Otázka: Impresionismus a postimpresionismus
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): Eliška
1) IMPRESIONISMUS
Ovládl v 70. letech 19. století předeším francouzské malířství.
3 základní zdroje impresionismu:
1) Angličtí krajináři 18. – 19. století (romantismus)
– Pokoušeli se ve svých obrazech zachytit proměnlivé hry světla.
– Zástupci: John Constable a William Turner
– Turner byl první malíř, o kterém kritika prohlásila, že se hodnota jeho obrazů nezmění, pověsí-li se vzhůru nohama.
– Obrazy: Parník ve sněhové bouři, Déšť, pára, rychlost
2) Barbizonská škola
– Roku 1825 se někteří francouzští malíři usadili nedaleko vesnice Barbizon a malovali krajinné motivy přímo v plenéru.
– Například: Camille Corot – Most v Mantes
3) Édouard Manet
– Otec impresionistů, sám jejich techniku ale nikdy nepřevzal.
– Šokoval pařížskou smetánku roku 1863, kdy vystavil v Salónu obraz Snídaně v trávě a o dva roky později obraz Olympia.
– Má velký význam pro impresionisty, protože jako první začal nabourávat staré zásady v malířství a dostal se do konfliktu s uměleckou tradicí Francie.
– V jeho obrazech se stává barva nejdůležitějším vyjadřovacím prostředkem.
– Byl člověkem vzdoru, umělcem, který neváhal být svým.
– Další obrazy: Bar ve Folies-Bergére
Impresionisté se snaží zachytit okamžik, jeho náladu a prchavou atmosféru za pomoci barevných skvrn, které vytvářejí chvějící se plochu.
Většinou nepoužívali černou barvu, protože se v přírodě běžně nevyskytuje.
Celý směr byl pojmenovám podle obrazu Moneta – Imprese: východ slunce.
CLAUDE MONET
– Je považován za nejryzejšího impresionistu, celý život zůstal věrný jeho technice.
– Často maloval cykly, v nichž stejný námět zachycoval v různé denní i roční době.
– Studoval v Pařížském ateliéru, kde se setkal se Sisleym a Renoirem.
– Vystavovoval na Salonu v roce 1867. Kritikou byl odmítán.
– Jeho žena Camille předčasně umírá. Znovu se oženil, ale i jeho druhá žena zemřela dříve než on a 3 roky po ní i jeho syn z prvního manželství. Sám Monet se dožil vysokého věku (86 let).
Díla: Nádraží St. Lazare
Dáma se slunečníkem
Kupky sena – mají blízko ke geometrické abstrakci
Divoké máky
Rouenská katedrála – zachycuje světelné niance v různém denní světle
Temže v Londýně
Lekníny – napnul pásy pláten do oblouku, tvoří půlkruh
AUGUSTE RENOIR
– Byl náruživým malířem.
– Bojoval v prusko-francouzské válce.
– Cestoval po Alžíru a Itálii.
– Účastnil se výstav impresionistů.
– Ve stáří postižen paralýzou obličeje.
– Trpěl revmatismem, neudržel ani štetec v ruce, nechával si ho přivazovat.
– Maloval až do posledních hodin života.
– Byl malířem radosti, více maloval než dýchal.
– Používal i černou barvu.
– Především figurální malíř, vynikající portrétista.
– Jeho portréty žen jsou něžné, převládá jemně růžová barva pleti, mistrovské zachycení hry světelných paprsků na lidském těle.
– Přezdívalo se mu „malíř zkaženého masa“, protože používal na kůži i zelené odstíny.
Díla: Houpačka
Moulin de la Galette
Snídaně veslařů
Deštníky
Tanec v Bougivalu
CAMILLE PISSARO
– Byl převážně krajinářem.
– Udržoval hnutí pohromadě. Byl aktivním organizátorem výstav.
– Za prusko-francouzské války vojáci okupovali jeho dům a zničili přes tisíc jeho děl.
– Měl významný vliv na vývoj Cézanna.
– Později se seznámil se Seuratem a Signacem a začal experimentovat s pointilistickou technikou.
Díla: Zahrada v Pontoise
Most v Rouenu za deště
Zimní ráno na boulevard Montmartre
ALFRED SISLEY
– Angličan, krajinář
Díla: Povodeň v Port-Marly
Zasněžená scenérie v Moretu
EDGAR DEGAS
– Nepovažoval se za impresionistu, ale za realistu.
– Venoval se malbě a sochařství.
– Jeho témata: život na jevišti, v zákulisí, baletky, dostihy
– Byl dobrým kreslířem, používal techniku pastelu.
– Výrazně se mu zhoršovl zrak.
Díla: Taneční třída
Orchestr v opeře
Koupel
Čtrnáctiletá tanečnice – oblečená socha, jediná kterou veřejně vystavil
2) POSTIMPRESIONISMUS
– Jeho členy jsou výrazné osobnosti, které po malířské stránce nemají mnoho společného, ale spojoval je názor na impresionisty – zůstali pouze na povrchu viděného.
– Postimpresionisté se tedy snažili dostat více zpět do nitra umělce, do jejich představ a vizí. Řešili hlubší záležitosti, např. význam barev. Ve svých dílech zobrazovali svůj citový vztah k realitě, což způsobilo, že neměli strach realitu deformovat a nakládat s ní dle své libosti.
Pointilismus
– Pointilisté neuznávali míšení barev na paletě. Jejich technika spočívala v nanášení malých skvrn čistých barev na plátno. Barvy se mísily až v oku diváka při odstupu od obrazu.
GEORGES SEURAT
– Byl matematicky přesný. Jeho obrazy byly založeny na přesných myšlenkách o kompozici a předcházela jim pečlivá příprava v četných studiích.
– Vycházel ze zásady, že radost se má vyjadřovat jasnými a teplými barvami a liniemi vystupujícími nad horizont, klid by měl být vytvářen horizontálností a vyvážeností teplých a studených tónů, smutek tmavými barvami a liniemi klesajícími pod horizont.
– Maloval poetické obrazy.
Díla: Modelky
Nedělní odpoledne na ostrově Le Grande Jatte
Koupání v Asniéres
Cirkus, Kankán – obrazy plné pohybu
PAUL SIGNAC
– Byl nadšený námořník, namaloval řadu mořských výjevů.
Díla: Papežský palác, Avignon
Přístav v Saint-Tropez
Přístav v Marseilles
PAUL CÉZANNE
– Představitelem konstruktivistického směru postimpresionismu.
– Je považován za otce „moderního malířství“. Na jeho umění navazovali představitelé kubismu, futurismu, orfismu a geomterické abstrakce.
– Prožil většinu života v Aix-en-Provence, kde maloval především krajinu.
– Ve svých prostých zatiších s ovocem na bílém ubruse se vždy snažil dobrat k základním geometrickým tvarům => „Vše v přírodě se modeluje podle koule, kužele a válce.“
– Objemy forem nemodeloval světlem a stínem, ale intezitou barvy.
– Díky řazení čistých barevných tónů vedle sebe vytvořil na plátnech dojem prostorové hloubky.
– V těžkém uměleckém zápase o vlastní malířské vidění světa prošel 4 obdobími:
1) Temné období – zabýval se ponurými tématy orgií, únosů a vražd
2) Impresionistické období – maloval pod vlivem svého přítele Camilla Pissarra a rozjasňoval svou paletu
3) Vrcholné období – v něm vznikaly velkolepé série pohledů na horu Sainte-Victoire v Provenci.
4) Pozdní období – Vrcholil jeho vytříbený „kubizující“ výraz
Díla: Dívka u klavíru
Hora Sainte-Victoire – série pohledů
Hráči karet
Zátiší s jablky a pomeranči
Velké koupání
VINCENT VAN GOGH
– Holandský malíř a grafik, představitel expresivní větve postimpresionismu. Navazovali na něj umělci expresionismu a fauvismu.
– Za svou krátkou kariéru jednoho desetiletí namaloval kolem tisíce obrazů. Za svůj život však prodal jen jeden jediný.
– Vytvořil si nápadně originální styl, v němž odvážné barvy a prudké tahy štětce vyjadřují intenzivní emoce.
– Jeho příchod do Paříže v roce 1886 byl bodem obratu v jeho tvorbě. Pod vlivem impresionismu nahradil starší tmavé portréty venkovanů barevnými malbami, jimiž se zapsal do paměti.
– Z Paříže odjel malovat do Arles, kde ale propukla jeho duševní choroba. Ta vyvrcholila po konfliktu s Gauginem, jehož van Gogh ohrožoval na životě a později si jako pokání uřízl kus ucha.
– V posledních letech života se léčil, nakonec ale spáchal sebevraždu.
Díla: Slunečnice
Kostel v Auvers
Obilné pole s havrany
Obilné pole s cypřiši
Hvězdná noc
PAUL GAUGIN
– Malíř, grafik a řezbář, představitel symbolicko-koloristické větve. Jeho uměním se inspirovali fauvismus, symbolismus a skupina Nabis.
– První malíř, který vnesl do umění prvky primitivních národů.
– Jeho obrazy jsou charakteristické souvislými barevnými plochami (synteza), jež jsou ohraničena konturou (cloisonismus).
– Měl od mládí neklidnou povahu a lákaly ho daleké kraje.
– Po krátkém impresionistickém období, kdy tvořil pod vlivem Pissarra a vystavoval se skupinou, opustil v 35 letech své původní povolání a rodinu s dětmi a věnoval se výhradně umění.
– Utekl před civilizací a příliš spořádaným způsobem života nejdříve do Bretaně a pak na Tahiti.
– Od bezprostředního záznamu zdejšího exotického prostředí, přes psychologicky motivované obrazy, zde došel až k filozoficky založeným kompozicím.
Díla: Zjevení po kázání
Žlutý Kristus
Tahitské ženy na pláži
Duch mrtvých bdí
Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?
HENRI TOULOUSE-LAUTREC
– Malíř a grafik z významného šlechtického rodu.
– Žánrovým figuralismem navazoval na tvorbu Edgara Degase.
– V dětství si zlomil obě nohy a ty mu přestaly růst. Jako tělesně postižený se dostal na okraj společnosti a jeho světem se staly kavárny, kabarety, cirkusy, tančírny a nevěstince, ze kterých čerpal své náměty.
– Zachycoval slavné zpěváky, zpěvačky a tanečnice, většinou z Moulin Rouge a Moulin de la Galette, a vytvořil pro ně i první litografické plakáty.
– Stal se zakladatelskou osobností moderní grafiky.
– Základem jeho stylu je bravurní kresba, které je podřízena expresivní malba.
Díla: Le Divan Japonais – plakát
Ambassadeurs: Aristide Bruant – plakát
Tanec v Moulin Rouge
cyklus Cirkus – barevné tužky na papíře
Salon v Rue des Moulins
