Otázka: Sociologie
Předmět: Společenské vědy
Přidal(a): mk
Co je to sociologie?
- společenská věda zkoumající společenský život jedinců, skupin a společností
- jednání lidí ve společnosti,struktura společnosti,sociální interakce,sociální skupiny,….
- formování na začátku 19.stol.,za otce soc. je považován francouzský filosof Auguste Comte
- slovo sociologie (z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad) poprvé použil Auguste Comte
- snaží se odhalit zákonitosti, na jejichž základě se společnost vytvořila, jimiž se řídí
- předmětem není člověk jako individuum, ale člověk pohybující se v různých sociál. skupinách, kde se spojuje s jinými lidmi
- multidisciplinární – využívá poznatků z ostatních věd (politologie, psychologie, biologie, statistika…)
Předmět studia sociologie
- společnost – souhrn individuí, kteří jednají s ohledem na jednání druhých a to v urč. historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu
- strukturace společnosti – vnitřní skladba
- sociální vztahy – vzáj. závislosti soc. subjektů
- sociální jevy – způsoby jednání, myšlení a cítění, existující mimo jedince a schopné vnějšího tlaku
- oblasti sociálního života – hospodářství, politika, právo …
- sociální seskupení – soc. skupiny, páry, komunity, dav, národ …
- sociální činnosti – práce, rekreace
- sociální procesy –urbanizace, industrializace
FUNKCE
- empirická = popis společenských jevů, procesů, pomocí výzkumů jako v psychologii
- teoretická = vysvětlování výskytu a průběhu jevů
Sociologické disciplíny
- Sociologie obyvatelstva
- Sociální ekologie
- Sociální geografie
- Sociologie etnických a rasových skupin
- Sociologie sexuálních vztahů
- Sociologie věkových skupin
Metody sociologie:
- kladení otázek– základní metoda získávání informací(dat) potřebných ke zkoumání společnosti
- Kvantitativní výzkum-stovky, tisíce lidí (dotazník)
- Kvalitativní metoda-poznání jednoho konkrétního problému do hloubky
- menší počet lidí, delší rozhovory
- Pozorování-výzkumník pozoruje skupinu, která ho zajímá, někdy může být i její součástí
- Analýza dokumentů-př. Dopisy emigrantů do vlasti
Společnost
- síť mezilidských vztahů, které se ustavují vzájemnou komunikací
- př. – pokud do místnosti zavřeme skupinku lidí, ještě netvoří společnost
- u začnou tvořit až ve chvíli, kdy spolu začnou mluvit, řešit problémy, navazovat vztahy =skupina lidí, kteří „o sobě vědí“
- soudržnost vztahové sítě je zajištěna sdílením konkrétní kultury(jazyk, normy, hodnoty)
Typy společnosti
- Archaická společnost:
- ještě neproběhla neolitická revoluce-nedošlo k trvalému usazování obyvatel
- Tradiční společnost:
- dějiny civilizace začínají zde
- obraz tradiční společnosti známe z dějepisu
- malá společenství(rodina, domácnost, vesnice)
- závislost na přírodních rytmech a podmínkách
- život naprosté většiny lidí dám předem-cestování bylo vzácnost, obdělávání stejné půdy,…
- rozvrstvené společnosti bylo pevné-Evropa-3 stavy-šlechta, duchovenstvo, lid
- polovina 18.stol.- krize tradiční společnosti
Průmyslová revoluce- industrializace- rozvoje moderních způsobů výroby
- neživotné zdroje energie, stroje, vynálezy
- urbanizace-prudký rozvoj měst
- Města- přinesla zcela nový životní styl
- chudoba, kriminalita, prostituce X nabídka širší aktivity(kavárny, noviny,..)
–Georg Simmel– hlavní rys města=anonymita
Moderní společnost:
- -modernizace-procesy,které vedly ke vzniku moderní společnosti-průmyslová revoluce,industrializace,urbanizace,politické revoluce,…
- -prudký nárůst obyvatel
- -rozvoj nových komunikačních prostředků(pošta,telegraf,noviny,telefon)
- –horizontální mobilita-možnost,někdy nutnost cestovat nebo se stěhovat
- –vertikální mobilita-možnost stoupat či klesat v sociální hierarchii
- -společnost je sekularizována-náboženství hraje daleko menší roli a musí soupeřit s vědou,uměním a politickými ideologiemi
- -přinesla člověku-svobodu,možnost seberealizace,zábavu
- -učinila ho ale také osamělejším-ztratil oporu tradičních vazeb-velká rodina,vesnická komunita
Postindustriální společnost:
- -období posledních zhruba 40 let
- -současná společnost, informační společnost, postmoderní společnost
- -zásadní roli hraje informace, komunikace a technologie
- -svět založený na vzdělání, vědění, znalostech, informacích
- -klíčovou roli hrají média a internet
- -konzumní společnost-principem světa je konzum-shromažďování věcí, zážitků, vztahů,…
- –Daniel Bell- první použil termín postindustriální společnost
- -změna je dle Bella v přesunu zaměstnanců ze sekundárního do terciálního
- –globalizace-narůstající propojení a vzájemná závislost jednotlivých částí světa
- -změna ve vnímání času a prostoru, radikální zkrácení vzdáleností
- -kontakty mezi vzdálenými částmi světa-politické, kulturní, obchodní,…
- -globální rizika-nelze je vyřešit na místní úrovni-přelidnění planety, šíření epidemií, ekologická krize,…
Sociální změny:
- -jakákoliv změna ve struktuře určité soc. instituce, praktik či ve společenském uspořádání
- -Konstruktivní-pozitivní X destruktivní –negativní
- -změny na mikroúrovni– v rovině jednotlivců
- -změny na makroúrovni- celospolečenská rovina
- –adaptace přizpůsobení se společenským změnám
Socializace
- – osvojení si kultury, které je nutné pro to, abychom mohli ve společnosti existovat
- -probíhá od narození a probíhá celý život
- -zajišťuje, že se z nás stanou plnohodnotní členové společnosti
- -začleňování člověka do společnosti
- -umožňuje člověku utvářet vztahy, rozvíjet vlastní vidění světa a fungovat v něm
- –špatná sociální adaptace-selhání v komunikaci s ostatními
- -potíže s navazováním přátelství, vytvářením partnerských vztahů, respektování pravidel,.
- -může mít počátek již v dětství-př.-dítě, které zná z domu jen nadávka a křik, se může ve škole chovat agresivně, protože napodobuje to, co vidí u rodičů. Začlenění do kolektivu dětí je pak obtížné
- -socializační činitelé-rodina, škola, média,…
- Primární socializace-probíhá nejčastěji v rodině
- -dítě si vytváří citovou vazbu na rodiče, získává základní návyky, učí se normám
- -nejčastěji probíhá do 3 let, pak vstupují další osoby a instituce
- Sekundární socializace-jak v rodině, tak i v dalších skupinách(škola, kroužky, zaměstnání,…)
Sociální role
- -od jedince se očekává způsob chování v určité situaci
- -jak má být role naplněna je dáno společenskými normami
- -př. Role žáka-očekává se,že budou dodržovat školní řád,…
- -role získáváme a přebíráme dobrovolně nebo nuceně
- -přejímání rolí nám umožňuje vidět svět z jiných úhlů pohledů a měnit se-př. V roli rodiče přehodnotíme dosavadní chování a omezíme čas věnovaný kamarádům
- -konflikt rolí-střet nebo neslučitelnost rolí-př. 16ti letá dívka je matkou a zároveň nedospělou dcerou
Sociální status
- -je vyjádřen mírou prestiže,kterou člověk ve společnosti získává od svého okolí
- -jedná se o úctu,kterou člověku prokazuje jeho okolí-nemusí souviset s bohatstvím ani politickou mocí
- -v moderní společnosti určován především profesí
- -souvisí s ním také životní styl a způsob chování,který od člověka očekáváme-př. Věříme,že bohatá podnikatelka tráví svůj volný čas na golfovém hřišti
- -uklízečka se zálibou ve filozofické literatuře by nás překvapila
- Získaný status-můžeme na něm aktivně pracovat
- -př. Status lékaře získáme absolvováním lékařské fakulty
- Připsaný status –souvisí s vlastnostmi,které si vybírat nemůžeme a problém nastává ve chvíli,kdy jej okolí vnímá negativně
- -př. V ČR status roma nebo staršího člověka
- -často bývá překážkou sociální mobility
Sociální mobilita– přesun z jedné společenské vrstvy do druhé
-míra mobility souvisí s otevřeností společnosti
-umožňují ji sociální kanály-především vzdělání a profese
Vertikální mobilita –pohyb po žebříku nahoru nebo dolů,zvýšení nebo snížení prestiže
Horizontální mobilita-pohybování se v sociálním prostoru bez změny statusu
-př. Nástup do nového zaměstnání znamená novou profesní pozici,prestiž ale může zůstat stejná
Vnitrogenerační mobilita- statková změna během života jednoho člověka
Sociologové
August Comte (1798-1857) – fr. filosof, jako první použil pojmu sociologie
– rozdělil ji na statiku (současný stav)-zkoumá spol. řád a dynamiku– zkoumá společenský vývoj
- souvisí s jeho pozitivismem
- viděl v ní nástroj, kterým lze efektivně organizovat průmyslovou společnost, dnes sociální inženýrství
- vize: vědecké řízení společnosti, její vylepšení
Karel Marx – (1818-83) – něm. ekonom, sám se za sociologa nepovažoval, přesto ho tam řadíme
- autor pojmu společenskoekonomická formace, jejíž prvky jsou třídy
- považován za průkopníka konfliktualistického přístupu (soc.konflikt je „hybatelem dějin“)
Herbert Spencer– angl. evolucionista, rozdělil společnosti na:
a) tradiční vojenské a
b) moderní průmyslové
- nedomníval se, že smyslem soc. je snaha o „vylepšení“ společnosti
Émile Durkheim– fr. filozof, lidské jednání se vysvětlí nejen z pozice individuí, ale i společnosti
- stav společnosti závisí především na míře dělby práce
- zakladatel sociologie náboženství
Georg Simmel – něm. filozof a sociolog, zakladatel formální sociologie
problém diády (skupiny o dvou členech)
- rozvíjí teorii konfliktu :
a) realistický k.( nevyhnutelný)
b) nerealistický ( vytvořený)
Max Weber – něm. právník, filozof, definuje 4 typy jednání:
1) účelově-racionální
2) hodnotově-racionální
3) tradiční
4) afektivní
Erich Fromm – představitel Frankfurtské školy (analýza základu kapitalistické společnosti (svoboda Kapitalistické společnosti je fiktivní)
– Umění milovat, mít nebo být?
- G. Masaryk – zabýval se teorií sebevraždy
Komunikace,média
–Komunikace=schopnost sdílet informace a emoce s druhými lidmi
-předpoklad života ve společnosti
–sociální komunikace-základní forma sociální interakce,sdělování významů mezi dvěma a více lidmi
–interpersonální komunikace-mezi dvěma lidmi formou rozhovoru,diskuze či vyjednávání
–skupinová komunikace-více aktérů
-v jejím průběhu může častěji docházet k nedorozuměním
–masová komunikace –od vzniku knihtisku
-pomocí masových médií,může obsáhnout velké skupiny příjemců
–intrapersonální komunikace- vnitřní monolog,mluvíme sami se sebou
–interkulturní komunikace- dorozumívání mezi příslušníky různých kultur
Proces komunikace :
-Komunikátor-na začátku,ten co vysílá sdělení(řečník,spisovatel)
-Sdělení -přenášeno kanály (řečový,písemný kanál)
-obsah by měl být jasný,stručný,důvěryhodný,podpořený dostatečným množstvím argumentů
-Příjemce –adresát,ten komu je sdělení určeno
–Komunikační šumy– některé věci můžeme různě interpretovat-př. Voní tady Herkules-může si myslet,že salám,lepidlo,…
Mezilidská komunikace
-komunikace mezi jednotlivce
-klíčově dvě složky-verbální,neverbální komunikace
–Neverbální komunikace– mimoslovní komunikace
-mimika,gesta,postoj těla,doteky,…
–mimika-to jakou má člověk náladu,zda se usmívá,mračí,…
–gesta-jestli je člověk klidný nebo výbušný,nervózní,jestli spěchá,…
–posturice-postoj člověka,pozice jeho těla
-odráží se míra sebevědomí,únava,vyčerpanost,odhodlání,…
–proxemika-vzdálenost,na jakou si chce jedinec pustit druhého k tělu
-haptika-množství doteků
–Symbolická komunikace– malování obrazů na stěny
-jazyk-systém symbolů(slov)
Efektivní komunikace- výměna informací,která je nezkreslená,vzájemná a včasná
-podmínka-ochota informace přijímat
Manipulace v komunikaci-jednání,které umožňuje dosáhnout cíle oklikou
-často toho lze dosáhnout apelací na morálku nebo vyvolat pocit viny
-dá se použít křik,pláč,sliby,výčitky,lichotky,…
Komunikační fauly –čtení myšlenek-do sdělení druhého si vkládáme svůj názor-př. Mlčí,protože se nudí
-nereagování na sdělení-při konversaci s někým se dívám z okna a nepřítomně přikyvuji
-nejasné,nekonkrétní sdělení-př. Někdo by měl vynést koš
-přehánění-př. Stokrát jsem to říkal
Média
-prostředky sloužící ke komunikaci napříč časem a prostorem
-v moderní společnosti je nutný rychlý přístup k velkému množství informací
-prostupují každodenním životem od probuzení do usnutí
-většinu informací o světě získáváme z médií
–funkce médií-zprostředkování informace co nejširší skupině příjemců
-zábava-odreagování
-společenská kontrola-upozorňování na negativní jevy a problémy ve společnosti
-politické kauzy,…
-agitace
-ovlivňují veřejnost a v ní převládající názory-veřejné mínění
-určování agendy-schopnost médií nastolovat téma
-měla by být objektivní a vyvážená
-Bulvární média-senzační a skandální události,neověřování zdrojů,někdy i vymýšlení informací
–Cenzura-záměrné zasahování vlivných skupin,časti přímo státu,do mediálních sdělením účelem omezení a kontroly šíření informací
–masová komunikace-použití technologií,které umožňují jednosměrně předávat velké množství informací velkému množství anonymních příjemců
-čtenář,divák nemůže okamžitě reagovat a má jen omezenou možnost zpětné reakce
–masová média-souhrnné označení pro prostředky masové komunikace-tisk,rozhlas,televize
–Nová média- informace v digitální podobě
-okamžité šíření,propojování různých starších médii(text,obraz,zvuk)
-podporuje zpětnou reakci uživatelů
