Sovětské právo a jeho historie

právo

 

Otázka: Sovětské právo a jeho historie

Předmět: Dějepis, Právo

Přidal(a): Vilemína Franksiová

 

POJMY

socialismus

  • všichni pracující by měli mít stejný podíl na zisku a pracovat jak jen dokáží
  • založeno na společném vlastnictví
  • Cílem socialismu je dosažení ideálů rovnosti, spravedlnosti a mezilidské solidarity
  • boj proti privilegiím
  • nazýván jako přechod do komunismu z předešlého kapitalismu, nebo též nižší fáze komunismu

komunismus

  • forma socialismu
  • neměli by tu být peníze, právo, sociální vrstvy ani majetek
  • všichni by měli zdarma dostat, co potřebují a pracovat zdarma jak jen mohou
  • př. mám hlad -> jdu do obchodu -> vezmu si zdarma jen, co potřebuji, co sním
  • ještě nikdy se nepodařilo žádnému státu ani žádné společnosti dostat k definitivní interpretaci komunismu
  • komunismus je téměř nereálný, a to už jen kvůli lidské povaze

kapitalismus

  • velké rozdíly v moci mezi chudými a bohatými
  • v mnoha ohledech opak komunismu (př. výrobní prostředky jsou v soukromém vlastnictví, V čisté podobě kapitalismu by vláda v podstatě jen udržovala pořádek hájením vlastnického práva a zdraví a života lidí. Zdravotnictví, vzdělání a například kultura by pak byly služby jako všechny ostatní, tedy bez dotací

kapitalismus -> socialismus -> komunismus

byrokracie

  • vláda prostřednictvím úředníků, nadřízenosti a podřízenosti zaměstnanců a úředníků
  • vláda prostřednictvím hierarchie

proletariát

  • proletariát a proletáři jsou společenskou třídou, která nevlastní výrobní prostředky a jediné co tedy mají, je jejich práce. Za proletariát jsou považováni dělníci a neodborní zaměstnanci (používáno již v antickém Římě pak se k němu vrátil až K. Marx)

 

MARXOVA KONCEPCE STÁTU A PRÁVA

  • marxistická ideologie beztřídní společnosti
  • konec utlačování ze strany buržoazie = měšťanstva
  • populární převážně mezi dělnickou třídou
  • položil základní kámen komunismu
  • vychází z učení o vztahu hospodářské základny a společenské nadstavby
  • rozčlenění historie lidské společnosti na společensko-ekonomické formace
  • jako určující faktor společenského vývoje viděli rozvoj výrobních sil
  • správná politika musí reflektovat reálné potřeby vývoje materiálního života společnosti
  • hybnou silou dějin je rozpor mezi výrobními silami a výrobními vztahy
  • v novověku kapitalistická společnost schovává svou třídní povahu za proklamováním rovnosti před zákonem
  • přechod k beztřídní komunistické společnosti logickým a přirozeným vyústěním vývoje ekonomiky kapitalistické éry, impuls měl vzejít ze zemí s nejvyspělejší ekonomikou (Rusko-zdemolované po 1. svět válce)
  • politika – právo – stát -> patří ke společenské nadstavbě – jednotlivé složky nadstavby jsou primárně určovány stupněm rozvoje ekonomických sil, ale zároveň podléhají vlastním specifickým zákonitostem
  • řešení: nahrazení soukromého vlastnictví́ výrobních prostředků vlastnictvím společenským a vytvoření jemu odpovídající společenské nadstavby, jejíž součástí už nebudou třídy, stát ani právo
  • relativní autonomnost např. náboženství, věda, kultura
  • teorie se stává materiální silou jakmile ovládne masy
  • stát, právo – třídy -> historicky podmíněné jevy – v komunismu neměli mít místo – měli ale ještě existovat v přechodné fázi ke komunismu, tedy v socialistické společnosti opřené o diktaturu proletariátu (dělníci)

 

LENINOVA INTERPRETACE (MARXISMUS-LENINISMUS)

Reálný vývoj:

  • marxismus- leninismus -> marxistické učení přetvořené v ideologií sovětského svazu
  • komunisté se dostali k moci nejdříve v Rusku, protože bylo zdevastované po 1. světové válce a stát potřeboval revoluci, byla chudoba (nepatřilo mezi ekonomicky vyspělé země)
  • také vliv ruských komunistů (= bolševiků) se omezoval pouze na ne příliš početná velká průmyslová centra v evropské části Ruska
  • bolševici – přesvědčení že impuls k celosvětové proletářské revoluci může vzejít i z ekonomicky zaostalého carského Ruska ( bolševici – Příslušníci radikální frakce ruské sociální demokracie)
  • menševici – přidržovali se Marxovy koncepce přechodu od kapitalismu k socialismu, přes buržoazní revoluci

 

Vladimír Iljič Lenin (Uljanov)

  • ideolog, vůdčí představitel bolševické frakce
  • přesvědčen, že v Rusku se rodí příznivá situace pro proletářskou revoluci
  • napsal dílo: Stát a revoluce 1917
  • podle něj ruská společnost nemusela nutně projít nejdříve buržoasijní revolucí (=jde o sociální revoluci, která zničí feudální systém nebo jeho pozůstatky, založí vládu buržoazie a vytvoří buržoazní stát) (buržoazie = měšťanstvo)
  • měli napřed založit kapitalismus pomocí buržoazní revoluce, než budou schopny provést proletářskou revoluci
  • proletariát vedený dělnickou třídou měl blížící se ¨buržoasijní¨ revoluci (zaměřenou proti feudálním přežitkům)  přeměnit v socialistickou
  • rozpracoval Marxovy zmínky do dvou fází vývoje komunismu po socialistické revoluci –
    socialismu x komunismu
  • v socialismu – zachovány státní organizace a právo tj. měl fungovat socialistický stát v němž bude moc v rukou proletariátu – diktatura proletariátu
    má platit právo vyjadřující zájmy proletariátu, které koresponduje se zájmy celé pracující většiny obyvatel,
  • má rychle připravit podmínky materiální i ideové pro vznik skutečné komunistické společnosti, tedy i pro svůj zánik

 

Situace v Rusku na začátku 20 stol:

  • situace zrála pro radikální revoluci
  • prakticky není místo pro svobodnou diskusi
  • nízká úroveň sociální politiky
  • rolníci na půdě hospodaří kolektivně, ikdyž dostali možnost s ní volně nakládat
  • velká část lidí pro svou nezkušenost o půdu rychle přišla
  • chybí právní úprava výkonu státní moci a vztahu občana a státu
  • úřad znamená víc než zákon

 

REVOLUCE 1917

únorová revoluce (březen 1917) – svržení carismu

  • Prozatimní vláda = PV
  • slíbila vytvořit konstituční režim a respektovat základní občanská práva
  • tvořena představiteli opozičních skupin okťabristů (= umírnění liberálové), kadetů (= konstituční demokraté) a eserů (= socialisté revolucionáři)
  • zpočátku limitována Petrohradským sovětem dělnických a vojenských zástupců, který završoval systém sovětů (= organizace vojáků, dělníků a zemědělců, v jejichž rukou byla moc v místech)
  • neochota řešit zásadní problémy lidových vrstev (vystoupení z války, předání půdy rolníkům, zavedení osmihodinové pracovní doby)
  • nepřipravenost ruské veřejnosti na demokratický způsob vládnutí
  • bolševici začali připravovat převzetí moci ozbrojeným povstáním

 

Velká říjnová socialistická revoluce (listopad 1917)

  • svržení Prozatimní vlády, moc převzali bolševici v čele s Leninem deklaroval přechod veškeré moci do rukou sovětů dělnických, vojenských a rolnických
  • sjezd sovětů – nejvyšší orgán státní moci
  • přechod veškeré moci do rukou sovětů
  • dekret o míru ->vyzýval válčící státy k uzavření míru
  • dekret o půdě -> ruší soukromé vlastnictví půdy
  • dekret o vytvoření dělnickorolnické vlády -> Rada lidových komisařů (RLK)
  • volil Všeruský ústřední výkonný výbor (VÚVV) – nejvyšší orgán státní moci mezi zasedáními sjezdů sovětů
  • listopad 1917 RLK – Deklarace práv národů Ruska – prohlásila rovnost národů, právo národů na sebeurčení, zrušení náboženských a národnostně-náboženských výsad, právo národnostních menšin…
  • leden 1918 III. Všeruský sjezd sovětů – Deklarace práv pracujícího a vykořisťovaného lidu – proklamace federatiního uspořádání Ruska vznikaly nové státy  => Ruská socialistická federativní republika (RSFSR)

 

ÚSTAVA RSFSR

(ruské socialistické federativní sovětské republiky)

  • přebírala text Deklarace práv pracujícího a vykořisťovaného lidu
  • potvrzovala provedená revoluční opatření sovětské moci – nejvyšší sjezd sovětů
  • nejvyšší orgán mezi sjezdy VÚVV
  • všeobecnou správou země pověřena RLK ustanovená VÚVV – mohla vydávat normativní akty nejvyšší právní síly
  • základním článkem územní správy jsou místní sověty
  • základní práva a svobody přiznávány jen pracujícím (předpoklad že majetné vrstvy vykořisťovatelů brzy zaniknou)
  • volební právo do sovětů nevšeobecné a nerovné (zbaveni jej byli příslušníci vykořisťovatelských tříd a města zvýhodněna k venkovu v poměru 5:1)

 

VÁLEČNÝ KOMUNISMUS

  • ¨Brest-litevský mír¨ – jaro 1918 – konec účasti Ruska ve válce -> začátek občanské války
  • bělogvardějce ( ruští generálové) podpořila je zahraniční vojenská intervence
  • kritická situace byla překonávána rasantními opatřeními sovětskou mocí, označovanými jako válečný komunismus a rudý teror
  • dekret VÚVV vyhlásil Ruskou federaci za vojenský tábor -> moc převzala Rada dělnické a rolnické obrany
  • dokončení nacionalizace průmyslu
  • zavedena pracovní povinnost, umožňující přikazovat jednotlivce na konkrétní pracovní místa
  • centralizace zásobování, rolníci museli odevzdávat nejdříve veškerou svou produkci obilí, později všechny přebytky zemědělských produktů, které se pak přerozdělovaly centrálně (podobná situace i v průmyslu)
  • tradiční tržní hospodářství dočasně nahrazeno přímým naturálním přerozdělováním
  • orgány politické policie (= Všeruské mimořádné komise, čeky) – mimořádné pravomoci

 

POREVOLUČNÍ STÁTNÍ APARÁT

  • bolševici a jejich spojenci rozmetali existující státní aparát a nahradili jej novými strukturami
  • formovali zdola nahoru pomocí delegačního systému
  • proletářský revoluční demokratismus – zaručoval účast na řízení a správě společnosti příslušníkům proletářských vrstev, konstituujícím sověty a podílejícím se na jejich činnosti
  • opuštění klasického principu dělby moci na ústřední i regionální úrovní

a)  systém sovětů a nepřímo volených vyšších orgánů měl zaručit příslušníkům proletářských vrstev účast na řízení a správě společnosti – do značné míry pouhou fikcí,
->vyrostla nová sovětská stranicko-státní byrokracie která převzala všechny neduhy bývalé carské byrokracie a ještě je rozmnožila, sověty a sjezdy sovětů zpočátku svou činností pokrývaly i oblast soudnictví a národohospodářského řízení

b)  dekretem o soudu č. 1 sovětská moc zrušila celou předrevoluční soudní soustavu,
nové orgány: místní soudy (jejichž členy volily místní sověty, rozhodovaly občanskoprávní spory a menší trestní kauzy
dekret o soudu č. 2 konstituoval okružní lidové soudy; vedle těchto soudů ještě dělnické a rolnické revoluční tribunály; dále se ustanovil revoluční tribunál při Všeruském ústředním výkonném výboru k rozhodování o nejzávažnějších kontrarevolučních trestných činech; revoluční tribunály fungovaly jako orgány mimosoudní trestní represe, tvořili je laici, byly hojně využívaným nástrojem proti těm, kteří se postavili proti nové moci nebo prostě jen patřili k vykořisťovatelským třídám; měnily se i zásady soudního řízení v občanských a trstních věcech, zásady veřejnosti soudních řízení, účasti laických přísedících, volitelnosti soudců a práva na obhajobu, rozhodování podle zákona, ale přednost revolučnímu svědomí a právnímu vědomí (třídně chápaný požadavek spravedlnosti a účelnosti), zavedena kasace (= postup, při němž odvolací soud pouze zrušil původní rozhodnutí a vrátil věc k soudu první instance),
1922 SOUDNÍ REFORMA: vytvoření prokuratury jako orgánu s širokými pravomocemi při prosazování třídně chápané zákonitosti a právní úprava advokacie, notářství a arbitážních a pozemkových komisí, základní články soudní soustavy: lidové soudy (soudce, dva lidový přísedící, v méně závažných záležitostech sám soudce), soudy druhého stupně: gubernské soudy (prvoinstanční i odvolací soudy), celou soustavu završoval Nejvyšší soud republiky, zanikly revoluční tribunály

c)  systém orgánů pro centrální řízení ekonomiky, centralizace a byrokratizace, Lenin prosazoval koncepci národohospodářských rad vystupujících jako orgány odborného řízení ekonomiky a direktivně určující linii vývoje hospodářství, 1917 se ustavila Nejvyšší rada národního hospodářství, narušila se koncentrace moci v rukou sovětů a sjezdů sovětů

d) systém jediné politické strany – Bolševická strana, uchovala si jednotnou organizaci, představovala jednu z mála funkčních struktur, často jediný akceschopný činitel, přebírala funkce státních orgánů, které se začaly přeměňovat na pouhou fasádu zakrývající monopol bolševické moci

 

OBDOBÍ NOVÉ EKONOMICKÉ POLITIKY (NEP)

  • zásobovací diktatura umrtvovala aktivitu rolníků a chyběly také impulsy pro rozvoj průmyslu
  • 1921 Lenin začal prosazovat NEP = nová ekonomická politika
  • naturální daň = umožňovala rolníkům volně nakládat s vyprodukovanými přebytky
  • částečná obnova vlastnických vztahů v průmyslu – uplatnění zahraničního kapitálu
  • oživení tržních vztahů (ale vnímána jako dočasný taktický ústup) – poté zase začali omezovat osobní vlastnictví
  •  vznikla řada významných právních předpisůy

 

VZNIK SVAZU SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK

  • vznikl spojením sovětských národních republik 1922 (Ruská federace + Ukrajinská sovětská rep. + Běloruská sovětská rep. + Zakavkaská federace )
  • podmínky: občanská válka (vojenskopolitický svazek), NEP (hospodářský svazek), Janovská konference 1922 (diplomatický svazek)
  • první všesvazový sjezd sovětů -> přijetí Deklarace o zřízení SSSR a Smlouvy o zřízení SSSR  (Ruská federace + Ukrajinská sovětská rep. + Běloruská sovětská rep. + Zakavkaská federace )
  • první ústava SSSR vznikla 1924 -> plnila funkci zákona o federaci, úpravu ústavních otázek přenechala ústavám svazových republik.
  • Principu sjezdu sovětů, nejvyšším orgánem Všesvazový sjezd sovětů a mezi jejich zasedáními dvoukomorový Ústřední výkonný výbor SSSR (ÚVV SSSR), RLK nařizovacím a výkonným orgánem a má právo vydávat dekrety

 

STALINSKÁ PŘESTAVBA SOVĚTSKÉHO STÁTU

  • boj o další směřování sovětské společnosti
  • tvrdě prováděná politika industrializace (rozvoj průmyslu) a na ni navazující kolektivizace zemědělství -> preference rozvoje těžkého průmyslu, represe vůči venkovskému obyvatelstvu
  • marxismus-leninismus-stalinismus -> teze o trvání diktatury proletariátu až do završení světové revoluce, s rostoucími úspěchy socialismu sílí i odpor třídních nepřátel
  • budování kultu (neúměrné zveličování a uctívání, zásluh a vlastností osobnosti) –  velkého vůdce proletariátu -> ve Stalinových rukou se koncentrovala obrovská osobní moc,
  • zavedení systému centralizovaného direktivního řízení -> veškerá reálná moc v rukou stranické byrokracie, kult osobnosti nemá tedy pouze Stalin
  • režim celou společnost atomizoval: likvidace politické odpůrce mimo bolševické strany brzy i v rámci ní, opírání se o silové nástroje, ….
  • bezohledně prosazoval rozvoj těžkého průmyslu a kolektivizaci zemědělství
  • Lev Trockij: stranická a státní byrokracie vytvořila novou třídu, uzurpující si rozhodující moc, v důsledku toho sovětská společnost ztratila socialistický charakter – diktatura

 

SOCIALISTICKÁ ÚSTAVA Z ROKU 1936

  • po formální stránce klasickou ústavní listinou
  • obsahovala katalog základních občanských práv a upravovala i práva sociálně ekonomické povahy (např právo na práci, sociální zabezpečení)
  • vnějškově naznačovala příklon k tradičnímu pojetí státních orgánů (přímá volba členů zastupitelských orgánů všech stupňů –  realné volby občanů – absence soupeření více politických stran)
  • místo Sjezdu sovětů SSSR -> Nejvyšší sovět SSSR
  • přímo volené sověty na regionálních úrovních
  • kolektivní hlavou státu: Prezidium Nejvyššího sovětu
  • sílící systém centralizovaného direktivního řízení
  • osamostnění a posílení výkonné složky (z RLK se stala Rada ministrů a ministerstva), ústava dostatečně nevymezovala hranice jejich pravomoci a jejich odpovědnost
  • splývání strany, orgánů řízení státu a aparátu ekonomického řízení
  • nahrazování kolektivního rozhodování osobním mocenským rozhodováním, politická policie

 

POSTALINSKÉ OBDOBÍ

  • smrt Stalina 1953 – nástup Nikita Chruščov – kritika kult osobnosti
  • pokus stát částečně reformovat – nedomyšlené
  • diktaturu proletariátu má nahradit ¨všelidový stát¨
  • právo – už nemělo vyjadřovat jen vůli dělnické třídy, ale i dělníků a pracující inteligence
  • ústava schválena roku 1977 – v čele Brežněv

 

ROZPAD SSSR A PŘECHOD K PLURALITNÍMU REŽIMU

  • snaha o tzv. přestavby – změna sovětské společnosti ( vice demokracie, vice socialismu, vice samosprávy)
  • konec mocenského monopolu KSSS, rozpad SSSR a přechod k pluralitnímu systému
  • pluralitní systém – politický systém založený na existenci více rovnoprávných politických stran či uskupení, což je základním znakem a podmínkou demokracie.
  • ústavní zákon z roku 1988
  • důležité mezníky k změně – ústavní zákon 1988 → obnovení instituce sjezdů sovětů, konstituoval individuální hlavu státu (předseda Nejvyššího sovětu)
  • zákon o statutu soudců 1989 → záruka nezávslosti
  • ústavní zákon 1990 → zřízení funkce prezidenta a zrušení vedoucí úlohy strany
  • 1991 → rozpas SSSR
  • Ruská federace přijala v roce 1993 novou ústavu

 

VÝVOJ SOVĚTSKÉHO PRÁVA

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.