Rodinné právo – maturitní otázka (5)

 

   Otázka: Rodinné právo

   Předmět: Právo, Společenské vědy

   Přidal(a): Elys

 

 

RODINNÉ PRÁVO

• Upravuje vznik a zánik manželství, vztahy mezi manželi, rodiči, dětmi a dalšími příbuznými a právní vztahy při náhradní výchově dětí.
• Jeho stěžejním pramenem je OBČANSKÝ ZÁKONÍK (konkrétně část druhá).
• Rodina – nejstarší lidskou institucí vůbec. Plní potřebu lidí chránit potomky, učit je a vychovávat a zajistit co nejpříznivější podmínky pro jejich všestranný vývoj.
• Základem rodiny je solidarita = vzájemná pomoc
  • Jádro rodiny – tvořené společenstvím ženy, muže a dětí, žijících obvykle ve společné domácnosti
    • taková forma společného soužití je ZÁKLADNÍ SPOLEČENSKOU JEDNOTKOU, jejíž členové si navzájem poskytují morální a materiální pomoc a starají se jeden o druhého.
  • Širší rodina – všichni pokrevní příbuzní a jejich rodiny.

 

MANŽELSTVÍ

• Podle občanského zákoníku, TRVALÝ SVAZEK MUŽE A ŽENY VZNIKLÝ ZPŮSOBEM, KTERÝ STANOVÍ ZÁKON. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.

 

VZNIK MANŽELSTVÍ

• Svobodným a úplným PROJEVEM VŮLE muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (snoubenci), že spolu vstupují do manželství.
• STATEČNÍ OBŘAD (tj. svatba) je veřejný slavnostní. Musí mít přítomny 2 svědky, oddávajícího (farář/starosta).
• Každé uzavřené manželství se pak zapisuje do MATRIKY. (= úřední evidence obyvatel, obsahuje knihy narození, smrtí a manželství) – vede obecní úřad

 

Zákonem povolené jsou 2 formy sňatku:

• OBČANSKÝ/civilní SŇATEK – uzavírá se prohlášením před orgánem veřejné moci (starostou či primátorem nebo pověřeným členem zastupitelstva obce/města) v přítomnosti matrikáře.
• CÍRKEVNÍ SŇATEK – uzavírá se před orgánem státem registrované církve nebo náboženské společnosti, která má oprávnění. Oddávající musí doručit protokol o uzavření obecnímu úřadu (zapsání do matriky)

 

Hlavní podmínky uzavření manželství: (dobrovolný vstup, znalost zdrav. A majetku., stavu, společné příjmení, přítomnost dvou svědků)

• PŘÍJMENÍ – snoubenci si vyberou, za budou užívat: společné příjmení jednoho z nich, svá dosavadní příjmení či zda příjmení jednoho z nich bude příjmením společným a druhý manžel k němu bude připojovat své dosavadní příjmení. Snoubenci prohlásí, které příjmení budou užívat jejich společné dě
• Snoubenci předem musejí poznat svůj ZDRAVOTNÍ STAV, zvážit uspořádání BUDOUCÍCH MAJETKOVÝCH POMĚRŮ, SVÉHO BYDLENÍ a HMOTNÉHO ZAJIŠTĚNÍ a prohlásit, že jim nejsou známy OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ MANŽELSTVÍ (např. existence jiného manželského svazku jednoho z nich nebo přímý příbuzenský vztah mezi nimi).
• Snoubenci musejí být PLNĚ SVÉPRÁVNÍ. Výjimečně může soud povolit manželství i nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil 16 let věku.
• Uzavřít manželství mohou jen OSOBY OPAČNÉHO POHLAVÍ.
• Do manželství musí vstoupit dobrovolně, musí být přítomni 2 svědci

 

Překážky manželství:

• věk – osoby starší 18 let (nebo zplnoletění 16 let)
• Překážka příbuzenských vztahů v přímé linii = otec – dcera (mohou však sestřenice a bratranci)
• Svéprávnost
• Bigamie
• Poručenství, poručnictví

 

Práva a povinnosti mezi manžely:

• Podle občanského zákoníku jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, podporovat se, společně pečovat o děti …
  • Manželé mají ROVNÉ POVINNOSTI A ROVNÁ PRÁVA.
  • Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil ÚDAJE O SVÝCH PŘÍJMECH a STAVU SVÉHO JMĚNÍ, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných ČINNOSTECH.
  • Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností BRÁT ZŘETEL NA ZÁJEM RODINY.

 

Společné jmění manželů

• Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé za trvání manželství.
• S výjimkou toho, co:
  • Slouží osobní potřebě jednoho z manželů.
  • Nabyl darem, dědictvím nebo odkazem jen jeden z manželů.
  • Nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech.
  • Nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.
  • Nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

• Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže:
  • Se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku.
  • Převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
• Předmanželská smlouva = uspořádává majetek v případě rozvodu.

 

ZÁNIK MANŽELSTVÍ

• ZANIKÁ SMRTÍ jednoho z manželů, případně prohlášením manžela za mrtvé (Soudem)
• ZRUŠIT manželství za života manželů lze pouze ROZVODEM.
  • Rozvést manželství může pouze soud, pokud je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Při rozvodu soud přihlíží k zájmům nezletilých dětí.
  • SMLUVENÝ ROZVOD – manželé se dohodli na rozvodu.
  • SPORNÝ ROZVOD – manželé se nedohodli na rozvodu.

• • Oba typy rozvodů jsou však soudním řízením sporným. Rozdíl spočívá pouze v tom, že při naplnění zákonem stanovených podmínek je u SMLUVENÉHO ROZVODU ROZVODOVÉ ŘÍZENÍ JEDNODUŠŠÍ A RYCHLEJŠÍ, neboť soud nemusí zjišťovat existenci rozvratu manželství.

 

RODIČE A DĚTI

= příbuzenství vzniká NAROZENÍM dítěte, rodiče mají rodičovskou zodpovědnost = práva na péči o dítě  a jeho zastupování + povinnost péče a správy majetku, …

• vyživovací povinnost (mezi příbuznými) = patří sem i placení výživného – nelze ho promlčet
  • Rodiče vůči dětem – do chvíle samostatnosti dítěte, povinná šk. docházka,
  • Mezi manžely – princip solidarity – stejné podmínky pro oba
  • Děti vůči rodičům – pokud má dítě vlastní příjem a žije ve spor. Domácnosti – má povinnost přispívat, nebo pokud ji rodiče potřebují
  • Ostatní příbuzní v přímé linii – vnoučata a prarodiče
  • Vůči rozvedenému manželovi – jestli není schopen se živit sám
  • Vůči neprovdané matce – otec dítěte po dobu 2 let

 

REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ

• V ČR od roku 2006.
• =mezi osobami stejného pohlaví.
• Uzavřením nevzniká společné vlastnictví !!! (V případě dědictví jsou postaveni na úroveň manželů)
• Uzavírá se před matričním úřadem. Podmínky pro vstup do partnerství: dovršením 18 let, osoby vstupující do partnerství nesmí být příbuzní v přímé linii nebo sourozenci a nesmí být v manželském nebo partnerském svazku, plná svéprávnost a alespoň jeden musí být občanem ČR
• Partneři pak mají vzájemnou vyživovací povinnost. Mohou vychovávat vlastní děti, ale nemohou si osvojit dítě.
• Zaniká: smrtí jednoho z partnerů nebo rozhodnutím soudu na základě žádosti jednoho z nich.

 

PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ RODINNĚ PRÁVNÍCH VZTAHŮ

• VYŽIVOVACÍ POVINNOST – poskytování finančních a jiných prostředků tomu, kdo se sám není schopen o svou výživu postarat.
  • Jde především o vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, dokud se neživí sami.
  • Děti mají vyživovací povinnost vůči rodičům, pokud ji nedokáže zabezpečit manžel rodič
  • Vyživovací povinnost existuje i mezi manželi navzájem.
  • Může ji nařídit soud! (když se neplní)

• Rodičům dále náleží RODIČOVSKÁ ODPOVĚDNOST
  • Práva a povinnosti, které spočívají v péči o dítě. Zejména:
    • Péči o zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítě
    • Ochranu dítěte, zajišťování jeho výchovy a vzdělání.
    • Určení místa bydliště dítěte.
  • Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká nabytím plné svéprávnosti dítěte. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.
• Dítě je POVINNO DBÁT SVÝCH RODIČŮ (svým rodičům pomáhat, respektovat je a ctít …)
• Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo USMĚRŇOVAT své dítě výchovnými opatřeními. Dítě je povinno se těmto opatřením PODŘÍDIT.

 

Je nutné určit, kdo je rodičem dítěte.

• Matkou se žena stává v okamžiku porodu dítě
• Určení otcovství: narodí-li se dítě v manželství nebo do 300. dne od zániku manželství, je za otce považován manžel, nejde-li o ženu znovu provdanou.
• Souhlasným prohlášením obou rodičů před matričním úřadem nebo soudem, že daný muž je otcem dítě
• Rozhodnutím soudu v případě, že nedojde k určení otcovství předcházejícími způsoby.

 

Pokud rodiče neplní své povinnosti a řádná výchova dítěte je ohrožena, může ORGÁN SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ či SOUD učinit opatření, aby stav napravil:

• • Napomene dítě, jeho rodiče a osoby, které řádnou péči o dítě narušují.
  • Stanoví nad dítětem dohled (navštěvuje ho sociální pracovník a podává soudu pravidelné zprávy).
  • Uloží rodičům nebo dítěti omezení (zákaz návštěvy nevhodných podniku, zábav atd.).
  • Soud svěří dítě do výchovy jiné osoby (přednostně příbuznému, např. prarodičům).

 

 

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

• Zákonnými zástupci dítěte jsou jeho rodiče, kteří nesou odpovědnost za jeho výchovu a hmotné zabezpečení.
• Někdy dojde k situaci, kdy se o dítě rodič postarat nemůže, ať vlastní vinou, či nikoliv. => Pak péči organizuje stát.
  • Jedním z případů, kdy stát prostřednictvím soudu zasahuje do výchovy dítěte je osvojení = statusová změ
    • OSVOJENÍ (adopce) = přijetí cizí osoby za vlastní.
      • Mezi osvojitelem a osvojencem vzniká stejný vztah jako mezi rodiči a dětmi, a naopak zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou.
      • Vzniká právní vztah rodič – dítě
      • Osvojitele mají při výchově dětí stejná práva a povinnosti jako rodiče, včetně rodičovské odpovědnosti a vyživovací povinnosti.
      • Osvojenec přebírá příjmení svých osvojitelů.
      • Osvojen lze zrušit pouze do 3 let, pak už je nezrušitelné

 

Od osvojení se významově odlišují instituty náhradní rodinné péče:

• OPATROVNICTVÍ – právní institut opatrovnictví představuje ochranný prostředek pro osoby, které jsou považovány za neschopné spravovat své osobní záležitosti, např. v důsledku duševního onemocnění, mentálního postižení.
  • Vymezeno soudem v případě střetu zájmu rodičů a dětí a ohrožení majetkových zájmů dítě
  • Opatrovník má práv a povinnosti pouze v záležitostech, které vymezí soud.

• PORUČENSTVÍ – stanoveno soudem, pokud rodiče dítěti zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské odpovědnosti. Poručík má vůči dítěti zásadně všechna práva a povinnosti jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost.
  • Poručíkem se stává většinou někdo z příbuzných, dostává od státu finanční zabezpečení
  • Nevzniká právní vztah rodič – dítě

• SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE JINÉ OSOBY – stanoveno soudem. Dítě je svěřeno so péče jiného člověka, nemůže-li o dítě pečovat žádný rodič ani poručík.
  • Většinou jde o nejbližší příbuzné dítěte či osobu jemu blízké.
  • Na rozdíl od pěstounské péče není tato forma náhradní rodinné péče financována státem.
• PĚSTOUNSKÁ PÉČE – dítě je svěřeno do péče fyzické osoby (pěstouna), která dostává od státu příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu za práci pěstouna. Pěstoun rozhoduje o běžných záležitostech dítěte – má práva a povinnosti rodič Péče trvá jen do nabytí plné svéprávnosti dítěte. Dítě nepřebírá příjmení pěstouna ani se pěstounskou péčí nemění právní vztahy s pokrevními rodiči.
• ÚSTAVNÍ VÝCHOVA – užita v případě, že je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena a není možné nalézt jiná výchovná opatření. Musí být nařízena soudem a trvá do zletilosti dítě
  • Je vykonávána např. v dětských domovech či diagnostických ústavech.