Geomorfologie – maturitní otázka

společenské vědy

 

Otázka: Geomorfologie

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): adela.bene

 

Definice: 

  • stavba, tvary a stáří zemského povrchu
  • typy tvarů zemského povrchu
  • údolí, pohoří, sopky, ostrovy, hory
  • jeskyně – vznikají zvětráváním
  • Chýnovská jeskyně – vznikla chemickým zvětráváním vápníku
  • sopky – výstup magmatu na povrch (vlivem pohybu litosférických desek)
  • litosférické desky – bloky zemské kůry
  • litosféra – cca 25 nad a 100 – 300 km pod zemským povrchem
  • astenosféra – plastický obal Země umožňující pohyb litosférických desek
  • Země chladne už cca 5 miliard od jejího vzniku

  • prahory – Země chladla a začal vznikat pevný povrch
  • starohory – Země chladla a začal vznikat pevný povrch
  • prvohory – kaledonské a hercynské vrásnění
  • druhohory – světadíly se rozdělily na dnešní podobu
  • třetihory – vznik Kordiller (pohoří Andy) – čtvrtohory
  • vznik zemské kůry – z magmatu
  • zánik zemské kůry – subdukcí (podsouváním litosférických desek)
  • předprvohorní štítové oblasti (nejstarší části světa)
    • kanadský, brazilský a guyanský štít
    • baltský (nejstarší v Evropě) a ukrajinský štít
    • africký štít
    • indický a sibiřský štít
    • australský štít
  • geomorfní činitelé – vzduch, voda, horniny, magma

 

Vrásnění

  • = pohyb litosférických desek, při kterém se desky vzájemně podsouvají
  • v hloubkách se horinny zahřívají a stávají se tak plastickými
  • Andy, Kordillery, Himaláje
  • vrásy – plastické poruchy – pásemná pohoří
  • zlomy – křehké poruchy – kerná pohoří

 

dělení vrásnění

  • kaledonské – starší prvohory
  • hercynské – mladší prvohory
  • alpinské – od druhohor dodnes

 

vznik nejvyšších pohoří (např. Alpy, Himaláj) def.

  • původně vodorovně uložené vrstvy hornin se tlakem zahřívají a zprohýbají se – vznikají tak pásemná pohoří, často doprovázena sopečnou činností
  • sopečnou činností vznikly např. Doupovské hory, České středohoří atd.

 

Litosféra

  • = pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského povrchu – dosahuje tloušťky až 70 – 100 km, někde i více..
  • astenosféra – plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek
  • spodní vrstva krajinné sféry – 100 – 300 km pod zemským povrchem

 

Litosférické desky

  • vychladlé horniny; bloky zemské kůry (vznikají z magmatu)

Pohyb litosférických desek

I. konvergentní pohyb – litosférické desky jdou proti sobě

  • oceánská deska má větší hustotu než pevninská
  • a) subdukce – oceánská proti pevninské – podsouvání (např. Mariánský příkop)
    • vzniká pohoří, na jejich střetů vznikají hlubokomořské příkopy
  • b) kolize – dvě stejné desky proti sobě (oceánská proti oceánské nebo pevninská proti pevninské)
    • okraje jdou proti sobě – deformují se (např. Himaláj)
    • nejčastěji při ní vzniká pohoří

II. divergentní pohyb – litosférické desky jdou od sebe

  • a) na pevnině vzniká velká příkopová propadlina
  • b) na dně oceánů vzniká středooceánský hřbet
    • Himaláje – nejsilnější místo zemské kůry
    • rift – vulkanicky aktivní příkopová struktura

III. neutrální pohyb – litosférické desky se třou o sebe – pohybují se vedle sebe

 

Zemětřesení

  • = náhlé uvolnění napětí mezi lit. deskami
  • hypocentrum – místo vzniku
  • epicentrum – místo nejvíce zasažené zemětřesením
  • ohnivý kruh – kontinentální drift – způsobuje tření jednotlivých lit. desek v Tichém oceánu – tichomořský ohnivý prstenec – častý výskyt projevů sopečné činnosti nebo zemětřesení

 

Geosféra

  • = jádro – plášť – kůra

Zemská kůra

  • tvoří ji výlevné horniny a sedimenty
  • rozdíly mezi pevninskou a oceánskoou kůrou – pevninská obsahuje žulu, má vyšší hustotu, je tenčí
  • Si, Al
  • zlato, stříbro, platina – nereagujou, nevytváří sloučeniny, drahé kovy
  • vrstva mezi kůrou a pláštěm- Mohorovičičova plocha diskontinuity (nespojitost)

Zemský plášť

  • nachází se pod kůrou
  • rozkládá se pod oceány (0 – 20 km)
  • Si, Ma
  • vrstva mezi pláštěm a jádrem – Gutenbergova plocha diskontinuity

 

Zemské jádro

  • vzniklo gravitační krystalizací původní taveniny
  • 31 % hmotnosti Země
  • 2 900 km pod povrchem
  • Ni, Fe

 

Horniny

  • směs minerálů (nerostů)

vyvřelé (magmatické) horniny (95 % litosféry)

  • vznikly ztuhnutím magmatu
  • a) výlevné – magma se dostane až na zemský povrch – ztuhne okamžitě – jsou amorfní (beztvaré)
  • b) hlubinné – magma ztuhne pomalu v hloubce – v zemské kůře se tvoří krystaly

usazené (sedimentární) horniny

  • vlivem eroze se horniny rozpadají na menší části, které se pak přesouvají a usazují někde jinde
  • a) nezpevněné – jíl, štěrk
  • b) zpevněné – pískovec, břidlice

přeměněné (metamorfované) horniny -vznikají zvýšením teploty a tlaku

  • např. mramor

 

Typy oceánského dna 

  • pobřeží – pruh území v okolí břežní čáry
  • břežní čára – místo, kde se setkává oceán a pevnina
  • šelfy – okraje pevnin zalité mořem
  • oceánské pánve – největší část dna oceánu
    • např. Severní moře, Baltské moře
  • oceánské hřbety – hranice lit. desek; podmořské pohoří
    • Středooceánský hřbet – Atlantik
  • hlubokooceánské (hlubokomořské) příkopy – obrovský tlak
    • vody – např. Mariánský příkop
  • mořské hory – ostrovy = když mořská hora vystoupí nad
    hladinu

 

Georeliéf

  • vzhled povrchu Země

barevná hypsometrie (výškopis)

  • vysočina – 200 m. n. m. a více – nížina – 0 – 200 m. n. m.
  • proláklina – pod 0 m. n. m. – např. Kaspická nížina

podle výškových rozdílů v krajině

  • rovina – max 30 metrů výškový rozdíl
  • pahorkatina – do 150 metrového rozdílu
  • vrchovina – rozdíly do 300 metrů
  • hornatina – rozdíly do 600 metrů
  • velehornatina – rozdíly nad 600 metrů

strukturní tvary – říční strukturní terasy

  • tvary vznikají podle toho, jaké vlastnosti mají horniny
  • pískovce – usazené horniny
  • krystlické horniny – jsou nejodolnější

 

Vnitřní krajinotvorní činitelé = endogenní pochody

  • = endogenní pochody – projevy pohybu lit. desek (zemětřesení, sopečná činnost, horotvorná činnost)
  • horké skvrny – místo v astenosféře, kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu
  • lávová erupce – vytéká roztavená hmota na povrch a postupně chladne
  • tufová erupce – sopečné balvany, prach, popel
  • stratovulkán – střídá se lávová a tufová erupce – vzniká tak stratovulkán – např. Doupovské hory

horotvorná činnost

  • vrásové pohoří – zprohýbání vrstev zemské kůry
  • příkrovové pohoří – při překroucení vrásy
  • kerné pohoří – tvrdé horniny prasknou a vytvoří se kry – např. Šumava
  • kry – velké bloky zemské kůry
  • zlomové pohoří – částečně se prohnou a částečně popraskají
  • srázky – propadání reliéfu – lit. desky jdou proti sobě a propadají – tak vzniklo jezero Tanganika, Malawi…
  • kryptodeprese – skrytá sníženina (krypto = skrytý; deprese = sníženina)
  • Bajkal – jezero, které má dno pod úrovní nadmořské výšky – dno je hluboko pod, ale hladina nad

 

Vnější krajinotvorní činitelé = exogenní pochody

I. svahové pochody – vlivem gravitace

  • a) řícení
  • b) sesuvy
    • bahenní proudy – na svahu nadměrně rozmáčená půdy
    • laviny – rychlý a náhlý sesuv většího množství sněhu po svahu

II. říční pochody – způsobuje je povrchově tekoucí voda

  • kánon – soutěska – příkré údolí
  • úval
  • profilová rovnováha
  • a) erozní – destrukční činnost
  • b) transportní – přenos
    • meandr – zákrut řeky způsobený boční erozí – vymílání břehů na jedné straně a usazování na straně druhé – jesep – břeh. který se vymývá boční erozí řeky

III. kryogenní pochody – pochody, které díky změně skupenství vody mění zemský povrch

  • ledovec – vzniká ze sněhu v místech nad sněžnou čarou (v místech, kde teplota nestoupne nad 0° C)
  • a) pevninský – místo vzniku – ?
  • b) horský – místo vzniku = kar (ledovcový kotel)
    • trog – ledovcové (kulaté) údolí – má tvar U
    • fjord – hluboké mořské zálivy, které vznikly zaplavením trogu mořskou vodou
    • moréna – kamenný val vzniklý ledovcovou činností
    • soliflukce – kombinace toho, že podmáčené podloží opakovaně zmrzá a rozmrzá, děje se to opětovně na svahu – dochází k tomu, že se skokově posouvají kusy hornin

IV. větrné (eolické) pochody – podle toho, jak rychle vítr fouká, tak takovou má potom schopnost unášet nějaké zvětraliny – mírný vítr (vánek) – nemá schopnost unášet téměř nic

  • větší vítr – bere s sebou nějaký prach nebo malé částečky zvětralin
  • silný vítr (např. vichřice) – může s sebou unášet už poměrně velké části zvětralin
  • zvětraliny se někam přenášejí, narážejí do něčeho = to jsou momenty, kdy se nějakým způsobem mění/tvaruje zemský povrch – vítr někde zvětraliny unáší, jinde usazuje
  • vznikají např. spraše – sedimentární horniny, které vznikly tím, že se tam drobné zvětraliny větrem nafoukaly – např. v pouštích vznikají písečné přesypy, duny, pohyblivé hory
  • pohyblivé hory = větší hromady písku
  • když zvětraliny narážejí do nějaké pevné horniny, mají tendenci ji rozrušovat – tímto vznikají např. viklany (viz. obrázek)
  • větší, těžší částice unáší vítr při zemi, lehčí částice se dostanou do větších výšek – tak vznikají viklany – Pravčická brána – České Švýcarsko (vypadá to jako ,,most”)

V. mořské pochody – vznikají mořským příbojem (narážení mořských vln na pobřeží)

  • vlna unáší části zvětralin, kamínky atd. – ty narážejí na nějaké např. horniny – vznikají tak např. pobřežní terasy, jeskyně… – když hladina klesá, unáší s sebou písek, zvětraliny – je to odnášeno někam dolů, dál od pobřeží – při přílivu jsou zvětraliny přinášeny k pobřeží

VI. biogenní pochody – činitelé: organismy (rostliny, živočichové)

  • rušivá činnost – po dobu svého života živočichové rozrušují kořeny stromů/rostlin
  • tvořivá činnost – tvoří je tehdy, když organismy odumírají a někde se usazují (např. vápenaté schránky korálů, mlžů)
  • tvorba rašelinišť – sníženiny zaplněné vodou a zarůstající mechem rašeliníku – mech rašeliníku narůstá vždy v horní vrstvě a to pod ním podléhá procesu rašelinění
  • Šumavské slatě – komplex celého rašeliniště
  • přebytek srážek nad výparem – vznikají tak bažiny – ze vzeplalého mechu rašeliníku
  • korály – proces, který vzniká ukládáním (..?..) živočichů (např. korál)
  • korálové útesy – na východě Austrálie korálová bariéra (! problém – mění se klima, znečišťuje se oceán, tak korálové útesy odumírají)

VII. antropogenní pochody – způsobené hospodářskou činností člověka

  • vytváření vyvýšenin – při těžbě – na povrch se vyváží materiál, který nepotřebují, aby se dostali k ložiskům např. železné rudy, černého uhlí – vyvážejí vršinu na nějaké kopce – např. u Příbrami
  • tvorba prohlubní – vznikají odebíráním materiálu z určitého místa – např. pískovny, lomy, kamenné lomy
  • tvary rovinné – výstavba komunikací, letištní plochy
  • antropogenní zemětřesení – pohyby v zemské kůře, které by normálně nenastaly, ale tím, že ji člověk zatíží výstavbou přehrady, tyto pohyby vzniknou

 

další pojmy:

  • tlaková níže – místo, kde je v širokém okolí tlak nejnižší
  • tlaková výše (anticyklóna) – místo, kde je v širokém okolí tlak nejvyšší
  • příčina povodní – když se krajina mění v kulturní krajinu a mizí tam přírodní složky (lesy, močály atd.), tak voda rychle odtéká a nemá se kde zadržovat – dostane se tak rychle do říčních koryt – poté už je vody více, než se do koryt vejde a následně se z nich voda začne vylévat = povodně.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!