Starověké despocie - maturitní otázka

dějiny

Otázka: Starověké despocie

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Lukáš

Obecný úvod

prameny
- náboženské texty
- soupisy panovníků
- texty
- chrámy
chrámové hospodářství
- zemědělci v chrámu odevzdají úrodu, která se poté přerozděluje
- redistribuční hospodářství
- příčina vzniku písma
staroorientální despocie
- vláda 1 člověka
- vlastnictví půdy – panovník
- panovník – bůh, nebo jeho prostředník na zemi
- zdroj obživy – zemědělství
- cca 4 000 př. n. l.
- blízkost řek
- otroci – doplňková pracovní síla
společenská pyramida
- panovník
  - kněží, vojenská družina, šlechta
    - zemědělci, řemeslníci
      - otroci
úrodný půlměsíc
- zavlažování – možnost sklizně několikrát za rok

Mezopotámie

oblast mezi řekami Eufrat a Tigris
památky
- Babylonská zeď, Visuté zahrady Semiramidiny
polyteismus
zikkuraty
klínové písmo
- vytesávali seříznutým rákosem do hliněných desek, které vypalovali
- rozluštil Georg Grotefend
- Sumerové
- hospodářské zápisy, literatura až později
literatura
- hymny, chvalozpěvy, nářky
- později báje, eposy
  - Epos o Gilgamešovi
- sumerské seznamy vládců
mezi jazyky existovaly i slovníky

Sumer

jih
úrodnější
nejstarší známá civilizace
městské státy
- 3. tisíciletí př. n. l.
- Ur, Uruk, Lagaš
- mezi městskými státy kulturní, jazykové a náboženské vazby
- nikdy však nedošlo k jejich spojení
Sumerové
hrnčířský kruh, kolo
závlahové zemědělství, vodní kanály
po roce 2350 př. n. l. úpadek sumerské moci
- nadvláda semitských dobyvatelů
- vznik sjednocené Akkadské říše

Akkad

semitské kmeny
útočí na sumerská města
2340 př. n. l. – král Sargon
- sídelní centrum Akkad
první centralizovaný stát v Mezopotámii
další města – Tell Brak, Ninive

Asýrie

sever
během úpadku Akkadské říše se k moci dostávají knížata z města Aššur – Asýrie
Staroasyrská říše
- 20. – 18. století př. n. l.
- obchodní kontakty s Malou Asií
- postupný úpadek, nadvláda Babylonie
Novoasyrská říše
- 911 – 612 př. n. l.
- 722 př. n. l. – k moci se dostává Sargon II.
  - nejúspěšnější asyrská dynastie
- rozvoj a územní expanze
  - dobytí Babylonu a Egypta
  - Ninive – nové centrum říše
- Sinacherib
- Assarhadon
  - největší rozšíření říše – až včetně Egypta
- Aššurbanipal
  - podpora umění a vědy
    - knihovna v Ninive
- zánik 612 př. n. l.
  - dobytí Ninive
  - společné útoky Babyloňanů a Médů

Babylonie

1900 – 539 př. n. l.
Starobabylonská říše
- Chammurapi
  - vládl 43 let v 18. století př. n. l.
  - zákoník
    - tresty podle spol. postavení, princip odplaty
  - závlahový systém
  - rozkvět ekonomiky
  - dobytí Asýrie
  - stříbro jako platidlo
  - dálkový obchod
- 1595 př. n. l. ovládnuta Chetity
  - jejich písmo rozluštil Bedřich Hrozný
Novobabylonská říše
- obnova státu Nabopolosarem
- Nabukadnezar II.
  - babylonská věž, Ištařina brána, Visuté zahrady Semiramidiny
  - polyteismus
  - územní expanze
    - Sýrie, Palestina, Jeruzalém – 587 př. n. l.
  - zajetí židů
    - 580 př. n. l.
    - nuceně je přesídlil z Palestiny
    - chtěl jejich finance použít na stavby
  - po jeho smrti postupný úpadek
- zánik – pohlcena Perskou říší
  - 539 př. n. l.
  - král Kýros II. Veliký

Palestina

název od Římanů
Izraelci – semitští polokočovníci
- spory s židy, kteří přišli z Egypta za vlády Ramesse II.
během 11. století př. n. l. nárůst královské moci
král David
- 1010 – 970 př. n. l.
- Jeruzalém
- územní zisky – až k Sinaji a na sever Mezopotámie
Šalamoun
- 970 – 930 př. n. l.
- Davidův syn
- proslaven moudrostí
- stavba chrámu v Jeruzalémě
- po jeho smrti rozpad na 2 oblasti
Izraelské království
- sever
- Samaří
- netrvá dlouho
  - 722 př. n. l. – Samáří dobyto Asyřany
Judské království
- jih
- Jeruzalém
- potomci Davidova rodu
- 587 př. n. l. dobyto Nabukadnezarem II.
  - pobořen Jeruzalémský chrám
  - babylonské zajetí
- židé se do Palestiny vrací až v roce 539 př. n. l.
  - Babylon byl obsazen Persií
  - zůstávají pod nadvládou Persie
diaspora
- 132 – 1948 n.l.
judaismus
- nejstarší monoteistické náboženství
- bůh Jahve
- Tóra
  - svitek
  - Starý zákon
- šabat, košer
- Davidova hvězda
- menora – 7 ramenný svícen
- rabín, synagoga

Egypt

písmo
- hlavně na kámen a papyrus
- 2. polovina 4 tisíciletí př. n. l.
- hieroglyfické písmo – posvátné
- hieratické písmo – kněžské, pro psaní na papyrus
- démotické písmo – lidové, jednodušší, 7 století př. n. l.
- Rosettská deska
  - zápisky v hieroglyfickém a démotickém písmu, řečtina
  - Thomas Young rozluštil démotické písmo
  - Jean-Francois Champollion hieroglyfické
náboženství – bozi Re, Amon, Anubis
- polyteismus
- víra v posmrtný život
  - mumifikace
  - Kniha mrtvých – putování duše záhrobím
literatura
- převážně náboženská tématika
- světské texty
  - životopisy, historické zápisy, lékařská pojednání, matematika a geometrie
egyptologie
- František Zexa, Zbyněk Žába
řeka Nil
- pravidelné záplavy
původně dva státní celky
- Horní a Dolní Egypt
  - Dolní – sever, delta Nilu
  - spojené osobou panovníka
- nevznikaly městské státy, ale centralizovaná říše
dělení na menší oblasti
- nomy
- nomarchové

Období Egypta

Archaické období
- 3100 – 2700 př. n. l.
- faraon Meni dobyl Dolní Egypt a sjednotil oba státy
  - založil hlavní město Mennofer
- závlahové kanály
- mastaby – hrobky obdélníkového půdorysu
Stará říše
- 2700 – 2180 př. n. l.
- zakladatelem faraon Džoser
  - první pyramida v Sakkáře
    - stavitel vezír Imhotep
- pyramidy
  - nejslavnější v Gíze
    - Cheopsova, Rachefova a Menkaureova
- územní expanze na Sinaj
- nástupnické spory – oslabení moci
1. přechodné období
- rozpad centrální moci
- decentralizace
- správy se ujímají nomarchové
Střední říše
- 2040 – 1786 př. n. l.
- znovusjednocení Mentuhotepem II.
  - panovník z Vesetu (Théb)
  - vládcovy zdi – obranné pevnosti
- opakují se spory o nástupnictví
- Amenemhet I.
  - otázka nástupnictví
    - faraon si vybere následovníka
- poslední pyramidy
2. přechodné období
- Hyksósové
  - dobyli Dolní Egypt
  - nájezdníci
  - dvoukolový válečný vůz
  - bronzové zbraně
Nová říše
- 1540 – 1080 př. n. l.
- Ahmose I.
  - porazil Hyksósy a upevnil si moc
  - posunul hranice k Sýrii
  - stabilizoval společnost
- centrum vlády ve Vesetu
- regentská vláda Hatšepsut
  - za nezletilého Thutmose III.
  - ekonomický rozvoj
  - dálkový obchod – Kréta, Sinaj, Somálsko
  - Zádušní chrám královny Hatšepsut
- Thutmose III.
  - územní výboje
  - největší rozpětí říše
  - přímý kontakt s civilizací v Mezopotámii
- Amenhotep IV.
  - náboženská reforma
    - vlivní kněží kultu boha Amona, rostoucímu vlivu se chce bránit
    - popření božství Amona i ostatních bohů
    - náboženství jediného boha Atona
      - přejmenoval se na Achnatona
    - nakonec však velmi slabý panovník
    - byl zavražděn a s jeho smrtí končí i reformy
    - manželka – Nefertiti
- Tutanchamon
  - mladý, nevýznamný panovník
  - proslaven objevem nevyloupené hrobky ve 20. století
- Ramesse II.
  - expanze na Blízký východ
  - střet s chetity
    - Bitva u Kadeše
      - 1274 př. n. l.
      - největší vozová bitva starověku
      - nerozhodná
    - mírová smlouva
      - nejstarší mírová smlouva
  - chrámový komplex v Abú Simbel
  - údolí králů
  - postupně se říše rozpadá a slábne moc faraonů
Pozdní doba
- 665 – 332 př. n. l.
- vláda Asyřanů – 7. století
- Peršané
  - 525 př. n. l.
  - král Kambýsés
    - porazil Egypt v bitvě u Pelusia
  - tyranské zacházení s Egyptem
- Alexandr Makedonský vítán jako osvoboditel
  - 332 př. n. l.
Doba řecko-římská
- 332 př. n. l. – 642 n.l.
- 305 př. n. l. k moci se dostává Ptolemaios
  - bývalý velitel Alexandrovy osobní stráže
  - ptolemaiovská dynastie z Makedonie
- prolínání řecké a egyptské kultury
- město Alexandrie
  - centrum kultury, obchodu a vědy
  - Alexandrijský maják, knihovna
- začíná růst vliv Říma na politické dění
- 1. triumvirát
  - Caesar, Crassus, Pompeius
  - Ptolemaios XIII. nechal zavraždit Pompeia
    - Caesar zavraždil Ptolemaia
    - na trůn dosadil jeho sestru Kleopatru VII.
- 2. triumvirát
  - Marcus Antonius, Octavianus, Marcus Lepidus
    - Marcus Antonius se oženil s Kleopatrou a daroval jí římská území
    - válečné střetnutí u Actia – 31 př. n. l.
      - vítězství Octaviana
      - Marcus Antonius a Kleopatra páchají sebevraždu
- 30 př. n. l. se Egypt stává Římskou provincií