Otázka: Husitství, Jiří z Poděbrad a Jagellonci
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Sabina Kolářová
HUSITSTVÍ, JIŘÍ Z PODĚBRAD A DOBA JAGELLONSKÁ
Jan Hus (1370 -1415)
- Narozen v Husinci (Jižní Čechy)
- Mistr svobodného umění – artistická fakulta
- Děkan, rektor Karlovy univerzity
- Kázal jako kněz v Betlemské kapli
- 1409 – dekret Kutnohorský
- Změna v hlasování na univerzitě, ¾ hlasů měli Češi, zbytek ostatní národnosti (před dekretem tomu bylo naopak)
- Červen 1410 – arcibiskup na něj podal klatbu (jako kněz nesměl kázat) a interdikt (týkal se zákazu všech církevních obřadů v Praze) za to, co hlásal proti církvi
- Na základě interdiktu odešel na venkov, kázal pod širým nebem, kázání na Kozím Hrádku
- Papežské schizma à 3 papežové à kostnický koncil (zvolen papež Martin V.) – 30. Října 1413
- Měl vyřešit problém trojpapežství a prodiskutovat reformu církve (+vypořádat se s herezemi = kacířstvím)
- Zikmund dal Husovi glejt = bezpečí na cestě do koncilu
- Hus zde obviněn za kacíře (hlásá myšlenky proti církvi) à kritizoval dogmata (= církevní pravda)
- 1415 – upálení mistra Jana Husa
Husovy myšlenky:
- Kritika bohatství církve
- Řešení: zbavit církev majetku
- Bohatství získáváno z odpustků (svatokupectví – „zaplať a bude ti odpuštěno“)
- Nemravný, hříšný život církve
- Zpochybnil autoritu církve a především papeže à podle něj je hlavní písmo svaté, Ježíš Kristus a Bůh
Příčiny husitství?
- Epidemie moru (1380) – „černá smrt“, nebyl v Čechách příliš katastrofický, ale dopady na obyvatelstvu byli velké
- Schizma – dvojpapežství, trojpapežství
- Situace v církvi à kazatelé upozorňovali na poměry, chtěli reformy církve, která se vzdálila pův. ideálům
- 109 – Kutnohorský dekret – oslabení vlivu cizinců, snížení kvality a vlivu pražské univerzity
Předchůdci Husovi (kazatelé):
- Konrád Waldhauser – za vlády Karla IV.
- Matěj z Janova, Jan Milíč z Kroměříže, Tomáš Štítný
- John Wicklef
- -> byli proti církvi, chtěli reformace, společně s Husem zůstavali pevně zaslíbeni Bibli, chtěli současný řád církve vylepšit a vrátit sjednocení církve, které by znovu naplňovaly ideály rané církve
Rozdělení Husitů
- Umírnění (teologové, profesoři, nižší šlechta) – proti světskému způsobu života církve
- Radikálové (venkovani, chudá vrstva, kazatelé) – chtěli netradiční společenské změny
- Střed – v různých obdobích se chovali různě
Extrémisti
Adamité – radikálové, ovlivněni chiliasmem, chodili nazí, neřešili tradice, žili promiskuitně
Pikarti – odmítali přijímání pod obojí, museli žít odděleně, Žižka je nakonec zajal a upálil (Petr Kaníš)
Průběh husitské revoluce (1419 – 1439)
- Dá se říci, že to byla občanská válka
- 1419 – Pražská defenestrace – Husiti vyhodili pražské konšely z Novoměstské radnice
- Když se o tom dozvěděl král Václav IV., dostal infarkt a zemřel
- Vůdcem byl Jan Želivský – radikální Husit
- Počátek husitské revoluce
- Nástupce na trůn: Zikmund – připravoval se na křížovou výpravu proti husitům
- 1420 – založeno nové město TÁBOR
- Sjížděli se sem všichni obyvatelé vesnic, mysleli si, že se blíží konec světa (vše kromě tábora bude zničeno)
- Víra v tisíciletí = chiliasmus = tisíciletí kralování Krista, žili podle Bible
- V Táboře panovala rovnost (před bohem)
- Existovala rovnost majetková (princip komunismu)
- V čele kněží + 4 hejtmani: Jan Žižka z Trocnova
- 1420 – bitva u Sudoměře – Žižka vyhrál, rytíři se utopili v bahně, jízda katolického panstva napadla Husity
- 1420 – bitva na Vítkově – křižácká výprava proti Husitům
- Zikmund se chtěl nechat korunovat králem – korunován à ale šlechta jej nikdy nerespektovala
- 1420 – papež Martin V. vyhlásil na Zikmundovu žádost proti husitům první křížovou výpravu
- 1421 – Časlavský sněm – program 4 artikuly = husitský politický program (Husovy myšlenky), účastníci sněmu odmítli Zikmunda, kterého obvinili ze zločinů proti království a jeho obyvatelům, jako svého krále
- Svobodné hlásání božího slova – každý může vést mši i na neoficiálních místech, nemusí to být kněz
- Přijímání podobojí (sub utraque speaks – utrakvisté), přijímají svátosti oltářní kalichem, tělo=hostie, krev= víno (pije se z kalicha)
- Zbavení církve světské vlády – zabavení majetku, zbavení politické moci
- Trestání smrtelných hříchů – všichni budou souzeni rovně, rovnost před bohem
- 1421 – k moci se dostal radikální kněz Jan Želivský, hovoříme o Želivské diktatuře
- Na podzim ztroskotala druhá křížová výprava proti husitům – probíhala ve dvou proudech, u Žatce a u Německého brodu
- 1423 – proti Žižkovi vytvořena svatohavelská koalice, kde se poprvé spojili umírnění kališníci a katolická šlechta
- 1424 – bitva u Malešova – poraženo vojsko svatohavelské koalice Žižkou
- Října 1424 – Žižka během tažení na Zikmundem ovládanou Moravu zemřel
- Od roku 1426 v čele táborského svazu kněz Prokop Holý
- Rejsy = spanilé jízdy – husité podnikali do Rakous a vedlejších zemí Koruny české
- 1427 – třetí křížová výprava – křižácké vojsko těsně před střetem s husitským vojskem zpanikařilo, neúspěch se stal organizací čtvrté výpravy pod taktovkou papeže Martina V., Husity vedl Prokop Holý
- 1431 – Domažlice – čtvrtá křížová výprava – vojsko oblehlo Domažlice a chystalo se je dobýt, jakmile však křižáci zaslechli hřmot kol blížících se vozů husitského vojska a píseň Ktož jsú boží bojovníci, obrátili se dle legendy v panice na útěk
Rozpad husitského proudu a porážka radikálů u Lipan 1434
- 1434 – rozdělení husitů do dvou bloků
- Panská jednota – husitská pravice a střed se koaličně spojila s katolíky
- 30. 5. 1434 – spojená polní vojska byla poražena v bitvě u Lipan, touto porážkou radikální polní vojska vyloučena z politického rozhodování o osudech země, Prokop Holý zemřel, kompaktáta zajistila trůn Zikmundovi
- Července 1436 – v Jihlavě přijata a vyhlášena Basilejská kompaktáta
Důsledky husitské revoluce
- Ve válečných letech upadlo hospodářství do katastrofálního stavu, obchodní styky se zahraničím byly oficiálně přerušeny, stejně tak domácí produkce
- Poklesla hodnota mince – i v důsledku oslabení těžby v Kutné Hoře
- Těžkou zátěží bylo uživení stálých vojsk
- Dlouhodobá ekonomická izolace měla za důsledek oddálení příchodu sociálně-ekonomických změn z oblastí, kde už probíhala fáze nástupu raného novověku
- Duchovenstvo a vzdělanost procházely velkou krizí – část venkovských a městských škol zanikla, poklesl význam pražské univerzity, zavření několika fakult
- Konec stavebního rozmachu i rozvoje gotického umění v Čechách
- Poklesl zájem o budování nových staveb i tvorbu uměleckých děl
- Po smrti Václava IV. Se rozpadl panovnický dvůr, a tak české země opustila spousta stavebníků a umělců
- Velmi těžce bylo postihnuto výtvarné umění, Husité vyplenili početné kláštery a kostely a během obrazoboreckých bouří zničili mnoho vynikajících uměleckých a literárních děl
JIŘÍ Z PODĚBRAD (1420 – 1471)
- Pocházel z rodu šlechticů z Kunštátu, poděbradská linie
- 1434 – pravděpodobně jako čtrnáctiletý se zúčastnil bitvy u Lipan na straně umírněných kališníků a katolíků
- Byl původně hejtmanem mladoboleslavského kraje, poté se v něm aktivovala katolická opozice a v roce 1448 přepadl Prahu a zmocnil se jí, prohlásil se zemským správcem
- Povýšil kompaktáta na zemský zákon (vládl zemi dvojího lidu)
- Mincovní reforma – Tolar
- Vznik Jednoty bratrské = ovlivnění Petra Chelčického – proti násilí, revolucím, proti trojímu lidu (kněží, venkované, válečníci), žili v chudobě, odmítali vzdělání, založena Řehořem Krajčím 1457
- 1452 – Jiří dobyl Tábor, čímž zlikvidoval tábority a prohlásil se za správce království a pokoušel se o obnovu českého království, rozvráceného husitskou revolucí
- Zemské správcovství
- Říjen 1453 – Jiří z Poděbrad uznal Ladislava Pohrobka českým králem, korunovace, byl však nezletilý a proto Jiří nadále udržoval rovnováhu mezi kališníky a katolíky
- 1458 – českým sněmem zvolen na Staroměstské radnici Jiří z Poděbrad
- Jiříkova diplomacie
- Důvodem Jiříkovy volby byla skutečnost, že si česká kališnická šlechta přála zachovat dosud platné výdobytky husitské revoluce, to znamená především přijímání pod obojí à proto musela do svého čela postavit „husitského krále“
- Nový král svědomitě dodržoval basilejská kompaktáta
- Zároveň se snažil o poklidné soužití většiny kališnického obyvatelstva s katolickou menšinou
- Nábožensky snášenlivý byl i v osobním životě – obě jeho manžely pocházely z katolických rodů
- V předvečer své korunovace se tajně zavázal papežským legátům zachovat poslušnost papeži a pronásledovat kacíře, Jiřík sám závazek neinterpretoval jako slib pronásledování kališníků, ale členů vznikající Jednoty bratské, proti které skutečně razantně zasáhl
- Jiří si díky své skvělé diplomatické obratnosti získal přízeň císaře Fridricha III., který mu roku 1459 v Brně udělil v léno české země a pravděpodobně umu také potvrdil kurfiřtskou hodnost a výsady českého království à to ovšem znamenalo konec jeho přátelství s Matyášem Korvínem (kterému pomohl na uherský trůn) a provdal za něj svoji dceru Kateřinu (Kunhutu)
- „Husitský král“
- Jiří se stal úspěšný panovníkem, který vzbuzoval respekt u mnohých doma i v zahraničí
- Vyrovnával se s obtížným mezinárodním politickým postavením
- Byl považován za husitského kacíře, který se zmocnil panovnického trůnu neprávem
Pokus o sjednocení Evropy
- Jiří už dlouho předvídal, že dojde ke střetu s papežem
- Vytvoření projektu Všeobecné mírové organizace = Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu
- Evropa se měla sjednotit v boji proti Turkům a vyhnat je z bývalých křesťanských zemí
Výprava
- I přes krach myšlenky Všeobecné mírové organizace se král nevzdal snah o odvrácení hospodářské izolace království
- Rozhodl se vyslat na cestu po Evropě další výpravu (tentokrát veřejně) – neměla však žádný zvláštní úkol, pouze měla v zahraničí zapůsobit dary pro panovníky
- Cestu popsal ve svém deníku Václav Šašek z Bířkova à tato práce inspirovala českého romanopisce Aloise Jiráska k napsání díla ‚ZČech až na konec světa‘
Uherské spory a smrt
- 1466 – papež uvrhl krále jako kacíře do klatby a vyhlásil proti němu křížovou výpravu
- Této příležitosti využil ctižádostivý uherský král Matyáš Korvín, bývalý Jiříkův zeť, a postavil se do jejího čela
- Jeho zprvu úspěšný útok byl však odražen nedaleko Vilémova ve východních Čechách
- Zajatý Matyáš ustoupil a slíbil, že od dalšího boje upustí
- Po svém propuštění se však nechal katolickou šlechtou zvolit roku 1469 v Olomouci za českého krále
- Jiříkovi tak zůstala vláda pouze nad kališnickou částí Čech
- Jiří pochopil, že královskou korunu neudrží a proto ji nabídl polským Jagelloncům, kteří o ni měli zájem
JAGELLONCI
Vladislav II. Jagellonský (1471-1516)
- Zvolen králem podle politické dohody, aby se mohly Čechy stát rovnocenným státem v Evropě
- Po smrti Matyáše Korvína k Čechám připojena Morava a Uherské království
- Král „dobře“ s Čechy nechtěl žádné konflikty a tak se vším souhlasil
- Moc krále omezena stavovskou monarchií, rozhodují zemské sněmy: města, vyšší i nižší šlechta
- 1500 – Vladislavské zřízení zemské = nová zemská ústava ve prospěch šlechty
Ludvík Jagellonský (1514-1526)
- Slabý a nedospělý panovník
- 1517 – svatováclavská smlouva (kompromisní dohoda mezi městy a šlechtou)
- Do Čech se šíří z Německa reformace Martin Luther – reformátor, zakladatel protestantismu
- Pronikání humanismu a vrchol gotiky – Pražský hrad, Kutná Hora
- 1526 – bitva u Moháče v Jižních Uhrách proti Turkům vedeným Sulejmanem – za 2 hodiny porážka Ludvíka
- Ludvík se utopil v bažině
- Nastupují Habsburkové
