Mezopotámie, Egypt a předhelénské kultury


Otázka: Mezopotámie, Egypt a předhelénské kultury

Předmět: Dějiny umění, Výtvarná výchova

Přidal(a): Veviina

 

 

Starověké umění blízkého východu (Mezopotámie, Egypt)

  • Záplavy – úrodná půda – vznik prvních zemědělských civilizací, písma (klínové, hieroglyfické), architektury, sochařství, malířství a užité

 

Mezopotámie

  • Soupeřící národy, městské státy, klínové písmo, nemají kult mrtvých. 
  • Byla to země řek, nacházela se totiž mezi řekami Eufrat a Tigris. Kde se nachází voda a teplo, tam i zemědělství a kultura. 
  • První Sumerové na tomto území objevují na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l.
  • Sumerská kultura a Akkadská kultura cca od 4 000 let př. n. l. 
  • Polyteismus
  • Akkadsko – sumerský stát cca od 2 370 př. n. l. 
  • Starobabylonská kultura cca 1 800 př. n. l. 
  • Byla prvním centralizovaným státem s monarchou (Chammurapiho zákoník)
  • Klínové písmo na hliněných tabulkách
  • Asyrská říše cca 9. až 7. stol. př. n. l. 
  • Válečné vozy, zbraně
  • Palácové reliéfy
  • Obrazy z glazurovaných kachlíků 
  • Novo babylonská říše 7. až 6. stol. př. n. l.  
  • Metropole starověku, je popisována v Bibli
  • Středisko obchodu a duchovního života
  • 90 metrů vysoká Babylonská věž
  • Městské státy Erida, Ur, Uruk, Legaš, Kis, Umma, Nipur a Akkad byli již od 4 000 let př. n. l. monarchiemi. 
  • Bojovali mezi sebou o úrodnou zemi, jednalo se o jarní záplavy řek Eufrat a Tigris. 
  • 3 200 let př. n. l. obrázkové písmo 
  • 2 340 let př. n. l. sjednocování 

 

Architektura

  • Používali hliněné cihly, někdy i glazurované, ale ty se nedochovaly.

Zikkuraty

  • Na vrcholku byl chrám.
  • Stupňovitá pravoúhlá věž.
  • Každý stupeň má jiný symbolický význam.
  • Babylonská věž 
  • Největší zikkurat
  • Ištařina brána
  • Rekonstrukce v Berlínském muzeu 
  • Visuté zahrady královny Semiramis 

 

Malířství

  • Zdobená keramika u Sumerů
  • Ornamentální bohatost a barevnost, Asyřané. 
  • Barevné reliéfy v Babylonu.

 

Písmo

Klínové

  • Psáno na hliněné tabulky
  • Rozluštil ho Bedřich Hrozný
  • Chamurappiho zákoník
  • Oko za oko, zub za zub
  • Epos o Gligamešovi
  • Svou nesmrtelnost si zasloužil dobrými skutky

     

Egypt

  • Kult mrtvých, mumifikace, faraon, hieroglyfy
  • Dějiny starověkého Egypta jsou rozčleněny na celkem 30 dynastií. Existují ale i jiná dělení, jako je např. dělení na Starou, Střední a Novou říši. 
  • První známky trvalého osídlení kolem řeky Nil lze datovat do období neolitu (10 000 – 4 700 př. n. l.), nebo také před dynastická doba.
  • a 2. dynastie (Archaidská doba) připadá na období mezi 3 510 – 2 700 př. n. l., v této době dochází k sjednocení Egypta. Objevuje se první král, faraon Menes

Stará říše (2 700 – 2180 př. n. l.)

  • Zahrnuje 3. až 6. dynastii. V tomto období vznikají pyramidy v Gíze

Střední říše (2064–1797 př. n. l.)

  • a 12. dynastie 
  • Senusret III. Jako reprezentant nového archetypu panovníka; král 12. dynastie je „dobrý pastýř, který se stará o svůj lid, vše a každého vysliší. Toto je na soše demonstrováno zvětšenýma až odstávajícíma ušima.

Nová říše (1543–1080 př. n. l.)

  • a 19. dynastie, Amarnské období, nové umění. 
  • Král Achnaton chce přinést revoluci. On jako nejvyšší král slunce. Nové způsoby zobrazování a odsun idealizace, bohužel se nepodařilo uchovat po jeho smrti.

Pozdní doba (665 – 332 př. n. l. ) 

  • až 30. dynastie – probíhají konflikty s Persií.
  • V umění se projevuje prohlubování víry ve vůli bohů, které se poddávají i panovníci. 
  • Následuje Řecko – Římská doba s vládou Alexandra Velikého, v této době jsou typické mumiové portréty civilistů.
  • Poté Řecká doba, kterou přináší Alexandr Makedonský, který vstoupil bez boje do Egypta a zaujal tradiční místo faraona. 
  • Římská doba nastává cca 30 let př. n. l. a končí rozdělením Římské říše na západní a východní (395 n. l.).
  • Egypt připadá Byzanci. Poté jej ale dobíjejí Arabové (640 n. l.) a dochází k postupné islamizaci.

 

Architektura

  • Materiály: cihly, kámen a písek
  • Sloupy s motivy hlav, lotosových květů a palem

Pyramidy

  • Nachází se na severu Egypta. 
  • Byly to monumentální hrobky faraónů.
  • V nové říši již obsahovaly falešné hroby kvůli zlodějům a větrací šachty.
  • Nejdříve byly stupňovité. 
  • Neobsahovaly uvnitř téměř žádné malby

 

Významné pyramidy: 

  • Djoserova pyramida v Sakkáře
  • 7 mastab na sobě 
  • autor Imhotep
  • Pyramida Cheopsova 
  • 146 m, je nejvyšší
  • Pyramidy v Gíze
  • 1. div světa 
  • patří k nim i Sfinga, kterou tvoří tělo lvice a lidská hlava

 

Hrobky tesané do skal:

  • Údolí králů (Théby)
  • všechny hrobky až na Tutanchamonovu vykradeny

Mastaby

  • Hroby vyšších úředníků 
  • Pečlivě přitesané kvádry
  • Obdélníkové základny

Chrámové komplexy 

  • Stavěny bohům nebo pro pohřební obřady
  • Nachází se na jihu Egypta 
  • Pylon, jehlan, kolos (velká lidská socha), obelisk, svatyně (nejmenší místnost chrámu), peristyl

 

Významné chrámové komplexy:

  • Karnak
  • Luxor

Nová říše

  • Hlavní změnou je Hypogréna.
  • hrobky tesány do skal 
  • V Thébách je zbudováno Údolí králů.
  • Všechny hroby až na Tutanchamonův vykradeny.
  • Areály k pohřebnímu kultu se nadále stavějí pod širým nebem.
  • Chrámy v Karnaku a Luxoru byly vyzdobeny a přestavěny.

 

Malířství

  • Kolorované kresby s obrysovou linkou.
  • Používala se enkaustika, včelí vosk smíchaný s barvou, maluje se za tepla.
  • Výzdoby sarkofágů, stěn, chrámů a hrobů
  • Nástěnná malba, měly přesnou kresbu, v nové říši vzniklo zobrazování krajin 

 

Znaky

  • Zdánlivá strnulost. 
  • Neživost a idealizace objektů.
  • Vypráví skrze ni o světě lidí, faraonů a bohů ornamentálním písmem. 
  • Hlava a končetiny malovány z profilu, oko a trup jsou zobrazeny zepředu.

 

Sochařství

  • Reliéfy. 
  • Víra v ožití člověka, jehož jméno se vyryje do sochy. 
  • Frontální zobrazení. 
  • Hieratická perspektiva, zobrazení podle důležitosti. 
  • Inkrustace, což bylo vkládání drahokamů místo očí.
  • Trpěli nedostatkem kamene, používali hliněné, dřevěné nebo kostěné sochy. 
  • Kult mrtvých (přidávali sochy. Hlavy se jménem do hrobky, snažili se o co největší podobu)

 

Významné sochy

  • Chamurappiho stéla
  • V dolní části zákoník, v horní se modlí k bohu
  • Náramsinova stéla
  • Král a jeho vojsko
  • Stojící a sedící král Gudea
  • Nefertiti
  • Busta

 

Tutanchamon

  • Nalezen s žezlem důtkami a omotanými vousy. 
  • Vládl cca 10 let, náhle zemřel. 
  • Byl nalezen v roce 1922. V jeho hrobce byly nalezeny zbraně, vozy, hračky a oděvy.
  • Byl to největší archeologický nález v dějinách.

 

Užité umě

  • Luxusní šperky, nábytek, bytové doplňky, tkaniny a sklo. 
  • Zdobený nábytek; doplňky z drahých kamenů, byl pozlacený. 
  • Výroba skla, perel, nádob a figurek. 
  • Zrcadla s držadlem, měly tvar sloupku nebo dívčí postavy. 

 

Písmo

Hieroglyfy

  • Měly přes 6 000 znaků
  • Písmo Hieratické
  • Kněžské 
  • 500 znaků
  • Písmo Démotické 
  • Lidové 
  • 250 znaků 
  • Literatura mrtvých 
  • Náboženské texty, přechod na onen svět

 

Minojská kultura

  • Civilizace nazývaná podle mýtického krále Minóa. 
  • Minojská kultura na Krétě předcházela Řecké kultuře.
  • Trvala zhruba 1 500 let. 2 600 let př. n. l. do 1 100 př. n. l.
  • Pozice Ostrova Kréty byla velmi strategická pro rozvoj nevšední kultury. 
  • Byli to skvělí námořníci, obchodovali s jinými národy. 
  • Z administrativních důvodů bylo vyvinuto písmo A, tento jazyk nebyl doteď rozluštěn.
  • Umění z části ovlivněno Egyptskou kulturou. V keramice a malbě
  • Hlavní božstvo byla matka bohyně, často vyobrazovaná jako bohyně s hady. 
  • Posvátné zvíře byl býk, byl uctíván jako mocný bůh plodnosti. Byl zobrazován na freskách, sochách, také jako bájný Minotaurus. 
  • Králové budovali obrovské paláce. Byly to střediska moci, kultury a náboženství. 
  • Byla to klidná civilizace, nevedli žádné boje o území a jejich paláce nepotřebovaly hradby.
  • Kolem roku 1 450 př.n.l. byla všechna palácová centra zničena výbuchem sopky Santorini. 
  • Palác v Knóssu byl plně zrekonstruován a sloužil nové královské dynastii. 
  • Po roce 1 450 př. n. l. došlo k vpádů Achájůřecké pevniny, kteří přinesli kulturu Mykénské civilizace a Minójská civilizace tímto zanikla. 

 

Architektura

Paláce

  • Bylo to prostorné seskupení menších budov kolem centrálního nádvoří. Obsahovalo velké množství menších místností a komor, které byly v různých podlažích spojené s malými schodišti.
  • Uplatnění tzv. architrávového stavebního systému se sloupy, které byly dřevěné a zužovaly se směrem dolů.
  • Komplikovanost a monumentálnost paláců patrně vedla k vytvoření báji o labyrintu s Minotaurem.

Palác v Knóssu

  • Největší a nejzachovalejší palác 
  • Až 1 500 místností a pouze dva vchody
  • Phaestos
  • Malia
  • Agia Triada
  • Zakros

 

Malířství

  • Inspirace v přírodních motivech.
  • Záliba v mořských tvorech, jako byly např. chobotnice, korály, ryby a delfíni.
  • Nástěnné malby
  • Hlavní tématikou byla příroda a výjevy z běžného života. 
  • Fresky
  • Často vyobrazovaly náboženské obřady či rituály, při němž většinou mladí muži přeskakovali přes hřbet býka.

 

Keramika 

  • Zdobena přírodními motivy
  • Zvířecí
  • Váza s chobotnicí 
  • Rostlinné 
  • Nejrůznější spirálovité ornamenty

 

Mykénská kultura 

  • Tato civilizace se skládala z řeckých kmenů Achájů na Peloponéském poloostrově
  • Trvala zhruba od roku 1 600 do roku 1 100 př. n. l. 
  • Největší rozkvět kultury nastal kolem roku 1 450 př. n. l. pádem mínojské civilizace, kdy převzali nadvládů Mínojců nad mořem a začali obchodovat s celým Středomořím. Díky tomu ovládli podstatnou část pevninského i ostrovního Řecka. 
  • Jejich centrem bylo město Mykény. 
  • Byly skvělými obchodníky i válečníky. 

 

Architektura

Stavby z kyklopského zdiva

  • Vznik obrovských citadel, což byly pevnosti chránící město na kopcích. 
  • Hlavním rozdílem mezi Minojskými a Mykénskými bylo v silném opevnění. 
  • Jejich hradby byly někdy až 8 metrů široké, vstupní brány tvořily propyleje. 

Paláce s Megaronem 

  • Měly obdélníkový půdorys. Uprostřed místnosti byl krb a otvor ve stropě, který podpírali 4 sloupy před obytnou místností se nacházela předsíň
  • Později se stává nejjednodušší chrámovou stavbou. 
  • Stal se inspirací pro složitější řecké chrámy. 

Hrobky

  • Šachtové 
  • Kopulové s kruhovým půdorysem 
  • Átreova hrobka v Mykénách

 

Malířství

  • Z této doby se toho moc nedochovalo. 
  • Dochované fresky většinou zachycují boj, lov či zápas.

 

Sochařství

  • Z této doby se toho moc nedochovalo. 
  • Lví brána v Mykénách 
  • Dva lvi rozděleni polosloupem

 

Užité umění 

  • Výroba šperků a jiných výrobků ze zlata či bronzu, bronzové meče. 
  • Maska Agamemnóna 
  • zlatá pohřební maska.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!