Otázka: Pedosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): jellis
O co se jedná?
- Pedosféra je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry.
- Na různých místech může být pedosféra různě silná
- Věda, která se zabývá půdou se nazývá pedologie
- Půda je tenká vrstva na povrchu litosféry
Složení půdy:
- Plynná složka: půdní vzduch a v malém množství bahenní plyny
- Kapalná složka: půdní voda s rozpuštěnými látkami (minerály, chemikálie)
- Pevná složka:
- a) organická
- živá = edafon (půdní organismy, kořeny živých rostlin)
- neživá = humus (zbytky odumřelých těl rostlin a živočichů v různé fázi rozkladu)
- b) anorganická – matečná hornina
- Základem půdy je matečná hornina, která se zvětráváním mění na půdotvorný substrát a z něj pak vzniká půdotvornými procesy půda
- Proces vzniku půdy = půdotvorný proces
- Pedosféra vznikla působením půdotvorných činitelů na litosféru.
- a) organická
PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ
– vše, co se podílí na vzniku pedosféry
Matečná hornina – svým složením ovlivňuje zásobu živin v půdě. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy.
Podnebí – teplota, srážky
Živé organismy – mikroorganismy způsobují rozklad organických látek
Reliéf – nadmořská výška, expozice svahu…ovlivňuje vlhkost a teplotu půdy
Čas
Člověk – pozitivní i negativní zásahy (orá, znečišťuje, skládky, hnojí, zástavba, těžba….)
VLASTNOSTI PÚDY
Úrodnost – je nejdůležitější vlastnost půdy
– je to schopnost poskytovat rostlinám dostatečné množství vody, živin a vzduchu
– přirozená – velké množství humusu od přírody (černozemě)
– kulturní – hnojiva, umělé zavlažování…
Půdní reakce – neutrální: hodnota pH=7
– kyselá: pH < 7 (je menší než 7)
– zásaditá: pH > 7 (je větší než 7)
Barva – je určena minerály
PŮDNÍ HORIZONTY
– půdotvornými procesy vznikly v půdě půdní horizonty, které se liší barvou, zrnitostí, složením, propustností, úrodností
– půdní horizonty lze nejlépe rozpoznat na kolmém řezu půdou
Horizont A (humusový horizont) – je tvořen dokonale zvětralými částicemi
– má vysoký obsah humusu
– je tmavě zbaven
– probíhají v něm hlavní biologické procesy
Horizont B – je obohacen o látky vyplavované z horizontu A
– barva závisí na druhu hromadících se látek
Horizont C – půdotvorný substrát a nezvětralá matečná hornina
PŮDNÍ TYPY
– půdy se dělí podle uspořádání horizontů, mocností vrstev a barvy na půdní typy
– různé půdní typy vznikají různými půdotvornými procesy
– půdní typy se v různých částech planety vyskytují buď v závislosti na zeměpisné šířce (šířková pásmovitost) nebo na nadmořské výšce (výšková stupňovitost)
– výjimkou je azonální rozšíření půdních typů – např. nivní půdy v okolí řek a ne v závislosti na nadm. výšce nebo zeměp. šířce
Černozem – vzniká černozemním procesem
– nacházejí se v nejteplejších a zároveň nejsušších oblastech (tedy hodně ve stepích, lesostepích)
– suché oblasti, humus leží na povrchu a nedostane se srážkami dospod
– v nadm. výškách do 300 m
– mají mocný humusová horizont, jsou tedy nejúrodnějším typem půd
– ČR Polabí, Jižní Morava
– J Ukrajiny a Ruska, střed S Am.(prérie), stepi v Austrálii, pampy v J Am.
Hnědozemě a kaštanové půdy – navazují na černozemě při přechodu do vlhčích oblastí a vyšších nadm. v.
– také patří mezi velmi úrodné zemědělské půdy
– vznikají hnědozemím procesem
– v oblastech smíšených a listnatých lesů
– typické v ČR (smíšené lesy)
– humus je z listí (méně kvalitní než z travin ve stepích)
– více srážek, humus se dostává dospod (do horizontu B)
– střední Ev., J Brazílie, J Af.
Podzol – podzolizační proces
– ne moc velká úrodnost, proto většinou zalesněné
– jehličnaté lesy, vlhké oblasti
– v ČR nejvyšší vrcholy Č. středohoří, náhorní plošiny
– humus je z jehličí a to moc nepadá
– tenký humusový horizont na povrchu
– intenzivní vyplavování látek z horizontu A do nižších horizontů
– Rusko, Kanada
Tundrové půdy – většinou permafrost, takže prakticky bez využití
– subpolární oblasti
– S Ruska, S Kanady
Nivní půdy – podél vodních toků
– voda zasahuje občasně (zvýšená hladina, povodně)
– spodní vody přemisťují humus (kolísání hladiny)
– úrodnost i využití jsou různé (louky, pastviny, pole…)
Lužní půdy – spodní voda neustále
– vy vyšších polohách
– mají silný humusový horizont a jsou hodně úrodné
Červenozemě – procesem feritizace
– rozpuštěné oxidy kovů (hlavně železa)
– ve střídavě vlhkých tropech
– červené zbarvení
– Amazonie, Brazílie
Žlutozem – procesem feralitizace
– oxidy železa a hliníku
– vlhké tropy
– Amazonie, Brazílie, Karibská obl., Stř. Af.
Pouštní půdy – tropické suché podnebí
– velmi malé množství humusu
PŮDNÍ DRUHY
– Pevná neživá složka půdy je tvořena zrny různé velikosti
– Podle velikosti zrn rozlišujeme půdní druhy:
Jílovité – do 0,01 mm
– špatně propustné pro vodu i vzduch
– těžko obdělávatelné
– Jihočeská pánev. Pobaltí
Jílovito-hlinité – do 0,02 mm
– přechodný druh mezi jílovitými a hlinitými
Hlinité – do 0,03 mm
– zemědělsky velice dobře obdělávatelné, nejvýhodnější pro zeměď.
– hluboké
– propustné pro vzduch, vodu, živiny
– Ostravsko, Opavsko, Česká tabule
Hlinito-písčité – 0,03-0,05
– přechodný druh
– poměrně vhodné pro zeměď.
Písčité – 0,05-2 mm
– snadno obdělávatelné
– dobře propustné pro vzduch a vodu, ale málo živin
– také nevýhodou časté vysychání
Kamenité – nad 2 mm
– velmi propustné pro vodu
– S Čechy, říční náplavy
PÚDNÍ EROZE
– odnos půdy
Vodní – ohrožena půda na svazích, svahy by se měly osazovat tak, aby řádky byly jakoby na vrstevnicích a ne od shora dolů.
Větrná – ohrožena půda v suchých oblastech
PROBLÉMY
– například oblast Sahel (Jižně od Sahary)
– poušť se stále rozšiřuje
– je to způsobeno suchým podnebím a chovem dobytka, který spásá a kopyty ničí malé rostlinky
