Jagellonci – maturitní otázka

 

Otázka: Jagellonci

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Jana Čapková

 

 

Jagellonci, stavovská monarchie v Čechách (1471-1526)

  • původem z Litevského velkoknížectví (kníže Gediminas)
  • nejspíš příbuzní Rastislava (Ruríkovci – Rusko)
  • poslední léta vlády Jiřího z Poděbrad – sílí opozice
    • netrval na nástupnictví svých potomků – nabídl korunu Jagelloncům
    • 1471 – Jiří z Poděbrad zemřel – český sněm v Kutné Hoře zvolil Vladislava II. Jagella

 

Vladislav II. Jagellonský (1471-1516)

  • považován zas slabého krále – oslabena moc panovníka
  • král český a uherský
  • v Jihlavě korunován protikrál Matyáš Korvín
    • podpora papeže, katolické šlechty a z počátku i Fridricha III. Habsburského
  • české země rozděleny – války mezi Matyášem a Vladislavem až do r. 1479
    • Vladislav vládne v Čechách
    • Matyáš Korvín vládne na Moravě, ve Slezsku a Lužici
  • 1479 – Olomoucké mírové ujednání
    • pokud Matyáš zemře, Morava i Slezsko se připojí k Čechám (náhrada 400.000 zlatých)
    • pokud zemře Vladislav II. bez dědice, Matyáš se stane králem
  • 1490 – Matyáš umírá – Vladislav II. zvolen uherským králem – základy česko-uherského soustátí
    • pouze personální unie (země spojeny osobou panovníka)
  • sídlil v Budíně – ztráta významu Prahy
    • v Praze postaven Vladislavský sál
  • král “bene” (dobře) – vše se snažil řešit kompromisem, nezatěžovat se spory

 

Vladislavské zřízení zemské (1500)

  • právně potvrzující dokument výsadního postavení šlechty
  • výrazné omezení královské moci
  • o správě země rozhodovaly privilegované stavy (pouze zohledňovaly zájmy panovníka)
  • panovník pouhým reprezentantem – faktickou moc má šlechta (zemské sněmy)
    • Čechy – nejvyšší purkrabí, Morava – nejvyšší hejtman
  • vnikly spory mezi šlechtou a městy – hrozila občanská válka
    • v Uhrách Dóžovo povstání, selská válka – stavové měli strach, aby nevypuklo i v Čechách

 

Svatováclavská smlouva (1517)

  • kompromis mezi šlechtou a městy – omezení moci královských měst
  • zástupci měst získali právo hlasovat na zemských sněmech
  • trhy se staly svobodnými
  • právo pivo-várečné nevyřešeno (odročeno)
  • upravena příslušnost soudů
    • zemský soud – šlechtici, případně výjimečná provinění měšťanů
    • městský soud – měšťané královských měst

 

Ludvík Jagellonský (1516-1526)

  • při nástupu na trůn mu bylo pouhých 10 let – “Ludvík dítě”
    • poručníkem mu byl jeho strýc Zikmund I. Starý (polský a litevský kníže)
  • sídlil také v Budíně
  • krále v Čechách během jeho nepřítomnosti zastupoval nejvyšší purkrabí Zdeněk Lev z Rožmitálu
    • opozice – Vilém z Pernštejna (nejvyšší hejtman)
    • kolem r. 1520 hrozila občanská válka
  • 1522 – Ludvík přijel do Čech
    • pokusil se přimět šlechtu k navrácení ukradeného královského majetku
    • odňal stavům právo spravovat královské finance
    • jmenoval nové úředníky – v čele hejtman Karel z Minsterberka (vnuk Jiřího z Poděbrad)
    • jakmile Ludvík odjel, vše se vrátilo do starých kolejí
  • nepokoje v Uhrách
    • na stavovských sněmech nižší šlechta v převaze – zvyšování povinností poddaným (utužování nevolnictví)
    • zvolili si vlastní regentskou vládu nehledě na královy místodržící

 

Turecké nebezpečí

  • 1521 – Turci dobyli Bělehrad – volná cesta do Uher
    • uherský sněm rozhodl o vybírání peněz na armádu žoldnéřů
    • většina peněz rozkradena – nutnost pomoci ze zahraničí (žádný velký ohlas)
  • Ludvík dostal peníze od papežské kurie
    • podmínkou bylo částečné využití na boj s luteránstvím
  • pomoc vojenských oddílů z Čech a Moravy, rakouské země se nedostavily včas
  • 1526 – bitva u Moháče
    • uherské vojsko rozdrceno Sulejmanem I.
    • Ludvík se po boji na útěku utopil v bažině

 

Nástup Habsburků na trůn

  • Ludvíkova žena Marie – sestra rakouského arcivévody Ferdinanda Habsburského
  • Ludvíkova sestra Anna – manželka Ferdinanda Habsburského
  • 1526 – Habsburkové uplatnili nárok na uherský a český trůn
    • uherské stavy nároky uznali
    • české stavy vyžadovaly svobodnou volbu panovníka – nový panovník měl zaplatit 300.000 zlatých
  • Ferdinand Habsburský přislíbil zaplatit půlku náhrady ihned a druhou půlku později
    • stavy spokojené a Ferdinand zvolen králem.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.