Meziválečné období – maturitní otázka z dějepisu

dějiny

 

   Otázka: Meziválečné období

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Jana Semerádová

 

 

 

Do této otázky patří také následující témata:

Pařížská mírová konference

Světová hospodářská krize 1929-1933

Československo v meziválečném období

 

Meziválečné období

Prosinec 1922 – Vznik SSSR

  • Svaz sovětských socialistických republik
  • Ruská federace, Ukrajinská a Běloruská federace, Zakavkazská federace
  • Stále spory o ruské náhrady

 

Konference v Janově – duben a květen 1922

  • Inciativa Velké Británie
  • Měla řešit problémy Ruska a otázky platnosti německých válečných reparací
  • Evropské státy, ale i sovětská vláda
  • Nedošlo ke konečné dohodě – Francouzi mají odmítavý postoj

 

Sovětsko-německá smlouva v Rapallu

  • Německo v průběhu konference uzavírá se sověty smlouvu o likvidaci válečných náhrad a o obnovení diplomatických styků
  • Rusko se zřeklo německých reparací, Německo se vzdává práva na znárodnění majetku v Rusku

 

Rúrská krize – 1923

  • Období od porážky Německa v 1. SV do nástupu Hitlera = Výmarská republika
    • Snaha vybudovat fungující demokratický parlamentní systém
    • Poměrně úspěšná díky hospodářské situaci v zemi
  • Reparace – 132 miliard zlatých marek (52% pro Francii, 22% pro Británii)
  • Reparace vedou k rúrské krizi
  • Francie a Belgie obsadili Porůří s tím, že Německo neplatí své reparační závazky → německá vláda vydává pokyn, aby podnikatelé zahájili pasivní rezistenci s tím → prohloubení krize
  • Obrovská inflace (1923: 1 dolar = 4,2 bilionu marek)

 

Dawesův plán 1924

  • USA se nelíbí vývoj v Německu ani přílišný mocenský postup Francie → jednání o vyřešení rúrského konfliktu
  • G. Dawes – americký finančník
  • Plán měl stabilizovat německé hospodářství
    • Vytvoření podmínek pro splácení reparací, překonání inflace za pomoci USA

 

1925 Rýnský garanční pakt

  • ve švýcarském Locarnu
  • vzájemná nedotknutelnost hranic Německa, Francie a Belgie
  • záruky převzala Itálie a Británie
  • 1934 pokus o Východní pakt – neúspěšný
    • vzájemná pomoc při napadení

 

Youngův plán 1929

  • Dolarový déšť → obnova Německa jakožto průmyslové velmoci, reparace jsou však stále velké břemeno
  • Konečné stanovení výše reparací, snížení ročních splátek, rušení reparačních komisí i dozor nad Německou ekonomikou
  • Francie přislíbila vyklizení Porýní
  • 1930 přijat na konferenci v Haagu

 

Počátky fašismu

  • rysy fašismu: centralismus, rasismus, antisemitismus, šovinismus, vůdcovský systém, propaganda, diktatura, proti parlamentarismus
  • antisociální → oslovuje široké sociální spektrum
  • vliv: Pareto, Nietszche
  • Název: Fasci italiani di combattimento
    • Fasces – svazek prutů, které nosili v antickém Římě úředníci jako hodnost

 

Itálie

Mussolini

  • tváří se antimilitaristicky, je proti náboženství (ale uzavře s papežem dohodu – okupování Vatikánu)
  • socialista anarchistického ražení, poté člen odborového hnutí
  • založil si vlastní hnutí, nechtěl dlouho čekat na prosazení
  • černé košile

 

  • 1919 – Milán a velká města severu
    • nepřehledná politická situace (radikálně naladěná) → očekávání změn
    • zklamání z výsledků → základ pro vznik Mussoliniho tlup
    • Trestné výpravy – výpravy černokošilářů (černých tlup) = čistící akce
    • Fašismus těží z krize
  • Fašismus získává podporu vysokých hodnostářů → rapidní nárůst podpory
  • 1921 – 1000 FASCI – fašistické organizace – SA
  • 1922 – 250 000 stoupenců z celého spektra
    • spolupráce s dalšími pravicovými stranami, které doufali, že se fašisté budou chovat ukázněně
  • požadavky fašistů: pozemková reforma, lepší sociální zabezpečení, zábor církevní půdy

 

1922 Pochod na Řím

  • černé košile
  • požadují po vládě vytvoření fašistické vlády
  • parlamentní řešení není možné, nutnost revoluce
  • kdyby se něco stalo, plánuje Mussolini útěk do Švýcarska
  • Král Viktor Emanuel III. nakonec ustupuje a předává vládu Mussolinimu – stává se z něj premiér

 

  • fašistická strana má zatím jen 7% hlasů → nemohli hned na začátku jmenovat pouze fašistickou vládu – byli v ní zástupci i z jiných stran
    • volby se s fašistickou vládou postupně vytrácejí
  • Fašistické milice byly přítomny při důležitých hlasování (sledovali, kdo byl proti a kdo pro)
  • Volební heslo: „Duče (Mussolini) má vždy pravdu“
  • Volební zákon – 20% hlasů → 70% poslanců
  • Nebyli si jistí, že by měli většinu – později se proto už nevolilo
  • Na konci 20. let má Mussolini už plnou moc a je vládcem národa
  • Poslední systémové změny:
    • Místo parlamentu nastupuje Velká fašistická rada

 

1935 Válka v Etiopii – Habeš

  • vedle Italské Somálsko – chtěli si rozšířit kolonie
  • Katastrofa – fašisté je nemohou rok porazit, ale nakonec je porazí → obrovské oslavy

 

  • 1939 Zabírají Albánii, poté se vrhají na Řecko – neúspěšně

 

  • napadení Britského Somálska → prohrají a přijdou i o Etiopii → Etiopie je první osvobozená země
  • Mussolini ztrácí podporu
  • 1943 má už jen minimální podporu – zajata → Hitler ho však dosadil zpět
  • pokus o útěk do Švédska → zajat a zastřelen → jeho tělo bylo vystaveno

 

Německo

Hitler

  • při projevech se často rozvášňuje → působí na mladé slečny
  • využíval obav dělníků z ekonomické nestability a nespokojenosti s Versaillskou smlouvou
  • nechce ukazovat slabost – měl nosit brýle → raději si pořídil větší psací stroj
  • nedává najevo úlety s ženami – chce být atraktivní a žádaný
  • po 1. SV zklamání – chce obnovit Velké Německo

 

  • německý fašismus = nacismus
  • 1919 vznik Německé dělnické strany – na začátku 20. let se proměňuje v NSDAT (nacistická strana)
    • Nacionálně socialistická německá dělnická strana
  • 1919–1933 Výmarská republika – prezident F. Ebert
  • 1925 Rýnský garanční pakt – ve švýcarském Locarnu
    • vzájemná nedotknutelnost hranic Německa, Francie a Belgie
    • záruky převzala Itálie a Británie
  • 1925 – NSDAP na začátku maličká strana – 29 000 lidí
    • vznik hnědých košilí
    • spoustu lidí se přidává kvůli Hitlerovi – byl skvěl řečník

 

Mnichovský pivní puč 1923

  • obsazení pivnice, kde zasedali představitelé vlády, chtěli je přesvědčit, aby jim předali moc → pochod přes Mnichov
  • Spojení Hitlera a Ludendorffa
  • nakonec neúspěšně → byli pozatýkáni
    • Hitler ve vězení – vypracovává Mein Kampf (Můj boj) – nový program nacistů
      • Bezohledný rasismus
    • 1930 – strana má 250 000 členů

 

Volby

  • 1924 – 6%
  • 1928 – 25% (820 000)
  • 1930 – 18%
  • 1932 – zhruba 40% volebních hlasů
    • k sestavení samotné vlády by potřebovali 51%
    • některé strany nechtějí být s nacisty ve vládě → nedaří se jim jí sestavit
  • nové volby 1932 – NSDAP získává 33% (čekali víc)
  • další měsíce – jednání a petice za NSDAP, apel na presidenta Hindenburga
    • rozhlodávání nacistické strany – strach z úplného rozpadu
  • Německo postiženo světovou hospodářskou krizí

 

Nástup nacismu

  • 1932 – 6 milionů nezaměstnaných, snížení průmyslové výroby o 41%, obraz zahraničního obchodu klesl o 2/3
  • vyhrocená situace přeje extremistickým stranám
  • Hitler prosazuje Mein Kampf – staví se do role obhájce národních a sociálních zájmů německých pracujících
  • Sliboval boj s nezaměstnaností, důraz na obnovení velikosti Německa
  • NSDA zároveň likvidovala odpůrce nacistů
  • NSDAP se v listopadu 1932 dostává do krize → prezident Hindenburg spěchá na pomoc

 

30. ledna 1933

  • Prezident jmenuje Hitlera premiérem
  • Konec pokusů o demokratické výmarské Německo
  • Naoko pořád zachována demokracie
    • Nové cesty nacistů – brutalita, policejní jednotky, zbraně proti opozici
  • února – rozpuštění říšského sněmu (pod záminkou, že není schopen vytvořit vládní většinu)
  • postupná likvidace všech demokratických prvků
    • omezení moci parlamentu, zákaz všech stran kromě NSDAP, likvidace odborového svobodného hnutí, omezení práv a svobod občana
  • březen 1933 – vznik prvních koncentračních táborů (Dachau)

 

  • Herman Gerick (ministr vnitra) – jednotky SS a SA patří pod stát – kdo nebude střílet, bude zastřelen

 

  • Potřeba vytvoření nového systému
  • Září: zapálení budovy Říšského sněmu – získají záminku na obvinění komunistické strany
    • vyhlášení výjimečného stavu, zakládání koncentračních táborů, zatýkání komunistů
    • obviní i holandského anarchistu, který chtěl Říšský sněm doopravdy zapálit
    • pravděpodobně to zapálili sami nacisti

 

1933 Lipský proces

  • se žháři – anarchista F. Lube + předáci komunistické strany + bulharský komunista Dimitrov

 

Noc dlouhých nožů 1934

  • boj mezi SA (hnědé košile – úderné oddíly) a SS (ochranný oddíl – elitní garda podřízená přímo vůdci)
  • Hitler nechal pozabíjet tisíc příslušníků SA, dva generály a několik politiků, kteří byli Hitlerovi nepohodlní
  • Z SA se stává mocenská síla nacistické třetí říše
  • vytváření systému šlo poměrně rychle (oproti Mussolinimu – tomu to trvalo 5 let)
    • týdny / měsíce
  • 1935 – odmítl platit reparace, zavedl všeobecnou brannou povinnost, začal vyrábět zbraně a formovat armádu
  • 1936 – vojáci vstupují do demilitarizované zóny v Porýní

 

Norimberské zákony 1935

  • „Na ochranu čisté německé krve a německé cti“
  • zbavují židy občanství, zakazují smíšená manželství, přísné tresty za pohlavní styk mezi árijci a Židy
  • Křišťálová noc – listopad 1938
    • Vyvrcholení protižidovského teroru – nacistické pogromy, zapalování synagog a židovských škol, obchodů
    • Později vyloučení židů i z hospodářského života
  • Expanze režimu směrem k válce

 

  • Potřebuje zrušit části Versaillské smlouvy – hlavně boj o zbrojení → chce se spolčit s GB a Francií

 

1938 appeasement

  • Chamberlain a Daladier
  • Poslední záchvěv mezinárodní evropské politiky
  • Vcelku dost naivní
  • Aby vše mělo poklidný průběh, dáme Německu, co chce, pod podmínkou, že nechá na pokoji západní Evropu

 

Španělská občanská válka

Více v samostatné otázce: dejiny-online.cz/spanelska-obcanska-valka-maturitni-otazka-z-dejepisu

 

Čína

  • Formálně samostatný a vítězný stát
  • Reálně zde uplatňuje územní a hospodářské zisky Japonsko
  • ústřední čínská vláda kontrolovala pouze území okolo Pekingu – zbytek vojenští velitelé
  • Versaillské rozhodnutí o vydání Šan-tungu Japonsku → protijaponská nálada
  • Hnutí 4. května 1919 – velké protijaponské povstání
  • Největší autorita – Sunjatsen (demokrat) – strana Kuomintang
    • Nacionalismus (důsledný boj proti Japonsku i všem ostatním imperiálním mocnostem)
    • Demokracie (snaha zbavit moci vojenské velitele a vytvořit jednotnou Čínskou republiku)
    • Blahobyt lidu (rozdělení půdy, lepší podmínky pro dělníky)
    • 1925 – do čela strany generál Čanjašek (velitel národní revoluční armády)
  • duben 1927 – státní převrat – Čanjašek vytlačil z Kuomintangu extrémní levici (čínské komunisty)
  • občanská válka – Koumitang X Rudá armáda
  • sjednocení Číny
  • říjen 1928 – ustanovení Čanjaškovo národní vlády

 

Indie

  • zahrnovala i území dnešního Pákistánu a Bangladéše
  • Británie během války slíbila, že Indie dostane statut britského dominia (autonomní celek v rámci Británie) – nestalo se –> vlna protestních demonstrací
  • Indický národní kongres – strana bojující za samostatnost Indie
    • V čele: Mahátma Gándhí a Džaváharlál Nehrú
    • Gándhí – chtěl získat nezávislost nenásilnými prostředky – bojkotem britského zboží, odmítáním práce pro Brity
  • Prosinec 1920 – Indický národní kongres vyhlásil masové hnutí nespolupráce s koloniálními úřady
  • 1922 – kampaň odvolána po vojenském střetu (u města Čauri-Čaura) – bál dalších obětí
  • následovala tvrdá britská perzekuce
  • Gándhí odsouzen na 6 let, Indický národní kongres začal znovu působit až koncem 20. let

 

Turecko

  • 1920-1921 válka s Řeckem
  • březen 1923 vyhlášení Turecké republiky
  • jedna vládnoucí strana, přijetí evropských právních zásad (zrušení mnohoženství, odluka církve od státu)
  • 1928 nahrazení arabského písma latinkou

 

Írán

  • berou si příklad z turecké modernizace
  • Rezá Šáh Páhlaví – 1925 zvolen doživotním panovníkem – vojenský diktátor, ale i reformátor

 

Afghánistán

  • 1919 získává samostatnost → modernizace
  • problémy s islámskými fundamentalisty

 

Arabské země

  • zklamání z války
  • sice se zbavily nadvlády Turecka, ale z většiny se stala nesamostatná (mandátní) území
  • 1922 formální nezávislost Egypta
  • 1926-1932 Arábie se sjednotila do Saudské Arábie
  • 1920 Irák získává nezávislost – zůstává však stále pro kontrolu Britů
  • 1928 formální nezávislost Zajordánska (také pod kontrolou Britů)
  • Palestina – bylo od ní odtrženo Zajordánsko – zůstává pod nadvládou Britů
    • Povolení židovského přistěhovalectví – odpor arabských Palestinců
  • Sýrie a Libanon – mandátní území Francie
    • 1925-1927 povstání v Sýrii proti koloniálním mocnostem
      • povstání potlačeno, ale vedlo k vyhlášení Syrské republiky podřízené Francii
      • obdobně v Libanonu
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.