Otázka: Infekční nemoci drůbeže
Předmět: Veterinářství
Přidal(a): Veterinární asistent
Některé významné nemoci:
Virové nemoci:
- Markova choroba
- Ptačí influenza (chřipka)
- Newcastelská choroba
- Infekční laryngotracheitida drůbeže
Bakteriální nemoci:
- Pseudotuberkulóza ptáků
Markova choroba
charakteristika:
- vysoce nakažlivá nemoc kura domácího, vzácněji křepelek a krůt
- projevuje se vznikem nádorů, postižením kůže, očí nebo nervů s následným ochrnutím končetin (klasická forma postihuje periferní nervy s následnou oboustrannou obrnou běháků)
- nebezpečná nákaza povinná hlášením v ČR
- nejedná se o zoonózu a nejsou vnímavá žádná jiná zvířata
etiologie:
- DNA virus, taxonomie: rod Mardivirus, čeleď Herpesviridae
- virus vykazuje výraznou latenci (jako všechny herpesviry)
- ve vnějším prostředí velice odolný (v prachu, peří či v půdě měsíce až roky)
epizootologie:
- choroba je rozšířena po celém světě a prakticky ve všech chovech slepic
- zdrojem nakažené zvíře (velice často asymptomatický nosič) – většina chovů je tedy trvale promořena
- přenos přímý (kontakt)
- zejména nepřímý (kontaminovaným materiálem např.: prachem, vzduchem, mechanickými vektory např.: člověkem…)
- nedochází však k přenosu na zárodky ve vejcích
patogeneze:
- vstup infekce nasální cestou
- následně je virus transportován bílými krvinkami do lymfatických orgánů (brzlík, slezina, Fabriciova buza)
- množí se v bílých krvinkách a jimi se dál šíří po těle → zničení imunitního systému
- následně se virus množí v péřových folikulech
- pelicháním se uvolňuje do vnějšího prostředí
- v závěrečné proliferativní části se začínají vyvíjet nádory (lymfomy)
- inkubační doba minimálně dva týdny (ovlivněna řadou vnějších i vnitřních faktorů… např.: zoohygiena či odolnost jedince)
symptomatologie:
- rozlišujeme akutní, chronickou a bezpříznačnou formu
Akutní:
- v kterémkoliv věku ptáka staršího než měsíc, vysoká mortalita
- nespecifické příznaky (hubnutí, bledost, nechutenství a průjem, ptáci se mohou dusit a mít fialové hřebínky a mohou se objevit i nervové poruchy, nemocná kuřata hynou vysílením)
Chronická:
- hlavně u pohlavně dospělé drůbeže, nižší mortalita je 1 – 15 %
- zahrnuje 2 FORMY: nervovou formu a formu oční
- klasická nervová forma
- převažují nádorové nebo zánětlivé, případně kombinované změny v periferních nervech s poruchami jejich funkce
- postižení sedacího nervu vyvolává obrny běháků (ptáci ztrácí schopnost koordinovaného pohybu, padají, tahají nohy za sebou, běháky mohou i zcela ochrnout, posed v „provazu“), poškození nervů křídel vede k jejich svěšení
- postižení je obvykle oboustranné
- zvíře hyne v důsledku neschopnosti přijímat vodu a potravu
- vzácná oční forma
- vyvíjí pouze u dospělých zvířat
- duhovka při ní mění barvu na šedou nebo bledě modrou, zornice se deformuje a ztrácí schopnost reakce na světlo
- změny jsou trvalé, ale nemusí být doprovázené žádnými dalšími příznaky nemoci
- bezpříznaková
- nejčastější forma
- asymptomatičtí nosiči trvale vylučují virus do prostředí
- někdy se u této formy může objevit nádorové zbytnění folikulů
diagnostika:
- není možná u živé drůbeže (latentní nosiči)
- anamnéza, klinické vyšetření (zcela nespecifické)
- paraklinická vyšetření po smrti jedinou cestou diagnostiky
- histopatologie (typické změny na periferních nervech)
terapie:
- neexistuje
prevence:
- existuje vakcína (není zcela spolehlivá, jen brání rozvoji nádorů), očkovaná drůbež je pak většinou zdrojem infekce pro jiná zvířata
- zásadní jsou zoohygienická opatření
- dnes je volena i genetická selekce jedinců odolných Markově chorobě
Ptačí influenza (ptačí chřipka)
charakteristika:
- závažné infekční nakažlivé onemocnění drůbeže virového původu (kur, krůty a pštrosi jsou oproti vodní drůbeži vysoce vnímaví)
- příznaky postižení dýchacího, trávícího, nervového a cévního systému
- nebezpečná nákaza povinná hlášením v ČR i EU (v ČR potvrzena v roce 2007)
- je zoonóza
etiologie:
- rod: Orthomyxovirus typ A, čeleď: Orthomyxoviridae
epizootologie:
- zdrojem virů je volně žijící vodní ptactvo (množení hlavně ve střevě oproti savčím chřipkovým virům, které se množí v dýchacích cestách)
- přenos přímý (kontaktem) i nepřímo (kontaminovaným materiálem např.: vodou či krmivem)
patogeneze:
- virus do organismu vstupuje většinou oronazálně
- následně se množí na sliznicích trávicí soustavy či vzácněji na dýchacích
- vysoce virulentní kmeny se množí ve tkáních a způsobují smrtelnou formu
symptomatologie:
- nízce virulentní kmeny způsobují mírné projevy
- změny v příjmu krmiva a vody, průjmy, dýchací potíže, pokles produkce vajec
- vysoce virulentní kmeny způsobí:
- stejné projevy jako u nízce virulentních kmenů, ale s prudkým zhoršováním klinických projevů a rozvojem nervových obtíží
- mortalita v hejnu může být až 100% (úhyny mohou být i náhlé, bez předchozích klinických příznaků)
diagnostika:
- anamnéza, klinické vyšetření (nespecifické projevy)
- paraklinická vyšetření:
- průkaz protilátek (sérologie)
- průkaz původce např. PCR
terapie:
- neexistuje terapie (vždy volena radikální metoda stamping out)
prevence:
- existuje vakcína (v ČR možná vakcinace pouze po schválení SVS)
- dodržovat zásady zoohygieny
Newcastleská choroba (pseudomor drůbeže)
charakteristika:
- vysoce nakažlivé onemocnění postihující všechny druhy domácích i volně žijících ptáků
- projevuje se různými klinickými příznaky (skleslostí, dýchacími a nervovými příznaky, poruchami reprodukce a průjmy)
- dominuje postižení dýchací soustavy velice často komplikované sekundární bakteriální infekcí
- vysoce virulentní formy Newcastleské choroby jsou povinné hlášením v ČR i EU (v ČR zaznamenána naposled v roce 2013 u holubů)
- jedná se o zoonózu (projevuje se však jako mírná konjunktivitida)
etiologie:
- RNA virus, taxonomie: rod Paramyxovirus (aviární paramyxovirus sérotyp 1 = APMV-1), čeleď Paramyxoviridae
epizootologie:
- může infikovat více jak 200 druhů ptáků (nejvnímavější je hrabavá drůbež, zvláště kur domácí, a papouškovití)
- zdrojem infekce infikovaní jedinci (uvolňují virus všemi sekrety a exkrety) a dále pak volně žijící ptáci a vodní drůbež sloužící jako rezervoár – nevýhodou uvolňování viru již v inkubační době a v době rekonvalescence
- přenos přímý (kontaktem) i nepřímo (kontaminovaným materiálem…)
patogeneze:
- vstup infekce oronasální cestou
- tvorbu otoků, krvácenin, nekróz a vředů na vnitřních orgánech a tkáních
- inkubační doba v rozpětí 2 – 20 dní
symptomatologie:
- závažnost klinického průběhu onemocnění závisí na druhu ptačího hostitele, jeho stáří, imunitním stavu a na kmeni viru, který onemocnění vyvolal
- vysoce virulentní kmeny vyvolávají závažné klinické příznaky, hlavně u kuřat
- charakteristická vysoká morbidita i mortalita
- projevují se dýchacími a nervovými příznaky, průjmy, otoky a krváceninami
středně virulentní kmeny
- mnohem nižší mortalita
- pozorovány poruchy dýchacího a reprodukčního traktu, které se po určité době spontánně upraví
nízce virulentní kmeny
- velice nízká mortalita
- pouze subklinické infekce dýchacího traktu
asymptomatické kmeny
- probíhají obvykle jen jako subklinická střevní infekce
všeobecné příznaky:
- slabost, posedávání, netečnost
- inapetence, vodnatý až krvavý průjem
- načepýřené peří
- cyanóza, zvýšená tělesná teplota, koma
- náhlé úhyny
respirační příznaky:
- dyspnoe, chrapoty, frkání, kýchání
- edém očí, obličeje případně i okolí hrtanu
- konjunktivitida, rhinitida
nervové příznaky:
- inkoordinace pohybu
- klonické křeče nebo tremor svalstva
- tortikolis, opistotonus, parézy až paralýzy končetin a křídel
snáška:
- pokles až zástava
- změna kvality vaječné skořápky i bílku
- pokles oplozenosti a líhnivosti násadových vajec
diagnostika:
- anamnéza, klinické vyšetření (nespecifické změny)
- paraklinická vyšetření:
- průkaz protilátek (sérologie)
- průkaz původce izolací na kuřecích embryích
- pitva (velká variabilita nálezů, nález odpovídá klinické formě nemoci)
- dominantní hemoragie na sliznicích, serózách, srdci…
terapie:
- neexistuje (metoda stamaping out)
prevence:
- vakcinace, zoohygiena
Infekční laryngotracheitida
charakteristika:
- akutní, vysoce kontagiózní onemocnění hrabavé drůbeže (kur, krůta, bažanti, perličky)
etiologie:
- DNA virus, taxonomie: rod Alphaherpesvirus, čeleď Herpesviridae
- virus odolný i mimo hostitele
epizootologie:
- přenos přímý (kapénkovou infekcí) i přenosu nepřímý (prostřednictvím kontaminovaného krmiva, vody atd.)
patogeneze:
- inkubační doba je 5-12 dní
symptomatologie:
Perakutní infekce:
- dyspnoe, kašel, epistaxe, krvavé sputum, úhyn
Akutní infekce:
- kašel s natahováním krku při nádechu a třepáním hlavou (sputum – hlen či hnis)
- chrčení, dyspnoe
- časté sinusitidy (purulentní výtok z očí a nozder)
- hypoxie vede k cyanóze
- malátnost, neaktivita
- inapetence
- pokles snášky
Chronická infekce:
- křečovitý kašel a lapání po dechu, rhinitis, zakrslost
- trvá klidně déle než měsíc, nepravidelný úhyn
diagnostika:
- anamnéza, klinické vyšetření
- paraklinické vyšetření:
- průkaz protilátek (sérologie)
- průkaz původce
- využívá se zejména pitva s odběrem necropsie (patognomický nález: krev, hlen a hnisavý výpotek v průdušnici ptáků), histopatologicky je patrný nekrotický zánět průdušnice s odloučením řasinkového epitelu a v prvotních fázích infekce i virové inkluze v jádrech buněk
terapie:
- neexistuje specifická terapie
- druhotná bakteriální infekce kryta ATB
prevence:
- vakcinace
- zoohygiena
Pseudotuberkulóza drůbeže
Charakteristika
- nakažlivá nemoc hlodavců a ptactva, charakteristická tvorbou velkých zánětlivých ložisek ve vnitřních orgánech, které připomínají při pitvě tuberkulózu.
- Je to zoonóza. (Je možný i přenos na psy, kočky a přežvýkavce. Nakazit se může také člověk – průběh podobný salmonelóze)
Etiologie:
- Bakterie Yersinia pseudotuberculosis
- Přežívá delší dobu při nízkých teplotách ve vodě a na předmětech kontaminovaných fekáliemi, včetně krmiva. Dosti rychle ji ničí teplo, sucho, sluneční záření a všechny běžné dezinfekční prostředky.
Epizootologie:
- Bakterie přežívá ve střevech a do vnějšího prostředí se dostává trusem.
- Rezervoárem jsou divoce žijící hlodavci a ptáci.
- Bezpříznakovými nosiči mohou být i psi, kočky, skot a ovce. Tato zvířata se ale taky většinou nakazí od hlodavců a ptáků.
- Do chovu je nemoc zavlečena potravou nebo vodou kontaminovanou trusem rezervoárových hostitelů. Tažní ptáci mohou pseudotuberkulózu šířit a na velké vzdálenosti.
- V chovech se přenáší rychle přímým kontaktem, infikovanými výkaly i vzduchem.
- Pes a kočka se mohou nakazit pozřením nemocného hlodavce nebo ptáka či i zkrmováním syrového masa.
- Inkubační doba je několik dní až několik týdnů dlouhá. Zvíře může být i bezpříznakovým nosičem nákazy.
Symptomatologie:
Perakutní
- Bakterie ze střeva masivně proniknou do krve a celého těla zvířete a způsobí rychlý úhyn na otravu krve – velmi rychle nastupující zápal plic se současným postižením jater a sleziny.
Akutní
- Vysoká úmrtnost
- jen pár hodin před smrtí se objevují nespecifické příznaky.
- Savci: Malátnost, zježená srst, nechutenství, objevují se dýchací potíže.
- U ptáků je to podobné, nechtějí se pohybovat, nežerou, mají načepýřené peří, průjem.
- V chovech se také může vyskytovat společně s chronickou formou, kdy po zavlečení nemoci některá zvířata rychle uhynou na perakutní a akutní formu a další časem onemocní formou chronickou.
Chronická
- Granulomy ve slezině, v játrech, v okruží nebo ve střevní stěně.
- Chronický zánět – hubnutí, slabost, vyčerpání, srst nekvalitní, může se objevit chronický hlenovitý výtok z očí či nozder, který v okolí zasychá ve stroupky.
- Často se objevuje bolest břicha při prohmatání a vzhledem k vychrtlosti zvířat bývají granulomy a nekrotická ložiska v játrech i hmatná.
- Chronická forma postihuje morčata, křečky, králíky, papoušky, u krůt jsou granulomy také v kostech a svalovině.
Diagnostika
- Anamnéza, klinika
- Kultivace bakterie z obsahu abscesů, z krve
- Pitva
Terapie
- Složitá terapie – ATB
- Jinak se spíše neprovádí.
Prevence
- Odstranění hlodavců
- Správná zoohygiena.
