Mezopotámie, Egypt a předhelénské kultury

Otázka: Mezopotámie, Egypt a předhelénské kultury

Předmět: Dějiny umění, Výtvarná výchova

Přidal(a): Veviina

 

 

Starověké umění blízkého východu (Mezopotámie, Egypt)

• Záplavy – úrodná půda – vznik prvních zemědělských civilizací, písma (klínové, hieroglyfické), architektury, sochařství, malířství a užité

 

Mezopotámie

• Soupeřící národy, městské státy, klínové písmo, nemají kult mrtvých. 
• Byla to země řek, nacházela se totiž mezi řekami Eufrat a Tigris. Kde se nachází voda a teplo, tam i zemědělství a kultura. 
• První Sumerové na tomto území objevují na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l.
• Sumerská kultura a Akkadská kultura cca od 4 000 let př. n. l. 
• Polyteismus
• Akkadsko – sumerský stát cca od 2 370 př. n. l. 
• Starobabylonská kultura cca 1 800 př. n. l. 
• Byla prvním centralizovaným státem s monarchou (Chammurapiho zákoník)
• Klínové písmo na hliněných tabulkách
• Asyrská říše cca 9. až 7. stol. př. n. l. 
• Válečné vozy, zbraně
• Palácové reliéfy
• Obrazy z glazurovaných kachlíků 
• Novo babylonská říše 7. až 6. stol. př. n. l.  
• Metropole starověku, je popisována v Bibli
• Středisko obchodu a duchovního života
• 90 metrů vysoká Babylonská věž
• Městské státy Erida, Ur, Uruk, Legaš, Kis, Umma, Nipur a Akkad byli již od 4 000 let př. n. l. monarchiemi. 
• Bojovali mezi sebou o úrodnou zemi, jednalo se o jarní záplavy řek Eufrat a Tigris. 
• 3 200 let př. n. l. obrázkové písmo 
• 2 340 let př. n. l. sjednocování 

 

Architektura

• Používali hliněné cihly, někdy i glazurované, ale ty se nedochovaly.

Zikkuraty

• Na vrcholku byl chrám.
• Stupňovitá pravoúhlá věž.
• Každý stupeň má jiný symbolický význam.
• Babylonská věž 
• Největší zikkurat
• Ištařina brána
• Rekonstrukce v Berlínském muzeu 
• Visuté zahrady královny Semiramis 

 

Malířství

• Zdobená keramika u Sumerů. 
• Ornamentální bohatost a barevnost, Asyřané. 
• Barevné reliéfy v Babylonu.

 

Písmo

Klínové

• Psáno na hliněné tabulky
• Rozluštil ho Bedřich Hrozný
• Chamurappiho zákoník
• Oko za oko, zub za zub
• Epos o Gligamešovi
• Svou nesmrtelnost si zasloužil dobrými skutky

     

Egypt

• Kult mrtvých, mumifikace, faraon, hieroglyfy
• Dějiny starověkého Egypta jsou rozčleněny na celkem 30 dynastií. Existují ale i jiná dělení, jako je např. dělení na Starou, Střední a Novou říši. 
• První známky trvalého osídlení kolem řeky Nil lze datovat do období neolitu (10 000 – 4 700 př. n. l.), nebo také před dynastická doba.
• a 2. dynastie (Archaidská doba) připadá na období mezi 3 510 – 2 700 př. n. l., v této době dochází k sjednocení Egypta. Objevuje se první král, faraon Menes

Stará říše (2 700 – 2180 př. n. l.)

• Zahrnuje 3. až 6. dynastii. V tomto období vznikají pyramidy v Gíze

Střední říše (2064–1797 př. n. l.)

• a 12. dynastie 
• Senusret III. Jako reprezentant nového archetypu panovníka; král 12. dynastie je „dobrý pastýř, který se stará o svůj lid, vše a každého vysliší. Toto je na soše demonstrováno zvětšenýma až odstávajícíma ušima.

Nová říše (1543–1080 př. n. l.)

• a 19. dynastie, Amarnské období, nové umění. 
• Král Achnaton chce přinést revoluci. On jako nejvyšší král slunce. Nové způsoby zobrazování a odsun idealizace, bohužel se nepodařilo uchovat po jeho smrti.

Pozdní doba (665 – 332 př. n. l. ) 

• až 30. dynastie – probíhají konflikty s Persií.
• V umění se projevuje prohlubování víry ve vůli bohů, které se poddávají i panovníci. 
• Následuje Řecko – Římská doba s vládou Alexandra Velikého, v této době jsou typické mumiové portréty civilistů.
• Poté Řecká doba, kterou přináší Alexandr Makedonský, který vstoupil bez boje do Egypta a zaujal tradiční místo faraona. 
• Římská doba nastává cca 30 let př. n. l. a končí rozdělením Římské říše na západní a východní (395 n. l.).
• Egypt připadá Byzanci. Poté jej ale dobíjejí Arabové (640 n. l.) a dochází k postupné islamizaci.

 

Architektura

• Materiály: cihly, kámen a písek
• Sloupy s motivy hlav, lotosových květů a palem

Pyramidy

• Nachází se na severu Egypta. 
• Byly to monumentální hrobky faraónů.
• V nové říši již obsahovaly falešné hroby kvůli zlodějům a větrací šachty.
• Nejdříve byly stupňovité. 
• Neobsahovaly uvnitř téměř žádné malby

 

Významné pyramidy: 

• Djoserova pyramida v Sakkáře
• 7 mastab na sobě 
• autor Imhotep
• Pyramida Cheopsova 
• 146 m, je nejvyšší
• Pyramidy v Gíze
• 1. div světa 
• patří k nim i Sfinga, kterou tvoří tělo lvice a lidská hlava

 

Hrobky tesané do skal:

• Údolí králů (Théby)
• všechny hrobky až na Tutanchamonovu vykradeny

Mastaby

• Hroby vyšších úředníků 
• Pečlivě přitesané kvádry
• Obdélníkové základny

Chrámové komplexy 

• Stavěny bohům nebo pro pohřební obřady
• Nachází se na jihu Egypta 
• Pylon, jehlan, kolos (velká lidská socha), obelisk, svatyně (nejmenší místnost chrámu), peristyl

 

Významné chrámové komplexy:

• Karnak
• Luxor

Nová říše

• Hlavní změnou je Hypogréna.
• hrobky tesány do skal 
• V Thébách je zbudováno Údolí králů.
• Všechny hroby až na Tutanchamonův vykradeny.
• Areály k pohřebnímu kultu se nadále stavějí pod širým nebem.
• Chrámy v Karnaku a Luxoru byly vyzdobeny a přestavěny.

 

Malířství

• Kolorované kresby s obrysovou linkou.
• Používala se enkaustika, včelí vosk smíchaný s barvou, maluje se za tepla.
• Výzdoby sarkofágů, stěn, chrámů a hrobů. 
• Nástěnná malba, měly přesnou kresbu, v nové říši vzniklo zobrazování krajin 

 

Znaky

• Zdánlivá strnulost. 
• Neživost a idealizace objektů.
• Vypráví skrze ni o světě lidí, faraonů a bohů ornamentálním písmem. 
• Hlava a končetiny malovány z profilu, oko a trup jsou zobrazeny zepředu.

 

Sochařství

• Reliéfy. 
• Víra v ožití člověka, jehož jméno se vyryje do sochy. 
• Frontální zobrazení. 
• Hieratická perspektiva, zobrazení podle důležitosti. 
• Inkrustace, což bylo vkládání drahokamů místo očí.
• Trpěli nedostatkem kamene, používali hliněné, dřevěné nebo kostěné sochy. 
• Kult mrtvých (přidávali sochy. Hlavy se jménem do hrobky, snažili se o co největší podobu)

 

Významné sochy

• Chamurappiho stéla
• V dolní části zákoník, v horní se modlí k bohu
• Náramsinova stéla
• Král a jeho vojsko
• Stojící a sedící král Gudea
• Nefertiti
• Busta

 

Tutanchamon

• Nalezen s žezlem důtkami a omotanými vousy. 
• Vládl cca 10 let, náhle zemřel. 
• Byl nalezen v roce 1922. V jeho hrobce byly nalezeny zbraně, vozy, hračky a oděvy.
• Byl to největší archeologický nález v dějinách.

 

Užité umění

• Luxusní šperky, nábytek, bytové doplňky, tkaniny a sklo. 
• Zdobený nábytek; doplňky z drahých kamenů, byl pozlacený. 
• Výroba skla, perel, nádob a figurek. 
• Zrcadla s držadlem, měly tvar sloupku nebo dívčí postavy. 

 

Písmo

Hieroglyfy

• Měly přes 6 000 znaků. 
• Písmo Hieratické
• Kněžské 
• 500 znaků
• Písmo Démotické 
• Lidové 
• 250 znaků 
• Literatura mrtvých 
• Náboženské texty, přechod na onen svět

 

Minojská kultura

• Civilizace nazývaná podle mýtického krále Minóa. 
• Minojská kultura na Krétě předcházela Řecké kultuře.
• Trvala zhruba 1 500 let. 2 600 let př. n. l. do 1 100 př. n. l.
• Pozice Ostrova Kréty byla velmi strategická pro rozvoj nevšední kultury. 
• Byli to skvělí námořníci, obchodovali s jinými národy. 
• Z administrativních důvodů bylo vyvinuto písmo A, tento jazyk nebyl doteď rozluštěn.
• Umění z části ovlivněno Egyptskou kulturou. V keramice a malbě. 
• Hlavní božstvo byla matka bohyně, často vyobrazovaná jako bohyně s hady. 
• Posvátné zvíře byl býk, byl uctíván jako mocný bůh plodnosti. Byl zobrazován na freskách, sochách, také jako bájný Minotaurus. 
• Králové budovali obrovské paláce. Byly to střediska moci, kultury a náboženství. 
• Byla to klidná civilizace, nevedli žádné boje o území a jejich paláce nepotřebovaly hradby.
• Kolem roku 1 450 př.n.l. byla všechna palácová centra zničena výbuchem sopky Santorini. 
• Palác v Knóssu byl plně zrekonstruován a sloužil nové královské dynastii. 
• Po roce 1 450 př. n. l. došlo k vpádů Achájů z řecké pevniny, kteří přinesli kulturu Mykénské civilizace a Minójská civilizace tímto zanikla. 

 

Architektura

Paláce

• Bylo to prostorné seskupení menších budov kolem centrálního nádvoří. Obsahovalo velké množství menších místností a komor, které byly v různých podlažích spojené s malými schodišti.
• Uplatnění tzv. architrávového stavebního systému se sloupy, které byly dřevěné a zužovaly se směrem dolů.
• Komplikovanost a monumentálnost paláců patrně vedla k vytvoření báji o labyrintu s Minotaurem.

Palác v Knóssu

• Největší a nejzachovalejší palác 
• Až 1 500 místností a pouze dva vchody
• Phaestos
• Malia
• Agia Triada
• Zakros

 

Malířství

• Inspirace v přírodních motivech.
• Záliba v mořských tvorech, jako byly např. chobotnice, korály, ryby a delfíni.
• Nástěnné malby
• Hlavní tématikou byla příroda a výjevy z běžného života. 
• Fresky
• Často vyobrazovaly náboženské obřady či rituály, při němž většinou mladí muži přeskakovali přes hřbet býka.

 

Keramika 

• Zdobena přírodními motivy
• Zvířecí
• Váza s chobotnicí 
• Rostlinné 
• Nejrůznější spirálovité ornamenty

 

Mykénská kultura 

• Tato civilizace se skládala z řeckých kmenů Achájů na Peloponéském poloostrově. 
• Trvala zhruba od roku 1 600 do roku 1 100 př. n. l. 
• Největší rozkvět kultury nastal kolem roku 1 450 př. n. l. pádem mínojské civilizace, kdy převzali nadvládů Mínojců nad mořem a začali obchodovat s celým Středomořím. Díky tomu ovládli podstatnou část pevninského i ostrovního Řecka. 
• Jejich centrem bylo město Mykény. 
• Byly skvělými obchodníky i válečníky. 

 

Architektura

Stavby z kyklopského zdiva

• Vznik obrovských citadel, což byly pevnosti chránící město na kopcích. 
• Hlavním rozdílem mezi Minojskými a Mykénskými bylo v silném opevnění. 
• Jejich hradby byly někdy až 8 metrů široké, vstupní brány tvořily propyleje. 

Paláce s Megaronem 

• Měly obdélníkový půdorys. Uprostřed místnosti byl krb a otvor ve stropě, který podpírali 4 sloupy před obytnou místností se nacházela předsíň. 
• Později se stává nejjednodušší chrámovou stavbou. 
• Stal se inspirací pro složitější řecké chrámy. 

Hrobky

• Šachtové 
• Kopulové s kruhovým půdorysem 
• Átreova hrobka v Mykénách

 

Malířství

• Z této doby se toho moc nedochovalo. 
• Dochované fresky většinou zachycují boj, lov či zápas.

 

Sochařství

• Z této doby se toho moc nedochovalo. 
• Lví brána v Mykénách 
• Dva lvi rozděleni polosloupem

 

Užité umění 

• Výroba šperků a jiných výrobků ze zlata či bronzu, bronzové meče. 
• Maska Agamemnóna 
• zlatá pohřební maska.