Litosféra, litosférické desky

 

   Otázka: Litosféra, litosférické desky

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): psajdl<>atlas.cz

 

LITOSFÉRA – hranice, geologická stavba

LITOSFÉRICKÉ DESKY – pohyby, důsledky

 

Zemské těleso se skládá z jádra, které je obaleno dvěma soustřednými geosférami:

• a) zemským pláštěm
• b) zemskou kůrou
• tyto vrstvy se vzájemně liší především fyzikálními vlastnostmi, chemickými vlastnostmi, teplotou a tlakem
• zemská kůra spolu se svrchní částí zemského pláště tvoří kamenný obal Země = litosféru
• litosféra dosahuje hloubky až 410 km
• chemické složení – prakticky ze všech prvků – kyslík (49,13%), křemík (26%), hliník (7,5%), železo, vápník, sodík, draslík, titan, vodík, uhlík
• pro vnitřní část zemského tělesa jsou charakteristické endogenní procesy – tavení hmoty, radioaktivní rozpad a také přemísťování hmot způsobené přitažlivostí a otáčením Země

 

Zemská kůra:

• nejsvrchnější slupka pevného zemského tělesa
• její mocnost je proměnlivá
  • kontinenty – 30 až 40 km
  • horská oblast – 50 až 70 km (Himaláje 80 km)
  • oceány – 6 až 15 km
• od zemského pláště je oddělena Mohorovičičovou plochou diskontinuity
• zemskou kůru lze rozdělit na:
  • a) sedimentární obal
  • b) granitickou vrstvu
  • c) bazaltovou vrstvu

• granitické a bazaltické neznamená že jsou z bazaltu a granitu – je to označení odpovídající fyzikálním vlastnostem hornin !!!!

 

Jsou 2 typy zemské kůry – existuje mezi nimi váhová rovnováha

• 1) kontinentální typ  – není jednotná  – obsahuje všechny 3 základní vrstvy
  • Conradova diskontinuita mezi granitovou a bazaltovou vrstvou
  • je tvořena lehčími materiály, ale je zase mocnější
  • je mnohem starší než oceánská – 3,5 až 4,2 mld le
  • jejím základem jsou štíty – 9  (baltský, ukrajinský, kanadský, aldanský, africký, indický, australský, brazilský a guayanský)
  • na tyto štíty navazují platformy (také geologické staré)
  • některé platformy byly ve 3. a 4.horách rozlámány na kry a vyzdviženy do velkých nadmořských výšek – Ťan Šan =epiplatformní horotvorné oblasti
  • nejmladší části pevniny se označují jako epigeosynklinální (vznikly vyvrásněním geosynklinál – Himaláj, Andy, Karpaty) a váží se na styk litosférických desek

• 2) oceánský typ – chybí granitická vrstva – mocnost 6 až 15 km
  • mnohem mladší  – 150 až 200 milionů let
  • má 3 patra :
    • sedimenty – nanejvýše jurského stáří,
    • částečně zpevněné sedimenty
    • čedičové vulkanity, bazika a ultrabazika
  • také oceánský typ se dělí na typické oblasti:
    • pevninský šelf – okraj oceánu – hloubka do 200m  – tvořen pevninkou kůrou
    • pevninský svah – mocnost pevninské kůry se zmenšuje
    • pevninské úpatí – tvořeno mocnými vrstvami sedimentů
    • oceánské lože – zabírá největší část oceánského dna-tvořeno oceánskou kůrou
  • tvoří oceánské pánve a středooceánské hřbety
  • zhruba ve středu oceánu se nacházejí hřbety – pánve – pevnina
  • na nejvyšším místě hřbetu je oceánská kůra prasklá a rozlámaná na velké příkopy – rifty  – trhlinami se na dno oceánů vylévá magma z hlubin pláště a tuhne – vzniká nová oceánská kůra – posun od hřbetu směrem ke kontinentu rychlostí několik cm/rok
  • u hřbetů je nejmladší oceánská kůra – u okrajů je nejstarší
  • žlab = místo zániku oceánské kůry–hluboké  příkopy při okrajích oceánů (Tichý oceán – Mariánský příkop 11025 m)
  • proces subdukce – zasouvání jedné litosférické desky pod druhou až do astenosféry kde se taví – nové magma – stoupá vzhůru a vytváří ostrovní oblouk – oddělen od pevniny okrajovým mořem
  • celý proces od doby výlevu magmatu v oceánském hřbetu až po pokles do žlabu trvá asi 200 miliónů let
  • dále existují přechodné typy – subkontinentální – na okrajích kontinentů, kontinentálních svahů, suboceánická – okrajová moře, ostrovní oblouky

 

Zemský plášť :

• má 3 vrstvy – do litosféry patří jen ta nejsvrchnější vrstva = astenosféra (35 – 410 km)
• astenosféra – zóna snížení rychlosti seismických vln
• teplota se blíží k teplotě tavení hornin – jsou plastické a natavené
• střední vrstva – 410 – 1000 – zvyšování tlaku a teploty
• spodní vrstva – 1000 – 2900 – Gutenbergova diskontinuita – pravděpodobně se zde mísí hmoty jádra a zemského pláště

 

Litosférické desky :

• litosféra není souvislá – je rozdělena hlubokými poruchovými pásmy na několik ohromných desek
• je rozdělena na litosférické desky, které se nacházejí v astenosféře
• jejich hranice neodpovídají zcela ohraničení kontinentů
• jednotlivé desky se pohybují po astenosféře– vzájemně se dotýkají nebo mírně tlačí jedna na druhou, klesají nebo i mění své místo na zemském povrchu
• rozeznáváme 7 hlavních litosférických desek:
  • 1) Tichomořská
  • 2) Severoamerická
  • 3) Jihoamerická
  • 4) Euroasijská
  • 5) Africká
  • 6) Australoindická
  • 7) Antarktická
• v místech styku litosférických desek může docházet k jejich vzájemnému podsouvání – je to doprovázeno sopečnou činností a zemětřesením
• v případě vzájemného oddalování vzniká mezi deskami středooceánský hřbet
• na styku litosférických desek probíhá horotvorná činnost – vlnění litosféry – vznikají vrásy, vrásová pohoří nebo vrásové příkrovy
• pevninská litosféra se pro svou malou hustotu nezasunuje do velkých hloubek – pevniny se v rámci svých litosférických desek jen horizontálně přemisťují – tento názor rozšířil němec Alfred Wegener 1913
• důkazy – shoda tvaru kontinentů
• vrstvy obsahující zkameněliny jsou stejně staré
• zákon superpozice – nejstarší vrstvy uloženy nejspodněji pokud nedošlo ke vrásnění
• zákon o aktualizaci – procesy které probíhají dnes podle stejných principů probíhali i v minulosti

 

TRENDY: Amerika se ročně vzdaluje od Evropy asi o 4-5 cm, Afrika a Austrálie se sunou na sever

 

 GEORELIÉF

• svrchní část litosféry (není geosférou !!)
• souhrn tvarů zemského povrchu
• objektem studia geomorfologie
• utváří se pomocí působením exogenních a endogenních sil – lze jej chápat jako jejich výslednici
• ovlivněn působením litosféry

 

ENDOGENNÍ SÍLY  – síly působící z nitra tělesa

• primární síly – porušují rovnováhu
• vnitřní energetický zdroj č.1 = gravitační energie
  • přímý důkaz  – gravitace se podílí na transportu materiálu (svahové pohyby)
    • třídění materiálu (suťový kužel)
  • nepřímý důkaz – gravitace se podílí na utváření pevného zemského tělesa (jádro, plášť, kůra– mají určitý objem =urč.fyzikální vlastnosti)
• zdroj č.2 = diferenciační energie (vzniká při reakcích v pevném zemském tělese)
  • a) mechanická – hlavně přesun hmot (změna objemu)
    • zemětřesení- (otřes a pohyb litosféry)
    • vznik nových tvarů
    • sopečná činnost – nová sopka – výlev magmatu
  • b) energie zemské rotace – utváření zemského povrchu
    • předgeologická fáze planetesimální , měnila se úhlová rychlost rotace -> narušení jednoty litosféry
    • hlubinné zlomy – litosférické desky (rifty, středooc. Hřbety atd.)
  • c)energie tepelná – vzniká při rozpadu radiokt. prvků
    • modelace zemského povrchu, vulkanismus
    • výsledkem působení je tektonický georeliéf – vrásový
    • vrásovo-zlomový x kerný
    • pokud převládá vulkanická činnost – sopečný georeliéf – pevninský x mořský

 

EXOGENNÍ SÍLY – pestřejší – snaží se znovu obnovit rovnováhu

• sekundární síly
• výsledkem jsou erozně denudační tvary a akumulační tvary
• hlavním energetický zdroj je sluneční energie
  • a) tvary fluviální – sluneční energie umožňuje oběh vody na Zemi
  • b) tvary eolické – větrné – duny, písečné tvary
    • vítr vzniká v důsledku rozdílných teplot na zemském povrchu
  • c) tvary glaciální – kar – proces ablace
  • d) tvary kryonivální – tvary vytvořené ledem a mrazem (suťová moře)
  • e) antropogenní tvary – dělení:
    • a) SVAHOVÉ
    • b) ŘÍČNÍ
    • c) KRYOGENNÍ
    • d) VĚTRNÉ
    • e) MOŘSKÉ
    • f) BIOTICKÉ
    • g) ANTROPOGENNÍ

 

MORFOGRAFICKÉ TYPY RELIÉFU – podle relativního výškového rozdílu

• 1) rovina(0-30m)
• 2) pahorkatina (30-150m)
• 3) vrchovina(150-300m)
• 4) hornatina(300-600m)
• 5) velehornatina(nad 600m)

 

ROZDĚLENÍ RELIÉFU PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY A HLOUBKY

HYPSOGRAFICKÁ KŘIVKA:

1) KONTINENTÁLNÍ POHOŘÍ: hlavní morfostruktura – nadm. výška > 2000 m

orogeny (pohoří)

• a) geosynklinální-vrásová,příkrovová
• b) epiplatformní-oblasti se zlomy – tekton.-zlomová(hrástě) – vrásnozlomová
• c) vulkanické(výlev magmatu)

2) KONTINENTÁLNÍ PLOŠINY – nadm. výška 300 – 200 m

• základní tvar-platformy(nezvrásnitelná oblast)
• platformy- štíty – kryst.horniny přímo na povrchu
• tabule – překryty sedimenty
• pevninský šelf -ponořená část kontinentu,do hloubky 300m,omezen výrazným lomem sklonu
• 15% plochy sv.oceánu
• většinou 100 m
• sklon 3-5 stupňů

3) KONTINENTÁLNÍ SVAH -začíná lomem – sklon>5 stupňů

• 300m až do hloubky 3 km
• v důsledku turbiditních proudů->kaňony
• rýhy na svahu->díky gravitaci pohyb  materiálu
• pevninské úpatí-mírnější sklon – náplavové  kužele

4) OCEÁNSKÉ PÁNVE : hloubka –3000 – 5000 m

tvary:

• a)středooceánský hřbet-rift
• b)vlastní oceánské pánve(abysální plošiny)
• c)podmořské hory(převážně vulkanické)

ad

• a) rifty 86000 km zón
  • stř.oceánský hřbet-Atlantik 1000 m
  • Ind.oceán 300 m
  • min.zastoupení sedimentů
  • nejml.části pánví
• ad b)rozloha desítek tisíc km
  • mocné sedimenty
  • výlevy čedičů,horizontální uložení sedimentů
  • velké rozdíly v rámci plošiny

5) HLUBOKOMOŘSKÉ PŘÍKOPY

• nejmenší.morfologické jednotky
• dno tvořeno sedimenty
• 1% plochy Země
• 2% plochy oceánu
• délka tisíce km
• hloubka od 5 km-11 km

 

Rozdíly v morfostrukturní stavbě mezi oceánským a kontin.blokem

OCEÁNY x KONTINENTY:                                             

• malá mocnost z.kůry 6-7 km X mocnost z.kůry prům. 33 km
• jednoduchá stavba z. kůry (hl.vrstva čedičová) X nejen čedičová ale i žulová
• větší prům. hustota hornin X menší prům. hustota hornin
• menší pevnost z.kůry X větší pevnost z.kůry
• poměrně jednoduché,ale plošně rozsáhlé tvary X pestré tvary na malé rozloze
• velké zastoupení vulkanických tvarů (platobazalty) X je jich méně,vázány na tektonické linie
• převládání strukturních tvarů nad skulpturními  X převládání skulpturních nad strukturnimi a jejich klimatogenetická diferenciace
• oceány: endogenní procesy při tvorbě reliéfu

 

SVAHOVÉ POCHODY

SVAH – část zem.povrchu s min.sklonem 2 stupně(rovina sklon 0 )

• nejrozšířenější tvar na pevnině
• svah zabírá 90% plochy souše,převažují mírné svahy10-60%
• nejdynamičtější prvek v terénu
• 1) akumulace svah.materiálu(vítr)
  • a) vznik zvětraliny
  • b) přinesení mater.(voda,vítr, ledovec)
• 2)odnos,transport ze svahu
  • a) vnější činitelé-eolický transport deflace
  • b) gravitace(voda-splach)

 

Vnější charakteristiky svahu

• I. průběh profilové linie
• II. délka svahu – délka profilové linie
• III. sklon svahu
• svahy konvexní (vypuklé)
• svahy konkávní (vkleslé)
• konvexkonkávní
• komplexní-má zálomy,ostré hrany
  • v závislosti na tektonice  území a na různé odolnosti hornin
  • sklon svahu v bodě-odchylka tečny od horizont.roviny

 

Vnitřní charakteristika svahu

• I.Denudační svahová bilance-vztah mezi rychlostním tokem a rychlostním odnosem
  • A=T rovnovážná
  • A<T negativní(až na skálu)
• II.Geneze:endogenní svahy-zlomové svahy
  • erozně-denudační-říční údolí Labe
  • akumulační-výsypka,náplavový kužel
• III.Geologické podloží
• IV.Intenzita svahových pohybů-závisí na energetických zdrojích
• V.Rychlost svahových pohybů:pomalá-plížení zvětralin
  • CREEP-mm,cm/rok
  • rychlá-soliflukce-m/hod
  • výsypka
  • katastrofické-km/hod
  • sesuvy,skalní řícení laviny,mury

 

MORFOGENETICKÉ PROCESY NA SVAHU

• 1) CREEP
  • a)pohyb půdy(zvětraliny+org.)
  • b)pohyb sutě
  • ada) objemová změna půdy->znestabilnění->pomalé slézání
    • mráz->oteplení gravitace
    • několik mm/rok  max.1cm
  • adb)v důsledku gravitace posun sutě po svahu
    • vliv větru,srážek
    • na spodní straně balvanu-vlhkost
    • při mrazu-půdní led(GOLCOVÝ LED)-povlak ->sjíždění po led povlaku
    • rychlost řádově několik cm
• 2)SOLIFLUKCE(půdotok)-oblast trvale zamrzlé půdy
  • v létě rozmrazení nejsvrchnější části půdy
  • pohyb po zmrzlém podloží po svahu(sklon>2 stupně) ->náplavové kužel
  • (soliflukční)->spojování-> soliiflukční terasa
  • rychlost od několika cm/rok až několik m,km/hod

katastrofická

• 3) ŘÍCENÍ NA SVAHU
  • a)SESYPÁVÁNÍ DROBNÝCH ÚLOMKU
    • příčina-mrazové tříštění-kongelifrakce->hornina se rozvolňuje na ostrohranné úlomky- transport po svahu
    • oblast erozní-odtud se bere materiál
    • erozní rýha-transportní oblast
    • akumulace materiálu na úpatí svahu->SUTOVÝ KUŽEL
    • materiál gravitací vytříděn (nejhrubší úlomky-úpatí x nejjemnější-na vrcholu)
    • OSYP-plošný tvar,seskupení více suť.kuželů vedle seb
  • b) ŘÍCENÍ OBROVSKÝCH SKALNÍCH BLOKU
    • zemětřesení,úder blesku
    • tvar -kužel-akumulovaný materiál chaoticky nakupen
• 4) SESUVY-dochází k nim tehdy když je v podloží nepropustná vrstva
  • příčiny-přívalový liják
  • antropogenní zásah
  • a) plošné-do malé hloubky-nepropustná vrstva mělká
    • rovná smyková plocha
    • vydatnější srážky-voda se hromadí->sesuv
    • několik m/s až km/hod
  • b) kerné-do hlubších horizontů
    • rotační smyková plocha
    • více smykovýchh ploch-stupňovitost
  • c) proudové sesuvy-vznika z plošných  a kerných
    • většinou přecházejí v bahenní proudy SEL (dostávají se do vod.toku)
  • d)blokové sesuvy-pohybuje se celé souvrství hornin po nestabilním podloží(slínovec,jíly)
    • až km/hod
• 5) MURA- pohyby typické pro velehorské oblasti
  • materiál akumulovaný v horských údolích je zvodněn
  • glaciální materiál+fluviální+materiál z gravitace
  • nesoudržný materiál
  • zvodnění(tání sněhu,ledovců)
  • poměr 1:1 (voda+sypký materiál)->na začátku malá rychlost malé úlom ->zvyšování  -rychlost 25 km/hod
  • vyklízejí údolí
• 6) LAVINY-nad horní hranicí lesa
  • příčiny: zvýšená teplota->porušení soudržnosti
  • lavinová rýha,v létě zaplněna vodou,údolí

 

Pohyby srážkové vody

• a) SPLACH
• b) SUFOZE
• ad a) několik procesů:
  • 1) dopadání kapek-mechan.rozrušení půd.pokryvu
  • 2) odtok srážk.vody-RON
  • voda+jemné částečky stékají po svahu  (vymílá je ze svrchního horizontu)
  • mění se na stružkový odtok->soustředěný odtok ->větší transp.síla->skeletový materiál
  • závislost na klimatu(srážky)
  • tvary SPLACHEM
    • RÝHY
    • ZEMNÍ PYRAMIDY – málo zpevněné horniny
• ad b) SUFOZE – pohyb na svahu,vypadávání vody na svah->vsak
  • mechan.transport nejmenších látek
  • na povrchu postupně deprese (sufozní)
  • skrytý odtok
  • výskyt pramenů

ZAROVNANÉ POVRCHY

• tvary zem.povrchu->snižováním  nebo ústupem svahů
  • 1) VRCHOLOVÉ ZAROVNANÉ TVARY -denudací
  • 2) ÚPATNÍ ZAROVNANÉ TVARY -ústupem svahů

ad1)

• PENEPLÉN(PAROVINA)-vzniká snižováním svahů
  • vnější síly vertik.směru – podmínka musí existovat tekt.klid po delší dobu
  • působí pouze exogenní síly-plošná eroze(denudace)
  • snižování vnitřní výškové členitosti
  • povrch teoretický
• ETCHPLÉN – vzniká vývojem bazální zvětrávací plochy
  • v oblastech kde bylo v minulosti trop.klima ->mocné vrstvy zvětralin
  • později zdvih,v podloží granitové těleso
  • vznik exfoliačních klenb (ostrovních hor)
• INSELBERGY
  • podle velikosti-BORNHARDTY-velké
• RUWARY-menší

ad2)

• ÚPATNÍ ZAROVNANÉ POVRCHY
  • působení sil v horizont.směru
• PEDIMENT – erozní plocha
  • tvořena horninouu skalního podkladu
  • max.7 stupňů
• PERIPEDIMENT(BAJÁDA) – akumulační část
  • Výskyt – aridní oblast-STOLOVÉ HORY->reliéf SVĚDECKÝCH VRCHU
  • kryogenní oblast-mraz.tříštění – KRYOPLANAČNÍ TERASA

 

TYPY GEORELIÉFU – vznik, zastoupené tvary

a) MARINNÍ  RELIÉF – vzniká v místech vzniku pevniny a oceánu – v břežním pásmu

• ovlivněn působením materiálu unášeného vlnami,dmutím,  mořskými proudy
• MOŘSKÁ ABRAZE – rozrušený materiál se vlnami přesouvá od břehu do  moře a zpět, a tím obrušuje podloží
• MOŘSKÉ SRUBY – tvoří se ústupem pobřeží působením vlnění a příboje
• KLIFY
• ABRAZNÍ TERASY-vznikají u podloží mořských srubů,tenká pokrývka opracovaného materiálu
• POBŘEŽNÍ VAL – jemnější frakce je odplavována do koncové oblasti zásahu vlnění
  • písčito-stěrkovitý  10-12m Atlantik
• PŘEDBŘEŽNÍ VAL – vzniká  nanášením  písku  v  místech  lámání  příbojových  vln, stálou  akumulací  se  vynoří nad hladinu
• LAGUNA  –  úzký  pruh  mělké  mořské  vody,které se prostírá mezi  předbřežním valem a pobřežím,mořské dno vlivem příboje  mírně prohloubeno
• SOUNDS -široké laguny

 

b) BIOGENNÍ RELIÉF

• ÚTESY(RIFY)-nevrstevnaté   vápencové   útvary   vzniklé  činnosti útesotvorných organismů,které  žijí na mořském  dně a přirůstají  svými  schránkami a  kostrami  pevně  k  podkladu  a  noví   jedinci  vyrůstají  na  koloniích jedinců  již odumřelých
• ÚTESY POBŘEŽNÍ(korálové lemy) – těsně přimykají  k pobřeží pevnin a  ostrovů, nebo jsou od pobřeží odděleny jen zcela úzkým  pruhem moře(pobřežní lagunou)
• ÚTESY HRÁZOVÉ(bariérové)- podobné,ale  odděleny   různě  širokým   pásmem
• ATOLY(lagunové útesy) – korálové útesy v hloubkách 1000-5000 m
  • kruhovité až eliptické ostrůvky o průměru většinou  kolem 1 km
  • uprostřed mělká laguna(kolem 100 m hluboká)
  • laguna bývá spojena průlivy s oceánem

 

c) FLUVIÁLNÍ RELIÉF – působení řek (jejich snahou dosáhnout profilu rovnováhy

• 1. sklon,šířka, hloubka, a dlaší vlastnosti koryta jsou v rovnováze s prům.průtokem)
• NÁČEPNÍ LOKET – důsledek  říčního pirátství (výsledek diferenované  zpětné eroze v pramenných oblastech)
  • prameniště  intenzivněji   erodujícího  toku  může  protnout  údolí sousedního   povodí  ,jehož  vodu  odvede  ve směru  většího spádu do svého údolního systému
  • v místě načepování se tvoří náhlý pohyb=náčepní  loket
• ÚSTÍ – místo,kde tok vtéká do toku vyššího řádu,jezera nebo moře
• ESTUARIUM(otevřené ústí)-nálevkovitý charakter
  • tvoří se na klesajících pobřežích se silným dmutím
  • sedimenty  se  zde   ukládají  v  podobě  plochých rozsáhlých vodních kuželů,v nichž se  tok větví v  ramena(delty)
• LIMANY-postupně   zanášející  se   zálivy  vznikající  zahrazením uzavřených ústí sedimenty spolu s pobřežními valy
• AGRADAČNÍ VAL-akumulace
• DIVOČENÍ ŘEK-tvoří se tam,kde se snižuje spád (např.předpolí hor)
  • při  zmenšení  podélného  sklonu  se  koryto zaplní štěrkem  a tok v  tomto  materiálu pak  hledá cestu  celou  soustavou  koryt  ,které  se při každé změně vodního stavu také mění

 

d) VULKANICKÝ RELIÉF – vulkanické povrchové I podpovrchové formy se působením

• exogenních procesů mění a odkrývají
• BARRANCOS-na sopečných svazích uspořádané strže a údolí,eroze
• NECKY –sopečné komínky a sopouchy vypreparované ve formě nápadných skalisek
• BALVANOVÉ MOŘE-mechanické zvětrávání,eolická činnost
• ÚPATNÍ HALDY-mechanické zvětrávání,eolická činnost

 

e) RELIÉF HORIZONTÁLNÍCH STRUKTUR

• POBŘEŽNÍ NÍŽINY – tvořeny nekonsolidovanými sedimenty
  • střídání transgrese a regrese
  • ovlivněny klimatomorfogenetickými podmínkami
  • např.v kryogenní zóně-termoeroze,termoabraze
• JEZERNÍ  NÍŽINY  –  akumulace  fluviálních  a  později  eolických sedimentů
• FLUVIÁLNÍ NÍŽINY -fluviální akumulace
• GLACIÁLNÍ NÍŽINY -po ústupu ledovce,působí vítr->hrance,přesypy
• EOLICKÉ NÍŽINY – eroze – tvořeny sprašem nebo pískem
• STOLOVÉ HORY(mesa)-hloubkovou erozí toků

 

f) RELIÉF VRÁSOVÝCH A ZLOMOVÝCH STRUKTUR

• působením radiální (klenby,pánve) a tarigenciální tektoniky ( vrásová+příkrovová pohoří)
• KLENBY- vznik radiální tektonikou
  • kupolovitý tvar,převážně s  krystalickým nebo lakolitovým   jádrem
• EXFOLIAČNÍ KLENBY-vznik  v   masívních  horninách   odlučováním  horninových slupek podél puklin rovnoběžných  s povrchem-exfoliace
• RUWARE(nízké exfoliační klenby)-výška max.50m
• BORNHARDT(vysoké exfoliační klenby)
• PÁNVE- vznik radiální tektonikou či sedimentací
• JEDNODUCHÁ VRÁSOVÁ POHOŘÍ-vznikají   zvrásněním  sedimentů a vytvořením rovnoběžné soustavy antiklinálních hřbetů a synklinálních údolí
• PŘÍKROVOVÁ POHOŘÍ-v oblastech dlouhodobého tangenciálního tlaku
• FACETY- zpětnou erozí zlomového svahu  -trojúhelníkové plochy

 

g) KRASOVÝ RELIÉF

• kras = tvary na rozpustných horninách – hlavně na karbonátech
  • důležitá je jeho rozpustnost ve vodě (závislost na čistotě vápence)
  • rozpouštění vápence neprobíhá přímo , ale za spoluúčasti CO2
  • vzniká hydrogenuhličitanvapenatý, který je rozpustný
• a) primární kras – rozpustěním vápence
• b) sekundární kras – znovuvysrážením vápence (při uvolnění CO2) –stalaktity atd.
• HOLOKARST – úplný kras – v českých vápencích
• MEROKARST – neúplný kras – vápence s příměsemi
• PŘECHODNÝ TYP – malá mocnost karbonátů
• EXOKRAS-krasovění probíhá na povrchu
• ŠKRAPY-vznikají rozpouštěcí  a výmolnou činností  dešťové a tavné vody na povrchu vápenců,ve směru největšího spádu
  • odtokové rýhy oddělené hřbety
  • soubory škrapů->škrapové pole
• PSEUDOŠKRAPY- i v těžko rozpustných křemičitanových horninách
• ZÁVRTY-uzavřené povrchové deprese s průměrem od 3-250m a  s hloubkou od 1-50m
  • vznik chem.činností vody prosakující  podél  puklin  v  místech menší odolnosti horniny
• UZAVŘENÉ ZÁVRTY-většina
• ZÁVRTY ZEJÍCÍ-mají na dně otvory vedoucí do hlubších podzemních dutin (komínové závrty,některé propasti)
• ZÁVRTY ŘÍCENÉ-vznikly propadnutím stropů podzemních dutin (Macocha)
• ÚVALY-závrty velkých rozměrů
  • bočním splynutím sousedních závrtů,BOGAZ(STRUGA)
• GEOLOGICKÉ VARHANY-hluboké jámy (široké až 10m) vzniklé  rozpouštěním vápence nebo sádrovce podle puklin a vyplněné jílem,hlínou,pískem nebo štěrkem
  • na rozdíl od závrtů se netvoří na holém  krasovém povrchu,ale v podloží pokryvných útvarů(podzemní neboli přikrytý kras)
• POLJE-největší krasové povrchové sníženiny s vodorovným, nánosy pokrytým dnem a příkrými stěnami
  • na vznik podíl koroze vody,tekt.poměry dané oblasti
• ESTAVELLY – náplavové závrty jimiž jsou polje odvoďňována
• HUMY – erozní zbytky vápencového podloží vyčnívající ze dna poljí
• STALAKTITY-z vody odkapávající z trhlin jeskynního stropu směrem dolů
  • dutý odkapový kanálek
• STALAGMITY-rostou směrem vzhůru přikládáním vrstviček vyloučeného  vápence
• STALAGNÁTY-vznikají srůstem stalagmitů a stalaktitů

 

h) KRYOGENNÍ RELIÉF

• KRYOSFÉRA – část litosféry,jejíž teplota je více než 2 roky pod  bodem mrazu
  • probíhá tu KONGELIFRAKCE(mrazové zvětrávání)-střídavé mrznutí a tání vody v puklinách  hornin  a zeminách)
• PERMAFROST
  • dlouhodobě  zmrzlá   půda  na  územích   s  prům.roční  teplotou pod 0 C
• SOLIFLUKCE
  • činná vrstva permafrostu se v letním období  dává do pohybu již při velmi nízkých sklonech terénu
  • denudační činitel
• NIVACE
  • působení sněhu na reliéf,chrání podloží před prudkými  změnami teplot,na druhé straně však jeho pozvolné tání může přispívat na úbočích k degradaci terénu
• NIVAČNÍ DEPRESE
  • mají ráz plochých karovitých depresí na svazích  a v pramenných mísách potoků
  • tvoří se na místech intenzivního rozpukání podloží
  • sníh v těchto puklinách taje a v puklinách dochází k působení mrznoucí vody
  • materiál se přemísťuje do nizších poloh soliflukcí nebo  ronem
• NIVAČNÍ VAL-přesouváním zvětraliny přes sníh a jejím hromaděním před sněžníky (osyp)
• PINGO (hydrolakolit)
  • náleží mezi kryogenní kupy
  • vznik souvisí s promrzáním taliku,což vede ke  zvětšení  jeho objemu, ke vzdutí a  vyklenutí  reliéfu
• TALIK -v dlouhodobě zmrzlé půdě se vyskytují zeminy a horniny s  teplotami  vyššími  než 0°C (termín  z  ruštiny-talyj  grunt),v sedimentech často nasycen vodou
• ALAS
  • oválná nebo kruhovitá deprese s rovným dnem a příkrými svahy  vzniklá  táním
  • podzemního  ledu  při  degradaci permafrostu zhora
• TARYN
  • ledové  těleso  na  povrchu  terénu  v  oblastech rozšíření  permafrostu
  • vzniká  postupným  (po  vrstvách)  zmrzáním podzemních nebo  povrchových vod v zimě
• KRYOPLANACE
  • zarovnávání reliéfu kryoniválními činiteli
  • na tomto procesu se menší měrou podílí fluviální nebo eolický odnos
• KRYOPLANAČNÍ TERASA
  • mírně ukloněné plochy
  • vznik podmíněn kongelifrakcí,soliflukcí,nivací, podpovrchovým nebo povrchovým působením vody
  • ze začátku se uplatňuje při vzniku nejvíce nivace,soliflukce a splach ,v posledních stádiích jsou  hlavními modelačními činiteli sufóze a deflace
  • mrazový srub-několik m vysoká skaliska
  • mrazová plošina
  • mrazový sráz -ostrohranná suť
• KAMENNÉ MOŘE
  • ostrohranné úlomky velikosti kamene v jemnozrnném   materiálu (zvětraliny)-částečně ponořené
  • pohyb-proces soliflukce-půdotok
• SUŤOVÉ POLE
  • akumulace ostrohranných úlomků – slézání suti-fluviální transport
  • vznik kongelifrakcí->opadávání úlomků ze stěn
• SKALNÍ PROUD-fluviální transport
• PSEUDOKAR – vkleslý tvar,vzniká kongelifrakcí – 2 možnosti vzniku:
  • 1) hornina má nerovn.systém puklin-kongelifrakce je  rychlejší->deprese pseudokaru
  • 2) základem deprese-svahový úpad DELLEN->přemodelování na pseudokar v důsledku kongelifrakce
• DELLEN
  • ploché nevýrazné deprese s delší osou po spádnici
  • soliflukce
• MRAZOVÉ KLÍNY
  • v oblasti nezpevněných sediimentů (jíly, písky)
  • zmrznutí vody ve zvětralinovém krytu->vyklenutí ->trhliny->klíny(až 10 m hluboké) ->zapadání sněhem či ledem
  • u nás druhotně vyplněny cizorodou horninou
• POLYGONÁLNÍ PUDY
  • tvoří v reliéfu mnohoúhelníky a někdy i kruhy
  • strany vznikají vytříděním hrubšího materiálu
  • vznik =mrazové třídění nehomogeního materiálu
• BRÁZDĚNÉ PUDY
  • na mírně ukloněných svazích
  • zvláštní   případ  polygonálních   půd,polygony  se  protahují ve směru svahu
• KRYOTURBAČNÍ(ZVÍŘENÉ) PUDY
  • vznik v činné vrstvě permafrostu
  • objemové změny pohybu horizontálního a horizontálního směru
  • typické pro nehomogenní jemnozrnné sedimenty
• TUFURY(KOPEČKOVÉ PUDY)
  • kromě mrazového třídění působí také  vegetace
  • kopečkové mikroformy s minerálním jádrem
  • výška 30 cm-1 m

 

i) GLACIÁLNÍ RELIÉF

I. horské zalednění-tvary

• 1) erozní
• 2) transport ledovce
• 3) akumulační

II. pevninské zalednění-tvary

• 1) erozní
• 2) akumulační

ad I.)

EROZNÍ TVARY:

• KAR
  • ve vyživovacích oblastech horských ledovců
  • vzniká postupným vývojem
  • hromadění sněhu nad pramennou mísou-proces
• PLUCKING=pramenná mísa->kar
  • mrazové zvětrávání
  • typický hloubený tvar-zaoblená čelní stěna
• TROG-ledovcová údolí
  • visuté údolí-zaústění bočního trogu vyšší než dolní trog
  • vznik :proces detrakce-odlamování podloží->ledovec transportuje část podloží ->rýhy
  • proces exarace = broušení podloží,ledovcové oblazy,oblíky
  • proces deterze  = ohlazování materiálu
  • ablace-odtékávání led.splazu->kombinace glac.+fluviálního reliéfu

AKUMULAČNÍ TVARY:

• TILL (ledovcový nános)-materiál akumulovaný ledovcem
• Srovnání se spraší:
  • SPRAŠ – zaoblené tvary
  • TILL – strohranný materiál  připomíná hrubou zvětralinu

• MORÉNY – rozdělení podle dynamiky materiálu
  • a)mrtvé(uložené,statické)morény
  • b)živé(dynamické,pohyblivé)morény
  • ad a) materiál doakumulován ledovcem,není pohyb podle polohy   vůči led. splazu
• BOČNÍ MORÉNA-vznik z materiálu napadaného z trogu na okraj led.splazu->pohyb po ablační oblasti
  • neustálé rozšiřování morény
• STŘEDNÍ MORÉNA-NEPRAVÁ-2 led.splazy+boční moréna (nepravý střed)
  • původ v boční moréně
• STŘEDNÍ MORÉNA-PRAVÁ-souvisí s nunatakem(výchozy odolných  hornin z trogu)
  • nad úrovní ledovce
  • materiál ze zvětraného nunataku=pravá moréna
• SVRCHNÍ MORÉNA-spojením bočních morén a střední morény
  • jednotný pokryv tillu na led.splazu
  • zpomaluje ablaci
• VNITŘNÍ MORÉNA-materiál propadlý z povrchu ledovce do  vnitřní části ledovce
• SPODNÍ MORÉNA-materiál propadl skrz ledovce+odlámané skalní podloží z trogu(detrakcí)
  • rozrývání dna trogu
  • větší blok rozrýván menšími(exarace)->  brázdičky-soufky
  • glaciální tvary ve spodní moréně
    • 1) DRUMLIN-val,který je protažený ve směru pohybu ledovce, tvořen tillem,nevstevnatý a nevytříděný materiál, vznik částečně akumulací a částečně erozí- ledovec rozrývá (uspořádává) morénu do urč.valu)
    • 2) ESKER-val,protažený v jednom směru, oblast čela ledovce
      • blíže čelní moréně -fluvioglaciální materiál
      • na spodu ledovce odtávání(tření)->podledovcové toky (urč.transp.rychlost)
      • v létě i větší materiál(štěrky a písky)
      • jakési obdoby agradačních valů
      • vytříděný materiál
      • ukazují směr podledovcových toků
• ČELNÍ MORÉNA
  • tvořena materiálem hrnutým před ledovcem
  • asymetrická-výška 250m,šířka i přes 1 km
  • přecházejí do bočních morén
  • přirozené hráze-hrazená jezera
  • glaciální tvary čelní morény :
    • NÁPOROVÁ MORÉNA-zvláštní typ
      • není čistě akumulační,eroze
      • materiál akumulovaný+zdeformovaný materiál z podloží
  • tvary před čelní morénou
    • SANDR (sandrová rovina)-soustava výplavových kuželů před čelní morénou
      • typické-vytříděný materiál
      • frakce-hrubší(štěrkopísek)
      • velice plochý terén
      • mírný sklon kuželů
• ÚSTUPOVÁ MORÉNA-čelní moréna,která se vytváří díky zkracování led.splazu díky oteplení
  • led.splaz se v urč.místě zastaví–> ústupová moréna

Další tvary vzniklé při ústupu ledovce – ústup-deglaciace roztávání na místě:

• DEGLACIACE-plynulý ústup čela ledovce směrem k vyživovací oblast
  • druhotná čelní moréna-ústupová-vznik při  dočasném zastavení ledovce
  • přemodelování spodní morény tavnými vodami
  • vznik praúdolí-nesouvisejí s pozdější říční sítí
• VARVY (páskované jíly)-polohy páskovaných jílů
  • vodní toky vytékají ze spodní morény-> třídění materiálu
  • pokud v.tok ústí do glaciálních jezer-  akumulace nejj.materiálu
  • materiál-původně glaciální(nevytříděný till->rozplavení-fluvioglaciální (tříděný)->usazený v jezeře-lakustrinní(vrstevnatý)
  • velice pestré barvy(šedobílé,hnědočervené)
  • varvity-páskované jílovce,zpevněné jíly

ROZTÁVÁNÍ NA MÍSTĚ:

• MRTVÝ LED-úlomky nepohybujícího ledu,pouze tání
  • táním->sníženiny->zaplavení->OČKA =v mělkých depresích spodní morény
• ABLACE-rozplavuje materiál z čelní morény-fluvioglaciální materiál(till přeplavený vodou)-předpolí ledovce
  • roztřídění materiál
  • fluvioglaciální kužel

ad II.)

PEVNINSKÉ ZALEDNĚNÍ

• EROZNÍ TVARY-proces detrakce,exarace,deterze
• FJELD-plošně rozsáhlý tvar složený z plošin v různé výškové  úrovni
  • skládá se z oblíků a pánviček
  • relativně malé výškové rozdíly
  • výchozi hornin oohlazené
• FJORD – úzké,protáhlé,zahloubené údolí
  • ledovcová modelace  -max.zahloubení až 1400m
  • úzké mořské zálivy

 

• AKUMULAČNÍ TVARY
• • viz spodní moréna
• BLUDNÉ BALVANY
• • úlomky hornin,které jsou transportovány do oblastí několika tisíc km vzdálených-v oblastech, kde nejsou typické(ERATICKÉ BALVANY)
  • viz čelní moréna
• GLACIÁLY-z pleistocénu
• BIEBER
• DONAU
• ——-
• GÜNZ
• MINDEL-halštrofské období
• RISS-sálské zalednění
• WÜRM-viselské zalednění

 

j) EOLICKÝ RELIÉF

• vítr = denudační a akumulační činitel – projevuje se všude, zejména v místech s málo vegetací
• geomorfologická činnost větru = rozrušování, odnos a sedimentace unášeného materiálu
• faktor rychlosti,nárazové síly, odolnosti podloží, velikosti unášených částic
• 1) eolický erozní reliéf
• 2) akumulační eolický reliéf

ad1)

DEFLACE – proces odvívání

• faktory: rychlost větru(18m/s-skelet.částice)
• charakter proudění-lineární -vířivé-deflace výraznější suchost zem.povrchu(nejv.-suché aridní obl.), přítomnost vegetace
• deflační tvary:
  • POUŠTNÍ  DLAŽBA-vznik  na   místě  vyvátém  od  nejjemnějšího materiálu
    • štěrk,kameny->vítr->zaoblený tvar
    • bez vegetace,půd.profilu
  • DEFLAČNÍ VANA-deprese v prostoru koncentrace nejjemnější frakce->odnos->deflační vana
    • protažení ve směru větrů
    • poušť Namib-hloubka 100m,šířka 1km délka 14km

 

KORAZE

• rozrušování hornin v důsledku nárazu větru a především nárazem materiálu (abraze) přenášeného větrem
• korazní tvary:
  • SKALNÍ HŘIB-vítr obrušuje především dolní části skalních výčnělků
  • SKALNÍ OKNO
  • SKALNÍ BRÁNA  =podmínka-relat.tenká stěna rozrušená korazí – Pravčická
  • SKALNÍ MOST – Arches UTAH
  • HRANCE-korazí obrušované kameny-na částech

 

KOMBINACE DEFLACE A KORAZE

Tvary:

• JARDANGY
  • brázdy ve zvětralinovém plášti nebo nezpevn.  sedimentech
  • nejsou moc hluboké(max.3m)
• POUŠTNÍ LAKY-podmínka výparný půdní režim  -semiaridní oblasti
  • a)solné
  • b) sádrovcové
  • nezpevněné sedimenty-soli se na povrchu vysráží->povlaky->vítr je vybrušuje
• VOŠTINY-nevznikají korazí
  • jamky na povrchu skal
  • chem.zvětrávání-pískovec+dešt.voda

 

VĚTRNÝ TRANSPORT

3 podoby

• a) suspenze(materiál  se  vznáší  ve  vzduchu-prach,jíl)
• b) vlečením po povrchu(prům.>2mm)skelet
• c) saltace(skoky)-písek
  • většina materiálu a+c

 

ad2)EOLICKÝ AKUMULAČNÍ RELIÉF

2 hlavní eolické sedimenty

• VÁTÉ PÍSKY-sediment s hrubší zrnitostí
• SPRAŠ – jíl a prach

 

Tvary vátých písků:

1) DUNY (písečné přesypy)- příčné – kolmé na směr převažujícího větru

• srpovité(BARCHANY)-dominuje 1 směr větru
• podélné-pravidelné větry v 1 směru

2) ČEŘINY-mikrotvary na povrchu vátých písků

• max 20-40cm

3) SPRAŠ-závětrné oblasti

• polohy nejjemnějšího akumulovaného materiálu
• z hlediska geneze
  • a) studené
  • b) teplé
  • ada)
    • teplota kolem 0 c,není vegetace,vítr modeluje  reliéf,periglaciální klima
    • nejsou tak mocné(několik m)
    • výrazně vstevnaté
    • Dolnomoravský úval
  • adb)-výskyt kolem aridníchh či semiaridních oblastí
    • velmi mocné(kolem CHUANG-CHE až 600m)
    • složení spraší-chemické-70%SiO2        25%CaCO3    Fe2O3    jílové minerály
    • zákl.barva-žlutá(okrová),šedivé čárky ve svislém směru (vysrážený karbonát)
    • mřížky-PSEUDOMYCELIA -zrníčka konkrece-CICVÁRY
    • tvary:svislé stěny v rámci údolí typu kaňonu
      • ZEMNÍ PYRAMIDY
      • STRŽE
      • KAŇONY

 

TYPY POUŠTÍ:

1) PÍSEČNÉ (ERGIKUM)

• eolická akumulace
• přesypy

2) KAMENITÉ (HAMADY)

• nejhrubší frakce
• insolační zvětrávání

3) SERIS-vzniká vysrážením ox.Mn,Fe-pouštní lak

• hrubší materiál
• eolické působení

4)KEVIR,TAKYR – jílovité pouště ( částice<0.002mm)