Sociální stratifikace – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Sociální stratifikace

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Evženie

 

 

 

 

= je sociální rozvrstvení, tedy různé typy strukturování společnosti, základem je nerovnost, najdeme ji v každé známé společnosti, liší se pouze typem nerovnosti

–       dělení podle různých kritérií:

  • kasty, vrstvy, stavy, třídy
  • vertikální (například daná ekonomickým kapitálem)
  • horizontální (daná např. místem bydliště)

 

–       Gerhard Lenski – stratifikace moderní společnosti je založena na 3 obecných dimenzích:

  • majetek
  • vzdělání
  • moc

 

Sociální útvary

= skupiny lidí, v nichž lidé kolektivně organizují své institucionální činnosti

–       již od nepaměti každý věděl, kde je jeho místo, ať nevolník, či urozený

–       od přelomu 19. a 20. století – komplexní dělba práce

–       součástí formálních organizací je institucionalizované jednání

 

–       lokální seskupení

  • aktuální spíše v menší společnosti, tradiční společnosti, kmeny, osady, komunity,…
  • komunita = izolované seskupení lidí, kteří žijí a hospodaří na jednom místě; dnes hlavně náboženská hnutí, hippies, protestní hnutí
  • dnes nemají celoživotní trvání
  • sousedství = poměrná odcizenost, hlavně ve velkých městech, na vesnicích se o každém vše ví
  • obyvatelstvo = země, města, …

–       sociální agregáty

  • sdružení lidí na základě časoprostorového principu – sejdou se na jednom místě s určitými lidmi, např. setkání při autonehodě, studenti na škole
  • zabývá se tím interpretativní sociologie
  • vzájemná interakce a komunikace
  • dav = zvláštní typ sociálního agregátu; lidé se sešli na základě určitého podnětu (př. fotbalový zápas)

◦        aktivní – mají 4 formy:

ﺎ         útočné – lynčování

ﺎ         získávací – drancování, demonstrace

ﺎ         únikové – panika

ﺎ         expresivní – revoluce

◦        pasivní = publikum

  • davové chování > potlačení individuality, instinkty nad rozumem, ztráta morální odpovědnosti, pocit anonymity

–       sociální skupiny

  • přímá interakce; je to určitý počet lidí, kteří jednají společně, mají určité cíle, společné zájmy
  • znaky:

◦        společný cíl, společná komunikační síť, diferenciace rolí a pozic (horizontální a vertikální), společný hodnotový systém, pozitivní a negativní sankce, vědomá příslušnost k určité skupině – uniformy

  • dělí se podle:

◦        velikosti

◦        stability

◦        stejnorodosti

◦        soudržnosti

◦        cílů a zaměření

  • druhy skupin

◦        formální skupiny – předem určeny předpisy, normy a převládá funkční vztah X neformální skupiny – utvořeny z iniciativy členů, závislé na jejich aktivitě, blízké vztahy

◦        podle důležitosti/pořadí v procesu socializace – primární skupiny – má zásadní rozhodující význam na rozvoj osobnosti (rodina, malá herní skupina – děti, se kterýma jsme si hráli na ulici na vesnici, protože tam nikdo jiný nebyl) X sekundární skupiny – odvozený význam pro socializaci ovlivňuje nás, ale ne tak zásadně (třída)

◦        malé skupiny a velké sociální skupiny (podle počtu) – malé od 3 do 30 – ideální 15 – 20 lidí, nad 20 lidí se začínají tvořit podskupiny a lidi se už navzájem tak dobře neznají

◦        otevřené a uzavřené (podle možnosti vstupu) – buď se do ní narodíte, nebo je obtížné se do ní dostat

◦        trvalé a přechodné (podle délky členství) – trvalé jsou rodiny

◦        podle členství – dobrovolné (gymnázium), automatické (základní škola) a přikázané (totalitní režimy)

◦        referenční skupina – skupina, k níž jednotlivec patří a ztotožňuje se s ní, nebo tam nepatří, ale chce tam patřit; každá skupina se snaží být referenční; pro vstoupení do ní – zkoušky, rituály; např. náboženská skupina

 

Sociální vztahy

–       ukazují, jakou má člověk pozici ve společnosti, ta se může měnit = sociální mobilita – označuje přechod individua, sociálního objektu nebo hodnoty z jedné pozice na druhou; dělí se na horizontální a vertikální; horizontální sociální mobilita je přechod z jedné skupiny do jiné v rámci jedné úrovně (např. změna občanství, změna bydliště, sňatek, rozvod); vertikální mobilitou se míní přesun individua z jedné vrstvy do druhé; ta může být jak vzestupná (např. zvýšení vzdělání, kariérní postup), tak sestupná (nezaměstnanost)

–       společenské – mezi národy

–       mezilidské = osobní – ve třídě, vztah jeden k druhému

  • zobrazení pomocí sociogramu

–       formální jsou vymezeny určitými neosobními pravidly, jejich základem je obvykle symbolická vzdálenost mezi lidmi, vnější úcta, v rovině jazykové vykání a pouze určitá konverzační témata (žák a učitel)

–       neformální – mohou být vřelé, emocionálně podložené vztahy, neřízené vnějšími pravidly, osobní zájem, sympatie

 

Pozice a role

–       sociální pozice = místo ve společnosti

–       sociální role = souhrn očekávaného chování, závažného pro nositele určité společenské pozice

  • lékařočekáváme od něho určité chování, gymnazista, …
  • konflikt rolí – matka, lékařka, pacientka
  • role jsou společností vytvářeny a kontrolovány, ale nejsou závazné, když je ovšem porušíme, nastane společenský trest – pomluvy, nezájem

–       sociální mobilita = přesun z jedné společenské vrstvy do jiné

  • vertikální

◦        vzestupná – přesun do vyšších společenských vrstev

◦        sestupná – přesun do nižších společenských vrstev

  • horizontální – územní přemisťování, profesní změna beze změny sociální vrstvy

–       sociální mobilita

  • intergenerační mobilita
  • intragenerační mobilita
  • sociální mobilita může probíhat v rámci života jedince (intragenerační sociální mobilita); liší-li se sociální status jednoduše řečeno ob generaci – postavení babičky a vnučky, nebo dědečka a jeho vnuka (vždy se uvažuje o jednom nebo druhém pohlaví, nikdy v kombinaci), pak mluvíme o mezigenerační neboli „intergenerační“ sociální mobilitě

–       sociální status – jak nás hodnotí společnost na základě plnění sociální role

 

Typy stratifikačních systémů

–       kastovní systém

  • KASTY – historická předloha kast je v indické společnosti, člověk se rodí do určité kasty, ta mu určuje povolání, partnera, oblečení; lidé v kastách se nebouří – kvůli náboženství – věří v převtělování a v to, když se v tomto životě budeme chovat pokorně, v příštím se převtělíme do dobrého člověka; kasta se nedá změnit ani sňatkem; každá kasta má své určité oblečení

◦        kněží = brahmáni

◦        bojovníci = vaigové

◦        svobodní – řemeslníci, obchodníci = kšátriové (břicho společnosti)

◦        služebníci = šúdrové

  • lidé, kteří stáli mimo kasty – nedotknutelní (patřili sem třeba Romové – proto prý odešli z Indie)

–       stavovský systém

  • STAVY – byly 3 – 1)panovník, duchovní 2)šlechta 3)poddaní (z těch se ve středověku vyvíjelo měšťanstvo)

◦        uzavřená skupina; do stavu se narodí a v něm i zemře, privilegia jsou dána právně i ve skutečnosti

◦        zanikají až s nástupem tržního systému – s nástupem kapitalismu

–       třídní systém

  • TŘÍDY – skupiny lidí, kteří se liší svým postavením k výrobním prostředkům (továrnám, strojům, polím) – buď je člověk vlastní = kapitalista, nebo se nechá zaměstnávat = dělník; objektivní hledisko rozdělení společnosti, K. Marx to aplikoval na celé dějiny (otrokáři a otroci); mezi třídami probíhá tržní boj, vznikají revoluce – otrok se změní v poddaného, poddaný v dělníka; Karel Marx: „Třídní boj je hybnou silou vývoje.“; třídy jsou skupiny otevřené (kapitalista může zkrachovat a nechat se zaměstnávat, …); podle Marxe skončil tento vývoj nástupem komunismu

–       VRSTVY

  • Max Weber (byrokracie a moc, 30. léta 20. století) – rozdělil společnost na vrstvy = stavovou hierarchii – má 3 vrstvy – horní, střední a dolní; jsou tvořeny jednotlivci a jejich rodinami, kteří mají podobný status; kritéria statusu jsou subjektivní a objektivní – jak se řadím já a jak mě řadí ostatní; subjektivní kritérium – sebezařazení – jak já si svou práci považuji; objektivní kritérium – vzdělání, příjmy, povolání, moc, prestiž; je zde tendence řadit se do střední vrstvy; bílé límečky = vrstva inteligence (kdo nepracuje v montérkách) – ty „horní“ o sobě rádi řeknou, že jsou ze střední vrstvy, aby se přiblížili lidu

 

Typy sociální diferenciace

–       horizontální rozdíly – např. mezi generacemi, pracovníky různých oborů a odvětví

–       polohorizontální – např. mezi obytnými čtvrtěmi větších měst

–       vertikální – podle stupně vzdělání, informovanosti, kvalifikace, rozdíly v úrovni příjmů, životní úrovni, rozdíly v postavení na mocenském žebříčku,….

 

Rovnost

–       odjakživa si lidé chtěli býti rovni, ale každý z nás je jiný, má jiný potenciál, IQ, pohybové schopnosti atd., přesto existují ideály rovnosti

–       4 významy rovnosti:

  • rovnost před zákonem = právní rovnost

◦        lidí si jsou rovni před zákonem – u nás zaručeno ústavou (výjimkou je poslanecká imunita – po dobu 4 let nemůžou být souzeni, jen pokud se této imunity vzdají nebo tak odhlasuje sněmovna, mohou býti souzeni; prezident má doživotní imunitu)

  • politická rovnost

◦        můžeme volit a můžeme být zvoleni; od 18 má občan ČR aktivní volební právo (může volit); pasivní volební právo (může být zvolen) od 18 – do městských úřadů, od 21 – do sněmovny, od 40 – do senátu, prezidentem

◦        zaručeno ústavou

  • rovnost příležitostí

◦        můžu dosáhnout jakékoli společenské pozice, postavení; můžu to získat bez ohledu na národnost, sociální pozici – záleží to pouze na nás

  • rovnost materiální = reálná

◦        stejný majetek, stejný podíl na moci, stejné znalosti, stejná prestiž – taková rovnost je nereálná, není ji mezi lidmi možné uskutečnit

 

Diskriminace

–       rozlišování, omezení nebo odnětí práv určité kategorii obyvatel pro její pohlaví, rasu, národnost, náboženství, třídní nebo politickou příslušnost

–       přímá a nepřímá

 

Feminismus

–       historie – sufražetky – bojovnice za získání volebního práva pro ženy (sufrage – hlasovací právo pro ženy ve VB, 1866); první země, kde měly ženy hlasovací právo – Nový Zéland (1893) dále Finsko (1906) a VB (1918) + dalších 20 evropských zemí; průlomem byla 1. světová válka-muži odešli do války a ženy zaujaly jejich profese a už je nepustily, špatně se prosazoval ve Švýcarsku; dodnes v některých arabských zemích toto právo není

–       základní rozdíly mezi mužem a ženou: rozdílné platy, diskriminace žen na trhu práce, malé zastupování žen v mocenských a rozhodovacích postech

–       druhy feminismu: 1)feminismus rovných práv – chceme změnit společenské postavení ženy, tak, že se změní zákony; za kořen zla jsou považovány zákony, které byly založeny muži – volební právo žen, právo na vlastnictví i po sňatku, možnost rozvodu, právo na děti po rozvodu; 2)feminismus radikální – vychází z pojetí mužů, co to znamená být ženou -> potom nám ženám nepomůžou nové zákony, založené chápání ženy se musí v člověku změnit (chápání ženské role); sex x gender – sex = pohlaví (při narození, gender = pohlavní role (vyvíjí se během života)

–       FEMINISMUS V ČR – poprvé české ženy požadovaly zrovnoprávnění v roce 1897 (první sjezd, založen časopis Ženský svět – Tereza Nováková, plné volební právo pro muže 1907, plné volební právo pro ženy 1919; Gymnázium Minerva – pro dívky v Praze, v čele Eliška Krásnohorská, Zdeňka Havlíčková – jedna z prvních studentek; poprvé se ženy začaly zviditelňovat v charitách-obvykle manželky spisovatelů-Marie Riegerová

 

Byrokracie

–       určitá skupina lidí uskutečňující vládu a správu, poměrně, oddělená od ostatních

–       forma vlády v moderních státech

–       teorie Maxe Webera – byrokracie = ideální forma státní správy; zdůrazňuje rozdělení kompetencí, neosobních pravidel, odvolatelnost a podřízenost úředníků; neosobní daná pravidla > objektivní řešení žádostí

–       teorie Mertona – ukázka neschopnosti byrokracie na Weberově příkladu; trénovaná neschopnost, disfunkční; v praxi rychlá ztráta pružného, objektivního, rychlého řešení; společnost nadále pěstuje velké množství úředníků

–       teorie Croisera – zablokovaná společnost, vztahy uvnitř vrstvy, byrokracie si chrání svou moc, pozice; uvnitř existuje boj o místa ve vedení (prestiž, moc, peníze, informace), podřízení mohou informačně odříznout vedení -> neschopnost správně rozhodovat

–       typy byrokracie podle Gouldnera

  • slabá
  • reprezentativní
  • trestající
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.