Otázka: Předsókratovská antická filosofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): morka11
PŘEDSOKRATOVSKÁ ANTICKÁ FILOSOFIE (MILÉTSKÁ ŠKOLA, HERAKLEITOS, PYTHAGOREJCI, ELEATÉ)
- antika – souhrnné označení pro dějiny a kulturu starověkého Řecka a Říma, filosofie se objevila z velké části v Řecku
- rozvoj Atén, Řekové osidlují nová území, rozvoj filosofie
- řecká filosofie vznikla v 6. st. př. n. l. v Malé Asii, v období klasického Řecka (Milét, Efez).
- Filosofie se v té době zabírá především otázkou bytí (ontologie) a podstatou člověka (filosofická antropologie).
- centra – Atény, Pergamon, Milét, Efez
- rozvíjí se matematika, astronomie, lékařství,… → základy všeobecného vzdělání
- období antické filosofie lze rozdělit na 3 období
- předsokratovská filosofie (7. – 5. st. př. n. l.) – hledají společné základy světa
- klasické období (5. – 4. st. př. n. l.) – antické období, vrcholné období
- helénistické období (4. st. př. n. l. – 529 n. l.)
- 529 n. l. – všechny filosofické školy byly zrušeny Justiniánem, uzavření Platonovy univerzity
Předsokratovská filosofie
- z tohoto období se uchovaly pouze zlomky z děl filosofů, které souhrnně vyšly v knize Zlomky předsokratickýh filosofů
- filosofové začali hledat základní filosofické otázky
- svět (kosmos) a jeho hledání pralátky (arché) → pralátka = základ světa
- Milétská škola
- evropská filosofická škola
- snaha vyložit svět z něho samého
- řeší původ toho, co je kolem nás
- hledají počátek všech proměnlivých věcí a jevů – „arché“ (pralátka světa)
- látkový princip hmoty
- monisté – tvrdí, že prazáklad je jen jeden
- pralátka není pasivní hmotou, ale je nadána vlastním životem (je zdrojem pohybu a vývoje)
- Thalés z Milétu
- zakladatel Milétské školy
- základem všeho je voda – živoucí základ všeho
- předpověděl zatmění slunce
- matematik (Thaletova kružnice)
- domníval se, že země je plochou deskou ležící na vodě
- je označován za zakladatele filosofie – jako první si položil otázky „Kdo jsme a kde jsme.“
- Anaximandros
- Tháletův žák
- objevil základní zákon – narození a smrt člověka – smrt je trestem za vinu, ke které došlo od narození
- pralátkou je apeiron (neomezené; něco, co nemá hranice) – apeiron je našim smyslům nepřístupný, neboť smyslově můžeme vnímat pouze věci, které vznikají z apeironu
- za pralátku nepovažuje živly
- Anaximenés
- podstatou (pralátkou) je vzduch – ten je neurčitý a neomezený, ze vzduch vznikl svět, lidé,…
- Pythagorejci (5.stol.př.n.l)
- zkoumali svět na základě čísel
- chápali čísla jako symboly
- učení o převtělování duší
- Jejich práci máme díky pozdějším filosofům (hlavně Aristotelovi). Uchovávání jejich prací bylo pouze v ústním podání.
- Pythagoras ze Samu
- pocházel z ostrova Samos
- nehledá pralátku, hledá prazákon → ten nachází v číselných vztazích
- základem všeho je číslo
- zakladatel řecké vědy (hlavně matematiky)
- zájem o matematiku (jeho filosofie ovlivněna aritmetickými a geometrickými studiemi), Pythagorova věta
- podstatou světa je číselná harmonie
- jako první se nazval filosofem
- základem je víra v převtělování duší → duše je nesmrtelná
- Eleaté
- město Elea
- hledají vztah mezi pravým poznáním a pouhým zdáním
- Parmenidés z Eleje
- zakladatel elejské školy
- upustil od smyslového poznání
- skutečný svět je jedno jediné bytí,které má svoje vlastnosti
- bytí (=jsoucno) je neměnné, nedělitelné, věčné a nehybné
- bytí je trvalý stav, nebytí neexistuje
- Zenón z Eleje
- žák Parmenida – rozvíjel jeho učení tím, že podává důkazy o neexistenci pohybu
- popřel pohyb i vývoj
- důkazy o nemožnosti pohybu (tzv. Aporie proti pohybu)
- Aporie proti pohybu
- Achilleus a želva – Achilleus nikdy nedohoní želvu; když Achilles dosáhne bodu, kde želva stála na začátku, je želva již o kousek dále
- Letící šíp – v každém okamžiku je šíp pouze v jednom místě → nepohybuje se, šíp nemůže být na dvou místech zároveň
- Půlení – úsečku můžeme vždy ještě rozpůlit; nejdříve vždy musíme ujít polovinu vytyčené dráhy, a tak to funguje až do nekonečna – proto vlastně vůbec nevykročíme
- Herakleitos z Efezu
- základem světa je oheň (svět se neustále mění, stejně jako oheň)
- „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ – nikdy se nám nepovede 2x stejná věc
- vše je v neustálém toku
- všímá si proměnlivosti věcí – nic není stálé
- koloběh věcí řídí zákon (logos)
