Otázka: Schopnosti a inteligence, IQ
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): go20kart
SCHOPNOSTI
jsou naučené předpoklady k provedení nějaké činnosti (schopnost dorozumět se německy, schopnost uvařit obě,…)
1) VÝKON- dosažení určité úrovně splnění daného úkolu, je ovlivněn vnějšími i vnitřními podmínkami (skvělý běh, zpěv X špatný čas, falešný zpěv…)
2) VLOHY- vrozené dispozice (předpoklady) pro výkony určitého druhu (hud.sluch…)
3) schopnosti- vlohy, které jsme rozvinuli učením (schopnost zahrát na klavír písničku…) -> soubor psychických podmínek, které jsou nutné k provedení nějaké činnosti
4) NADÁNÍ- mimořádně velká vloha, mimořádně vyvinutý vrozený předpoklad k výkonu
5) TALENT- mimořádné nadání nebo mimořádné schopnosti
6) GENIALITA- mimořádně vyvinutý talent
7) ZRUČNOSTI- dispozice k manuálním úkonům (žonglování, sklář…)
8) OBRATNOSTI- dispozice k pohybům celého těla (akrobacie, tanec…)
9) TVOŘIVOST/KREATIVITA- schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem je používat neobvyklým způsobem (z pet vršků vyrábíme…)
INTELIGENCE
patří mezi schopnosti, inteligence je jak vrozená, tak i získaná – neexistuje jednotná definice
Druhy inteligence:
1) logicko-matematická inteligence- chápání okolního prostředí jako světa čísel a znaků, schopnost logického myšlení
2) jazyková inteligence- důležitá především pro školu, kde tvoří celých 80% šance na úspěch (křížovky, čtení, psaní…)
3) prostorová inteligence- podstatou je schopnost představy čehokoli (dobrá orientace v mapách, schopnost zachytit prostor v kresbě…)
4) tělesně-pohybová inteligence- je schopností vysoce ovládat pohyby těla (sportovci, mimové…)
5) hudební inteligence- je to typ projevující se ze všech ostatních nejdříve (jedinec si pamatuje melodie, udrží rytmus…)
6) intrapersonální inteligence- neboli metakognitivní, je nejdůležitější, je to schopnost zkoumat vlastní já, své pocity, zaujmout k nim nějaký přístup (takové děti si jdou za svým, jsou nezávislé…), k jejímu rozvoji přispívá vedení deníku, plánování času, povídání o vlastních citech a náladách, stanovování si osobních cílů
7) interpersonální inteligence- schopnost vnímat pocity druhých, jejich nálady, temperamenty, cíle, ovlivňovat je, vést, usmiřovat
6. a 7. typ více záleží na kultuře, než ostatní typy
Inteligence by se dala vnímat jako 3 schopnosti:
- získat vědomosti
- zpracování vědomostí, nápadů a řešení problému
- plánování, hodnocení, promýšlení, hledání smyslu toho, co konáme
INTELIGENČNÍ KVOCIENT (IQ)
– je to obvykle skóre některého z testů verbálního nebo neverbálního usuzování
– problémem je, že toto skóre není založeno na žádné přijaté teorii inteligence a nepředpovídá úspěch v životě, je také podmíněno kulturou a sestavuje se podle nějakého vzorku lidí, což nemusí mít vypovídací hodnotu, neustále se mění, zpracovávání IQ testů se dá nacvičit, často se testuje jen některý typ inteligence, nevypovídají o člověku jako celku, jazykově zaměření jedinci čtou déle a pečlivěji zadání, proto pracují v logických úkolech pomaleji, což se nikde nezohledňuje, pro děti musí být sestavovány testy pro každý rok života, testování vzniklo ve Francii
– IQ (inteligenční kvocient) podle Wiliama Sterna:
– MV : CV x 100
(mentální věk = úroveň vývoje : chronologický věk-roky x 100)
Tabulka norem IQ:
145 a více – velmi vysoká inteligence
120-144 – vysoká inteligence
110-119 – nadprůměrná
90-109 – průměrná ( 50% populace)
80-89 – podprůměrná
70-79 – hraniční mezi normou a mentální retardací (zaostalostí)
50-69 – debilita
20-49 – imbecilita
19 a méně – idiocie
