Otázka: Geomorfologie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): adela.bene
Definice:
- stavba, tvary a stáří zemského povrchu
- typy tvarů zemského povrchu
- údolí, pohoří, sopky, ostrovy, hory
- jeskyně – vznikají zvětráváním
- Chýnovská jeskyně – vznikla chemickým zvětráváním vápníku
- sopky – výstup magmatu na povrch (vlivem pohybu litosférických desek)
- litosférické desky – bloky zemské kůry
- litosféra – cca 25 nad a 100 – 300 km pod zemským povrchem
- astenosféra – plastický obal Země umožňující pohyb litosférických desek
- Země chladne už cca 5 miliard od jejího vzniku
- prahory – Země chladla a začal vznikat pevný povrch
- starohory – Země chladla a začal vznikat pevný povrch
- prvohory – kaledonské a hercynské vrásnění
- druhohory – světadíly se rozdělily na dnešní podobu
- třetihory – vznik Kordiller (pohoří Andy) – čtvrtohory
- vznik zemské kůry – z magmatu
- zánik zemské kůry – subdukcí (podsouváním litosférických desek)
- předprvohorní štítové oblasti (nejstarší části světa)
- kanadský, brazilský a guyanský štít
- baltský (nejstarší v Evropě) a ukrajinský štít
- africký štít
- indický a sibiřský štít
- australský štít
- geomorfní činitelé – vzduch, voda, horniny, magma
Vrásnění
- = pohyb litosférických desek, při kterém se desky vzájemně podsouvají
- v hloubkách se horinny zahřívají a stávají se tak plastickými
- Andy, Kordillery, Himaláje
- vrásy – plastické poruchy – pásemná pohoří
- zlomy – křehké poruchy – kerná pohoří
dělení vrásnění
- kaledonské – starší prvohory
- hercynské – mladší prvohory
- alpinské – od druhohor dodnes
vznik nejvyšších pohoří (např. Alpy, Himaláj) def.
- původně vodorovně uložené vrstvy hornin se tlakem zahřívají a zprohýbají se – vznikají tak pásemná pohoří, často doprovázena sopečnou činností
- sopečnou činností vznikly např. Doupovské hory, České středohoří atd.
Litosféra
- = pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského povrchu – dosahuje tloušťky až 70 – 100 km, někde i více..
- astenosféra – plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek
- spodní vrstva krajinné sféry – 100 – 300 km pod zemským povrchem
Litosférické desky
- vychladlé horniny; bloky zemské kůry (vznikají z magmatu)
Pohyb litosférických desek
I. konvergentní pohyb – litosférické desky jdou proti sobě
- oceánská deska má větší hustotu než pevninská
- a) subdukce – oceánská proti pevninské – podsouvání (např. Mariánský příkop)
- vzniká pohoří, na jejich střetů vznikají hlubokomořské příkopy
- b) kolize – dvě stejné desky proti sobě (oceánská proti oceánské nebo pevninská proti pevninské)
- okraje jdou proti sobě – deformují se (např. Himaláj)
- nejčastěji při ní vzniká pohoří
II. divergentní pohyb – litosférické desky jdou od sebe
- a) na pevnině vzniká velká příkopová propadlina
- b) na dně oceánů vzniká středooceánský hřbet
- Himaláje – nejsilnější místo zemské kůry
- rift – vulkanicky aktivní příkopová struktura
III. neutrální pohyb – litosférické desky se třou o sebe – pohybují se vedle sebe
Zemětřesení
- = náhlé uvolnění napětí mezi lit. deskami
- hypocentrum – místo vzniku
- epicentrum – místo nejvíce zasažené zemětřesením
- ohnivý kruh – kontinentální drift – způsobuje tření jednotlivých lit. desek v Tichém oceánu – tichomořský ohnivý prstenec – častý výskyt projevů sopečné činnosti nebo zemětřesení
Geosféra
- = jádro – plášť – kůra
Zemská kůra
- tvoří ji výlevné horniny a sedimenty
- rozdíly mezi pevninskou a oceánskoou kůrou – pevninská obsahuje žulu, má vyšší hustotu, je tenčí
- Si, Al
- zlato, stříbro, platina – nereagujou, nevytváří sloučeniny, drahé kovy
- vrstva mezi kůrou a pláštěm- Mohorovičičova plocha diskontinuity (nespojitost)
Zemský plášť
- nachází se pod kůrou
- rozkládá se pod oceány (0 – 20 km)
- Si, Ma
- vrstva mezi pláštěm a jádrem – Gutenbergova plocha diskontinuity
Zemské jádro
- vzniklo gravitační krystalizací původní taveniny
- 31 % hmotnosti Země
- 2 900 km pod povrchem
- Ni, Fe
Horniny
- směs minerálů (nerostů)
vyvřelé (magmatické) horniny (95 % litosféry)
- vznikly ztuhnutím magmatu
- a) výlevné – magma se dostane až na zemský povrch – ztuhne okamžitě – jsou amorfní (beztvaré)
- b) hlubinné – magma ztuhne pomalu v hloubce – v zemské kůře se tvoří krystaly
usazené (sedimentární) horniny
- vlivem eroze se horniny rozpadají na menší části, které se pak přesouvají a usazují někde jinde
- a) nezpevněné – jíl, štěrk
- b) zpevněné – pískovec, břidlice
přeměněné (metamorfované) horniny -vznikají zvýšením teploty a tlaku
- např. mramor
Typy oceánského dna
- pobřeží – pruh území v okolí břežní čáry
- břežní čára – místo, kde se setkává oceán a pevnina
- šelfy – okraje pevnin zalité mořem
- oceánské pánve – největší část dna oceánu
- např. Severní moře, Baltské moře
- oceánské hřbety – hranice lit. desek; podmořské pohoří
- Středooceánský hřbet – Atlantik
- hlubokooceánské (hlubokomořské) příkopy – obrovský tlak
- vody – např. Mariánský příkop
- mořské hory – ostrovy = když mořská hora vystoupí nad
hladinu
Georeliéf
- vzhled povrchu Země
barevná hypsometrie (výškopis)
- vysočina – 200 m. n. m. a více – nížina – 0 – 200 m. n. m.
- proláklina – pod 0 m. n. m. – např. Kaspická nížina
podle výškových rozdílů v krajině
- rovina – max 30 metrů výškový rozdíl
- pahorkatina – do 150 metrového rozdílu
- vrchovina – rozdíly do 300 metrů
- hornatina – rozdíly do 600 metrů
- velehornatina – rozdíly nad 600 metrů
strukturní tvary – říční strukturní terasy
- tvary vznikají podle toho, jaké vlastnosti mají horniny
- pískovce – usazené horniny
- krystlické horniny – jsou nejodolnější
Vnitřní krajinotvorní činitelé = endogenní pochody
- = endogenní pochody – projevy pohybu lit. desek (zemětřesení, sopečná činnost, horotvorná činnost)
- horké skvrny – místo v astenosféře, kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu
- lávová erupce – vytéká roztavená hmota na povrch a postupně chladne
- tufová erupce – sopečné balvany, prach, popel
- stratovulkán – střídá se lávová a tufová erupce – vzniká tak stratovulkán – např. Doupovské hory
horotvorná činnost
- vrásové pohoří – zprohýbání vrstev zemské kůry
- příkrovové pohoří – při překroucení vrásy
- kerné pohoří – tvrdé horniny prasknou a vytvoří se kry – např. Šumava
- kry – velké bloky zemské kůry
- zlomové pohoří – částečně se prohnou a částečně popraskají
- srázky – propadání reliéfu – lit. desky jdou proti sobě a propadají – tak vzniklo jezero Tanganika, Malawi…
- kryptodeprese – skrytá sníženina (krypto = skrytý; deprese = sníženina)
- Bajkal – jezero, které má dno pod úrovní nadmořské výšky – dno je hluboko pod, ale hladina nad
Vnější krajinotvorní činitelé = exogenní pochody
I. svahové pochody – vlivem gravitace
- a) řícení
- b) sesuvy
- bahenní proudy – na svahu nadměrně rozmáčená půdy
- laviny – rychlý a náhlý sesuv většího množství sněhu po svahu
II. říční pochody – způsobuje je povrchově tekoucí voda
- kánon – soutěska – příkré údolí
- úval
- profilová rovnováha
- a) erozní – destrukční činnost
- b) transportní – přenos
- meandr – zákrut řeky způsobený boční erozí – vymílání břehů na jedné straně a usazování na straně druhé – jesep – břeh. který se vymývá boční erozí řeky
III. kryogenní pochody – pochody, které díky změně skupenství vody mění zemský povrch
- ledovec – vzniká ze sněhu v místech nad sněžnou čarou (v místech, kde teplota nestoupne nad 0° C)
- a) pevninský – místo vzniku – ?
- b) horský – místo vzniku = kar (ledovcový kotel)
- trog – ledovcové (kulaté) údolí – má tvar U
- fjord – hluboké mořské zálivy, které vznikly zaplavením trogu mořskou vodou
- moréna – kamenný val vzniklý ledovcovou činností
- soliflukce – kombinace toho, že podmáčené podloží opakovaně zmrzá a rozmrzá, děje se to opětovně na svahu – dochází k tomu, že se skokově posouvají kusy hornin
IV. větrné (eolické) pochody – podle toho, jak rychle vítr fouká, tak takovou má potom schopnost unášet nějaké zvětraliny – mírný vítr (vánek) – nemá schopnost unášet téměř nic
- větší vítr – bere s sebou nějaký prach nebo malé částečky zvětralin
- silný vítr (např. vichřice) – může s sebou unášet už poměrně velké části zvětralin
- zvětraliny se někam přenášejí, narážejí do něčeho = to jsou momenty, kdy se nějakým způsobem mění/tvaruje zemský povrch – vítr někde zvětraliny unáší, jinde usazuje
- vznikají např. spraše – sedimentární horniny, které vznikly tím, že se tam drobné zvětraliny větrem nafoukaly – např. v pouštích vznikají písečné přesypy, duny, pohyblivé hory
- pohyblivé hory = větší hromady písku
- když zvětraliny narážejí do nějaké pevné horniny, mají tendenci ji rozrušovat – tímto vznikají např. viklany (viz. obrázek)
- větší, těžší částice unáší vítr při zemi, lehčí částice se dostanou do větších výšek – tak vznikají viklany – Pravčická brána – České Švýcarsko (vypadá to jako ,,most”)
V. mořské pochody – vznikají mořským příbojem (narážení mořských vln na pobřeží)
- vlna unáší části zvětralin, kamínky atd. – ty narážejí na nějaké např. horniny – vznikají tak např. pobřežní terasy, jeskyně… – když hladina klesá, unáší s sebou písek, zvětraliny – je to odnášeno někam dolů, dál od pobřeží – při přílivu jsou zvětraliny přinášeny k pobřeží
VI. biogenní pochody – činitelé: organismy (rostliny, živočichové)
- rušivá činnost – po dobu svého života živočichové rozrušují kořeny stromů/rostlin
- tvořivá činnost – tvoří je tehdy, když organismy odumírají a někde se usazují (např. vápenaté schránky korálů, mlžů)
- tvorba rašelinišť – sníženiny zaplněné vodou a zarůstající mechem rašeliníku – mech rašeliníku narůstá vždy v horní vrstvě a to pod ním podléhá procesu rašelinění
- Šumavské slatě – komplex celého rašeliniště
- přebytek srážek nad výparem – vznikají tak bažiny – ze vzeplalého mechu rašeliníku
- korály – proces, který vzniká ukládáním (..?..) živočichů (např. korál)
- korálové útesy – na východě Austrálie korálová bariéra (! problém – mění se klima, znečišťuje se oceán, tak korálové útesy odumírají)
VII. antropogenní pochody – způsobené hospodářskou činností člověka
- vytváření vyvýšenin – při těžbě – na povrch se vyváží materiál, který nepotřebují, aby se dostali k ložiskům např. železné rudy, černého uhlí – vyvážejí vršinu na nějaké kopce – např. u Příbrami
- tvorba prohlubní – vznikají odebíráním materiálu z určitého místa – např. pískovny, lomy, kamenné lomy
- tvary rovinné – výstavba komunikací, letištní plochy
- antropogenní zemětřesení – pohyby v zemské kůře, které by normálně nenastaly, ale tím, že ji člověk zatíží výstavbou přehrady, tyto pohyby vzniknou
další pojmy:
- tlaková níže – místo, kde je v širokém okolí tlak nejnižší
- tlaková výše (anticyklóna) – místo, kde je v širokém okolí tlak nejvyšší
- příčina povodní – když se krajina mění v kulturní krajinu a mizí tam přírodní složky (lesy, močály atd.), tak voda rychle odtéká a nemá se kde zadržovat – dostane se tak rychle do říčních koryt – poté už je vody více, než se do koryt vejde a následně se z nich voda začne vylévat = povodně.
