Otázka: Sociologie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): 484
– z lat. societas= společnost a logos= věda, rozum
= věda o lidské společnosti, její struktuře a sociálních jevech
– multiparadigmatická věda- na 1 otázku není 1 správná odpověď, existuje mnoho směrů a sociologických škol
doba vzniku, příčiny vzniku, zakladatel:
40.léta 19.století oddělení od filozofie
Auguste Comte (1798-1857): Kurz pozitivní filozofie
příčiny: průmyslová revoluce- přechod z tradiční společnosti na moderní
sociální statika a dynamika:
sociální statika- jak ve společnosti udržet řád
sociální dynamika- společenský vývoj zákonitostí, které působí společenský pohyb-změny ( např. revoluce)
tradiční a moderní společnost:
tradiční společnost – společnost rozdělena na stavy ( šlechta, církev, poddaní)
– vliv církve ( určuje mravy, posvěcuje rozdělení do stavů)
– život na venkově, zemědělská výroba
– sociální kontrola
moderní společnost – společenské vrstvy/třídy
– masový ateismus – vznik ideologií
– urbanizace, život ve městech, průmyslová výroba
– anonymita
postmoderní společnost – dovoluje všem nedodržovat normy
– konzumní způsob života, spotřeba
– cynismus
– role rychlosti
– tvorba mediálních obrazů světa
3 stádia vývoje společnost a jejich představitelé:
1.období: 40.léta 19.století – 20.léta 20.století
= „období velkých teorií“ – teoretické systémy, které se snažili nastínit problém pouze z 1 úhlu pohledu, na základě 1 principu
geografický determinismus – společnost se tvoří na základě přírodních podmínek
antroporasová teorie – charakter společnosti vychází z ras, které si nejsou rovny
– Chamberlain, Gobineau
psychologistická teorie – charakter společnosti je dán vrozenými psychickými dispozicemi
Emile Durkheim – dělby práce, náboženství, sebevraždy
Max Weber – politika, moc, byrokracie
Wilfredo Pareto – teorie elit
Herbert Spencer – vývoj druhů
Karl Marx – ekonomický determinismus (výroba)
2.období: 1920-1960
– období praktických výzkumů
– centrum v USA
– metody: a) zúčastněné a nezúčastněné pozorování (jsem nebo nejsem členem pozorované skupiny)
b) řízený a neřízený rozhovor ((ne)připravené otázky)
c) sociometrie (zkoumání vztahů ve skupině pomocí sociogramu, číselné vyjádření)
d) ankety
3.období: 60.-70.léta-dodnes
– návrat k člověku, obavy, aby se v odosobněných výzkumech neztratil
– ustupuje od konkrétních lidí a jejich vzájemných vztahů k větším sociálním celkům
– 2 typy škol:
interpretativní sociologie
– Thomasův teorém = „ Není tak důležité jaké věci a situace objektivně jsou, ale jak je lidé definují a jak jim rozumějí.“
Objektivistické paradigma
– společnost je souborem daností na něž lidé reagují a jimiž je jejich chování a jednání předurčeno a podmíněno
vztah sociologie k jiným společenským vědám:
filozofie- člověk, historie- historický kontext, ekonomie- podstatná ve společnosti, psychologie, ekologie- problémy jsou i spol., antropologie, politologie, právo…
sociologické disciplíny:
– soc. stratifikace
– věkových skupin
– pohlaví ( gender studies)
– rasových a etnických skupin
– ekonomická
– práce a podniku
– politiky
– práva a morálky
– kultury a umění
– volného času
– vzdělání
– zdraví a nemoci
– náboženství
– masmédií a masové komunikace
sociologie v českých zemích:
– zakladatel T.G.Masaryk- jako 1. přednášel sociologii na UK, téma: sebevraždy, marxismus
– Edvard Beneš – téma: politické stranictví, alkoholismus, násilí v dějinách
– 2x zakázána- 1. 1944- ideologie fašismu, 2. 1949 – marxismus ( pouze tyto výklady jsou jediné správné, proto není třeba zkoumat jiné)
-60. léta- obnova, sociologický časopis, založen soc. ústav v AV
– 1968- omezení, ne zrušení
– současní čeští sociologové: Jiřina Šiklová- genderstudies, Jan Keller- propojení s ekologií,
Miloslav Petrusek, Jiří Buriánek
– nakladatelství: SLON, Grada, Portál