Amerika (USA, Kanada), Evropa (celá + Rusko), Asie (Japonsko, Izrael), Austrálie + Nový Zéland
  • 38% rozlohy obývané souše, 22 % obyvatelstva, 85 % světového průmyslu
  • fungující tržní hospodářství
  • vysoká zaměstnanost v terciární sféře
  • velmi nízká zaměstnanost v zemědělství
  • vysoce rozvinutý systém dopravy – hustá síť, kvalitní silnice, dálnice, systém dopravy
  • doba dožití – 70-75 let
  • vysoká vybavenost spotřebními předměty – auta, vybavenost domácností
  • nízká negramotnost

 

jih

  • rozvojové země
  • 78% lidstva, 62% obývané souše
  • menší vybavení přírodními či lidskými zdroji
  • koloniální závislost v minulosti
  • vzdálenost od hospodářských center
  • těžká dostupnost
  • odlišná kultura
  • státy bohaté na nerostné suroviny (nezpracovávají je – nevydělávají na nich)
  • zemědělství je základem ekonomiky

 

státy průmyslově zemědělské

  • základem je zemědělství i průmysl
  • Indie, Čína, Mexiko, Argentina, Brazílie, Egypt

 

nesprávnost pojmová, využití

  • Austrálie a Nová Zéland leží na J polokouli, ale ekonomicky jsou to vyspělé státy
  • rozdělení je podle historie

 

c)  Státy světa dle vyspělosti

nerozvinuté nebo rozvojové země

  • probíhá zde migrace do měst (1960 – 22% obyvatel, 2014 – 54% obyvatel)
  • mají nižší spotřebu a je zde vysoký populační růst (Etiopie, Pákistán, Nigérie)
  • je zde vyšší míra chudoby a nízká úroveň vzdělanosti
  • převážně těžký průmysl (strojírenství, hutnictví, těžba, …) a rostoucí znečištění
  • špatně fungující státní správa
  • veřejné orgány (školství, zdravotnictví, obrana) jsou na nízké a nedostačující úrovni
  • relativně mladá populace – průměrný věk pod 30 let
  • vzdělaní obyvatelé cestují do rozvinutých zemí
  • často vysoký státní dluh
  • rychlejší ekonomický růst než u vyspělých zemí

 

nově industrializované země a rozvíjející se trhy, BRICS

  • rychlá industrializace
  • ztráta hospodářského významu zemědělství
  • orientace na export a volný trh
  • velký příliv zahraničních kapitálových investic
  • společenské problémy spojené s přesunem velkého množství obyvatelstva do měst
  • větší svoboda a dodržování lidských práv než v jiných rozvojových zemích

 

1. generace (asijští tygři)

  • Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong, Singapur
  • rozvoj od 60. let
  • nyní již rozvinuté státy

2. generace

  • Malajsie, Indonésie, Thajsko, Filipíny, Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile
  • rozvoj od 80. let
  • pomalejší růst než v případě asijských tygrů

 

BRICS – hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky

rozvinuté země

  • vysoká zaměstnanost ve službách
  • nerovnoměrné rozmístění hospodářství
  • orientace na vědu, výzkum a techniku
  • rozvoj cestovního ruchu a dopravy
  • vysoký hospodářský potenciál
  • nízký podíl těžby nerostných surovin
  • rozvinutá energetika, strojírenský a chemický průmysl
  • vysoké HDP
  • tržní ekonomika, vysoká životní úroveň (Japonsko, VB, Německo, Švýcarsko)

 

d)  Tři typy ekonomiky

agrární

  • primární složkou ekonomiky je zemědělství
  • země třetího světa – Afrika

industriální

  • primární složkou ekonomiky je průmysl

postindustriální

  • primární složkou ekonomiky je terciér a kvartér
  • vyspělé země, bohatý sever

 

e)  Jádrové oblasti x periferie

jádrové oblasti

  • oblasti s obrovskou koncentrací lidí, průmyslu, obchodu, dopravy, služeb
  • soustředění moci hospodářské a politické
  • hospodářsky vyspělé
  • vysoká zaměstnanost
  • regiony v rámci států – oblasti, které mají klíčovou roli v ekonomice a politice státu, světadílu nebo světa
  • vysoká společenská aktivita
  • světové jádrové oblasti

 

Severní Amerika, pobřeží a okolí Velkých jezer

  • megalopole: Chipitto = Chicago – Pittsburgh, Detroit, Cleveland, Toronto
  • Bos-Wash = Boston – Washington, New York , Philadelphia, Baltimore
  • více než polovina severoamerického průmyslu
  • důležité dopravní linky
  • nejdůležitější světová centra obchodu, financí a světové politiky

 

Kalifornie a Tichomořské pobřeží

  • megalopole: San-San – San Francisco. San Diego, Los Angeles
  • Silicon Valley – světové centrum mikrotechniky
  • Seattle a Vancouver
  • soustřeďuje se na nejmodernější mikrotechniky
  • petrochemie, letecký průmysl (Boeing), strojní průmysl, dřevozpracovatelství (Kanada)

 

Tokaido (megalopolis)

  • Japonsko
  • průmyslový pás – od Tokia po ostrov Kjúšú
  • žije zde polovina Japonců (50-60 miliónů)
  • ¾ průmyslové výroby Japonska
  • důraz na elektroniku a automobily
  • přístavy
  • tvořena: Tokio-Jokohama, Nagoja-Gifu, Osaka-Kjóto-Kóbe, Kitakjúšú

 

Evropská jádrová oblast

  • není souvislá
  • tvořena nejvyspělejšími regiony Evropy
  • střední a jihovýchodní Anglie s Londýnskou pánví
  • kolébka 1. průmyslové revoluce
  • Británie – Manchester, Liverpool, Leeds, Birmingham, Londýn, …
  • 2/3 HDP
  • 60% Britů

 

Francie

  • Pařížská pánev a severní Francie – hranice s Belgií

Benelux

  • Benelux – konurbace (souměstí) Randstad Holland – Amsterdam, Rotterdam, Haag, Utrecht

Německo

  • Porýní – vznik těžkého průmyslu

Itálie

  • Pádská nížina a její okolí
  • Milán, Turín, Janov
  • 25 mil. lidí
  • 1/3 veškeré výroby Itálie

 

periferie

  • oblasti malého hospodářského významu s nízkou intenzitou hospodářské činnosti a malým významem politické moci
  • nejvzdálenější oblasti od jader
  • nízká vzdělanost, nízká životní úroveň, nízká zaměstnanost a úroveň dopravy
  • extrémní přírodní podmínky – Himaláje, Sahara
  • občas i hustě zalidněné

 

tradiční hospodářství

  • nacházejí se zde nejrozsáhlejší oblasti nepoškozené původní přírody
  • nízká přeměna krajiny
  • v zemědělství a v průmyslu (těžební, zpracovatelský) – manuální práce
  • nízká vzdělanost, životní úroveň, zaměstnanost, úroveň dopravy

 

periferní oblasti

nejchudší oblasti světa

střední Afrika – Sahel = polopouštní území na jižním okraji Sahary představuje pás států táhnoucích se napříč přes celý kontinent – od Senegalu po Somálsko

JZ Asie – Bangladéš, Afghánistán, …

střední Asie – některé státy bývalého SSSR

Mongolsko

střední Amerika – vybrané státy – Honduras, Belize, Nikaragua

 

současnost

  • aktuální problémy
  • v důsledku globalizace kořistnický postup (suroviny, lidská práce…) do zatím nevyužitých periferních oblastí světa
  • hladomor – střední Afrika, Sahel
  • zvyšování hladiny světového oceánu a ohrožování některých oblastí zatopením, přírodní katastrofy (povodně, přívalové deště)
  • civilizační tlak – vytlačování původních národů a z periferních oblastí – Čukčové (Čukotka), Laponci (sever Skandinávie), Indiáni

 

f)  Indikátory vyspělosti zemí

  •  vzdělanost
  •  % zaměstnaných v terciéru a kvartéru
  •  HDP
  •  HNP

 

g)  Současné světové hospodářství

ekonomické indikátory – HDP, HNP

  • HDP = hrubý domácí produkt
  • finální celková hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na daném území
  • 64% služby
  • 32% průmysl
  • 4% zemědělství

 

HNP = hrubý národní produkt

  • celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině)
  • šedá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují běžné a etické a morální
  • formy společnosti, jsou na hranici zákona a jsou těžko postižitelné patří sem zejména úplatky, nezdaněná práce a příjmy
  • černá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země a jsou jednoznačně odhaleny a prokázány
  • patří sem hospodářská kriminalita – například padělání peněz, daňové úniky, prodej drog, prostituce, hazardní hry a organizovaný zločin – mafie
  • složené indikátory – (HPI – index lidského rozvoje, MPI – vícenásobný index chudoby, parita kupní síly)

 

HPI – Index lidského rozvoje

  • prostředek pro srovnání klíčových rozměrů lidského rozvoje, mezi které patří:
  • dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání, životní standard a celková vyspělost státu
  • jedná se tedy o ukazatel životní úrovně

 

MPI – Index chudoby

  • jeho hodnota je tím vyšší, čím více lidí umírá v nízkém věku, nemá žádné vzdělání, přístup k pitné vodě a ke zdravotní péči

 

Parita kupní síly  

  • číselně je to počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na výchozím vnitrostátním trhu (např. českém), jako za jednotku měny X na vnitrostátním trhu měny X

 

h)  Národní bohatství

  • zahrnuje obecné označení materiálních statků vlastněných v určitém časovém období jistou skupinou (národem, třídou atd.)

 

chPrůmysl

charakteristika

  • je to složka socioekonomické sféry
  • vedoucím odvětvím materiální výroby
  • vyspělé země 75% průmyslové výroby, rozvojové země 25% výroby
  • ovlivňuje přírodu svými negativními vlivy, zhoršuje kvalitu životního prostředí

dělení

těžební průmysl – těžba surovin a paliv

zpracovatelský průmysl – zpracování surovin získaných těžebním průmyslem nebo surovin, které získává zemědělství

těžký průmysl

  • vyrábí převážně výrobní prostředky
  • strojírenství, obrábění kovů, elektrotechnický průmysl, hutnictví, těžební průmysl, chemický průmysl, petrochemie, stavební hmoty, farmacie

lehký průmysl

  • vyrábí převážně spotřební předměty – také někdy nazývaný spotřební potravinářství, oděvní, obuvnický, nábytkářský, papírenský, sklářský,…

lokalizační faktory – fyzickogeografičtí, socioekonomičtí

 

Fyzickogeografičtí

  • zdroje nerostných surovin, paliv, voda, klimatické poměry, morfologie terénu
  • vznikly nezávisle na lidské společnosti
  • jejich vliv na rozmístění průmyslu klesá
  • významným zdrojem jsou zdroje vody- hutnictví, chemický průmysl

 

Socioekonomičtí

  • trh, pracovní síla, doprava, věda, vojenskostrategická hlediska
  • vliv těchto faktorů je pro rozmístění důležitý
  • technologické parky (technopolis) – laboratoře, výzkumné závody oborů. Jsou budovány na speciálních pozemcích (poblíž vědeckých center) nejznámější jsou Silicon Walley (u San Francisca)
  • průmyslové komplexy – v procesu industrializace, seskupují se do nich. Umožňují výhodné využití blízkých materiálních zdrojů a pracovních sil
  • průmyslové oblasti (rajony) – hustá síť průmyslových závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou
  • těžební
  • charakteristika, význam, lokalizace
  • je základnou průmyslové výroby, tvoří ji asi 8% světové průmyslové produkce
  • je závislý na nerostných zdrojích
  • těžby ovlivňují geologické úložní podmínky nerostných zdrojů, objem zásob, jejich kvalita a dostupnost
  • největší je těžba uhlí, ropy a železné rudy (1 mld. Tun/tok) X nejmenší je těžba zlata (2000 tun/rok)
  • paliva: ropa, plyn, uhlí, uran
  • černé kovy: rudy železa a chromu
  • rudy neželezných kovů: bauxit, ruda měděná, olovnato-zinkové, niklové, cínové, titanové
  • drahé kameny: diamanty
  • chemické suroviny: draselné soli, fosfority, síra
  • areály těžebního průmyslu

 

USA

  • vynikají v těžbě železných rud, mědi, olova, zinku a dalších kovů
  • 1. místo na světě v těžbě fosforitů a síry
  • dále draselné soli

Kanada

  • surovinová velmoc díky hlavnímu odběrateli USA (USA investují do těžby na území Kanady)
  • hlavní exportér zinku, uranu, mědi, niklu, platiny, stříbra, azbestu

Austrálie

  • v 60. letech intenzivní rozvoj
  • zahraniční obchod s USA
  • vedoucí pozice v těžbě bauxitu, manganu, železných rud, titanu a diamantů
  • významná těžba mědi, niklu a zlata
  • hlavní odběratelé jsou Japonsko, USA a západní Evropa Jihoafrická republika
  • zásoby chromu, manganu, vanadu, mědi, olova, zinku a diamantů
  • velký zdroj pracovních sil
  • téměř monopolní producent zlata
  • hlavní odběratelé jsou USA a západoevropské země

Státy Z Evropy

  • největší spotřebitelé a importéři

Rusko a Ukrajina

  • produkce železných rud (nejbohatší ložiska na světě)
  • chrom, měď, nikl, mangan, draselné soli, diamant, slídy

 

těžba kovů, paliv, drahých kovů, nekovů

Těžba uhlí

  • průmyslový pás USA, Porúří, britský Midlands, Ukrajina, SV Čína
  • nejvíce zásob má USA, Rusko, Austrálie, Německo, VB
  • největší producenti Čína, USA a Indie

 

Těžba ropy

  • světové zásoby ropy se odhadují na 137 mld. Tun
  • největším producentem je Saudská Arábie, poté Rusko, USA (Mexický záliv) a Kanada
  • v Evropě to je VB a Norsko (severní moře)
  • OPEC = organizace zemí vyvážející ropu
  • ovlivňuje těžbu a cenu

 

Těžba zemního plynu

  • Rusko (Západní Sibiř) – 1. Místo v těžbě zemního plynu
  • USA- Texas, Louisiana,
  • Kanada (provincie Alberta
  • hlavní exportéři: Rusko, Kanada, Nizozemsko, Norsko, Alžírsko, Indonésie
  • 25% plynu se dodává ve zkapalněném stavu (hlavní dovozci Japonsko, Francie)
  • energetický
  • charakteristika, význam, lokalizace
  • zdroje (obnovitelné, neobnovitelné)
  • elektrárny tepelné, vodní, jaderné, alternativní
  • výhody, nevýhody, lokalizace, příklady z ČR, světa

 

tepelné

  • produkují 2/3 světové energie
  • spalují uhlí (někdy ropu – Rusko, plyn, topné oleje, rašelinu)
  • velké znečišťování životního prostředí
  • při spalování se uvolňují skleníkové plyny
  • lokalizace: v okolí měst, v místě těžby uhlí, v blízkosti vody

 

jaderné

  • 18% energie
  • ekologicky čistá energie
  • nebezpečí výbuchu, problém s odpadem
  • lokalizace: v místě velké spotřeby energie a nedostatkem jiných paliv, na geologicky nepropustném podloží ve stabilních oblastech s bezpečnostním opatřením, blízko vodních zdrojů (7x vyšší spotřeba vody než tepelné)
  • USA, Francie, Japonsko
  • Temelín- nejvýkonnější jaderná elektrárna v ČR (České Budějovice)

 

vodní

  • levná energie, drahá výstavba
  • ovlivňuje ekosystém
  • lokalizace: geologicky nepropustné údolí
  • země, kde vodní toky tečou v horách (např. Alpské země, Skandinávské státy, Amerika – Brazílie, USA)

typy:

  • a) průtokové – nejběžnější
  • b) akumulační – vyrovnaný stav vody
  • c) přečerpávací
  • d) přílivové

 

největší:

  • Tři soutěsky (na řece Jang-c‘-ťiang ) – Čína (dominantní elektrárna, sesadila z 1. místa USA)
  • hydroelektrárna Itaipu na hranici mezi Brazílií a Paraguayí – řeka Parná (2. největší na světě)
  • USA – Grand Coulee
  • u nás – Vltavská kaskáda, Nechranice

 

alternativní zdroje

  • zdroje nevyčerpatelné
  • sluneční: největší v Saudské Arábii
  • větrné: hlučné, největší v USA, u nás v Krušných horách, na velkých plochách – na stepích (v Americe prérie – celý středozápad USA)
  • geotermální – využívají tepla z nitra země (Island – protože leží na rozhraní dvou litosférických desek), dále Itálie, Kalifornie, Nový Zéland, Japonsko, Island
  • vodní – Ob, Jenisej, řeka Parná – přehrada Itaipu
  • přílivová elektrárna – Francie – Biskajský záliv
  • zpracovatelský
  • charakteristika, význam, lokalizace
  • zabývající se zpracováním surovin a polotovarů průmyslového i zemědělského původu
  • hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, spotřební průmysl a potravinářský průmysl
  • odvětví
  • hutnictví (černá a barevná metalurgie, suroviny, význam, lokalizace)
  • hutnictví neboli metalurgie, zahrnuje výrobu železa, oceli, neželezných kovů
  • hutnictví železa a oceli – největší výrobci surového železa i oceli – Čína, Japonsko, Rusko, USA, Ukrajina
  • hutnictví neželezných kovů – hutnictví hliníku, zinku, mědi, olova (Kanada, Austrálie, Jihoafrická republika)
  • bauxit – v subtropech a tropech (pobřeží Guinejského zálivu v Karibské oblasti)
  • rozsah strojírenství v určité zemi je ukazatelem jejich hospodářské vyspělosti
  • všeobecné strojírenství: obráběcí stroje (Japonsko, Německo, Rusko, USA, Itálie)
  • dopravní strojírenství: výroba lodí, automobilů (Japonsko, Jižní Korea)
  • automobilový průmysl: největší složka průmyslu (ZE, Severní Amerika, Japonsko)

 

3 velké strojírenské regiony:

  • Severoamerický region (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko) – má vedoucí postavení, produkuje 1/3 světové produkce (produkce automobilů, letadel, velkých počítačů)
  • Západoevropský region (Státy EU) – 30% světové produkce, vede Německo, dále Francie, VB, Itálie a Španělsko
  • Region východní a jihovýchodní Asie – centrum v Japonsku (drahá strojírenská mocnost světa) 20 % světové produkce
  • chemický (suroviny, lokalizace, význam, obory, významné regiony)
  • je náročný na vodu – chemické kombináty jsou orientovány na řeky se stabilním průtokem (USA- Mississippi nebo na Velká kanadská jezera)
  • petrochemie – při Perském zálivu- v Saudské Arábii, Kuvajtu a Kataru
  • produkce hnojiv – Čína, USA, Rusko, Kanada
  • produkce plastů – USA, Japonsko, Německo
  • produkce chemických vláken – průmysl celulózy a papíru je soustředěn v oblastech bohatých na jehličnaté lesy s dostatkem vody a s velkou výrobou elektřiny (USA, Kanada)
  • spotřební (odvětví, význam, suroviny, …)

 

Textilní průmysl

  • dominuje bavlnářství (spíše v rozvojových zemích)
  • pletařství- USA, Japonsko, Čína
  • bavlněné látky- Japonsko, Itálie, Německo, ale také i
  • Jižní Korea, Tchaj-wan a Čína
  • největším areálem textilního průmyslu je jiho-atlantský
  • region USA

 

Oděvní průmysl

  • vyniká Řím jako centrum masové módy (Itálie – Prada, Gucci)
  • Paříž – nejnáročnější móda (Chanel, Dior)
  • New York – největší středisko

 

Obuvnický průmysl

  • největší exportéři Tchaj-wan a Španělsko (kožená obuv)

 

Kožešnický průmysl

  • typický pro vyspělé státy, je náročné na lidskou práci,
  • kvalifikaci i tradici
  • vedoucí postavení USA a Německo Klenotnický průmysl
  • vysoké nároky na ruční práci, vyznačuje se malou mechanizací
  • vedoucí postavení v Indii, Španělsku, Řecku a Itálie

 

potravinářský (rozmístění, význam)

 

i)  Průmyslové oblasti světa

  • Severovýchod USA – území mezi Velkými jezery a pobřežím Atlantiku
  • Západní Evropa – pás ze střední Anglie přes státy Beneluxu, severní Francii, Porúří, Porýní v Německu, přes Švýcarsko do Itálie
  • Japonsko – ostrovy Honšú a Kjúšú.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!