Religionistika – maturitní otázka

 

Otázka: Religionistika

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): malá

 

 

RELIGIONISTIKA

= (z lat. Religion – náboženství) věda, která zkoumá zákonitosti vzniku, rozvoje a působení jednotlivých náboženství, zabývá se jejich strukturou, jednotlivými součástmi i různorodými náboženskými jevy aniž by rozhodovala o pravdivosti podstaty náboženství

  • jako vědní obor vznikla až v 19. století
  • za zakladatele je považován Friedrich Max MÜLLER
  • předmětem zkoumání je náboženství

 

NÁBOŽENSTVÍ

= vztah člověka k transcendentní skutečnosti, tedy ke skutečnosti, která není přístupná smyslovému vnímání a jejíž existence nelze vědecky potvrdit ani vyvrátit

  • pro člověka je cestou jak pochopit vesmír, svět a svou existenci, i způsobem jak dát životu směr a význam, jak se vyrovnat s vlastní smrtelností
  • v demokratické společnosti je svobodnou volbou každého
  • je součástí kulturního bohatství (zakořeněno v tradicích, svátcích, vztahu k životu a smrti)
  • jednotlivá náboženství jsou rozmanitá, jde u nich identifikovat společné znaky, náboženství se vztahují k duchovní bytosti či bytostem
  • dle toho o jaké bytosti se jedná, rozlišujeme:
    • manismus – uctívání kultu předků
    • animismus – víra v nadpřirozené duchovní bytosti
    • teismus – víra v boha, či bohy
      • monoteismus – víra v jednoho boha
      • polyteismus – více bohů (náboženství starého Říma a Řecka)
      • deismus – bůh stvořil svět, ale do jeho průběhu nezasahuje
      • panteismus – bůh je ztotožněn s přírodou

 

  • mezi další znaky náboženství patří přítomnost:
    • mýtů – náboženské příběhy o posvátných věcech
    • rituálů – formální, vzorová a symbolická jednání, která se vztahují k duchovnímu, příp. předkům, mají svá pravidla
  • rozlišení religionistiky podle přístupu ke studiu náboženství:
    • historické – dějiny jednotlivých náboženství
    • srovnávací – porovnává různé náboženské jevy
    • kontextuální – zkoumá náboženství v různých souvislostech
  • religionistika souvisí s dalšími společenskými vědami (psychologie, sociologie, historie)
  • religionistika se zabývá i ateismem = odmítnutí náboženství

 

HLAVNÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ

  • lze je rozdělit dle tradic, ze kterých vycházejí
  • západní tradice – čerpají ze semitské rodiny a jsou založeny na tradici proroků a vyznávání jediného boha (judaismus, křesťanství a islám)
  • východní tradice – vycházejí z indické rodiny, snaží se vysvobodit z koloběhu životů, do kterých se bytosti opakovaně rodí (hinduismus, buddhismus)

 

JUDAISMUS

  • monoteistické náboženství
  • víra v jednoho boha (Boha, Jahveho), který vše stvořil
  • zakladatelé: praotec Abrahám – bůh ho povolal a přislíbil mu, že z něj vzejde velký národ, jeho potomci Izák a Jákob
  • orientovaný do budoucnosti => očekávaný příchod Mesiáše, spravedlivého panovníka, který je vyvede z utrpení do zaslíbené země
  • věří ve vzkříšení mrtvých a poslední soud
  • stavba: synagogy

 

Dějiny

  • vznik přibližně v druhé pol. 2 tisíciletí př. n. l.
  • st. př. n. l. – Židé odcházejí z egyptského zajetí, Bůh dává prostřednictvím proroka Mojžíše židovskému národu Zákon (10 přikázání vyrytých do kamenných desek) => datují se starověké dějiny Izraele
  • Židé osídlili Palestinu
  • centrem Chrám v Jeruzalémě – založil král Šalamoun
  • st. n l. – události kolem Ježíše Krista => část je přiznala za očekávaného Mesiáše a stala se křesťany
  • následovala diaspora – rozšíření Židů do světa
  • 4 větve
    • ortodoxní (strážci tradic)
    • reformovaná (spojují ho s modernou)
    • konzervativní (snaží se udržet tradiční praxi)
    • židé bez vyznání (slaví svátky ze zvyku)

 

  • Posvátné spisy
    • Starý zákon
    • základní je Tóra (Pět knih Mojžíšových)

 

  • rabíni – židovští učitelé, autoritami v oblasti židovského náboženského práva a duchovními vůdci židovských obcí
  • modlí se 3x denně, nasazují si jarmulku (pokrývku hlavy), ráno si oblékají modlitební plášť

 

  • Židovské svátky
  • Šabat (den odpočinku, sobota)
  • Chanuka (svátek světel) – zapalováni osmiramenných svícnů
    • Jom kipur (den smíření) – nejposvátnější den, židé se postí, modlí se za odpuštění a šťastný nový rok
  • Obřízka – u chlapců zařazení do náboženského života
  • Bar micva – z chlapce se stává nábožensky dospělý muž

 

KŘESŤANSTVÍ

  • nejrozšířenější sv. náboženství, navazující na judaismu
  • kořeny v Izraeli
  • učení odvozuje od Ježíše z Nazareta, který kolem roku 30 n. k. působil jako kazatel slova božího, uzdravoval nemocné, konal zázraky
  • Ježíš umírá na kříži v místě Golgota
  • Boží syn = Ježíš věří, že po 3 dnech vstal z mrtvých, smrtí vykoupil své hříchy (Spasitel, Mesiáš)
  • po nanebevstoupení poslal Bůh Ducha svatého
  • věří v posmrtný život, poslední soud
  • očekávají druhý příchod Ježíše

 

Hlavní větve

  • katolická církev – pokračovatelka původní církve, v čele papež
  • pravoslavná církev – nepřijala papežství, spisy Otců vedle Bible, oděv zdobnější než u katolické církve, tradice ikon (obrazy zobrazující svaté)
  • protestantské církve – vzešlé z protestantského hnutí v 16. st., odmítají autoritu papeže a úctu k Panně Marii
  • Posvátné spisy
  • Bible – skládá se z 66 knih, obsahuje různé jazyky (řečtina, aramejština, hebrejština)
    • Starý zákon – 39 knih, sdílen s judaismem, líčí dějiny božího lidu, než se objevil Ježíš
    • Nový zákon – 27 knih, výhradně křesťanské knihy, pojednávají o životě a učení Krista (4 evangelia), o počátcích křesťanského hnutí (Skutky apoštolů), listy apoštola Pavla a další listy od křesťanských vůdců, apokalyptický list věnující se posledním věcem světa (Zjevení Janovo)
  • církev – společenství dílčích církví (římskokatolická, československá husitská)
  • katolická církev – papež (1. mezi biskupy), biskupové, kněží a jáhni
  • pravoslavná církev – oblast zastoupena patriarchou, dále jsou zde kněží, diákoni
  • protestantské církve – v čele synoda (sbor) => zastoupeni teologové a laici
  • shromažďují se v kostelech, či modlitebnách, zde jsou faráři, pastoři, farářky a biskupky
  • svátosti – skrze ně se zprostředkovává boží milost
    • svátost křtu – základ křesťanského života
    • svátost eucharistie – křesťan přijímá na památku poslední večeře Páně chleba, víno, jakožto tělo a krev Kristovu
  • Církev pravoslavná, anglikánská, římskokatolická pokládá za svátost: svátost manželství, kněžství, smíření

 

Křesťanské svátky

  • neděle – sváteční den Kristova vzkříšení, den Páně, slaví ho bohoslužbou
  • Velikonoce – oslavují Kristovo zmrtvýchvstání, týden před svátky se slaví svatý týden:
  • Květná neděle – vjezd Ježíše do Jeruzaléma
  • Zelený čtvrtek – připomínka poslední večeře
  • Velký pátek – ukřižování
  • Bílá sobota – rozjímání u Kristova hrobu
  • Nedělí zmrtvýchvstání
  • Vánoce – zrození Krista v Betlémě

 

ISLÁM

  • nejmladší monoteistické náboženství
  • stoupenci = muslimové
  • bůh Alláh – věčný, všemohoucí stvořitel, má v rukou život i smrt
  • prorok Mohamed
  • věří v anděly, nejznámější Gabriel – předal Mohamedovi Korán
  • důležitou roli mají proroci – předávají proroctví, upozorňují na den zmrtvýchvstání, poslední soud a posmrtný život

 

Dějiny islámu

  • vznik v 7. st. na Arabském poloostrově
  • zakladatelem Mohamed z Mekky
  • Mohamed byl obchodník, ve 40 letech se mu zjevil anděl Gabriel, který mu zprostředkoval odvěkou pravdu pomocí vizí, Mohamed ji začal v Mekce učit
  • 622 Mohamed přesídlil po útoku nepřátel do Mediny – tato událost se nazývá hidžra = počátek islámského náboženství
  • 630 Mohamed se vrátil do Mekky, kterou dobyl

 

Hlavní větve

  • Sunnité – 90% věřících, uznávají nástupnictví Abú Bakra (po Mohamedovi)
  • Šíité – 10% věřících, za nástupce Mohameda považují jeho bratrance Alího, ten byl nakonec zavražděn, v důsledku oceňují mučednictví
  • Větve vzniky následkem sporu o následnictví

 

Posvátné spisy

  • Korán – představuje zjevení božího slova, arabština, obsahuje 4 základní oblasti (víra, kultovní předpisy, morálka, vztahy mezi lidmi
  • Hadith – zaznamenává život a činy Mohameda, soubor Mohamedovy praxe = sunna (jak se mají lidé chovat)

 

  • muslimská náboženská obec = seskupení muslimů
  • neexistuje kněžský stav
  • duchovní jakou označováni jako ulamové
  • mešita = místo sloužící k uctívání Boha a vyučování
  • modlitba – muslimové se modlí k Mekce, klaní se rituálními pohyby

 

5 pilířů islámu

  1. vyznání víry – v Alláha, Mohameda, Koránu
  2. modlitba – modlit se 5x denně
  3. almužna – vyčlenění části svých příjmů mezi druhé
  4. půst – Ramadán – postní měsíc, 9. měsícem islámského kalendáře, připomíná měsíc, kdy Mohamed obdržel první boží zjevení, od východu do západu slunce nejíst, nepít, nekouřit, nemít sex
  5. pouť do Mekky – každý by měl alespoň 1 navštívit Kábu v Mekce

 

HINDUISMUS

  • polyteistické náboženství indické civilizace
  • formovalo se od 2. tis. př. n. l.
  • nemá zakladatele, ani autoritu
  • rozmanitý, má spoustu tradic
  • uctívá stovky bohů, v popředí Brahma (stvořitel) Višna (udržovatel) a Šiva (ničitel)
  • karma – na důsledcích činů předchozího života závisí, kam se bytost zrodí
  • hlavním cílem je mókša – osvobození, kdy se člověk vymaní z utrpení a znovuzrození
  • 3 cesty ke konečnému osvobození:
    • uctívání božstev
    • jednání dle morálních zásad
    • poznání (intuitivní poznání většinou pod vedením duchovního učitele = guru)

 

  • Posvátné spisy
    • védy – zakládající texty, dělí se do 4 sbírek
      • Rgvéda
      • Sámavéda
      • Jadžurvéda
      • Atharvéda

 

  • bráhmany – význam a návody k obětním rituálům
  • hinduistou se člověk rodí, je zrozen jako příslušník jedné ze 4 varen (společenských vrstev)
  • plněním povinností ve své vrstvě naplňují dharmu, což vede ke štěstí celé společnosti

 

  • 4 VARNY
    • bráhmani – intelektuální vrstva, kněží a znalci
    • kšatrijové – vládci a bojovníci
    • vaišjové – zemědělci, řemeslníci
    • šúdrové – služebníci

 

  • dalitové – nedotknutelní – stojí mimo varny
  • velký význam mají řeky (přechod mezi živým/mrtvým)
  • uctívání zvířat – krávy a opice
  • každá rodina má domácí obřadní místnost

 

  • svátky
  • dívalí – svátek světel, symbolizuje vítězství dobra nad zlem, prosí boha o štěstí

 

BUDDHISMUS

  • vznikl jako opozice vůči hinduismu
  • zakladatel Siddhártha Gautama (Buddha – probuzený)
  • Buddha se zřekl bohaté rodiny a začal žít asketickým životem a nakonec při meditaci dosáhl osvícení
  • věří v koloběh života, snaží se z něj vymanit a dosáhnout nirvány (stavu neulpívání a vyvanutí)
  • posvátné místo Váránasí, kterým protéká Ganga

 

  • Větve buddhismu
  • theraváda – spása je podmíněna mnišstvím (Thajsko, Srí Lanka)
  • mahájána – ukazuje cestu ke spáse laikům (Tibet, Nepál, Čína)

 

  • Posvátné spisy
  • Tipitaka (Tři koše) – soubor vzniklý po Buddhově smrti

 

  • Tři klenoty – Buddha (učitel), dharma (zákon, řád), sangha (buddhistická obec)
  • Jádro učení – 4 vznešené pravdy – celý život je strast, strast má příčinu v žízni po věcech, odstraněním této žízně strast zanikne, k tomu vede Osmidílná vznešená stezka
  • 5 zásad: neubližovat živým bytostem, nekrást, nelhat, necizoložit, neužívat dor ani alkoholu
  • Stúpa = posvátná stavba (mohyla)
  • Meditace = slouží k očištění mysli a nalezení cesty do lidského nitra

 

KONFUCIANISMUS

  • eticko-filozofický systém
  • založen KONFUCIEM v Číně (5. st. př. n. l.)
  • jádrem učení je důraz na etický význam mezilidských vztahů, chce dosáhnout ideálu dokonalého člověka- mudrce

 

TAOISMUS

  • vznik v Číně (5. st. př. n. l.)
  • obrácen od společnosti k rozjímání přirozenosti věcí
  • založen na učení Knihy o Tao a ctnosti, autor LAO-C´
  • člověk musí splynout s přírodou
  • nezasahuje do přirozeného chodu věcí

 

Náboženský fundamentalismus

  • jde o přesvědčení o absolutní a neomylné náboženské pravdě
  • netolerantní a má nekritický přístup k pramenům náboženství
  • náboženské požadavky prosazovány i násilím
  • často spojen s fanatismem

 

Nová náboženská hnutí a sekty

  • vycházejí z křesťanství – hnutí Božích dětí – spojení socialismu a prvotního křesťanství
  • vycházejí z hinduismu – Hare Kršna – láska a služba bohu, žijí ve střediscích
  • vycházejí z fanatismu – satanismus, Hnutí Grálu
  • nábožensko-psychoterapeutická hnutí – scientologická církev – důraz na inteligenci

 

Náboženské sekty

  • označení pro malé seskupení lidí, ve kterém převládá uzavřenost, autoritářství a fanatismus
  • může omezovat stoupencovu svobodu, vyvolávat strach
  • z velké části přijímají nauku původní náboženské skupiny, ale přidávají si nové idee
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.