Otázka: Řecká přírodní filosofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): fritolek
-
Většina rozvoje a dění se stěhuje do Athén.
-
Polovina 5. Století BC- období Periklovy vlády- zlaté období- dochází k největšímu rozmachu
-
S rozvojem demokracie souvisí i touha obyvatel o vzdělávání- v oblasti politologie, práva, řečnictví (rétorika)
-
V Athénách se filozofie obrací k člověku
Sofisté- učitelé, kteří předávali určité umění, schopnosti, znalosti, které po nich lidé vyžadovali za peníze
-
Odmítali mýty, jakékoliv filozofické teorie- sofistická skepse
-
Nikdy nevznikla žádná jejich škola, ale vystupovali jako jednotlivci
-
Svůj skepticismus zavedli i do morálky- morální relativismus- každý má svou morální mez, vyhrává dominantnější
Protágoras z Abdéry (480-410 BC)
-
Subjektivní pravda- „Člověk je měrou všech věcí, že jsou, nejsoucích, že nejsou.“
-
Existuje pouze subjektivní pravda, neexistuje pravda objektivní- nemůžeme mluvit o absolutní pravdě, ale pouze o pravdě relativní; záleží na tom, kdo něco řekl a za jakých podmínek to řekl, jedna a tatáž věta může být jednou pravdivá a podruhé nikoli
-
Náboženství: „O bozích nemohu vědět…neboť mnoho věcí to brání vědět: i nezjevnost bohů i krátký život člověka.“ > Byl obžalován z bezbožnosti a vypovězen z Athén.
Gorgiás z Leontýn
-
Napsal knihu O nejsoucnu neboli o přírodě
-
Jeho filozofie se zakládá na 3 tvrzeních:
-
1) Nic neexistuje
-
2) I kdyby něco existovalo, bylo by to nepoznatelné
-
3) I kdyby něco bylo poznatelné, bylo by to nevysvětlitelné
-
Sofisté byli důležití, neboť obrátili pozornost k člověku a jeho poznání, možnosti poznání a poukázali na chyby předešlé filozofie.
Sókratés (470- 399 BC)
-
Nezanechal po sobě žádnou knihu
-
Narodil se v Athénách, kde žil i zemřel, chodil po ulicích a rozjímal, zkoumal lidi
-
Jeho manželka Xantipa- měl doma peklo, a proto utíkal z domu- „Kdo se vypořádá se Xantipou, lehce se srovná s ostatními lidmi.“
-
byl vyučený kameníkem, ale nepracoval- musel totiž filozofovat po ulicích
-
věnoval se gymnastice, vynikal v tanci
-
nechtěl poučovat, ale kladl otázky druhým lidem- budil dojem, že vůbec nic neví tím, že neustále podává otázky (Sokratovská ironie), lidé jsou postupně nuceni změnit svoje původní tvrzení
-
považuje se za „porodní bábu“ filozofie- umožňuje myšlence vyjít na světlo světa
-
sokratovská ironie- k filozofickým otázkám člověk dojde jenom tehdy, když použije svůj rozum
-
byl obžalován z bezbožnosti a nemravného ovlivňování mládeže
-
sám se obhajoval- svoji obhajobou spíše provokoval> byl odsouzen k smrti (odmítl možnost odejít do vyhnanství)> vypil číši bolehlavu
-
Cicero o něm řekl, že snesl filozofii z nebe na zem mezi lidi.
-
Filozof si je na rozdíl od sofisty vědom, jak málo toho ví a snaží se proto neustále nalézat pravdu.
-
výroky: „Moudrý je jedině Bůh.“ ; „Vím, že nic nevím.“
-
ROZUM- snaha nalézt spolehlivý základ našeho poznání- jediná možnost je použití rozumu- racionalista
-
DOBRO A SVĚDOMÍ- „Kdo ví co je správné, také správně činí.“- člověk nemůže být šťastný pokud nejedná v souladu se svým přesvědčením (svědomím), v případě, že člověk ví, jak se stát šťastným, se o to i pokusí; když jednáme špatně je to proto, že o správnějším chování nevíme> je strašně důležité rozšiřovat své znalosti, abychom věděli, co je správné a mohli být šťastní.
Platon (narodil se 428 nebo 7 BC v Athénské aristokratické rodině)
-
V mládí byl velmi nadějným básníkem, ale potom poznal Sokrata, který ho dotáhl k filozofii
-
Jeho původ se odrážel i vtom, že svou filozofii směřoval spíše k vyšším vrstvám obyvatelstva
-
Několikrát se pokoušel uchytit v Syrakusách- poprvé na dvoře krále Dionýsa I. Syrakuského- ten si nevážil Platónovi přítomnosti a prodal ho do otroctví, kamarád ho pak vykoupil. Druhý ani třetí pokus mu nevyšel > vrátil se do Athén.
-
Založil filozofickou školu v Athénách (Akademii), mezi jeho učenci byl i Aristoteles, v této Akademii působil Platón 40 let, vyučovala se zde matematika, filozofie, gymnastika, přírodověda- výuka probíhala formou dialogu.
-
Platón píše všechna svá díla formou dialogu
-
Ženy- tvrdí, že v oblasti cnosti stojí hodně daleko za muži, jsou daleko lstivější a vychytralejší
– povrchní bytosti, které se velmi snadno rozzlobí a mají sklon k hádkám, jsou velice váhavé a pověrčivé
– řekl, že být ženou je prokletím, ženou se stane v příštím životě muž, který žije zbaběle a špatně
-ženy jsou majetkem mužů, jsou zde jenom pro to, aby zplodili potomka
-
Dílo
-
Ústava, Zákony, Obrana Sókratova, Faidón, Faidros, Protágoras, Gorgiás, Menón, Symposion
-
-
Hlavní postavou dialogů bývá Sokrates, někdy do jeho úst vkládá své vlastní myšlenky
-
Napsal 20 dialogů + nějaké dopisy
-
Filozofie
-
Snažil se hledat co je věčné a neměnné, vrací se ke starým filozofům (k pralátkám)
-
Filozofové by neměli zkoumat to, co se mění, ale to co je stálé(věčné, neměnné)- věčnou pravdu, krásu a dobro
-
Svět idejí- tvrdí, že žádná věčná věc v našem vnímatelném světě neexistuje- všechny věci plynou a podléhají rozkladu vše, co tady je, je vytvořeno podle nějaké formy (nazývá je ideemi)
-
Aristoteles (384-322 BC)
-
Narodil se ve Stageíře na poloostrově Chalkidiki
-
Jeho otec Nikomachos byl osobním lékařem Makedonského krále
-
V 17 letech přichází do Athén a začíná navštěvovat Platonovu akademii
-
I když nesouhlasil s Platonem, vydržel v Athénách 20 let, poté odchází z Athén a stává se vychovatelem Alexandra Velikého
-
Po nějaké době se do Athén vrátil a založil vlastní filozofickou školu Lykeion- mluví se o ní jako o peripatetické škole, žáci jsou potom peripatetikové (sloupořadí)
-
Po smrti Alexandra byl Aristoteles obviněn z bezbožnosti (protimakedonské nálady) > Aristoteles řekl, že nenechá Athény dvakrát zhřešit proti filozofii a proto odchází
-
Dílo:
-
Napsal více než 400 děl, dochovalo se pouze 80
-
Spisy: Organon, Fyzika, O vzniku a zániku, O duši, Etika Nikomachova
-
Je považován i za velkého biologa- studoval veškeré změny, které se v přírodě dějí, snažil se je popsat
-
-
Pro Aristotela je důležitý rozum, ale i smysly (rozdíl od Platona)
-
Rozdíl je i ve stylu psaní- Platon psal dialogy a básnický styl X Aristoteles měl suchá vědecká díla podobná nějakému slovníku
-
Vytvořil odborný jazyk, který používají vědci dodnes v nejrůznějších disciplínách
-
Zasloužil se i o založení a uspořádání nejrůznějších vědních oborů (systematicky je roztřídil)
-
Filozofie
-
Žádné vrozené ideje- Platon podle něj neměl pravdu, shodovali se ve formě koně, která je věčná a neměnná, rozcházeli se v tom, že pro Aristotela je forma koně pouhý pojem, který vymysleli lidé, tím pádem je forma koně to, co dělá koně koněm. Formy jsou tedy pro Aristotela typické vlastnosti pro dané věci
-
Látka a tvar- látka (hylé)- materiál z čeho jsou všechny věci vytvořeny- možnost něčím být; tvar (morfé)- souhrn zvláštních vlastností věcí, uskutečnění možnosti
-
Jakmile věc umře, vytratí se forma a zbyde už jenom látka
-
Účelová příčina- připisoval je i neživým věcem v přírodě
-
Látková- např. proč prší
-
Hybná- např. gravitace
-
Účelová- za jakým účelem prší
Telos- účel- vnitřní příčina věci, všechny věci na světě mají svůj účel
Entelechie- uskutečnění cíle
Teleologie- cíl předchází uskutečnění
-
Logika
-
Zakladatel logiky
-
Neřeší nějaké konkrétní reálné věci, ale vyvozuje je z nějakých pojmů
-
Formuloval několik přesných pravidel logiky
-
2 premisy- předpoklady
-
-
Všechny živé bytosti jsou smrtelné
-
Sokrates je člověk > Sokrates je smrtelný
-
Příroda- v rámci systematizování rozlišuje přírodu na živé a neživé věci
-
Neživé věci- z neživé věci se nemůže stát věc živá
-
Živé věci- mají schopnost přijímat potravu, růst a rozmnožovat se
-
Rostliny, zvířata, lidi
-
Živé bytosti- pouze zvířata a lidi, mají navíc schopnost vnímat okolní svět
-
Lidé- mají schopnost myslet
-
Bůh
-
Čistá forma bez látky
-
Základní změny v přírodě se dějí na základě nebeských těles, ale kdo je rozpohyboval?- Bůh- nehybný hybatel, příčina počátečního pohybu
-
-
Duše- podle Aristotela mají duši lidé, zvířata i rostliny
-
Rostliny- pouze duše vyživovací
-
Zvířata- duše vyživovací+ vnímací
-
Lidé- vyživovací (zákl. potřeby)+ vnímací (získáváme materiál)+ rozumová
-
-
Člověk
-
Zoon Politikon, neboli tvor společenský
-
Člověk potřebuje druhé k životu
-
Nižší životní potřeby poskytuje člověku rodina, vyšší potřeby poskytuje stát
-
-
Uvádí tři základní typy států
-
Monarchie- nebezpečí monarchie je v tom, že by se mohla zvrtnout v tyranii
-
Aristokracie- také by se mohla změnit v tyranii
-
Politea- demokracie- může se zvrtnout ve vládu lúzy. Aristoteles ji bere jako nejlepší model řízení státu.
-
Otrok je otrokem proto, že navíc nestačí. Je dobré je udržovat nadějí na vykoupení, aby lépe pracovali.
-
Ženy
-
Žena je neúplný muž
-
V procesu rozmnožování je žena pasivní a pouze přijímací, muž je naopak aktivní a dávající
-
Dítě dědí vlastnosti po svém otci
-