Starověké kultury – neevropské oblasti

 

   Otázka: Starověké kultury – neevropské oblasti

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): Vendula

 

 

Mezi kultury, které nás ovlivnily nejvíce, patří kultury Egypta a Mezopotámie.

Umělec byl stále vnímán jako řemeslník, pracoval už ale pro vyšší osobu (vládce) = plnil její požadavky

 

EGYPT

• Periodizace:
  • 5 000 – 2 700 př.n.l. – předdynastické období
  • 2 700 – 2 200 př.n.l. – Stará říše
  • 2 200 – 1 500 př.n.l. – Střední říše
  • 1 500 – 1 000 př.n.l. – Nová říše
• Hlavním městem Střední a Nové říše byl Wéset, proto někdy hovoříme o Wésetském království, Wéset Řecky = Théby, dnes Karnak a Luxor
• Egypt byl stabilní, zvenčí neměnný – 4 000 let tam fungovalo stejné vládní zřízení. Byl zasvěcen náboženství, věčnosti – to v praxi znamená hlavně posmrtnému životu.
• Úrodnou oblastí byla oblast kolem Nilu. Byli to výborní mořeplavci = ovlivnili i Egejskou kulturu.

 

ARCHITEKTURA

• Jednoznačně jsou nejpopulárnějšími památkami Egypta jsou pyramidy a mastaby – souvisejí s rozvojem kultu mrtvých v období Staré říše.
• V Nové říši se pozornost přesouvá na chrámy či na skalní chrámové komplexy.
• Stavební materiál: kámen, dřevo
• Stavební princip: Převládá architráv (= vodorovný kámen na vzpěrách), výjimečně v pyramidách i klenba

 

Mastaby:

• Předchůdci pyramid, mají tvar komolého jehlanu, budovány poblíž pyramid pro dvořany a úředníky.
• Komora pro pohřbívání (hrobky) až 30 m pod zemí.
• Byly řazeny pravidelně vedle sebe a mnohdy vytvářely celá města
• Teorie: Stupňovitým vršením jedné mastaby na druhou mohly vzniknout pyramidy

 

Pyramidy:

• Pyramidy umožňovaly přechod na druhý břeh = smrt. Uvnitř pyramid byly hrobky. Tělo bylo mumifikováno, orgány ukládány do kanop. S tím souvisí i Kniha mrtvých = nejznámější dílo egyptské duchovní literatury. Obsahovalo rady, jak by se měl člověk připravit na posmrtný život. Název zavedl J. F. Champollion, který ji poprvé přeložil (společně s rozluštěním hieroglyfů v 19. st.).
• Důležitý byl neustálý přísun pracovní síly = otroků. Neznali kolo – kamenné bloky stěhovali pomocí cihlových ramp (jedna z hypotéz)
• Nejstarší – Džoserova (výška 60m, půdorys 107×116 metrů) – kult boha Réa
• Největší – Cheopsova (Chufewova) – výška 146m, strany 230 m. Stojí na pláni u Gízy poblíž dalších pyramid. V sousedství také leží Sfinga – 20m vysoká, vytesaná do vápence, symbol krále Raachefa
• Vedle Cheopsovy je ještě pyramida Menkaureova a Chafreova
• Okolo pyramid byly sfingy, sfinga = typ sochy, který zpodobňoval faraona a sloužil k oslavě jeho moci a síly. Tesaly se z vápence. Nejstarší sfinga byla 20 metrů vysoká a napůl žena a lvice.

 

Chrámové komplexy:

• Chrámy, které byly zasvěceny Božstvu (polyteismus – změna nastala za vlády Achnatona – změnil to na monoteismus, byl pouze 1 bůh = Bůh Slunce, projevilo se i v zobrazování. Po jeho smrti opět návrat k polyteismu. Stavěly se za doby Nové říše, a to buď nad přirozeným terénem nebo se hloubily do strmých skal = skalní chrámy
• Nejznámější je Chrám ve Vésetu, do poslední části mohli jen nejzasvěcenější – protože tam byl přítomen Bůh
• Chrám boha Amona v Luxoru, taky v Karnaku
• V karnaku chrám s největším kamenným sálem a kamenným stropem na světě – síň je dlouhá 152m, šířka 51m
• Skalní chrám Abú Simbel = nejstarší sluneční chrám, kvůli Nilu jej přenesli o 10m výše.
• Nejstarší sluneční chrám v Egyptě Abúsír
• Zádušní chrámy královny Hatšepsovet, krále Ramesse II. a krále Thutmose atd.

 

Obelisky:

• Z počátku sloužil ke kultovním účelům, pak významným symbolem moci.
• V Nové říši byly stavěny po dvou u vchodu do chrámu. Zdobené hieroglyfy a věnované božstvu, kterému byl zasvěcen chrám. V novověku byly často dopravovány do Evropy a nyní zdobí mnoho měst – Řím, Paříž, atd…

 

SOCHAŘSTVÍ

• Na vysoké úrovni – životní a nadživotní velikost, proporčně správně.
• Náměty: božstvo, představitelé vyšších vrstev
• V pozdějším období i jemná modelace výrazu obličeje, kamenné plastiky byly často polychromovány (barveny), do očí byly dávány drahé kameny = inkrustace (oko bylo magickým symbolem)
• Busta královny Nefertiti (nemá 1 oko), naturalistické zobrazení
• Nejstarší portrét v dějinách lidstva – postava princezny Nofrety (2 600 př. n. l.), socha prince Rahotepa (2 600 př.n.l.)
• S plastikou souvisí i pohřební masky – nejznámější je Tutanchamonova – nalezena 1922 v Údolí Králů
• Reliéfy: jsou mnohdy zaměňovány s malbou, protože jsou nízké a polychromovány (např. na stěnách chrámů nebo v pyramidách)

 

MALÍŘSTVÍ

• Dlouho opomíjeno kvůli strnulosti a neživosti – ale malby neměly vyjadřovat emoce. Bylo především písmem, vyprávělo o světě lidí, faraónů, bohů. Sloužilo náboženství a panovníkovi, bylo prostředníkem v komunikaci se světem nahoře.
• Při zdobení hrobek malovali do suché omítky.
• Šlo o co největší čitelnost (tímto se inspirovali později i Kubisté): Hlava a končetiny z profilu, trup a oko zpředu.
• (Neuplatňovali perspektivu), vzdálenost vyjadřovali umisťováním postav a předmětů nad sebe = pásová perspektiva
• Dále taky různá měřítka postav, co bylo důležitější = to bylo větší = hieratická perspektiva
• Technika malby: přírodní hlinky na omítce (štuk, sádra), štětec = roztřepený rákos
• Náměty: pestrost – náboženské motivy, zoomorfní náměty, obyčejný život, …

 

MEZOPOTÁMIE

• V Mezopotámii docházelo vlivem boje o úrodné oblasti mezi Eufratem a Tigridem (=oblast úrodného půlměsíce) k častému střídání národů = nepřímočarý vývoj. Všechny tyto národy byly zaměřeny spíše na světský život a oslavu panovníka (kontrast s Egyptem)
• Nejstarším národem byli Sumerové = asijský národ (3 400 – 2 000 př.n.l.). Byli to tvůrci Mezopotámské kultury, která se formovala ve městech Ur, Uruk, Lagaš a Kiš. Také vynalezli písmo (kolem roku 3 000 př.n. l. měla sumerská abeceda 900 znaků, které se později zjednodušily do podoby klínového písma)
• Epos o Gilgamešovi = nejstarší dochované epické dílo literatury, líčí dobrodružství krále Gilgameše. (Gilgameš měl i sošky z kamenů)
• Dioritová soška Gudey z Lagaše – z černé žuly (= vládce, ty čepičky :D)
• Sošky prosebníků – byli vyráběny masově pro účastníky náboženských poutí, aby je v chrámu položili k nohám božstva a tím „prodloužili“ svou přítomnost v chrámu stejně jako své modlitby k tomuto božstvu
• K nejstarším sochařským projevům patří reliéf: reliéfy pečetidel (= pečetní válečky) – tvar válečku z alabastru, jaspisu, steatitu a nesla geometrický nebo figurální motiv. Otisk z nich byl majetnickým znamením (amulet, použití při pečetění textových tabulek, …) – např. Váleček pokušení, 3.st.př.n.l.
• Malířství bylo podobně strnulé jako v egyptě – obrazové knihy – Sumerové, Akadové – pásové zobrazování. Jinak se dochovaly pouze fragmenty omítek
• Urská Standarta je mozaiková skříńka – asi rezonanční těleso hudebního nástroje. Má na sobě výjevy války, vítězství a míru.* Název podle nálezce (Jamesem Woolleye), avšak opravdu standartou nebyla (nepotvrdilo se to). Vznik kolem roku 2 700 př.n.l, teď v Londýně v Britském muzeu
• Alegorie válka x mír: Na jedné z delších mozaikových stěn je vylíčena historie válečného střetnutí Sumerů s nepřítelem, na druhé hostina uspořádaná zřejmě na oslavu vítězství, obě kratší stěny standarty ztvárňují stejnou technikou mytologické náměty.
• Sumerové:
  • stavěli umělé nádrže – od nich zavlažovací kanály –›pole zavlažována i v suchých měsících –› nadbytky vyměňovali –› vznik výměnného obchodu – tomu pomohlo i vynález kola = vozu s koly
  • Vynalezli hrnčířský kruh a bronz
  • Široká oblast studia: medicína, filozofie, matematika, astronomie, vynalezli kalendář
• Akkadové:
  • vzniká 1. velká říše – král Sargon Akkadský
  • Jednou z nejvýznamnějších památek je Narám-Sínova Vítězná stéla, dnes uložená v Louvru, znázorňující ho, jak triumfuje nad kmenem Lullubitů z pohoří Zagros. (Stéla = kamenný nebo dřevěný památník/deska na zákoník, má na sobě reliéf nebo malby nebo jen text)
  • Avšak Babylónskou říši vytváří až ve 2. tisíletí př. n. l. panovník Chammurapi – centrum Babylón. Z tohoto období pochází také Chammurapiho zákoník (okolo 1750 př. n. l.) = nejstarší zákoník na světě, byl vytesán do kamenné stély (282 článku zákoníku)
• Po vládě Babylóňanů se k moci dostali Asyřané – 9. – 7. st. Př.n.l., se stalo hlavním městem Ninive (další města Nimrud a Chorsábád)
• V 6. st. př. n. l. se po rozpadu Asyrské říše se vytváří Novobabylónská říše a nově vybudovaný Babylón se stává opět centrem (vládce Nabukadnesar).

 

ARCHITEKTURA

• Kvůli častým záplavám se stavělo na vyvýšených terasách. Stropy byly vytvářeny zprvu trámy, později klenbami z cihel. Základním materiálem tedy byly cihly, a to z důvodu nedostatku kamene a dřeva
• Základní stavbou Mezopotámie byly zikkuraty = vysoké stupňovité stavby s chrámem na vrcholu (tam sídlili bohové), nahoru vedla venkovní schodiště
  • Pestré, pokryté barvou (na rozdíl od pyramid)
• Babylónská věž – nejznámější stavba města Babylón (=Babylón = město opevněné několikanásobnou zdí, tvar čtverce – hrana 2 km, hradby 25 metrů široké), svatyně boha Marduka
  • Nejstarší zikkurat
• Starozákonní příběh (kniha Genesis): Věž měla sahat až do nebe. Měla být postavena na místě Bábel (=babylón).  Podle Bible byli všichni lidé v době po potopě světa jednotní a mluvili společným jazykem. Lidé se rozhodli postavit město a věž až do nebe, aby sebe oslavili a nebyli rozptýleni po celé zemi. Věž tedy byla vystavěna k slávě člověka, nikoliv Boha. Bůh tehdy rozdělil dosud jediný lidský jazyk ve více jazyků a rozehnal lidi po celé zemi, protože se mu nelíbilo, že by chrám měl patřit někomu jinému než jemu samotnému.
• Jednou z nejmladších památek je Ištařina brána v Babylónu (6.st.př.n.l.) = vstupní brána do města a vedla až k velkému zikkuratu. Byla zdobena reliéfy z glazovaných cihel – zoomorfní náměty – posvátný hadí drak a býk. Dnes je v muzeu v Berlíně.
•   Procesní cesta – protínala Babylón, začínala u Ištařiny brány a vedla až k Zikkuratu. Ústí cesty bylo rovněž zdobeno reliéfy z glazovaných cihel – soubor 120 lvů
•   Visuté zahrady Semiramidiny – jeden z divů světa, jediné místo, kde byl použit kámen
• Další významnou památkou Mezopotámie je palác Sargona II. v Chorsabádu = dílo z asyrské nadvlády (8.st.př.n.l.). Palác pokrýval území o rozloze 10 ha a měl celkem 209 síní a nádvoří.
• Z brány tohoto paláce pochází slavná skulptura býka s lidskou hlavou – býk má 5 noh, při pohledu zepředu vypadá, jako když stojí. Při pohledu ze strany jde.

 

INDIE

• Patří k oblastem nejstarší civilizace, avšak už není natolik prozkoumaná.
• Život byl, stejně jako u Egypta a Mezopotámie kolem velkých řek: Indus, Ganga.
• Počátky civilizace se datují kolem roku 3 000 př.n.l.

 

ARCHITEKTURA

• Zachovaly se zbytky měst a reliéfy, kterými byly pokryty pečetní válečky.
• Vzniká zde postupně buddhismus, který se spojuje s původním náboženstvím – hinduismem. Vyvíjí se zde náboženské stavby dvojího typu: stúpy a šikhary
• Architektura byla pokryta reliéfy, velmi často jsou na nich zobrazeny krásné ženy. Mají esovitě prohnuté tělo a váhu na jedné noze = tribanga

 

SOCHAŘSTVÍ

• Začínají vznikat sochy Buddhy – jsou stylizované (sedící, ležící, s hrbolkem, …)

 

ČÍNA

ARCHITEKTURA

• V 7 st. př.n. l. je pro architekturu typická pagoda

 

SOCHAŘSTVÍ

• Nejslavnější památkou je Terakotova armáda – zachovala se v Si Anu. Nechal si ji vyrobit císař Čchin (sjednotil Čínu). Stavební práce na hrobce trvaly 38 let. Obsahuje 8 000 soch válečníků.

 

MALÍŘSTVÍ

• Neužívá evropskou geometrickou perspektivu, ale tzv. rozptýlenou perspektivu. To umožňuje malíři zachycovat objekt z různých úhlů (Umění deseti tisíc mil). Původně pracovali s barvami, ale postupně byla za největší mistrovství považována tušová kresba – ta bývá často doplněna tzv. kaligrafií = umění krásného písma.
• S Čínou je spojen porcelán.

 

JAPONSKO

• Přebralo základy kultury z Číny. Stavěly se zde chrámy. Pro Čínu i Japonsko je typická červená barva, k chrámům vedly červené sloupy – torii.
• Architekturu zasazovali do krajiny. Stavěli dva typy zahrad: napodobující přírodu = rinsen (cesta k meditaci) a zahrady, které pracovaly s kameny = šinden.
• Vyvinulo se zde umění barevného dřevorytu, umělci zobrazovali krajiny i figurální motivy. Zachycovali je pro Evropana z neobvyklých úhlů. Umělci Utamaro (figurální motivy), Hokusai – dřevoryt Vlna, Hirošige