Otázka: Georeliéf
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Klárka
Georeliéf
- tvar zemského povrchu
- svrchní část litosféry (styk s litosférou, pedosférou a atmosférou)
Geomorfologie
- věda zabývající se studiem tvaru zemského povrchu
Litosféra
- Kamenný obal země (horniny v pevném stavu)
- 100-300 km hluboko
- Pohyb litosféry
- Divergentní = vznik nové kůry, desky se od sebe odtahují (S. Amerika)
- Konvergentní = zánik zemské kůry, přibližování se (zlom San Andreas)
- Neutrální
- Prvohory – Pangea (bouřlivé období)
- Druhohory – Laurasie a Gondwana (klidné období)
- Třetihory – bouřlivé období, Alpinsko-himalájské vrásnění (vznik pohoří a slaných jezer – Kaspické, Černé moře)
- Čtvrtohory – zalednění celého světa, ledovcová jezera, říční síť jako dnes
Typy Georeliéfu
Oceánský georeliéf
- Povrch litosféry na dně oceánu
- Podmořské okraje pevnin se zemskou kůrou pevninského typu
- Přechodná zóna se zemskou kůrou přechodného typu
- Lože oceánu se zemskou kůrou oceánského typu
Pevninský šelf = zatopený okraj kontinentu
- Do 200 m
- časté nerostné bohatství (ropa, zemní plyn, rudy barevných kovů – Norské moře, Severní moře)
Pevninský svah = tvar oceánského dna, tvořen pevninskou zemskou kůrou
- tvoří se u ústí velkých řek (Mississippi)
Pevninské úpatí = přechodná oblast mezi okrajem kontinentu a hlubomořským dnem
Středooceánské hřbety = dlouhá podmořská pohoří
- mají prolomy = rifty
- v prolomech se tvoří nová oceánská zemská kůra (Atlantský hřbet, Arabsko-indický hřbet), někde vystupují pohoří na povrch a vytvářejí ostrovy (Island)
Oceánské pánve = hluboké rozsáhlé sníženiny v oceánech
- (Angolská, Brazilská pánev)
Hlubokomořské příkopy = hlubší místa oceánů vznikající při subdukci (podsun lit. desky)
- Atakamský, Mariánský, Filipínský příkop
Pevninský georeliéf
Dělení podle nadmořské výšky
Absolutní:
- Do 200 m.n.m. = nížiny
- Nad 200 m.n.m = vysočiny
Dle relativního výškového rozdílu:
- 0 – 30 = rovina
- 30 – 150 = pahorkatina
- 150 – 300 = vrchovina
- 300 – 600 = hornatina
- 600 + = velehornatina
Hlavní typy :
- Akumulační roviny = šelf oceánského dna, který se vynořil nad hladinu
- Erozně denudační roviny = vznikají v tektonicky klidných oblastech dlouhodobým působením exogenních činitelů
- Klenby = oblasti vzniklé svislými zdvihy
- Pánve = sníženiny zemského povrchu
- Pohoří – vrásová, vrásovo-zlomová, příkrovová, kerná, vulkanická
- Neustále přetvářena endogenními a exogenními procesy a člověkem – výraznými projevy vzniká tektonický georeliéf
Endogenní pochody a tvary:
- Vznikají působením vnitřních sil Země
- Vyvolává je vnitřní energie, vznikající rozpadem radioaktivních látek
- Nepůsobí na všech místech povrchu zároveň
- Nezávislé na vnějších podmínkách
- Vulkanismus, zemětřesení, vrásnění, přeměna hornin, zdvihy, poklesy zemské kůry
Vulkanismus
- magma stoupá k zemskému povrchu – vyvěrá z vulkánu – vytéká = láva (kuželovité vulkány)
- sopečná pohoří – pohoří jehož reliéf je z velké části tvořen sopečnou činností
- Lávové
- Tufové
- Smíšené – stratovulkán – Doupovské hory
sopky ve světě:
- Evropa – Vesuv, Stromboli, Etna
- Afrika – Kilimandžáro
- Amerika – Popocatépetl
- Asie – Krakatoa
Horotvorná činnost
- vrásový reliéf – vzniká v místě, kde se litosférické desky pohybují k sobě, dochází k ohýbání vrstev za vzniku:
- Antiklinál – hřbety
- Synklinál – sníženiny
pohoří ve světě:
- Jura
- Atlas
Zemětřesení
- náhlé, krátkodobé otřesy ze povrchu, vznikající především v místě střetu litosférických desek, zemětřesná pásma
- hypocentrum = místo pod zemí, kde zemětřesení vzniklo (ohnisko)
- epicentrum = místo na zemském povrchu kde je zemětřesení nejsilnější (nejblíže ohnisku)
- Tektonické – nejčastější, náhlé uvolnění energie v tektonicky aktivních oblastech
- Sopečné – průvodní jev sopečné činnosti
- Řítivé – zřícení podzemních dutin
Exogenní tvary a pochody
- Původ mimo naši Zemi (Slunce, gravitace…)
Svahové pochody
- pohyb hornin po svazích díky gravitaci
- vyvolány gravitací, slunečním zářením, rotací země…
- zarovnávají terén
- Laviny
- Bahenní proudy
- Řícení
Krasové jevy
- v oblastech vápenců a dolomitů
- tvořeny erozní činností, činností povrchové a podpovrchové vody
- rozpouštěním vápence vznikají krasové jevy
- Povrchové (exokras) – škrap, závrt, vyvěračka, ponor, propast
- Podzemní (endokras) – jeskyně, krápník, krápníkový kaňon
Fluviální procesy
- způsobené povrchově tekoucí vodou
- ron – při tání nebo deštích – nesoustředěný plošný vodní tok – vytváří ronové rýhy
- vodní odtok – soustředěný vodní tok – při něm dochází k erozi (hloubková, boční, zpětná..) nebo sedimentaci
- evorze -vymílání balvany, které se pohybují tokem vody
- horní tok – říční údolí tvar písmene V – převládá eroze
- dolní tok – říční údolí tvar písmene U – převládá – převládá sedimentace
- meandr – zákrut způsobený boční erozí
Glaciální procesy
- v kryosféře – 1/10 reliéfu jsou ledovce – horské (Himaláje, Andy, Alpy), pevninské (Grónsko, Antarktida)
- Firn – stádium mezi ledem a sněhem
- Moréna – horninový val, hromadící se na povrchu ledovce, a pohybující se s ním
- Trog – ledovcem přemodelované údolí, do tvaru U
- Fjord – údolí zatopené mořem po ústupu ledovcem
- Bludný balvan – zvětraliny unášené ledovcem na velkou vzdálenost
- Kar – hluboká sníženina obklopena vysokými skalními svahy, pod vrcholem nebo ve vrchní části hory, často vznikají karová jezera
Eolitické procesy
- větrné, v oblastech s nedostatečnou vegetací
- Deflace = odnosová činnost
- Koraze = obrušování reliéfu odnášeným materiálem
- Skalní římsa
- Skalní brána
- Skalní okno
Marinní procesy
- činnost mořské nebo oceánské vody = abreze
- Mořská vlna – vyvolány větrem nebo mořskými proudy, mohou být i zemětřesením
- Pobřeží jezero – oddělená část narůstáním písečných náplavů
- Mořský útes – ríf
- Pobřežní proud
Biogenní procesy
- činnost organismů (termitiště, korálové útesy, rašelina)
Antropogenní procesy
- liská činnost, člověk je rozhodující činitel na 4/5 zemského povrchu
- industriální, agrární, urbánní, montánní (těžba), komunikační (doprava)
Kontinent
- rozsáhlá pevnina, obklopená ze všech stran oceánem, rozlišujeme 5
- (Eurasie, Antarktida, Afrika, Amerika, Austrálie)
Světadíl
- rozlišujeme 7 – S. Amerika, J. Amerika, Asie, Evropa, Afrika, Austrálie, Antarktida
- Povrch země – 510 mil km2 (29% pevnina, 71% voda)
Nejvyšší a nejnižší body světadílů
- Severní Amerika : Mount McKinley, Údolí smrti
- Jižní Amerika: Aconcagua, Gran Bajo de San Julian
- Evropa: Mont Blanc, Kaspická nížina
- Afrika: Kilimandžáro, Assalská proláklina
- Austrálie: Puncak Jaya, Eyreovo jezero
- Asie: Mt. Everest, hladina mrtvého moře.
