Otázka: Jagellonci
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Jana Čapková
Jagellonci, stavovská monarchie v Čechách (1471-1526)
- původem z Litevského velkoknížectví (kníže Gediminas)
- nejspíš příbuzní Rastislava (Ruríkovci – Rusko)
- poslední léta vlády Jiřího z Poděbrad – sílí opozice
- netrval na nástupnictví svých potomků – nabídl korunu Jagelloncům
- 1471 – Jiří z Poděbrad zemřel – český sněm v Kutné Hoře zvolil Vladislava II. Jagella
Vladislav II. Jagellonský (1471-1516)
- považován zas slabého krále – oslabena moc panovníka
- král český a uherský
- v Jihlavě korunován protikrál Matyáš Korvín
- podpora papeže, katolické šlechty a z počátku i Fridricha III. Habsburského
- české země rozděleny – války mezi Matyášem a Vladislavem až do r. 1479
- Vladislav vládne v Čechách
- Matyáš Korvín vládne na Moravě, ve Slezsku a Lužici
- 1479 – Olomoucké mírové ujednání
- pokud Matyáš zemře, Morava i Slezsko se připojí k Čechám (náhrada 400.000 zlatých)
- pokud zemře Vladislav II. bez dědice, Matyáš se stane králem
- 1490 – Matyáš umírá – Vladislav II. zvolen uherským králem – základy česko-uherského soustátí
- pouze personální unie (země spojeny osobou panovníka)
- sídlil v Budíně – ztráta významu Prahy
- v Praze postaven Vladislavský sál
- král “bene” (dobře) – vše se snažil řešit kompromisem, nezatěžovat se spory
Vladislavské zřízení zemské (1500)
- právně potvrzující dokument výsadního postavení šlechty
- výrazné omezení královské moci
- o správě země rozhodovaly privilegované stavy (pouze zohledňovaly zájmy panovníka)
- panovník pouhým reprezentantem – faktickou moc má šlechta (zemské sněmy)
- Čechy – nejvyšší purkrabí, Morava – nejvyšší hejtman
- vnikly spory mezi šlechtou a městy – hrozila občanská válka
- v Uhrách Dóžovo povstání, selská válka – stavové měli strach, aby nevypuklo i v Čechách
Svatováclavská smlouva (1517)
- kompromis mezi šlechtou a městy – omezení moci královských měst
- zástupci měst získali právo hlasovat na zemských sněmech
- trhy se staly svobodnými
- právo pivo-várečné nevyřešeno (odročeno)
- upravena příslušnost soudů
- zemský soud – šlechtici, případně výjimečná provinění měšťanů
- městský soud – měšťané královských měst
Ludvík Jagellonský (1516-1526)
- při nástupu na trůn mu bylo pouhých 10 let – “Ludvík dítě”
- poručníkem mu byl jeho strýc Zikmund I. Starý (polský a litevský kníže)
- sídlil také v Budíně
- krále v Čechách během jeho nepřítomnosti zastupoval nejvyšší purkrabí Zdeněk Lev z Rožmitálu
- opozice – Vilém z Pernštejna (nejvyšší hejtman)
- kolem r. 1520 hrozila občanská válka
- 1522 – Ludvík přijel do Čech
- pokusil se přimět šlechtu k navrácení ukradeného královského majetku
- odňal stavům právo spravovat královské finance
- jmenoval nové úředníky – v čele hejtman Karel z Minsterberka (vnuk Jiřího z Poděbrad)
- jakmile Ludvík odjel, vše se vrátilo do starých kolejí
- nepokoje v Uhrách
- na stavovských sněmech nižší šlechta v převaze – zvyšování povinností poddaným (utužování nevolnictví)
- zvolili si vlastní regentskou vládu nehledě na královy místodržící
Turecké nebezpečí
- 1521 – Turci dobyli Bělehrad – volná cesta do Uher
- uherský sněm rozhodl o vybírání peněz na armádu žoldnéřů
- většina peněz rozkradena – nutnost pomoci ze zahraničí (žádný velký ohlas)
- Ludvík dostal peníze od papežské kurie
- podmínkou bylo částečné využití na boj s luteránstvím
- pomoc vojenských oddílů z Čech a Moravy, rakouské země se nedostavily včas
- 1526 – bitva u Moháče
- uherské vojsko rozdrceno Sulejmanem I.
- Ludvík se po boji na útěku utopil v bažině
Nástup Habsburků na trůn
- Ludvíkova žena Marie – sestra rakouského arcivévody Ferdinanda Habsburského
- Ludvíkova sestra Anna – manželka Ferdinanda Habsburského
- 1526 – Habsburkové uplatnili nárok na uherský a český trůn
- uherské stavy nároky uznali
- české stavy vyžadovaly svobodnou volbu panovníka – nový panovník měl zaplatit 300.000 zlatých
- Ferdinand Habsburský přislíbil zaplatit půlku náhrady ihned a druhou půlku později
- stavy spokojené a Ferdinand zvolen králem.
