Otázka: Prehistorie
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Gregoris
Antropogeneze = vývoj člověka
Náboženský směr – stvoření člověka Bohem
Evoluční teorie – Charles Darwin, přirozený výběr
Kreacionismus – teorie katastrof
Periodizace pravěku:
Doba kamenná
1.) Starší doba kamenná (Paleolit) 2,5mil. – 8 tis. př.n.l.
- Přisvojovací hospodářství – přirozená dělba práce (muž-lovec sběrač, žena-péče o tlupu, rozmnožování) = matriarchát, kult plodnosti na 1. místě
- V lidských dějinách nejstarší a nejdelší, začíná v době, kdy se HOMO HABILLIS učil používat nalezené předměty (kameny, klacky, kosti) jako nástroje
- Končí poslední dobou ledovou a navazuje na něj mezolit
- Je pro něj typické střídání dob ledových a meziledových a v důsledku toho přizpůsobivost rodu Homo na měnící se klima
- Hlavním způsobem získávání potravy byl sběr plodin a lov
Dělíme:
- A) nejstarší paleolit (2,5 mil. – 600 tis. př.n.l.)
- Žili zástupci rodu Homo habillis, kteří používali jednoduché předměty, snad i oheň
- Před 1.5 mil. př.n.l. byli nahrazeni Homo erectus – rozšířenější
- Ten si vyráběl první kamenné nástroje a uzpůsoboval si je štípáním či otloukáním
- B) starý paleolit (600 tis. – 250 tis. př.n.l.)
- Homo erectus již vyráběl a používal dokonalejší štípané kamenné nástroje, typickým pěstní klín
- Dále sekáče, špičáky, otloukače, drasadla, škrabadla
- Jako obydlí sloužily převisy skal, vchody do jeskyní a i primitivní chatrče z větví
- Nejstarší nálezy pocházejí z Afriky, pozdější ze Z a J Asie a pozdější ze Z Evropy, podle toho jak se rozšiřoval
- C) Střední paleolit (250 tis. – 40 tis. př.n.l.)
- Člověk si už dokáže vyrobit kamenné nástroje zaměřené na různé druhy práce-nože, škrabadla
- Zpracovával už také kůži, kosti a dřevo
- Homo erectus obýval teplejší oblasti Evropy a Středomoří
- Objevuje se zde Homo sapiens neanderthalensis- slepá odbočka vývojové větve člověka, přizpůsobili se sice životu v době ledové, uměli rozdělávat oheň a lovili i na dálku oštěpem, ale nebyli schopni dalšího vývoje
- znakem-rozvoj a různorodost způsobu opracování kamene= industrie drobnotvarná
- Na konci tohoto období se stal člověk hlavně lovcem, rybolov a sběr zůstaly jen doplňkem
- Poprvé se zde objevuje umění a jednoduchá forma náboženských představ-dochovaly se náznaky rituálního pohřbívání
- D) Mladý paleolit (40tis. – 10tis. Př.n.l.)
- Homo sapiens sapiens vytlačuje neandrtálské tlupy
- Mladý paleolit ve Střední Evropě byl dobou lovců mamutů
- Kámen a kosti byly opracovány čepelovou technikou
- Člověk si vyráběl jemné nástroje, vzácně i luk a šípy
- Živili se lovem koní, turů, sobů, mamutů
- Obydlí mírně zahloubena do země, ze dřeva a kůže (osada- 5-6 domů kde žilo +- 20 členů)
- Před 35 tis. Lety nálezy nábožensko-uměleckých projevů, projevené vyrýváním do mamutích klů, kostí či kamene, také vyráběli figurky žen a malovali jeskynní obrazy zvířat (Altamira- Šp. , Lascaux- FR.)
- Kultovní charakter nesly figurky zvířat a hlavně hliněné sošky žen – kult matly a plodnosti
- Roku 1925 byla objeven Věstonická Venuše (K. Absolon), také náhrdelníky a čelenky
- Naleziště v Čr: jeskyně Šipka, Švédův stůl, Předmostí u Přerova, jeskyně Kůlna
- Světoznámě naleziště. Dolní Věstonice, Pavlov, Willendorf (Rakousko)
- Z pozdějšího období: Pekárna, Býčí skála, Kůlna
- E) Pozdní paleolit (10 tis. př.n.l. – 8 tis. př.n.l.)
- závěrečné období
- Rozvoj fauny a flory i v severnějších oblastech, ale stále málo příznivé klima, tudíž se u nás uživil jen malý počet loveckých skupin
- Skupiny se zachovaly ve V středomoří, v S Africe, ve Fr., VB, ale také na Moravě
2.) Střední doba kamenná (Mezolit) (8 tis. – 6tis. př.n.l.)
- Přizpůsobování se člověka dnešním klimatickým podmínkám
- V Evropě ustupovalo zalednění, oteplilo se klima, začala převládat lesnatá krajina
- Ubylo velké zvěře a objevila se dnešní lesní zvěř-jeleni, zajíci, vodní ptáci, ryby
- Nové druhy zvířat byly rychlejší a člověk z nich měl mnohem méně masa
- Rozšířilo se užívání luků a šípů, také harpun a udic
- Člověk používal kamenné hroty zasazené do dřeva
- Stavěli si rodové chaty z kůry, rákosu, větví či kůže na vyvýšených místech blízko vody
- Začíná zde přisvojovací hospodářství, otvírá se cesta zemědělství
- Člověk se učí zdomácňovat zvěř (pes, koza, vepř) a poslední lovci byli vystřídáni pastevci a zemědělci
3.) Mladší doba kamenná (Neolit) (6tis. – 3,5 tis, př.n.l.)
- Začíná zde produktivní hospodářství, pěstují obilniny, hrách
- Zemnice-zahloubené domy, usazovali se v nížinách u řek
- Velké změny ve společnosti = neolitická revoluce
- Toto období nastává různě, v oblasti Úrodného půlměsíce (Mezopotámie a V středomoří již 10tis. – 8tis.), v 8 tis. Na Dálném východě a v 6.tis v Evropě
- Lidé začínají žít usedlým způsobem života, rozvíjí řemeslnou výrobu (pro uskladnění zrní mléka atd.)
- Půdu získávají vypalováním, žďářením a mýcením lesů, pole byla úrodná 10-14 let a využívali motyky, orací háky a sílu zvířat
- Přírodní jevy si vysvětlovali působením nadpř. sil, které si rituály chtěli naklonit
- Na nádoby byly vyrývány ozdobné spirály, tzv. Voluty, naleziště Bylany u Kutné Hory
4.) Pozdní doba kamenná (eneolit a chalkolit) (3500-2000 př.n.l.) v Přední Asii dříve
- Eneolit = doba měděná, naleziště mědi na Předním východě, ale byla vzácná
- Rozvíjí se zemědělství, tzv. První dělba práce, rodiny se specializují na pastevectví či zemědělství
- Rozvíjí se dálkový směnný obchod s obilím a dobytkem, látkami, kožešinami, solí, jantarem
- Roste význam muže jako živitele a ochránce = vzniká patriarchát (nahrazuje matriarchát= kult matky zachovatelky rodu)
- Nádoby z pálené hlíny se zobákovitým hrdlem ozdobené otiskem šňůrky, také červeno-bílé nádoby
Doba bronzová
- Místo kamene bronz, dobře tavitelný, což přineslo urychlení a zlehčení práce
- Zemědělství stále hlavní zdroj obživy, rozšířil se chov dobytka a lepší konzervace potravin
- Druhá dělba práce, specializují se jednotliví řemesla (hutnictví, kovolitectví, kovotepectví)
- Dochází k rozdělení obyvatel dle majetku, rozvinul se směnný obchod a soukromé vlastnictví
- Vznikají první státní útvary, základem společnosti párová jednotka tedy rodina
- Vznikají peníze jako oběživo, a již plně patriarchát
- Vznikl polyteismus, lidé přinášeli bohům oběti zvířat
- Rozděluje se:
- starší doba bronzová (1900-1500) -rozvoje únětické kultury =rozvinuté zemědělství, látky keramika, šperky, naleziště Něm., Slovensko
- střední doba bronzová (1500-1200) -mohylová kultura, pohřbívání pod umělé navršené kopce mohyl, hroby kostrové i žárové, nalezeny dlouhé bronzové meče
- mladší doba bronzová (1200-700) – kultura popelnicových polí, naleziště Něm., ukr., užívali zemědělci, uložení popele předka do keramické nádoby
Doba železná (700-0 př.n.l.)
- Objev železa r. 1500 př.n.l. v oblasti Malé Asie, do Střední Evropy až 700
- Rozděluje se:
- starší doba železná (700-400) = halštatské období (horní Rakousko), obyvatelé byly majetní, jelikož těžili sůl, i stř. SZ Čechy, kde si lidé budovali komorové hroby, na S Moravě a ve V Čechách se rozvíjí kultura slezskoplatěnická
- Mladší doba železná (400-0) = látenské období, dle keltské základny La Téne (švýc.), v této době železo dostupný materiál pro zbraně i nářadí
- V této době se k nám šíří Keltové, u nás dva kmeny: Bójové v Čechách a Volkové na Moravě
- Keltové si budovali Oppida-centrum řemesel a žili zde velmožové
- Naleziště u nás oppid: Stradonice u Berouna, Závist u Prahy. Třísov, Staré Hradisko
- Keltové byli válečníci, řemeslníci, znali hrnčířský kruh i sklo, měli kosy radlice a razili si své mince tzv. Duhovky a biatec
- Také používali pilu (ta byla znovu objevena až v gotice)
- Nevytvořili jednotný stát, společnost tvořilo několik vrstev-vládnoucí válečnická družina, kněží-druidové, a řemeslníci a zemědělci
- Keltové byli vytlačeni přesunem germánských kmenů
Doba římská a stěhování národů (0-600 n.l.)
- Tlak Germánů na střední Evropu způsobovala expanze Říma, nepříznivé podmínky a nedostatek potravin kvůli přelidnění
- Na území Čech působili kmenové svazy Markomanů a na Moravě Kvádů, v této době byli zničena keltská oppida
- Markomanské války (166-180n.l.) = konflikt s Římskou říší, kdy Germáni pronikli do Itálie a byli odraženi římskými vojsky vedenými Markem Aureliem
- Germánská kultura mnohem menší úroveň než keltská, používali písmo se 24 znaky-runy
- Germáni měli málo rozvinuté zemědělství, byli spíše lovci, zpracovávali kovy, hlavně železo
- Od pol. 4. stol. n.l. začíná stěhování národů, do Evropy se stěhují divoké kmeny Hunů
- Do střední Evropy se sunou Avarové a Maďaři
- Markomani a Kvádové odchází, po roce 530n.l. se ze SV k nám sunou skupiny západních Slovanů
