Otázka: Obecná psychologie
Předmět: Společenské vědy, Psychologie
Přidal(a): Beda
Psychické jevy
- veškerá činnost našeho mozku, která je zformovaná vlivem společnosti a výchovy
psychické jevy dělíme na:
- psychické procesy
- psychické stavy
- psychické vlastnosti
- dílčí psychické předpoklady
Psychické procesy
- Procesy, které mají relativně krátkodobý charakter
- Vnímání je psych. proces, který působí na naše smysly (zrak, sluch, chuť, pohyb, hmat, čich), prostřednictvím něhož poznáme to, co v daném okamžiku děje
- Nejmenší části vnímání jsou tzv. Počitky, které společně tvoří Vjem
- Druhy vnímání: hmatové, čichové, zrakové, sluchové, chuťové a pohybové
- V některých případech může být vnímáni zkresleno (vede až k poruchám) – falešné vjemy (halucinace, iluze) – nemají podmět – smyslové klamy
- Iluze – zkreslené, deformované vjemy, které vznikly na reálném podkladě (vidím stůl, ale ten stůl je zdeformovaný nebo křivý)
- Halucinace – patologické vjemy bez vnějšího reálného podkladu (vidím stůl, ale ve skutečnosti tam žádný není)
- Představa, obrazotvornost (fantazie), myšlení, paměť, řeč, emoce, motivace, vůle
Představa
- Schopnost vybavit si podmět, který v daném okamžiku už nepůsobí na naše smysly, ale kdysi působil, vzpomínání a vybavování dříve vnímaných paměťových stop
- Představy dělíme na konkrétní (např. konkrétní pes, kterého znám – Benja…) nebo na abstraktní představy (znaky konkrétních věcí jsou zobecněny, pes obecně)
- Vybavují se na základě Asociací
- Asociační zákony – zákon, podle čeho se nám v mozku spojují představy:
- Zákon dotyku a času – spojení představ, které vznikly na stejném místě ve stejném čase
- Zákon podobnosti a kontrastu
- Zákon novosti – představy novějších prožitků
Obrazotvornost/fantazie
- Výsledek obrazotvornosti: fantazie – silně modifikovaná představa, schopnost vytváření nových obrazů a imaginacích
- Umožňuje tvořit sny a nové věci, únik od reality
Myšlení
- Proces řešení problémů, dochází ke zpracování a využívání informací
Základní myšlenkové operace:
- Analýza – celek rozdělíme na části (např. rozeberu propisku)
- Syntéza – myšlenkové skládání částí v celek (opak analýzy, myšlenkové sjednocení)
- Analogie – vyvození poznatků na základě podobnosti s jiným jevem
- Srovnávání – operace, kde se srovnávají podobnosti
- Abstrakce – vyčlenění podstatných vlastností jevů
- Zobecňování – vzala jsem si jen pár příkladů a zobecním to na celou skupinu (hloupé blondýny…)
- Dedukce – obecný poznatek jsme použili na konkrétní příklad (od obecného ke konkrétnímu)
- Indukce – z konkrétního případu dělám obecný poznatek
Základní formy myšlení:
- Pojem – nejjednodušší forma myšlení, vyjádření pomocí definicí, slovní vymezení nějaké skutečnosti, spojováním pojmů vznikají soudy
- Soud – vyjádření vztahy mezi jevy nebo jejich znaky, věty jednoduché, oznamovací, spojením 2 více soudů vznikají úsudky
- Úsudky
Základní charakteristiky myšlení:
- Povrchové
- Hluboké – včetně detailů
- Pružné – snaha být otevřená k jiným řešením a názorům
- Šablonovité – stereotypní (opak pružného)
- Tvořivé – fantazie, kreativita
- Přesnost myšlení – schopnost zachytit sebemenší detaily
- Široké – schopnost vnímat problém jako celek
- Kritické – schopnost vnímat negativitu a pozitivitu zároveň
Druhy myšlení:
- Motorické – metoda pokus omyl (fyz. síla)
- Teoretické/abstraktivní – problém je řešen s využitím abstraktních představ
Řeč
- Prostředek myšlení a komunikace, řeč realizuje jazyk
- Vnitřní řeč je to, co si myslíme
- Vnější řeč má 2 formy: mluvenou a psanou
Dělíme na základní 2 složky:
- Vvjadřovací (artikulace)
- Porozumění
3 základní funkce řeči:
- Označovací (pojmenovací)
- Vybízecí (komunikační)
- Výrazová složka (pocity)
Poruchy řečí:
- Koktání – opakování slabik, zadrhování, stres, genetika, psychický stav
- Dětská patlavost (logopedie) – špatná artikulace některých hlásek
- Mutismus – člověk nemluví, i když mluvit umí (šok, trauma), psychický blok, lze vyléčit
- Afázie – částečná nebo úplná neschopnost rozumět řeči
Paměť
- Soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení
- V mozku se tvoří chemické spoje, které se pojí s neurony – paměťové stopy
Základní fáze paměti:
- Zapamatování
- Úmyslné (učení do školy)
- Bezděčné (spontánní) – souvisí se silným emočním zážitkem
- Uchování
- Vybavení
- V průběhu času dochází i k procesu zapomínání – má několik důvodů:
- Rozpad paměťové stopy
- Narušení paměťové stopy jinou stopou
- Stáří (hl. krátkodobá paměť) nebo jakým způsobem se danou informaci naučíme
- Největší část informací zpravidla zapomínáme za několik málo hodin po naučení – většinou zapomínáme informace, které nepoužíváme (abstraktní informace zapomínáme mnohem rychleji než konkrétní)
- Výzkumem paměti a zapomínání se zabýval něm. Psycholog Hermann Ebbinghaus – Ebbinghausova křivka zapomínání
Hlavní druhy pamětí: vizuální, pohybová, sluchová, čichová, chuťová…
Poruchy pamětí:
- Amnézie – ztráta paměti (většinou je to vratný proces, po úrazu, šoku…)
- Hypomnézie – částečné nebo celkové snížení výkonnosti paměti
- Hypermnézie – nadměrná výkonnost paměti (nadměrné zapamatování informací)
Emoce
- Proces prožívání a projevování kladného nebo záporného zážitku
- Jsou doprovázené fyziologickými změnami (mimika, gestikulace, slzy, zrudnutí, smích…)
Základní charakteristika emocí:
- Subjektivnost – každý člověk prožívá emoce jinak
- Aktuálnost – emoce jsou vždy aktuální, týkají se současnosti, jejich vyjádření je okamžitý proces
- Polarita – emoce snadno přecházejí z jedné do druhé (pláč – smích), krátkodobý proces
- Málokdy bývají ambivalentní – obojaký (pláč + smích)
- Spontánnost – přicházejí bezprostředně po podmětu (nechtěně), nelze je ovládat vůlí
- Předmětně – emoce jsou spojené s nějakou věcí, osobou nebo myšlenkou
- Emoce ovlivňují např. myšlení a paměť
Dělení podle délky a intenzity prožitku:
- Afekty – velmi silné a hluboké prožitky, krátkodobé, ztráta sebekontroly, např. vztek, zuřivost
- Nálady – nižší intenzita, dlouhodobější, podbarvují celkové prožívání člověka, např. euforie, deprese
- Vášně – velmi intenzivní a dlouhotrvající, ovlivňují činnost a myšlení člověka, např. sběratelství, náboženství
Poruchy emocí:
- Sociální tupost – neschopnost prožívat nebo emočně vnímat druhého
- Fobie – extrémně přehnaný strach, který nelze potlačit vůlí, je iracionální (klaustrofobie, arachnofobie, tetrafobie…)
- Deprese – dlouhodobý stav, pocit smutku, prázdnoty, méněcennosti, pocit ztráty životní perspektivy
- Maniodeprese (bipolarita) – střídání depresivních a manických stavů
- Manický stav – zvýšené veselí, nestálé aktivity, nepřirozený pocit štěstí, bezstarostnost
Motivace
- Proces, který nás v dané činnosti podporuje nebo naopak tlumí
- Pohnutkou v činnosti je Motiv
- Motivace mohou být kladné (pochvala, krátkodobá motivace) nebo záporné (zákaz, trest, strach, krátkodobá motivace)
- Základní formou motivu je Potřeba
Dělení potřeb:
- Biologické (základní) – neobejdeme se bez nich (spánek, vylučování, hlad…)
- Sociální (sekundární) – nejsou k životu nezbytné, ale potřebujeme je po psychické stránce
- Maslowa hiearchie potřeb (americký psycholog Abraham Harold Maslow):
- 1. Biologické potřeby – 2. potřeby bezpečí – 3. potřeby sounáležitosti a lásky – 4. Potřeby uznání – 5. Potřeby estetiky, krásy a seberealizace
- Když je osobě bráněno uspokojení jejich potřeb – dojde k frustraci
- V případě dlouhodobému bránění dochází k deprivaci – biologické deprivace, smyslová, sociální, citová, motorická
Vůle
- Nejvyšší úroveň motivace – vůle
- Proces, který člověku umožňuje překonávání překážek k dosažení cíle
- Pevnost vůle může být ovlivněna trénováním
- Na síle vůle se podílí volní vlastnosti – cílevědomost, vytrvalost, zásadovost, čestnost, odpovědnost, sebekontrola, sebehodnocení, sebekázeň…
Psychické stavy
- Jsou pře hodné a mění se podle času a situace, ale jsou dlouhodobější než psych. procesy
- Psych. stavy jsou projevy celého organismu
Pozornost
- Pozornost – stav soustředěnosti pro nějakou aktivitu, skutečnost nebo cíl
2 formy pozornosti:
- Záměrná – úmyslní pozornost
- Bezděčná (mimovolní) – neúmyslná pozornost
Vlastnosti pozornosti:
- Rozsah pozornosti – kolik věcí můžeme vnímat naráz (max. 7-12 objektů)
- Intenzita – míra zaměření pozornosti na určitý objekt, jak intenzivně se dokážeme soustředit na jeden cíl
- Pozornost krátkodobá a dlouhodobá
- Oscilace – přenášení pozornosti z jednoho předmětu na druhý
- Selektivita (vybíravost) – vybírá ze všech působících předmětů ten, který se stane centrem pozornosti
- Poruchy pozornosti:
- Rozptýlená pozornost – malá koncentrace
- HYPOprosexii – snížená pozornost
- HYPERprosexii – zvýšená pozornost
- ADHD – porucha pozornosti + hyperaktivita
- ADD – pouze neudrží pozornost
Vědomí
- Stav mysli, ve kterém vnímáme a uvědomujeme si, co se děje a co prožíváme
- Opakem je stav nevědomí (podvědomí)
- Předpokladem je stav bdělosti – vigilita (3 stavy vědomí: bdělost – ospalost – spánek)
- Spánek – je potřebný, regenerace organismu (po fyz. a psych. stránce čl.), střídání hlubokého spánku nREM (nonREM) a lehkého spánku REM (rychlé pohyby očí, sny)
- Délka spánku se v průběhu života mění, s přibývajícím věkem se zkracuje
Poruchy spánku:
- Insomnie (nespavost) – opakovaná neschopnost usnout, procitnutí v noci, mělký spánek
- Narkolepsie – usne z ničeho nic nekontrolovaně usne (třeba i během aktivní činnosti)
- Náměsíčnost – jedinec ve spánku chodí a vykonává různé činnosti, pro probuzení si nic nepamatuje
- Spánková apnoe – během spánku opakovaně přestává dýchat, budí se a lapá po dechu.