Preventivní výchovná péče a náhradní rodinná péče

dějiny

Téma: Preventivní výchovná péče o dítě a náhradní rodinná péče

Předmět: Pedagogika

Přidal(a): Viola

Obsah maturitní otázky

kdo naplňuje preventivně výchovnou péči o dítě
proč je přistupováno k náhradní rodinné péči, druhy náhradní péče
ústavní a ochranná výchova
model osobnosti dle Eysencka, realizace vybraného typu v roli učitele či žáka

Kdo naplňuje preventivně výchovnou péči o dítě

Výchovní poradci
- na každé základní, střední i speciální škole
- učitel, který absolvoval vysokoškolské specializační studium
- sleduje a hodnotí žáky
- nabízí konzultační služby pro žáky a rodiče
- metodicky pomáhá třídním učitelům
- dělá informační činnosti pro žáky, rodiče a pedagogické pracovníky o různých prevencích (protidrogové, proti šikaně)
Školní psychologové
- vystudovali školní psychologii
- pracoviště přímo ve škole (několik škol)
- klienti jsou jednotlivý žáci, školní třídy, učitelé i rodiče
- diagnostická a reedukační činnost, intervenční zásahy
Pedagogicko-psychologické poradny
- zařízení výchovného poradenství
- řeší výukové a výchovné problémy dětí předškolního a školního věku
- např. odložení školní docházky, přeřazení žáka do jiného typu školy
- pomáhají žákům s profesní orientací
- pomáhají výchovným poradcům
Střediska výchovné péče pro děti a mládež
- školská výchovná zařízení
- všestranná preventivní výchovná péče (ambulantní a internátní)
Poradny pro volbu povolání
- jsou zřizovány při úřadech práce
- pomáhají žákům především ZŠ s volbou povolání
Okamžitou pomocí s problémy dětí a mládeže se zabývají:
- Linka důvěry, Linka bezpečí, Bílý kruh bezpečí, Člověk v tísni, Fond ohrožených dětí
- Poradny pro děti a mládež
- Střediska sociální prevence
- Nízkoprahová centra
- Krizová drogová centra
- Sociální poradny
Prevence – působení před
Intervence – zásah, záchrana ve chvíli problémů
OSPOD – Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Proč je přistupováno k náhradní rodinné péči, druhy náhradní péče

Náhradní péče je určena těm dětem, o něž se rodiče nechtějí nebo nemohou z vážných důvodů starat (zemřeli, jsou nemocní, jsou ve výkonu trestu)
Aby nebyl vývoj dítěte narušen, stát prostřednictvím soudu navrhne jednu z forem péče:
- svěření do péče jiné fyzické osoby než rodiče
- adopce (osvojení)
- pěstounská péče
- hostitelská péče (zástupná péče)

Svěření do péče jiné fyzické osoby než rodiče

soud dává přednost především příbuzným (prarodičům, plnoletým sourozencům)
musí se svěřením dítěte do péče souhlasit
tímto přijímají za dítě plnou odpovědnost
pro dítě je toto prostředí nejvhodnější (jsou mezi nejbližšími)

Adopce (osvojení)

osvojení funkční rodinou nebo jednotlivcem
ideální typ náhradní péče (dítě se dostává do rodinného prostředí)
o osvojení dítěte rozhoduje soud
při osvojení vznikají mezi osvojencem a osvojiteli rodinné vztahy
osvojitelé nabývají práva a povinnosti rodičů
práva mezi biologickými rodiči a dítětem zanikají
biologičtí rodiče ztrácejí nárok na dítě, pokud
- 2 měsíce od narození neprojevili o dítě zájem (ačkoliv jim v tom nic nebránilo)
- 6 měsíců neprojevovali soustavně zájem, neplnili pravidelné vyživovací povinnosti, nepřijali dítě do vlastní péče, s dítětem se nevídali
Dítě získává příjmení adoptivních rodičů
Zákon o rodině rozlišuje 2 druhy osvojení:
- Osvojení zrušitelné (osvojení 1. stupně)
  - může se z vážných důvodů zrušit
  - u osvojování hlavně u dítěte mladšího než 1 rok (kojenci)
- Osvojení nezrušitelné, osvojení plné (osvojení 2. stupně)
  - osvojitelé jsou zapsáni v matrice a v rodném listě na místě původních biologických rodičů (v poznámce zápis o původních rodičích)
  - pokud osvojitelé již dále dítě nechtějí, můžou ho svěřit náhradní rodině

Pěstounská péče

jde o státem garantovanou a kontrolovanou formou náhradní péče
může soud nařídit, pokud nelze z právních důvodů uskutečnit adopce
pěstoun vykonává práva a povinnosti rodičů, ale nemá vyživovací povinnost
ta náležím rodičům dítěte, kteří jsou i zákonnými zástupci (pokud soud nepověřil jiné osoby)
příjmení si dítě může nechat změnit na příjmení svých pěstounů
v rodném listě zůstávají stále zapsáni jeho biologičtí rodiče
změna příjmení je pro dítě velký a silný psychologický moment
je to pro něj pocit, že „někam patří“
dítě se smí se svými biologickými rodiči stýkat (pokud soud nevyslovil zákaz styku)
při jednání pěstouna s biologickými rodiči pomáhají sociální pracovníci obecního úřadu

Typy pěstounské péče
- Inviduální pěstounská péče – probíhá doma u pěstounů
- Skupinová pěstounská péče – pro její výkon se zřizují příslušná zařízení, kromě vlastních biologických dětí zde žije ještě několik dalších dětí, velká pěstounská rodina
- SOS vesničky – tyto instituce se řadí do pěstounské péče, vlastní i nevlastní sourozenci vyrůstají společně ve vlastním domě (biologičtí sourozenci zůstávají společně ve skupině), pečuje o ně jedna osoba – matka (děti ji říkají teta), je to její plné zaměstnání (dostává měsíční plat), 10-12 domů vytváří tzv. vesničku
- Pěstounská péče může být dlouhodobá, kdy dítě vyrůstá u pěstounů do 18 let nebo na dobu přechodnou, kdy je naděje, že se dítě bude moct vrátit ke svým biologickým rodičům, v některých případech jen do doby, než se pro dítě najde adoptivní rodina
Pěstounská péče zaniká dosažení 18 let jedince. Děti znají adresy svých biologických rodičů.

Hostitelská péče (zástupná péče)

jde o zvláštní formu náhradní péče
děti z dětských domovů jezdí na víkend nebo prázdniny na návštěvy do hostitelských rodin
jde spíše o děti staršího věku, kteří chápou, že jde o dočasné pobyty v rodinách
s návštěvou musí souhlasit ředitel dětského domova a obecní úřad, kde rodina bydlí
tyto návštěvy umožňují dětem nahlédnout do chování a jednání funkčních rodin

Ústavní a ochranná výchova

Není-li z právního hlediska možná náhradní rodinná péče, navrhuje soud ústavní nebo ochranou výchovu ve zdravotnických a školských zařízeních

Ústavní výchova

Pro děti, kterým nevěnují potřebnou péči nebo je jejich výchova vážně ohrožena.
Také pro děti, jejichž rodiče se o ně nemohou z vážných důvodů starat (nemoc).
Dělí se na:
- Zdravotnická – kojenecký ústav, dětský domov pro děti od 1 roku do 3 let, dětské centrum, dětská psychiatrická léčebna
- Školská – diagnostický ústav, dětský domov, domov pro osoby se zdravotním postižením, dětský domov se školou, výchovný ústav

Ochranná výchova

Pro děti, u kterých dochází k závažným poruchám chování, které se nedají odstranit v běžné ústavní péči. Tyto poruchy už mají podobu trestného činu.
Dítě ohrožuje sebe nebo okolí.

Model osobnosti dle Eysencka, realizace vybraného typu v roli učitele či žáka

Neuroticismus (stabilita-emoční nestabilita)
- Lidé s emocionální nestabilitou ukazují úzkost, hysterii a posedlost. Často inklinují reagovat citově přehnaně a mají potíže vracet se do normálního stavu po citové aktivaci. V druhém případě je člověk klidný a s vysokým stupněm emocionální kontroly.
Extraverze (extroverze – introverze)
- Extraverts se vyznačuje sociabilitou, impulsivitou, dezinhibicí, vitalitou, optimismem a ostrostí vtipu; zatímco introvert je klidný, pasivní, nespojitelný, pozorný, rezervovaný, reflexní, pesimistický a klidný. Eysenck myslí, že hlavní rozdíl mezi extravertem a introvertem je v úrovni kortikálního vzrušení.
- Introverti preferují teoretická (vědecká) povolání, extraverti práce orientované na lidi
- Introverti vykazují častější masturbaci, extraverti dříve vstupují do sexuálních vztahů
- Introverti dosahují vyšší stupeň vysokoškolského vzdělání a častěji odcházejí ze studia z psychiatrických důvodů, extraverti spíše z těch školských
- Introverti vykazují vyšší hladinu nabuzení ráno, extraverti večer
Psychotika
- Lidé s vysokou psychotikou se vyznačují necitlivostí, nelidským, antisociálním, násilným, agresivním a extravagantním chováním. Souvisí s různými duševními poruchami, jako je sklon k psychóze. Na rozdíl od ostatních dvou dimenzí nemá psychoticismus opačný extrém, ale je složkou přítomnou na různých úrovních v osobě.