Otázka: Klasické otrokářské státy
Předmět: Dějepis
Přidal(a): zdivek
Periodizace dějin, stručná charakteristika jednotlivých etap vývoje, kultura, stavitelství, sochařství, písemnictví, filosofie, počátky demokracie
- oba předhistorická: od 28. do 10. stol. př. n. l. + (temné období: 11. – 9. st př. n. l.)
- doba archaická: od 8. do 6. stol. př. n. l., vrchol této doby byl v 8. století
- doba klasická: 5. – 4. stol. př. n. l., přináší vrchol, rozkvět Athén
- doba helénismu (pozdní doba řecká): 3. – 1. stol. př. n. l.
Doba předhistorická (2800 – 1000 př. n. l.)
Egejská oblast – nejstarší oblast Evropské civilizace, vliv z Malé Asie
Tři kulturní oblasti:
1) Kykladské ostrovy
v Egejském moři, přistěhovalci z Malé Asie, mořeplavba
obchodní styky s Egyptem, Malou Asií, zbytkem Egejské o.
2) Kréta – Minojská kultura:
^^viz.
bájný král Minoa – manželka porodila netvora Minotaura → Labyrint, zabit athénským hrdinou Théseem (pomoc Ariadny Minojské)
lineární písmo A, B – doposud nerozluštěno
posvátné zvíře – býk – viz. foinická dcera Europa byla ve formě býka unesena Diem
Paláce – správní a hospodářská střediska („palácové hospodářství“)
Dálkový obchod – Kyklady, Egypt, Kypr, Malá Asie
– Období prvních paláců (2000 př. n. l.)
Knossos, Faistos, Mallia, Zakro → palácové hospodářství ^^ (palác = správní a hospodářské středisko, centrální sklad zemědělských zásob, říše nebyla úplně centralizována – pouze jednotlivé paláce)
1700 př. n. l. → zničeno přírodní katastrofou (zemětřesení?)
– Období druhých paláců → největší rozkvět
silní na moři – loďstvo
dobytí řeckým kmenem Achájů (mykénští Řekové) – kolem 1350 př. n. l.
3) pevninské Řecko
jižní část Balkánského poloostrova, původní obyvatelé – zemědělci (Kréta)
→ nové kmeny (osidlování Egejské o. od 2000 př. n. l., Achájové, Dórové, Iónové)
2000 př. n. l. – vnik indoevropských kmenů (Achájů) – rozklad původního rodového zřízení → zničena vyspělejší Heladská kultura
(zpomalení vývoje – Kréta předstihla pevninské Řecko) ð
– Mykénská kultura (1500 – 1200 př. n. l.)
jméno období podle hradu a stejnojmenného města Mykény na jihu Balkánského poloostrova
další města: Athény, Sparta, Týrins, Pylos, Théby
Lineární písmo B
Mezinárodní obchod (Kréta, Egypt, Sýrie, Kypr, Malá Asie, Itálie, Sicílie)
mykénské osady v Itálii a na Sicílii
„palácové hospodářství“
rozpad:
1) oblast zničena „mořskými národy“ (13. – 12. st. př. n. l.)
2) příchod Dórů (severozápadní Řekové)
během mykénského období se pravděpodobně odehrála Trojská válka – Achájové vs. Troja (Nestor vs. ř. Agamemnon)
– Homérské „temné“ období (1200 – 800 př. n. l.)
doba vzniku Iliady a Odyssey
příchod Dórů – na nižší úrovni než původní obyvatelstvo → úpadek (temné období)
→ splynutí s obyvatelstvem → vytváří vládnoucí vrstvy (např. Sparta)
část dříve usazených řeckých kmenů + část Dórů → Malá Asie = „maloasijská řecká kolonizace“
(nedostatek orné půdy, mořeplavby → stěhování na ostrovy v Egejském moři a na pobřeží Malé Asie)
– doba archaická (800 – 500 př. n. l.)
vznik polis, velká kolonizace Středomoří a Černomoří, raná řecká tyranida
rozvoj obchodu, potřeba peněz → nerovnoměrnosti a majetkové rozdíly
Polis:
„městský stát“, centrum hospodářství, samospráva
pro řeky byla polis – město (jeho hmotná podstata)
- obec (ve smyslu společenství, stát)
- občané
několik stovek Polis, všeobecně velmi malá území, vlastní přísná pravidla
občan – pouze ekonomicky nezávislý muž narozen občanům městského státu
práva a povinnosti občana:
- účastnit se sněmu, hlasovat, kandidovat, volit
- obstarat si zbroj, být připraven k obraně
- ekonomická podpora Polis
státní zřízení: oligarchie, tyranida, demokracie, aristokracie
velká (druhá) řecká kolonizace ← a) přelidnění, nedostatek půdy v hornatém Řecku, b) řemeslná výroba → odbytiště
kolonizace po Egejském, Středozemním a Černém moři -> osady = samostatné městské státy
mateřská polis = metropole
př. Sicílie – Syrakusy, Středomoří – Massalia (Marseille), Neapolis (Neapol)
důsledky kolonizace:
- dálkový obchod (z kolonií – levné obilí a suroviny/ z metropolí – řemeslné výrobky)
- kontakt s civilizacemi Předního východu
- zadlužení rolníků v metropolích (nemohli konkurovat levnému obilí) → dlužní otroctví
(zemědělská aristokracie – velké pozemky x svobodné rolnictvo – nedostatek půdy → důležitá vinná réva pouze 1 za 3 roky)
- bohatí řemeslníci a zemědělská a. → snaha o politickou moc
raná řecká tyranida:
zapsání práva (= ústupek aristokracie) → majetkový cenzus pro zastávání úřadů
schopní soudci a politici z řad ne-aristokracie ← podpora od zemědělců a řemeslníků
→ timokracie vláda majetných bez urozeného původu
někteří politici „až moc schopní“, radikální řešení → tyranida (krátké trvání, nesnášenlivost)
Sparta
Sparťané – Dórové, ovládli a podřídili si původní obyvatele
nejjižnější cíp Peloponéského poloostrova, tzv. Lakonie
výrazně se liší od Athén (odlišný vývoj po příchodu Dórů) →
a) kolektivní vlastnictví (půda, otroci)
b) každý plnoprávný občan Sparty – rovný příděl → „společenská rovnost“
rozdělení obyvatel:
- Sparťané – privilegovaní, jediní plnoprávní občané, rovnost, (pouze malá skupina), pouze válečníci
- perioikové – „bydlící kolem“, svobodní řemeslníci, zemědělci a obchodníci
- heiloti – nesvobodní, otroci, původní řecké obyvatelstvo, pracovní síla i stálé riziko (povstání)
c) vojenský způsob života – stálá pohotovost, těžkooděnci (hoplité) = nový způsob boje (Athény – falanga), přísná výchova dětí – vojenská, svěřena stát od 7 let
politické zřízení – zavedl Lykurgos → Ústava a zákony (vyvíjely se postupně)
- oligarchie – společná vláda 2 králů (2 nejmocnější rody, dědičný rodový titul)
- Pět úředníku/ eforů – dohlížely na krále, nevyšší úředníci
- Rada starších – 28 starců 60+ a oba králové
- Lidové shromáždění – pouze plnoprávní občané starší 30 let, schvalování zákonů, volba eforů, válka/mír
Sparta si válkami podrobila většinu Peloponéského poloostrova → Peloponéský spolek
Sparta byla ve spolku hegemonem (celé území si podrobit nemohla, neudržela by ho)
Athény
poloostrov Attika, 800 př. n. l. – rodová aristokracie
Athénský občan = narozen občanům, jmenován sněmem
Cizinci trvale usazení = metoikové – řemeslníci, obchodníci; zvláštní poplatek, povinná voj. služba
politický systém:
- nejvyšší úředníci = archonti (voleni)
- bývalí archonti = aeropag/ aristokratická rada (dohlíželi na současné archonty)
- Sněm (shromáždění plnoprávných o., volí úředníky, účast svobodných a plnoprávných občanů)
nedostatek půdy – rozvoj řemesel a obchodu → prohlubování sociálních a majetkových rozdílů
→ reformy (poč. 6 st. př. n. l.)
– Drakon – archont, nechal sepsat zvykové právo, velmi kruté tresty (tzv. drakonické = přísné)
– Solon – „první athénský básník“, archont;
a) zrušení všech dluhů (prý vykoupil ty, co upadli do otroctví), zákaz ručení za dluh osobní svobodou → zrušení dluž. otroc.
b) rozdělil občany do 4 tříd podle majetku – odstupňování jejich práv a povinností → zrovnoprávnění bohatých obch. s arist.
c) zavedl Radu 400 (později Rada 500) – protiváha Aeropagu = příkazy pro úředníky, souzení politických zločinů
d) zavedení lidového porotního soudu – řešil odvolání proti rozhodnutí úředníků
další nepokoje, snaha o radikální řešení → zlomení moci aristokracie → tyranida (polovina 6 st. př. n. l.)
– Peisistratos – konfiskace majetku aristokracie, podpora nižších vrstev a bezzemků, podpora řemesel, umění a náboženství (rozkvět Athén)
Po něm nastoupili jeho synové – první zavražděn; druhý – Hippias – utužil svou vládu → vyhnán
→ nové reformy (konec 6 st. př. n. l.)
– Kleisthenes – odstranil rodové zřízení (poslední opora aristokracie) – zavedl územní organizaci
- 10 místních oblastí = Fýly
- 100 administrativních celků = Démos (10 démos/obcí = 1 Fýla) = samospráva, evidence občanů
nejdůležitější = Sněm
→ ostrakismus – tzv. střepinový soud, soudilo se na shromáždění
+ změna na Radu 500 (50 zástupců za každou fýlu)
→ → → základ pro první demokracii, stejná práva pro všechny svobodné, všichni svobodní ve shromáždění, někteří vybráni do Rady podle majetku (otroci stále nesvobodní)
– doba klasická 500 – 338 př. n. l.
válečné období, vrchol otrokářské demokracie
vrchol řecké filosofie a kultury
Řecko – perské války 490 – 449 př. n. l.
Peršané = kočovníci, usadili se v Malé Asii, rozmach za vlády Kýrose Velikého → východní soused Řecka
řecká města v Malé Asii → pod nadvládou Persie
a) povstání Maloasijských Řeků
499 – město Milétos – povstání proti Peršanům kvůli jejich přílišné podpoře foinického obchodu na úkor Řeků → postupné přidávání dalších měst + podpora Athény (Sparta odmítá)
Dáreios I. Perský – vyhlásil amnestii pro ty Řeky, kteří se vzdají → vzdali se všichni → těžká porážka Řecka
→ Persie plánuje útok na oslabené Řecko
b) první řecko-perská válka
490 – Dáreios I. vyplouvá do Řecka → úspěch (Sparta nedodala včasnou pomoc)
→ střed – bitva u Maratonu
Athény (Miltiades) vs. Persie (Dareios 1.) → Persie poražena
10 let klidu – Themistokles – buduje silné athénské loďstvo
c) druhý řecko-perská válka
po Dareiově smrti nastupuje Xerxes → příprava na výpravu do Řecka
30 států Řecka – proti-perská koalice pod velením Sparty – hájit strategické body
→ střet – 480 – bitva u Thermopyl
spolek v čele se Spartou (Leonidas) vs. Persie (Xerxes)
Leonidas se obětuje pro ústup vojska jeho část – zůstává pozadu s hrstkou vojáků; Peršané plení Attiku
→ námořní bitva u Salaminy – Xerxes poražen a vrací se do Persie
následuje celkové vítězství Řecka (30 let po porážce Xerxese – Kalův mír s Persií) – doklad o hospodářské a kulturní vyspělosti
→ vnik athénského námořního spolku
cíl – organizace bojů s Persií, Athény – hegemonem (protikladem byl Peloponéský spolek se Spartou jako hegemonem)
Peloponéské války 431 – 404 př. n. l.
Athény vs. Sparta, loďstvo x pěší vojsko, Athénský spolek vs. Peloponéský spolek
Athény – konflikt s Koritem a Megarou (peloponéský spolek) → ultimátum P. spolku → válka
požadavek v ultimátu – vyhnání Perikla = 1. stratég, úspěšný politik, jeho reformy = vrchol athénské demokracie
1) úředníci – plat → i chudí mohli do politiky
2) zavedl sociální podporu
3) stavební rozmach, př. výstavba Akropole
průběh války:
převaha Sparty → Perikles odmítá otevřít Athény pro spojence, brání jen Athény → Perikles umírá na mor
→Kleon – podpora války (řemeslníci, obchodníci)→ Nikkias – hledá mírovou cestu (bohatí, rolníci)
po 10 letech války → Nikkias získává převahu → mír (tzv. „Nikkiův“) → brzy porušen
Athény vs. Sparta + Persie → vybudování loďstva, blokuje cestu Athén do Černomoří → nespokojenost a. spojenců, útěky otroků
bitva u Aigospotami → porážka Athén + Sparta nadiktovala kruté mírové podmínky
Sparta oslabena válkou → Athény + Théby vs. Sparta
Sparta se snaží získat hegemonii – neúspěch
Athény s pomocí Théb svrhávají nadvládu Sparty – vzestup Théb → Thébská hegemonie 371 – 362 př. n. l.
Epameinondas (Théby) poráží Spartu v bitvě u Leukter, po jeho smrti dochází k zhroucení hegemonie
→krize Polis – bez hegemona, zranitelnost – příliš velká expanze, někde vznikají federace (pokrok doby si žádal jiné zřízení, polis nesoběstačná)
– doba helénistická 338 – 146 př. n. l
Makedonie – na severu od Řecka
Fillipos 2. – expanzivní politika, chtěl přístup k Egejskému moři → Athény + Théby vs. Makedonie
338 přnl – bitva u Chaironeie – vítězství Fillipa – konec samostatnosti řeckých států kromě Sparty
→ vzniká Korintský spolek (federace států v čele s Makedonií → proti Persii)
F. umírá → jeho syn Alexandr Veliký vychováván Aristotelem, na trůn ve 20, byl inteligentní a měl charisma, navázal na otcovy plány dobýt Persii
1) Makedonie (Alexandr) vs. Persie (Dáreios III.) → bitva u Graniku → porážka Persie, zisk Malé Asie
2) tažení do Egypta – osvobozuje jej z perské nadvlády → vítán, (založena Alexandrie – přístavní město)
3) bitva u Gaugamel – definitivní porážka Persie (Dáreios III.) → A. získává titul „král králů“
→ propustil Řeky domů a další výpravy podnikal soukromě
4) tažení do Indie (překročil řeku Indus – příliš daleko + demoralizace vojska → návrat)
jako hlavní město říše zvolil strategicky Babylon, zde umírá r. 323 bez nástupce (ovládl skoro celý dosud známý svět)
Vznik helénistických států:
boje o nadvládu mezi vojevůdci (dianochy), je jasné, že dojde k rozpadu říše
- oddělení Egypta (Ptolemaiovci) a Sýrie (Seleukovci) → vedou spory o Makedonii
- v Makedonii králem vnuk Antigona Jednookého – získal nástupnictví → Antigonovci → vznik 3. hel. říše
- vznik menších helénistických států – monarchií → helénismus trvá až do r. 30 př. n. l.
mnoho států – monarchie, řecká kultura smíšená s domácími tradicemi, řečtina, postupné dobývání Římem
Kultura:
Antropomorfní božstva, Olymp
Posvátná města – Olympie, Epidauros, Delfy
Obecná řečtina
Hrdinské a didaktické eposy – Hesiodos
Lyrika – Sapfo, Pindaros, Alkaios
Divadlo – Aischylos, Euripides, Sofokles
Komedie – Aristofanes
Rétorika – Demosthénes
Dějepis – Herodotos, Thukydidés, Xenofon
Filozofie – Demokritos, Pythágoras, Thales z Milétu, Sokrates, Platón, Aristoteles, Epikuros…
Lékařství – Hippokrates
Architektura – Héřin chrám v Olympii, Apollonův chrám v Korintu, divadla
Sochařství – Myron, Polykleitos, Feidias
Malířství – nástěnné malby, krétská keramika, mykénská keramika
