Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): jamaju
Mezinárodní situace před válkou
– složitá situace na Balkáně – krize Osmanské říše
– r. 1878 Berlínský kongres – projednává otázku uspořádání Balkánu
– sblížení Rakouska-Uherska a Německa
– Rakousko získává Bosnu a Hercegovinu → zklamání Ruska
– r. 1879 vzniká Dvojspolek
– členem Rakousko-Uhersko a Německo (slíbili si pomoc)
– společný postup proti Rusku
– dohoda uzavřena na 5 let s možností prodloužení
– r. 1882 se přidává Itálie (má problémy s Francií) → Trojspolek
Francie a Rusko
– mají pocit ohrožení
– r. 1893 tajná dohoda o vzájemné pomoci v případě německého útoku → Dvojdohoda
– r. 1904 srdečná dohoda Francie a Velké Británie (kolonie)
– r. 1907 se k dohodě přidává Velká Británie → Trojdohoda
– r. 1908 Rakousko-Uhersko anektovalo definitivně Bosnu a Hercegovinu
– odpor balkánských národů
Konec turecké nadvlády na Balkáně
– r. 1912 jednotný postup proti Osmanské říši, jsou obsazena důležitá místa (Soluň, Skopje)
– r. 1913 Bulharsko x ostatní balkánské státy
– Bulharsko je poraženo, v 1. svět. válce na straně centrálních mocností
Příčiny 1. světové války
– dlouhodobé spory mezi Velkou Británii a Německem
– VB – stagnující ekonomika, dostatek kolonií
x
– Německo – rostoucí ekonomika, nedostatek kolonií
– cílem je dosáhnout přerozdělení kolonií
– vznikají dvě koalice
Centrální mocnosti Dohoda
– Německo, – Francie
– Rakousko-Uhersko, – Velká Británie
– Turecko, – Rusko
– Bulharsko – Srbsko
– Itálie (1915)
– USA (1917)
– větší ideová semknutost – větší hospodářská síla
– nadšení, přesvědčení o nutnosti války – obrana koloniálních zájmů
– připraveni na krátkou válku – připraveni a dlouhodobou válku
– válka započala při vrcholu průmyslové revoluce
Záminka
– 28. 6. 1914 atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu
– jeho manželkou byla Žofie Chodková – pobývali na Konopišti
– atentátník Gavrilo Princip z organizace Mladá Bosna
– z atentátu obviněno Srbsko
– Rakousko dalo Srbsku ultimátum
– mělo ukončit činnost protirakouských spolků
– účast rakouských zástupců v soudních tribunálech, které budou soudit lidi podezřelé z účast na atentátu
– pro Srbsko byly některé požadavky nesplnitelné
Schlieffenův plán
– německá armáda přes Belgii vpadla do Francie ze severu
– blitzkrieg = blesková válka
– zlomem bitva na Marně – zde byl postup Němců zastaven a válka přechází na válku poziční
– na východní frontě směřoval postup Ruska na Německo a Rakousko, Rusko na jihu postupuje (Brusilov)
– na severu vítězí Němci, bitvy u Mazurských jezer, bitva u Tannebergu (von Hindenburg a von Ludendorf nedokázali se domluvit mezi sebou) a objevují se problémy ruské armády
– Rakousko otevírá Srbskou frontu
– dostalo se do Srbska velmi rychle, později problémy s komunikací a zásobami → zatlačeni za Dunaj
– r. 1914 vstupuje Turecko do války na straně centrálních mocností
– uzavřeny úžiny Bospor a Dardanely – znemožněno zásobování Ruska z Velké Británie
– otevřeny další fronty – mezopotamská, kavkazská, syrsko-palestinská
– r. 1914 – válka se mění v zákopovou
– r. 1915 západní fronta, je zde relativně klid, veškeré snahy směřují na Rusko
– r. 1915 bitva u Ypry – Němci zde použili plyn (yperit)
– východní fronta
– rakouský průlom u Gorlice
– zahájen ruský ústup
– účast Čechů na obou stranách
– srbská fronta
– přistupuje Bulharsko, tím je vyřazeno Srbsko z války
– dochází k přímému spojení s Tureckem
– bitva u Gallipoli (odminování zálivu, neúspěch)
– r. 1916 západní fronta
– únor – září bitva u Verdunu (maršál Pétain velel francouzské armádě)
– ztráty 1 mil. lidí, nevyhrál nikdo
– bitva na Sommě – červenec – listopad
– měla odlehčit Verdunu
– poprvé použita nová technika – tanky
– r. 1916 východní fronta
– snaha Rusů prolomit ji
– zlepšeno zásobování, výzbroj
– tak západních spojenců, snaha ulehčit Verudunu
– Brusilova ofenzíva – Němci jsou nuceni se stáhnout a přesunou část vojska ze západní fronty
– ruská obrana se hroutí až vlivem říjnové revoluce (1917)
– obě strany prováděly podvratné akce:
– Britové podporovali Araby proti Turkům
– Němci podporovali Iry v boji proti Velké Británii
Válka na moři
– dominuje Velká Británie
– 9. 1.1917 Německo vyhlašuje neomezenou ponorkovou válku
– Němci potápěli i civilní lodě (to zasahovalo státy, které byly zatím mimo válku)
– r. 1915 potopena civilní americká loď Luisitanie (která plula z USA do Británie)
– 21. 11. 1916 umírá František Josef I. a jeho nástupcem je Karel I. (manželka Zita)
– Karel I. se snaží uzavřít separátní mír, na zátah Německa jsou jednání přerušena
– r. 1917 vstupuje do války USA
– prezidentem je Woodrow Wilson
– je překonán izolacionismus Ameriky
– v roce 1917 vojska centrálních mocností hluboko v nepřátelském území
– nemají dostatečnou sílu k rozhodujícímu útoku
– r. 1917 bitva u Caporetta – vítězí centrální mocnosti, fronta na řece Piavě
– 8. 1. 1918 prezident Wilson vydává 14 bodů k případné kapitulační podmínce
– vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakouska-Uherska, národy, které zde žily,
měly obdržet autonomní status
– evakuace cizích vojsk z ruského území
– zřízení nezávislého Polska
– nezávislost Turecka, autonomie pro neturecké národnosti, Turecko mělo zajistit průplav mezi
úžinami
– založení společnosti národů
– na západě Dohoda prolomila frontu → ztroskotala rakouská ofenziva na Piavě
– 3. 11. 1918 podepisuje Rakousko-Uhersko příměří
– v Německu se hromadí nespokojenost, nespokojení dělníci, námořníci v Kielu → revoluce v Německu
– císař Vilém II. donucen abdikovat a odchází do exilu
– 11. 11. 1918 podepisuje Německo příměří
Ruské revoluce roku 1917
– Rusko je bráno jako zaostalý stát
– v 60. a 80. letech dochází k prudkému rozvoji průmyslu, rozvoj těžby, železnice a vznikají tak průmyslová
centra
– rychlý populační růst, početná vrstva dělníků
– podniky vznikají za pomoci západoevropského kapitálu (Francie, Německo)
– rostou sociální rozdíly
– r. 1905 je zavedena Duma (má omezené pravomoci)
– vzniká početná opozice:
– kadeti (liberální šlechta)
– eseři (orientace na venkov, sociální reformy, nejpočetnější)
Sociální demokraté:
– menševici (chtějí postupně zlepšovat sociální podmínky v Rusku)
– bolševici (zastánci revoluce, chtěli změnit úplně vše, zavedení společného majetku)
Účast Ruska ve válce:
– katastrofální zásobování měst
– ztráty na frontě
– hrozba porážky, vzpoury vojáků
-dochází k demonstracím, hladovým pochodům
– car je kritizován, jelikož brání revolucím
Únorová revoluce 1917
– na nátlak demonstrantů car abdikuje
– do čela se dostává prozatímní vláda
– Rusko se stává republikou (G. Lvov, později nahrazen A. Kerenskim, zástupci Eserů)
– pomocným orgánem se staly sověty
– Sověty = neoficiální část vlády, rady při podnicích, ve městech, v armádě, kontrola vlády a organizace akcí
ve prospěch lidu
– zpočátku převaha menševiků a eserů, později bolševici
Opatření vlády:
– uzákoněna základní demokratická práva občanů
– autonomie Finska a Estonka, nezávislost Polska
– vláda chce dostát spojeneckým závazkům
– snaha uklidnit armádu, část vojáků posláno domů (jelikož byli někteří na frontě už od počátku války),
volitelnost velitelů, zrušen trest smrti
– situace na frontě se nelepší a této situace využívají bolševici
Vladimír Iljič Lenin
– vlastním jménem Uljanov
– studuje práva, je vyloučen, ale později dokončil
– vůdce extrémní levice, byl pronásledován policií
– od roku 1907 v exilu, do Ruska se vrací 1917(tajně přepraven Němci)
– jeho taktika
– v důsledku války se stát díky kontrole nad průmyslem ztotožnil s kapitalismem, stát je tím kdo vykořisťuje
– snaží se bojovat proti státu a skrze sověty zmobilizovat ulici, dělnické oddíly a převzít moc do sovětských
rukou
Lev Davidovič Bronštejn (Trocký)
– velel Petrohradskému sovětu, velí Rudým gardám (ozbrojená stráž bolševiků)
– spolu s Leninem vede revoluci
– později byl „vygumován“ Stalinem, který začíná politicky činit v roce 1927, Trocký nesouhlasil s kultem
osobnosti Stalina a taky nesouhlasil s industrializací, Trocký později zabit na příkaz Stalina
– Bolševici vedou protiválečná hesla, sociální demagogie (převzetí továren dělníky)
– velké napětí ve společnosti
– na venkově volání po půdě, armáda téměř zhroucena – všeobecné volání po míru
– v noci z 24. na 25. 10. 1917 (juliánský kalendář) ovládnuty komunikační uzly v Petrohradu, (který byl
hlavním městem)
– po výstřelu z Aurory Rudé gardy obsazují Zimní palác (sídlo vlády)
– vláda zatčena a Bolševici se ujímají moci → „Říjnovou revolucí“
– do Petrohradu svolán sjezd všech sovětů Ruska – Všeruský sjezd sovětů, nejvyšší státní orgán
– Dekret o míru = výzva k válčícím stranám k uzavření míru
– Dekret o půdě = půda šlechty, církve a statkářů byla zabrána a přerozdělena, rolníci byli osvobozeni od
placení nájmu za půdu a dluhů
– Deklarace práv národů Ruska na sebeurčení, státy jako Ukrajina, Kazachstán měli mít stejné práva jako
Rusové, to se však nesplnilo. Stalin při vzpourách zabíjel, přesídloval celé národy
Rada lidových komisařů – první bolševická vláda, v čele Lenin
– jmenována delegace pro mírová jednání – v čele Trocký
– zahájeno nastolování diktatury proletariátu → Rusko se dostává do občanské války
– 3. 3. 1918 uzavřen Brestlitevský mír – pro Rusko končí válka
– anulován v listopadu 1918, tento mír byl nevýhodný, ztráta Pobaltských států, Polska a Ukrajiny
Pařížská mírová konference (18. 1. 1919 – 21. 1. 1920)
– k uzavření světové války měla být svolána mírová konference
– měly se zde sestavit mírové smlouvy, jedná se v komisích (státy se nescházejí dohromady),
– protichůdné zájmy Britů, USA, Francie (Francie chtěla maximálně oslabit Německo, Britové chtěli
rovnováhu)
– poraženým státům byly odevzdány výsledky – neočekávali žádné námitky
– účast 27 válčících států (bez Ruska)
– snažila se uspořádat poměry po válce
– hlavní slovo měla Francie, USA, Velká Británie, účast zástupců ČSR
– mezi důležité postavy patřil Lloyd George (premiér VB) a W. Wilson
– 26. 6. 1919 Versaillská smlouva
– Německo je odpovědné za I. světovou válku
– nutnost platit válečné reparace (132 mld. $)
– německá armáda omezena na 100 000 mužů
– četné ztráty území (cca 13%) – veškeré kolonie, Alsasko a Lotrinsko získává Francie, část Šlesvicka
Dánsko, Hlučínsko (ČSR), Horní Slezsko (Polsko)
– Německo nemělo mít brannou povinnost, tanky, generální štáb, ani dělostřelectvo, letectvo, ponorky
– levý břeh Rýna měl být na 15 let okupován dohodovými vojsky
– pravý břeh 50 km široké demilitarizované pásmo
– 10. 9. 1919 Saint-Germainská smlouva
– podepsána s Rakouskem, které zaznamenalo velké územní ztráty
– vznikají nástupnické státy – musí je uznat, také do budoucna zákaz připojení k Německu
– zákaz branné povinnosti
– 4. 6. 1920 Trianonská smlouva
– podepsána s Maďarskem (boje o Slovensko)
– územní ztráty Maďarska 70%, ztráta i významného nerostného bohatství – solné doly
– 10. 8.1920 Sévreská smlouva
– podepsána s Tureckem
– ztrácí 4/5 území
– úžiny Bospor a Dardanely jsou demilitarizovány (volně průjezdné)
– když se Turci o chystané smlouvě dozvědí, proběhne revoluce a smlouva není ratifikována
Společnost národu
– založení roku 1919
– iniciátorem W. Wilson
– mírové řešení konfliktů, poválečná demilitarizace, zásady kolektivní bezpečnosti
– USA se nestalo členem Společnosti národů
