Otázka: Mezinárodní vztahy
Předmět: Společenské vědy, Právo
Přidal(a): apeskova
MEZINÁRODNÍ VZTAHY
Meznárodní vztahy jako vědní obor
- Základní charakteristika MV a typy:
- mezinárodní vztahy: vznikají mezi subjekty v mezinárodním prostoru,
- typy: mocensko-politické, ekonomické, vojenské, právní, kulturní, vědecké, náboženské aj.,
- státy buď:
- kooperují (spolupracují) – např. státy v EU,
- soupeří (konkurují si) – např. EU a USA,
- bojují (jsou v konfliktu) – např. EU a Rusko,
- Vědy studující MV:
- MV studují např. ekonomie a politologie
- Dělení MV podle počtu subjektů:
- podle počtu subjektů se MV dělí na:
- bilaterální = vztahy mezi 2 subjekty,
- multilaterální = vztahy mezi více subjekty,
Vývoj mezinárodních vztahů
- Historické formy mezinárodních systémů,
- středověký univerzalismus,
- od rozpadu Římské říše (1453) do třicetileté války (1648),
- jednotlivé státy se formují a perou se o moc,
- snahy o ovládnutí Evropy,
- ve třicetileté válce se ukázalo, že není možné prosadit univerzální náboženství = konec středověkého systému = Vestfálský mír (náboženství se stává otázkou jednotlivých států, státní zájem je důležitější než dynastický zájem) = změna mezinárodního systému,
- Vestfálský systém,
- vytvoření mocenských bloků = účelově vytvářené vojenské aliance, dočasné, jen pro daný konflikt (např. různé války o dědictví – španělské atd.),
- zrodila se demokracie,
- jazýčkem na vahách se stává Anglie (těží z této pozice),
- trvá do r. 1815 – napoleonské války, Vídeňský kongres,
- Vídeňský systém,
- 1815 (Vídeňský kongres) – 1854,
- „koncert velmocí“ = velmoci se nebudou ohrožovat, ale pomáhat si, menší státy se přizpůsobují,
- Metternichův systém, vytvořen na Vídeňském kongresu,
- 1854 – velmoci se postavily proti Rusku = krymská válka, Rusko je poraženo,
- Alianční systém,
- 1854 – 1918,
- vzniká Trojspolek a Trojdohoda,
- jejich soupeření vrcholí ve WW1, která končí mírovými dohodami ve Versailles (1918),
- Versaillský systém,
- 1918 – 1939,
- mírové dohody ve Versailles = perzekuce Německa,
- Německo to netoleruje – to vyústí ve WW2,
- Bipolární systém,
- 1939 – 1989,
- USA a SSSR vytváří vlastní systémy politického, ekonomického, mocenského i kulturního vlivu,
- vliv USA a SSSR rozdělí Evropu = železná opona,
- vrcholí to Studenou válkou,
- tento systém se vnitřně zhroutil – hrozba jaderných zbraní,
- Unipolární systém,
- 1989 – 2001,
- po studené válce dominuje USA,
- končí teroristickými útoky roku 2001 (útok na Dvojčata atd.),
- USA se zabředává do válek na blízkém východě,
- Rusko se otřepává po rozpadu SSSR,
- vzrůstá moc Číny (ekonomicky se rozvíjí),
- Multipolární systém,
- regionální (Turecko, Indie, Írán, Brazílie, Rusko) a světové velmoci (USA, Čína),
- určující je politika a vzor USA,
- USA se snaží oslabit soupeře,
Subjekty mezinárodních vztahů
- Státy,
- dělení na:
- velmoci,
- světové velmoci,
- regionální velmoci,
- střední státy,
- malé státy – mají spíše fiktivní suverenitu,
- velmoci,
- Mezinárodní organizace,
- země se shodly na jejich vytvoření, podepsáním smlouvy se vzdaly části své suverenity,
- slouží ke kontrole, pomoci atd.,
- Soudní a arbitrážní instituce,
- např. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (instituce OSN),
- Mezinárodní kongresy a konference,
- řeší se mezinárodní problémy (např. po skončení války, klimatické konference atd.),
- např. KBSE (= Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, 1975),
- Mezinárodní mezivládní organizace,
- zajišťují trvalou spolupráci,
- např. OSN, NATO,
- Mezinárodní nevládní sdružení,
- nestátní, ale mezinárodně významné sdružení,
- např. Greenpeace, Červený kříž atd.,
- Teroristické a zločinecké organizace,
- kriminální struktury – organizovaný zločin (obchod s drogami, se zbraněmi, s lidmi, s orgány…),
- např. Al-Kaida, ISIS, mafie,
- bojuje se s nimi – mezinárodní bezpečnostní organizace jako např. Interpol,
- Osobnosti,
- kardinál Richelieu,
- poradce Ludvíka XIII., doba třicetileté války,
- logika státního zájmu,
- Otto von Bismark,
- pruský kancléř, zasadil se o sjednocení Německa,
- diplomaticky navedl do války Rakousko i Francii tak, aby Prusko nebylo za agresora, a ve válkách zvítězil,
- Adolf Hitler,
- německý kancléř a diktátor,
- Gándhí,
- osvoboditel a premiér Indie,
Zahraniční politika a diplomacie
- Definice a cíle zahraniční politiky a diplomacie,
- zahraniční politika je souhrn akcí, záměrů a prohlášení státu, jejichž účelem je ovlivňovat a regulovat vztahy státu s jinými státy, spolky států a mezinárodními nebo nadnárodními organizacemi,
- cíle:
- prosazování státního zájmu (ten se nedefinuje sám sebou, ale definují ho mimo jiné i političtí aktéři daných států),
- ochrana míru a lidských práv,
- ochrana životního prostředí,
- zajištění ekonomického rozvoje pro všechny země,
- budování mezinárodních vztahů na bázi solidarity a vzájemné spolupráce,
- tyto cíle jsou zajišťovány:
- mezinárodnímu smlouvami,
- dodržováním mezinárodních obyčejů,
- zřizováním soudních (arbitrážních) organizací pro řešení mezinárodních sporů,
- diplomacie = hlavní nástroj prosazování zahraniční politiky, nenásilná jednání,
- Mezinárodní politika jako komplex zahraničních politik,
- součet všech zahraničních politik národních států, které vznikají chováním politických elit,
- jinak je MP věda, která je součástí MV a studuje způsob uchopení a řešení konfliktů,
- Mezinárodní právo veřejné a jeho normy,
- mezinárodní právo veřejné = soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy a mezi dalšími subjekty mezinárodních vztahů,
- normy:
- kogentní = závazné,
- porušení těchto norem = zločin (např. válečné zločiny – zakázané zbraně, genocida, otroctví, dětská práce atd.),
- Rada bezpečnosti OSN může schválit vojenský zákrok,
- dispozitivní normy,
- doporučující charakter,
- porušení = mezinárodní delikt,
- k donucení státu, aby je dodržel se používá:
- retorze (odveta, vždy právně přípustná, např. nevydávání víz, odvolání velvyslance, přerušení diplomatických styků, neúčast na mezinárodní akci pořádané daným státem atd.),
- represe (má stát poškodit a vynutit změnu chování) = sankce,
- kogentní = závazné,
- ekonomické sankce (nejúčinnější),
- embargo = zákaz vývozu do dané země,
- bojkot = zákaz dovozu věcí z dané země,
- dají se kombinovat,
- obyčejové normy,
- nepsané, ale mají se všeobecně dodržovat,
- Nástroje zahraniční politiky,
- diplomacie,
- = vyjednávání s ostatními zeměmi,
- většina zahraniční politiky je prováděna diplomaticky,
- skrze profesionální zástupce = diplomaté,
- diplomatické mise:
- stálé (např. velvyslanectví, ambasády, konzuláty atd.),
- zvláštní (účast na konferencích, státní návštěvy atd.),
- propaganda a propagace
- cíl: ovlivnění veřejného mínění v ynějaké zemi ve prospěch propagované země,
- propaganda,
- prosazuje politický zájem,
- ne vždy čestná,
- často na úkor země,
- je nástrojem také hybridní války,
- „mistr propagandy“ = Josef Göbel – nacistické Německo,
- propagace,
- prosazuje ekonomický a kulturní zájem,
- pozitivní smysl,
- např. turistické atrakce, kulturní památky,
- násilný konflikt = válka,
- cíle: zvětšování území, rozšiřování zdrojů, získání mocenské nadvlády
- způsoby:
- tradiční války,
- střet armád na bitevním poli,
- dnes se tak provádí regionální války (u globálních válek je hrozba jaderných zbraní a absolutního zničení, kdyby šly do tradičního otevřeného vojenského konfliktu),
- země, vzduch, moře,… kosmos?
- hybridní války,
- není to otevřený vojenský konflikt se zbraněmi,
- elektronická válka – válka vedená v internetovém prostředí (propaganda, ekonomický nátlak, dezinformace atd.),
- proxy války,
- forma hybridní války,
- velmoci by se zničily, takže bojují na lokálním bojišti tak, že podporují bojující strany,
- např. korejská válka, válka v Sýrii, Ázerbajdžán X Arménie atd.,
- diplomatické mise:
- diplomacie,
Typy a formy zahraniční politiky
-
- izolacionistická politika,
- „vystačí si sami“, izoluje se,
- např. UK (2. pol. 19. stol. – glorious isolation, „Anglie nemá přátele a nepřátele, má jen zájmy“),
- stát se může dostat do této pozice i nedobrovolně – jsou na něj uvaleny sankce, nikdo s ním neobchoduje (např. Severní Korea),
- alianční politika,
- komunikuje a spolupracuje s jinými státy,
- např. Svatá aliance (napoleonské války),
- Severoatlanstká aliance (NATO),
- imperiální politika,
- cílem je ovládnout další země a vytvořit impérium po vzoru SIR,
- např. UK – koloniální impérium, pozůstatek Commonwealth, Francie – také kolonie,
- hegemonistická politika,
- hegemon = nejsilnější země, ovládá okolní země,
- v současné době jaksi nahradila imperiální politiku, přímá mocenská závislost byla nahrazena nepřímou (např. ekonomickou) závislostí,
- např. USA – mají významný ekonomický vliv a vojenské základny ve většině zemí,
- v zemích 3. světa se projevuje jako neokolonialismus,
- univerzalistická politika,
- snaha o sjednocení zemí jednou ideou – většinou náboženstvím,
- např. středověký universalismus v Evropě, islámský universalismus – snaha o vytvoření světového chalífátu,
- izolacionistická politika,
Zahraniční politika ČR
- cíle:
- bezpečnost,
- prosperita,
- udržitelný rozvoj a lidská důstojnost včetně lidských práv,
- dobré jméno České republiky,
- služba občanům,
- aktivní působení v EU, NATO, OSN atd.,
- Členství v mezinárodních organizacích
- EU,
- členem od 1.5.2004,
- v rámci EU je ČR středně velkým státem,
- OSN,
- ČR je zakládajícím členem – je členem od 19.10.1945,
- NATO,
- členem od 12.3.1999,
- Tvůrci zahraniční politiky,
- prezident, premiér, ministr zahraničních věcí,
Významné mezinárodní organizace
- Organizace spojených národů (OSN/UN),
- Založení, členské státy, sídlo:
- založena 10.1945, měla nahradit nefunkční Společnost národů,
- zakládající statut OSN je Charta Spojených národů (přijata 26.6.1945 – tehdy ji podepsalo zakládajících 51 států, vešla v platnost 24.10.1945),
- členské státy: téměř všechny státy světa (193 států, cca 12 států není členem – např. Švýcarsko, Vatikán ad.),
- sídlem OSN je New York, USA,
- Orgány, jejich fungování a kompetence:
- Valné shromáždění,
- hlavní instituce OSN,
- účastní se všechny členské státy,
- parita a rovnost – každý stát má jeden hlas a všechny hlasy jsou rovnocenné,
- řídí ho předseda – ten je vždy volen na jeden rok,
- náplň:
- úkoly OSN,
- pravomoci ostatních institucí OSN,
- volba členů,
- rozpočet OSN,
- výsledky jednání jsou formulovány v rezolucích (= prohlášení, závazné) a usneseních (nezávazné),
- Rada bezpečnosti,
- nejdůležitější instituce,
- 15 členů,
- 5 stálých (VB, USA, Rusko, Čína, Francie), mají právo veta,
- 10 volených na 2 roky,
- úkol: udržení míru ve světě,
- je oprávněna udržet mír i násilím = může vojensky zasahovat, ale cílem má být oddělení válčících stran od sebe a donucení k jednání,
- nemá vlastní armádu – využívá armády členských zemí,
- Hospodářská a sociální rada,
- 54 členských států, jsou voleny na 3 roky,
- ekonomická, hospodářská a sociální funkce,
- úkol: vyrovnávání rozdílů mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi,
- Poručenská rada,
- úkol: správa území s nejasným statusem (např. území, která nepatří žádné zemi, nebo kde se bojuje o nezávislost, nové státy které ještě nemají instituce atd.),
- Mezinárodní soudní dvůr,
- sídlí v Haagu,
- úkol: řešit spory mezi státy a podávat posudky o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů,
- Sekretariát OSN,
- mezinárodní úřednický tým vytvořený ke správě ostatních orgánů OSN,
- 7500 zaměstnanců, úřady v desítkách zemí světa,
- v čele stojí generální tajemník OSN,
- volen Valným shromážděním na návrh Rady bezpečnosti,
- volen na 5 let,
- dnes Portugalec Antonio Guteres,
- Valné shromáždění,
Agentury a odborné organizace
-
- UNESCO – ochrana kultury a zajištění vzdělávání,
- UNICEF – dětský fond,
- FAO – food and agriculture organisation – zajištění výživy,
- WHO – world health organisation – zajištění zdraví ve světě,
- WTO – organizace obchodu,
- UNEP – ochrana životního prostředí,
- UNHCR – migrace, uprchlíci,
- IMF – mezinárodní měnový fond,
- Severoatlantická aliance (NATO),
- Dobové souvislosti založení, členská základna, sídlo,
- založena 4.4.1949, navazuje na Bruselský pakt, který měl zajistit spolupráci především ve vojenské sféře a společnou obranu,
- ke vzniku pevnější spolupráce a společné vojenské struktury státy podnítila korejská válka,
- první generální tajemník Hasting Hismay stanovil cíle NATO jako:
- udržet USA v Evropě,
- udržet Rusko mimo Evropu,
- udržet Německo při zemi,
- členská základna – 12 zakládajících států: Spojené státy americké, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island,
- sídlo: Brusel, Belgie,
- Zakládací smlouva,
- Washingtonská smlouva,
- 14 článků,
- článek – zavazuje členské státy ke společné obraně a vzájemné pomoci, ale nespecifikuje formu pomoci, poprvé byl uplatněn po teroristických útocích v září 2001 Spojenými státy,
- Orgány, jejich fungování a kompetence,
- Severoatlantická rada,
- nejvyšší instituce,
- politická,
- každá členská země v ní má stálého zástupce (za ČR diplomat Jiří Šedivý),
- scházejí se každý týden a jednou za půl roku se schází reprezentativně i s prezidenty/premiéry/ministry obrany atd.,
- funkce: projednávání bezpečnostních situací,
- předseda rady = generální tajemník NATO,
- dnes Švéd Jens Stoltenberg,
- Výbor pro obranné plánování,
-
- rozhoduje o vojenských strukturách (rozmístění vojáků, materiální zajištění atd.),
-
- Skupina pro jaderné plánování,
-
- činí rozhodnutí ohledně jaderných otázek a související politiky NATO,
-
- Vojenský výbor,
-
- nejdůležitější instituce,
- řeší vojenské otázky aliance,
- schází se jednou týdně,
- řízen předsedou výboru = náčelník generálního štábu aliance,
- spadají pod něj 2 hlavní strategická velitelství:
- Velitelství spojeneckých sil pro operace,
- sídlo: Mons, Belgie,
- 4 oblastní velitelství,
- odtud jsou řízeny vojenské síly,
- Velitelství spojeneckých sil pro transformaci,
- sídlo: Norfolk, USA,
- zajištění modernizace (elektronická válka, drony atd.),
- Velitelství spojeneckých sil pro operace,
-
- Severoatlantická rada,
- Washingtonská smlouva,
- Složení vojenských sil,
- síly rychlého nasazení,
- elitní vojenské jednotky, nejlépe vybaveny a vycvičeny,
- nasazení v rámci hodin, maximálně dnů,
- u nás např. výsadkové jednotky z Chrudimi nebo z Prostějova,
- hlavní obranné síly,
- profesionální armády jednotlivých zemí,
- dlouhodobější nasazení (týdny až měsíce),
- záložní síly,
- ještě dlouhodobější nasazení (měsíce až roky),
- Podíl NATO na globálním zbrojení (náklady),
- asi 70% nákladů na zbrojení na světě = přes bilion dolarů ročně,
- nejvíce penež jde do USA (cca 700 mld. dolarů = přes 60% NATO),
- největší vojenský rozpočet má Čína (120 mld. dolarů), pak skupina 60 – 80 mld. dolarů (VB, Německo, Francie, Rusko, Saudská arábie…),
- síly rychlého nasazení,
Evropská unie (EU)
- Dějiny evropské integrace,
- Idea sjednocené Evropy a pokusy o integraci do WW2,
-
- středověk,
- idea SIR – renovatio imperii, obnova Římské říše,
- křesťanský universalismus – sjednocení Evropy ideou náboženství,
- institucionální myšlenky 15. století,
- Jiří z Poděbrad – společná obrana proti Turkům (a ČZ by se zbavily kacířské nálepky),
- 17. století,
- William Penn – navrhl zřízení evropského parlamentu se státy zastoupenými podle velikosti, který by rozhodoval o záležitostech míru a bezpečnosti… nepovedlo se, tak emigroval do USA a založil stát Pennsylvania,
- 19. století,
- Imannuel Kant – navrhl federativní zřízení Evropy, vytvoření evropského společenství,
- po WW1,
- Panevropské hnutí – hrabě Coudenhove-Kalergi roku 1926 uspořádal první kongres Panevropského hnutí, má ideu sjednocené Evropy,
- státy ale měly strach, že Kalergi chce obnovit něco jako Rakousko-Uhersko,
- malé státy se nechtěly vzdát nově nabyté svobody,
- středověk,
-
Počátky integrace
- po WW2,
- nové malé státy se ve WW2 nedokázaly bránit, vyčerpala se jejich idea národní svobody,
- vznik odborových hnutí (např. 1944 – Švýcarsko) – sjednocení Evropy?,
- myšlenka evropské ústavy,
- Z – federativní Evropa,
- V – konfederativní Evropa,
- = rozpor, trvá do dnes,
- 1947 – studená válka,
- Z x V Evropa,
- USA x Rusko,
- bipolární svět (v Evropě názorně vidět rozdělení železnou oponou),
- Evropa přestává dominovat světu, státy ztrácí postavení velmocí,
- Evropa chce:
- získat zpět dominantní postavení = nutnost spojit se, aby mohla konkurovat USA a Rusku,
- hlídat Německo – zabránit jeho remilitarizaci (musí tudíž hlídat jeho ekonomiku),
- bránit se vlivu SSSR,
- = musí vytvořit s Evropy jeden velký ekonomický celek,
- Winston Churchill – dává dohromady koncept, přednáší o něm projev roku 1946 v Curychu, kde vyzývá k vytvoření Spojených států Evropských, kde by byla samozřejmě hlavní Anglie jako prostředník mezi USA a Evropou,
- Mashallův plán,
- 1948 – USA nabízí všem státům Evropy finanční pomoc, aby se znovu nastartovala ekonomika po WW2,
- nakonec se realizoval pouze pro Z Evropu v letech 1948 – 1951,
- výše až 13 mld. dolarů,
- nastartoval hospodářský růst,
- OEEC,
- Organizace pro evropskou spolupráci, 1947,
- cíl: rozdělování států na různé hospodářské úkoly,
- fungovala i po ukončení Mashallova plánu,
- úspěšná spolupráce,
- 1961 – přetváří se na světovou OECD a později na WTO pod OSN, která funguje dodnes,
- = ukazuje se, že spolupráce přináší pozitivní výsledky,
- 1948 – Evropský kongres v Haagu,
- svolal ho hrabě Coudenhove-Kalergi, přestože jeho prvotní výzvy k evropské integraci ve dvacátých letech a později výzva k vytvoření Evropské parlamentní unie z roku 1947 nebyly vyslyšeny,
- 16 zemí (i Německo),
- předseda kongresu: Winston Churchill,
- vzniká Evropské hnutí,
- vyzývá státy k:
- vytvoření evropského parlamentu,
- přijetí charty lidských práv,
- vytvoření mezinárodního soudního dvoru k ochraně lidských práv
- 5.1949 – založena Rada Evropy
- původně 10 zemí, dnes 47 (prakticky všechny evropské země),
- členy jsou zástupci parlamentů,
- vytvořen také soudní dvůr,
- funguje nezávisle na EU!,
- úkol: chránit lidská práva a pomáhat státům v řešení různých problémů,
- 170 smluv a úmluv (1950 – Evropská úmluva o lidských právech, 1961 – Evropská sociální charta),
- posílení evropské identity,
- 1955 – Evropská vlajka,
- 1972 – Evropská hymna (Óda na radost – Beethoven), dodnes,
- 1948 – Bruselská smlouva (Bruselský pakt),
- smlouva o vzájemné spolupráci a společné obraně mezi Francií, VB a Beneluxem,
- 1949 – rozšířena o USA a Kanadu = vznik NATO,
- není čistě evropská…,
- 1950 – vznik Evropského obranného společenství (EOS) – ekonomická kontrola Německa,
- 1954 – končí okupační stav Německa, vzniká Spolková republika Německo, stává se členem NATO, strach z Německa polevuje, EOS se přeměňuje na ZEU = Západoevropská unie (zrušena roku 2011 jako nepotřebná),
- léta:
- 5.1950 – Schumannův plán,
- Německo se po WW2 znovu ekonomicky oklepává, Francie a další státy mají tendenci chtít ho zatlačit zpět do země,
- vyzývá ostatní země Evropy, aby kontrolovali německou militarizaci,
- = vyzývá k vytvoření nějakého společenství,
- 4.1951 – Pařížská dohoda, vznik ESUO (evropské společenství uhlí a ocele),
- na výzvy Schumanna reagují Jean Monet, Conrad Adenauer a Alcide Gasperi („otcové zakladatelé budoucí EU) a vytvářejí ESUO,
- Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko,
- Orgány:
- Vysoký úřad,
- Společné shromáždění,
- Soudní dvůr,
- 7.1952 – smlouva vstupuje v platnost, vznik ESUO,
- 5.1957 – Římské smlouvy,
- rozšíření spolupráce,
- vstupují v platnost 8.1958,
- Smlouva o EHS (evropské hospodářské společenství),
- Smlouva o ESAE (Euratom = evropské společenství pro atomovou energii,
- Orgány:
- Komise EHS – 9 členů, sídlo v Bruselu,,
- Rada ministrů EHS – koordinace hospodářské politiky,
- Parlamentní shromáždění – kontrola Komise a Rady, nemá zákonodárné pravomoci,
- Soudní dvůr,
- Evropská investiční banka – financování projektů,
- Hospodářský a sociální výbor – vytváření vizí spolupráce a rozvoje, sídlo v Bruselu,
- reakce VB,
- chce vytvořit konkurenční sdružení,
- Orgány:
- 1959 – vznik ESVO (Evropské společenství volného obchodu),
- Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Španělsko, Portugalsko = už kvůli složení moc nemá šanci na úspěch,
- cíl: nepřekážet si v obchodu,
- spíš formální,
- v 90. letech se stává součástí EHS a členové vstupují do EU,
- v 60. letech vidí, že tudy cesta nevede, opakovaně se snaží vstoupit do EHS, ale je odmítána (předseda EHS de Gaulle má s Brity problém + VB vyžaduje výhody),
- 5.1950 – Schumannův plán,
- léta,
- 7.1967 – Slučovací smlouva,
- spojení dosavadních smluv (smlouvy o ESUO, smlouvy o EHS a smlouvy o ESAE – Euratom) do jednoho celku,
- spojením ESUO, EHS a Euratomu vzniká ES (= Evropské společenství),
- 1968 – Celní unie,
- zboží zvenku ES je proclíváno společně,
- Krize integrace,
- Francie se v ES izoluje, Německo ekonomicky sílí, Francie si nemůže být jistá svým dominantním postavením,
- otázky o rozšíření – přijetí VB?
- předseda de Gaulle opakovaně vetuje žádosti VB o přijetí do ES,
- = zhoršování vztahů, pokles snahy o spolupráci i uvnitř ES, neochota členů ustupovat od vlastních zájmů,
- Summit v Haagu (12/1969),
- nastiňuje řešení krize integrace,
- formuluje body:
- dokončit budování společného trhu,
- prohloubení integrace tam, kde si to žádá fungování celní unie a společných politik,
- rozšíření EHS,
- 7.1967 – Slučovací smlouva,
- léta
- 1970 – Lucemburská smlouva,
- ES je finančně soběstačná, má vlastní rozpočet,
- příjmy ES:
- ze cla,
- z příspěvků zemí (příspěvky ve výši 1% HDP),
- 1970 – Lucemburská smlouva,
EMU (Evropská měnová unie)
- chce vytvořit společnou měnu, aby byl obchod v rámci ES ještě snazší,
- 1979 – EMS (Evropský měnový systém),
- dohoda o směnných kurzech = pevné kurzy,
- společná měnová jednotka – ECU (čti eky),
- 1973 – první (severní) rozšíření,
- připojení VB, Dánska a Irska,
- celkem je tedy 9 členských států,
- 1979 – EMS (Evropský měnový systém),
- léta
- 1981 a 1983 – druhé a třetí (jižní) rozšíření,
- + Řecko,
- + Portugalsko a Španělsko,
- celkem 12 členských států,
- 1985 – Schengenská smlouva,
- zrušení hraničních kontrol uvnitř ES,
- původně mezi Francií, Německem a zeměmi Beneluxu, pak se rozšiřuje,
- 1986 – Jednotný evropský pakt (JEA),
- zajišťuje jednotný evropský trh, volný pohyb osob a kapitálu po ES,
- 1989 – rozpad SSSR,
- revoluce středoevropských zemí – hlásí se do ES,
- ES je rozhodnutá země v jejich revolucích podpořit,
- program Phare – finanční podpora reforem, originálně pro Polsko a Maďarsko, později i pro další země,
- 1981 a 1983 – druhé a třetí (jižní) rozšíření,
- léta,
- 2.1992 – Maastrichská smlouva,
- Smlouva o Evropské unii = SEU,
- má dát pevný rámec hlubší spolupráci, počítá s přijímáním nových zemí po rozpadu SSSR,
- v platnost vstupuje 11.1993 – vznik Evropské unie (EU),
- Systém pilířů EU,
- EU se má opírat o 3 pilíře,
- evropské společenství tvořené institucemi, evropské politiky,
- SZBP – společné zahraniční a bezpečnostní politiky,
- spolupráce v oblasti policie a vnitra,
- 1995 – 4. rozšíření,
- + Rakousko, Švédsko, Finsko,
- celkem 15 členů,
- 1997 – Amsterodamská smlouva,
- novelizace smluv o EU,
- změna hlasování,
- dříve museli souhlasit všichni,
- teď je umožněna konstruktivní neúčast – když země nesouhlasí, může se nezúčastnit hlasování a tím umožnit schválení návrhu, přestože nesouhlasí,
- zavádí novou funkci: vysoký zmocněnec pro zahraniční politiku,
- má řídit společnou zahraniční politiku EU,
- státy měly totiž velmi odlišné názory na některé situace (např. válka v Jugoslávii), takže bylo nutno sjednotit myšlenky,
- 1.1999 – vznik ECB (Evropská centrální banka),
- základní podmínka pro zavedení jednotné měny – EURO,
- konvertgenční kritéria,
- soubor podmínek pro přijetí eura,
- roční deficit pod 3% HDP,
- zadlužení pod 60% HDP (to dnes nesplňuje nikdo),
- kdo je splňuje, nahrazuje 1.1.2002 svou měnu EUREM,
- 12/1999 – summit v Helsinkách,
- vydává Prohlášení tisíciletí,
- stanovuje nové cíle a vize pro 21. století a 3. tisíciletí,
- Evropa se má stát informační společností, klást důraz na životní prostředí, zajistit udržitelný rozvoj v Evropě, zajistit mír a bezpečnost,
- konkretizuje nový přijímací proces, stanovuje podmínky přijetí nových zemí,
- vydává Prohlášení tisíciletí,
- 2.1992 – Maastrichská smlouva,
- Počátek 21. století,
- 12/2000 – summit v Nice,
- potvrzuje chartu základních lidských práv,
- přezozdělení hlasů – už počítá s postupným přijímáním nových zemí (počet hlasů země záleží na počtu obyvatel),
- další změna v hlasování – kvalifikovaná většina,
- velké státy nemohou přehlasovat malé a malé státy se nemůžou spojit proti velkým,
- 1.2002 – Euro,
- státy, které splňují konvertgenční kritéria, přijímají společnou měnu – euro,
- 2002 – Konvent,
- zřízen konvent pro přijetí nové ústavy,
- už vypršely zakladatelské smlouvy, je potřeba je obnovit – chtějí novou Evropskou ústavu, obnovení a sjednocení smluv,
- posílení role Evropského parlamentu,
- Konvent trval 2 roky,
- 2004 – summit v Bruselu,
- schválil ústavu,
- ústava má asi 700 stran,
- 2005,
- ratifikační proces – jednotlivé státy mají schválit ústavu,
- ústava je zamítnuta – je příliš dlouhá a složitá, lidi jí nerozuměli,
- 5.2004 – 5. rozšíření, 2007 – 6. rozšíření = „východní“ rozšíření,
-
-
- + ČR, Slovensko ad.,
- + Bulharsko, Rumunsko,
- celkem má EU 27 členů,
-
-
- 12.2007 – Lisabonská smlouva
- náhrada zamítnuté ústavy,
- je stručnější (asi 250 stran),
- také problémy s ratifikací, ale nakonec přijata,
- ruší 3 pilíře Maastrichské smlouvy,
- zakládá nové funkce:
- předseda Evropské rady – tento stálý předsedy vždy spolupracuje se zemí, která zrovna vykonává předsednictví,
- ministr zahraničí EU – zajištění jednoty mezinárodní politiky EU,
- snižuje počet komisařů na 18 (členských zemí už je hodně, takže přestává platit že každá země má komisaře),
- změny v hlasování – rozšíření většinového souhlasu (ke schválení se musí vyjádřit min. 55% států a 65% obyvatel),
- subjektivita EU – EU může přijmout rozhodnutí a je to na její zodpovědnost, ne na zodpovědnost států,
- článek 50 – možnosti vstupu a vystoupení, stanovuje podmínky pro vystoupení,
- 2012 – Fiskální pakt,
- Dohoda o finanční stabilitě,
- reakce na finanční krizi 2008 – 2011,
- má zajistit, aby už k ničemu podobnému nedošlo,
- zřizuje dluhovou brzdu – stát by neměl být zadlužen víc než 60% HDP a pokud se víc zadluží, musí přijmout opatření, aby se dál nezadlužoval,
- ČR a VB nepodepsaly – ČR si pak podepsala dluhovou brzdu 55% HDP,
- 2013 – 7. rozšíření,
- + Chorvatsko,
- 12/2000 – summit v Nice,
- BREXIT,
- 2016 – referendum o Brexitu, ke všeobecnému překvapení je BREXIT těsně schválen, VB začíná jednat o odchodu z EU,
- 2017 – VB aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy,
- 1.2020 – VB přestává být členem EU,
- 1.2020 – 2.1.2021 – přechodné období, řeší se podrobnosti, dopodepisují smlouvy,
- 1.2021 – VB úplně odchází z EU,
Proces přistoupení ČR k EU
- možnost se poprvé otevřela roku 1989 po rozpadu sovětského bloku a spadnutí železné opony,
- 1990 – začala přístupová jednání EU a zemí východní Evropy,
- program Phare – ekonomická podpora reforem ve V Evropě,
- 1991 – ČR se stává součástí Rady Evropy,
- 1992 – zastoupení EU v Praze,
- EU má v Praze velvyslanectví,
- dohlíží na plnění smluv, na realizaci Phare, na realizace komunikační strategie, propagace EU, zřizovány informační centra atd.,
- 1993 – rozpad ČSR = zpomalení přijímacího procesu (musí se podepsat nová asociační smlouva atd.),
- 1993 – Kodaňský summit,
- stanovuje podmínky pro vstup = Kodaňská kritéria (nové členské státy mají být konkurenceschopné, ne přítěž),
- stabilní a demokratický stát,
- funkční právní systém,
- lidská práva,
- tržní ekonomika,
- splnění podmínek hlídá Rada přidružování,
- 1995 – Bílá kniha,
- předsvtupní strategie,
- soubor konkrétních požadavků (např. převzetí evropské legislativy),
- 1.1996 – Memorandum,
- ČR vydává memorandum jako oficiální žádost o přijetí do EU,
- byli jsme zařazeni do první vlny zemí, které mají být přijaty,
- 1998 – 2003,
- negociační proces, screening české ekonomiky – nejdřív nepřináší pozitivní zprávy, až roku 2000 se výsledky zlepšily,
- nové programy podpory:
- SAPARD – modernizace zemědělství a venkova,
- ISPA – modernizace oblasti dopravy a životního prostředí (hodně českých obcí z těchto peněz postavilo čističky odpadních vod apod.),
- 1.2003 – ČR je připravená ke vstupu, ohlašuje připravenost,
- 5.2004 – ČR se stává členem EU,
- nadnárodní a mezivládní princip ve vývoji integrace,
- 1990 – začala přístupová jednání EU a zemí východní Evropy,
Instituce Evropské unie
- Evropská rada,
- nejvyšší instituce EU – summit nejvyšších představitelů evropských zemí (za nás většinou premiér),
- právně není orgánem EU,
- zastupuje členské státy,
- úkoly:
- uzavírání politických dohod,
- přijímání politických ustanovení,
- vydávání směrnic pro Radu EU a Evropskou komisi,
- řešení sporných otázek,
- schází se obvykle jednou do roka, ale pořádají se i výjimečné summity,
- Evropský parlament,
- zastupuje občany EU,
- zapojen do legislativního procesu, ale nemá legislativní iniciativu (kdyby ji měl, byly by zbytečné národní parlamenty),
- kontrolní funkce,
- členy jsou europoslanci,
- voleni v přímých volbách občany daných států, většinový volební systém,
- voleni na 5 let,
- počet europoslanců – 751,
- počet europoslanců každého státu závisí na poštu obyvatel státu (nejvíce Německo – 91, nejméně Malta – 6, ČR je středně velký stát – 21 poslanců),
- tradičně se nechává cca 40 volných míst pro nové země,
- dělí se do frakcí podle politické příslušnosti,
- největší: Evropská lidová strana,
- dále: Socialisté, Liberální demokraté, Zelení, Konzervativci, Komunisté…,
- uzavírají spolu dohody,
- sídlo: Štrasburk, Francie,
- výbory jednají v Bruselu (Belgie),
- vedení a administrativa sídlí v Luxemburku,
- = neustálé stěhování,
- Rada Evropské unie,
- zastupuje členské státy,
- členové: rezortní ministři členských států,
- předsednictví si státy střídají po půl roce,
- sídlo: Brusel,
- složení rady se liší posle témat zasedání: 10 možných variant,
- všeobecné záležitosti a vnější vztahy,
- zahraniční věci,
- hospodářské a finanční záležitosti,
- soudní a vnitřní záležitosti,
- zaměstnanost, sociální politika, zdravotnictví,
- konkurenceschopnost v rámci EU,
- doprava, telekomunikací, energetika,
- zemědělství a rybolov,
- životní prostředí,
- školství a kultura,
- úkoly:
- schvaluje zákony,
- schvaluje rozpočet,
- uzavírá zahraniční smlouvy EU,
- koordinuje národní politiky,
- řeší případné spory mezi členy EU,
- stanovuje výhledové politické cíle EU,
- rozhoduje se v ní hlasováním,
- počet hlasů členské země se liší podle počtu obyvatel (nejvíc Německo – 29, ČR – 12, nejméně Malta – 3),
- systém hlasování se liší podle důležitosti:
- nutný jednohlasný souhlas,
- kvalifikovaná většina (musí se vyslovit 15 států, 55% států a 65% obyvatel),
- prostá většina,
- pokud chce někdo rozhodnutí zablokovat, musí to chtít aspoň 4 země a 35% obyvatel,
- pomocný orgán:
- Coreter,
- = výbor stálých zástupců,
- stálá instituce,
- tvoří ho zástupci zemí (velvyslanci EU),
- připravují podklady pro jednání Rady,
- Evropská komise,
- zastupuje EU jako celek,
- sídlí v Bruselu,
- prakticky evropská vláda,
- 1 země – 1 člen,
- předseda:
- jmenován Evropskou radou,
- dnes Ursula von der Leyenová,
- komisaři:
- jmenují si je dané státy,
- za ČR zasedá Věra Jourová,
- úřednící:
- až 35 000 úředních pracovníků,
- Parlament EU může Evropské komisi vyslovit nedůvěru,
- komisaři mají rozdělené oblasti působení podle E politik,
- zasedají 1x týdně,
- úkoly:
- navrhují zákony = zákonodárná iniciativa,
- hájí zájmy EU jako celku = komisaři nehájí zájmy své země,
- výkonný orgán – vydává nařízení,
- dohlíží na realizaci smluvních aktů (Maastrich, Schengen atd.),
- realizuje politiky EU,
- realizuje mezinárodní obchodní vztahy,
- spravuje rozpočet,
- rozhoduje se hlasováním,
- Soudní dvůr EU,
- funguje už od založení EU,
- sídlo: Luxemburk,
- 1 země = 1 soudce,
- 9 generálních advokátů,
- předkládají soudu odborná stanoviska, aby měli podklady pro rozhodování,
- jmenováni dohodou členských států na 6 let,
- slušuje více funkcí:
- ústavní soud,
- správní soud,
- civilní a rozhodčí (občanský) soud,
- funkce:
- interpretace komunitárního práva (zakládajících smluv, nařízení atd.) = výklad k aplikaci norem a řešení sporů při výkonu komunitárního práva,
- odborná pomoc národním soudům (matodická),
- způsoby zahájení řízení:
- instituce EU, firma, občan, zaměstnanec EU (např. pro nápravu škody) atd. podají přímou žalobu,
- řízení o předběžné otázce = zahajuje ho sám soud, když některý z legislativních aktů není v pořádku,
- soud může akt zrušit nebo vynést rozsudek k nápravě,
- počet soudců:
- v případě přímé žaloby: řeší soudní komory, 3 – 5 soudců,
- v případě závažných záležitostí: řeší nejvyšší komora, 13 soudců,
- generální sekretář:
- zařizuje fungování soudu,
- volen na 6 let,
- spravuje archiv a finanční stránku,
- Evropský ombudsman,
- funguje od 1992,
- řeší stížnost občanů na výkon správy E institucí,
- Evropský účetní dvůr,
- od 1975,
- sídlo: Luxemburk,
- kontroluje finanční hosporaření EU,
- Evropská investiční banka,
- of 1958,
- sídlo: Luxemburk,
- poskytuje dlouhodobé investiční úvěry členským zemím, podporuje rozvoj v méně vyspělých regionech,
- Evropská centrální banka (ECB),
- od 1998,
- sídlo: Frankfurt nad Mohanem,
- provádí měnovou politiku EU,
- dnes (stále ještě): politika kvantitativního uvolňování (levné peníze do oběhu = nízký úvěr),
- výbory:
- Výbor regionu,
- zajištění principu subsidiarity v EU (problémy má vždy řešit ten, koho se to týká – obce, kraje atd.),
- Hospodářský a sociální výbor,
- poradenská funkce (ekonomické otázky),
- vydává stanoviska pro sociální politiku – také poradenská funkce.
- Výbor regionu,
Politiky Evropské unie
- rozdělují se podle různých kritérií:
- podle realizace,
- politiky společné = realizace v rámci EU, platí pro všechny země,
- politiky koordinované = EU spolupracuje v realizaci s národními státy,
- podle rozhodovací pravomoci,
- politiky výlučné = rozhodovací pravomoc má EU, dodržují je všechny země (např. politika vnějšího obchodu),
- politiky sdílené = na formování se podílí členské státy a EU – rozhodovat můžou státy i EU (např. zemědělská politika atd.),
- politiky doplňující = určují si je národní státy, EU jim dává podporu (např. politika zaměstnanosti, vzdělávání, kultura),
- národní politiky = jsou v kompetenci států (např. politika obrany a státní správy),
- podle realizace,
jednotlivé politiky EU
- Politika vnitřního trhu a ochrany spotřebitele,
- jeden z důvodů založení EU,
- účel:
- naplnění základních ekonomických svobod,
- = voný pohyb osob, kapitálu a zboží,
- = odstranění cla, tarifů, daňových znevýhodnění, poskytování dotací nebo jejich odstranění, sjednocování norem (technických, hygienických atd.),
- ochrana spotřebitele,
- definovány roku 2004 v Desateru spotřebitele:
- občan si může koupit co chce a kde chce,
- má právo vrátit závadný výrobek,
- výrobek musí být bezpečný,
- má právo na dodání info k výrobku,
- má právo na jasné smluvní podmínky o koupi a prodeji,
- ceny musí být jasné (např. ceny zájezdu – katalog vs. realita – poplatky),
- dvouletá záruční lhůta,
- vrácení zboží bez udání důvodu (kamenný obchod: 3 dny, e-shop: 14 dní),
- naplnění základních ekonomických svobod,
- Politika hospodářské a měnové unie,
- používání společné měny (EURO od 1.1.2002),
- Eurozóna,
- státy používající Euro,
- 17 států,
- jako poslední se přidalo Estonsko roku 2011, usiluje o to Chorvatsko,
- ČR se zavázalo Euro přijmout, ale neřeklo kdy,
- i státy mimo EU (např. Monaco, San Marino, Vatikán),
- Euro nahradilo ECU,
- státy v eurozóně musí respektovat ECB,
- kritéria pro přijetí eura:
- cenová stabilita = inflace nesmí výt v nejlepších regionech vyšší než 1,5%,
- dlouhodobé úrokové sazby – rozptyl nesmí být větší než 2%,
- nízký veřejný deficit ročního rozpočtu – musí být menší než 3% HDP,
- výše veřejného dluhu – nesmí přesáhnout 60% HDP,
- stabilita kurzu měny vůči Euru – stejný kurz musí vydržet alespoň 2 roky před přijetím Eura,
- Politika zemědělská (SZP),
- nejdražší ze všech politik (40% rozpočtu EU),
- dotace na zemědělství,
- sleduje i další cíle,
- produkce kvalitních, nezávadných a zdraví neškodných potravin,
- zachování kulturního rázu krajiny (podpora malých farem, rozmanitosti krajiny…),
- poskytování subvencí na pěstování určitých plodin (poslední dobou jsou trendem biopaliva – řepka olejka, kukuřice…),
- stanovení kvót, kolik které země můžou produkovat potravin (aby E trh nebyl zahlcen),
- Regionální politika,
-
- cíl: integrace a vyrovnání rozdílů mezi regiony,
- v Evropě je 140 historických regionů (např. v ČR jsou 3 – Čechy, Morava a Slezsko),
- Euroregiony = oblasti zasahující do více zemí, které mají společnou historii (v ČR je jich 13 – např. Polabí – zasahuje do S Čech, do Saska ad.),
- k získávání dat z regionů slouží EUROSTAT (Evropský statistický úřad),
- rozdělil regiony podle Nomenklatury územních statistických jednotek = NUTS,
- NUTS 1 = celé státy,
- NUTS 2 = regiony soudržnosti, u nás 8 (vytvořeny uměle tak, aby měly nad 1 mil. obyvatel a nepřišli jsme tak o dotace na kraje, kde žije méně lidí),
- NUTS 3 = kraje, u nás 14,
- NUTS 4 = okresy,
- NUTS 5 = obce,
- ERDF = Evropský rozvojový dotační fond,
- strukturní fondy:,
- Evropský regionální rozvojový fond – rozvoj regionů,
- Kohezní fond – vyrovnávání rozdílů mezi regiony,
- cíle:
- konvergence = podpora rozvoje,
- konkurenceschopnost – moderní technologie do regionů,
- územní spolupráce,
- připravují operační programy směřující,
- do infrastruktury,
- do průmyslu a podnikání,
- do multifunkčnosti a zemědělství,
- do lidských zdrojů,
- každý stát musí podat žádost o financování projektu.
-