Otázka: Sociální stát – Welfare State
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Jitunka
– stát sociálních služeb, založeno na myšlence, že základní lidské potřeby a podmínky jsou záležitostí nejen jednotlivce, ale záležitostí společnosti
– Ve Velké Británii byl sestaven systém sociálního opatření jako ochrana před pěti částmi
- Chudoba
- Nemoci
- Nezaměstnanost
- Nevzdělanost
- Nedostatečné bydlení
Příčiny vzniku
- Přetrvávající problémy moderní společnosti
- Formování národních států po VFR
- Růst kapitalismu, politická moc a s ním pojená industrializace a urbanizace
Funkce a cíle
Marshall – hlavní představitel pojmu WELFARE STATE zdůraznil tři části
- Občanská práva – zajištění individuálních svobod a rovnosti před zákonem
- Politická práva – zajištění participace na rozhodování moci
- Sociální práva – zajištění minimálního sociálního zabezpečení
Typologie
1) Podle teoretika Titmusse – v 60. letech:
Reziduální model soc. politiky
- vychází z liberální koncepce
- podle ní existují 2 způsoby, jak uspokojit potřeby lidí => trh a rodina
- když selže trh i rodina, nastupuje sociálně politická instituce, ale jen dočasně
- jedinou funkcí soc. politiky je řešení chudoby, tzv. poor relief
Průmyslově výkonový model sociální politiky
- sociálně politická instituce mají důležitou úlohu jako doplněk ekonomiky
- podle tohoto modelu se mají uspokojovat potřeby jednotlivců na základě zásluh, pracovního výkonu a produktivity
- cílem je udržení společenského statusu jednotlivců
Institucionální model soc. politiky
- SP je součást institucionálního uspořádání společnosti
- poskytuje univerzální služby mimo trh s cílem redistribuce společenského blahobytu a uspokojování potřeb lidí na vysoké úrovni
2) Podle teoretika Andersena, který na Titmusse navázal – v 90. letech:
Základními kriterii pro definování typů soc. států je kvalita soc. práv, soc. stratifikace a vztah mezi státem a rodinou. Základem jeho přístupu se stal koncept dekomodifikace.
Liberální režim
- odpovídá reziduálnímu modelu Titmusse
- dominuje soc. pomoc na bázi testování příjmů
- skromné univerzální transfery a pojišťovací témata
- dávky určeny pro nízko příjmové skupiny, lidi závislé na státu / dělníky aj.
- nároky na dávky omezeny
- stát povzbuzuje trh např. min. mzdou /pasivně/ nebo dotováním soc. schémat poskytovaných privátním sektorem /aktivně/
- důsledkem tohoto typu je omezování soc. práv
Konzervativní režim
- typický pro Rakousko, Německo
- snaha o zachování statusových rozdílů
- práva jsou přidělena na základě příslušnosti ke třídě či statusu
- jakákoliv redistribuce má zanedbatelný dopad
- stěžejní je uplatnění principu subsolidarity
Sociálně demokratický
- odpovídá institucionálnímu modelu
- typické je uplatňování principu univerzalismu a dekomodifikace i na střední třídu
- sleduje rovnost nejvyšších standardů, a ne rovnost min. uspokojování potřeb
- všechny vrstvy jsou součástí jednoho univerzalistického pojištění, i když jsou dávky přizpůsobeny příjmům
- tento model snižuje úlohu trhu
Leninský model
- spojen s režimem ve státech střední a východní Evropy
- kladl důraz na univerzalitu
- stát měl monopol na poskytování soc. služeb
- pomoc dostali ti, kteří byli součástí „pracujícího lidu“
- ostatní byli vyloučeni ze systému, často i kriminalizováni
- docházelo k omezování soc. práv
- systém představoval spíše nástroj kontroly
Latinský model neboli „jižní“
- charakteristická je absence definovaného životního minima
- často nesystematická opatření
- spoléhání se zejména na sociálně ochranné funkce rodiny
- např. Řecko, Španělsko, Portugalsko
Vývoj
– naplňování principů soc. státu je úzce spojeno s hospodářskou, politickou situací a ekonomickým vývojem státu. Po 2. světové válce došlo k rozvoji sociálních států, zejména v 60. letech 20. století, kdy v mnoha zemích rostly soc. výdaje a rozvíjely se jednotlivé složky soc. státu jako soc. služby a soc. pojištění. Poté byla expanze veřejných soc. služeb ukončena hospodářskou krizí spojenou ropným šokem v r. 1973. Další období se proto nazývá „krizí soc. státu“.
Příčiny krize:
- propad příjmů státu
- nárůst nezaměstnanosti
- větší počet soc. slabých osob
