Otázka: Stát a národ
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Tereza Plačková
1.1 Pojem státu
Stát – z lat.stato = status, řád
- Itálie 15.st.- v politické teorii jej začal používat Niccolo Machiavelli
- Řekové nazývali své státy polis
= forma politické organizace lidské společnosti
- Sdružuje obyvatele určitého území v právní celek
- Státní moc – nezávislá, neodvozená od žádné jiné → stát je suverénní – vnitřní a vnější záležitosti si řeší každý stát sám
Znaky a funkce státu
Znaky státu jsou:
Území a obyvatelstvo
- Území, na kterém stát realizuje státní moc a na kterém se vyskytuje obyvatelstvo
Organizace státu
- Soustava státních orgánů spjatá se státním aparátem
- Právo
- Nejdůležitější prostředek pro stanovení obecně závazných politických, hospodářských a kulturních úkolů dané společnosti a stanovení pravidel a mezí chování lidí, které jsou s těmito zájmy v souladu
Státní suverenita
- Státní moc je neomezená, nezávislá na jiné vnitřní nebo vnější moci
Moderní stát se zaměřuje především na zajištěná svých základních funkcí:
Základní funkce:
- Vnitřní funkce
- Bezpečnostní
- Zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku
- Vnitřní zabezpečení fungování státu, jeho orgánů a institucí na stát.území
- Právní
- Zajištění svobod a práv občanů
- Respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti dané společnosti
- Ekonomické
- Stanovení podmínek pro chod ekonomiky a jejich garance
- Sociální
- Zajištění občanů v nemoci, ve stáří
- Při ztrátě prostředků obživy
- Kulturní
- Péče o kulturní dědictví
- Vytváření podmínek pro rozvoj hmotné i duchovní kultury
- Rozvoj školství, vědy a výchovy
- Bezpečnostní
- Vnější funkce
- Obranné
- Zajištění obrany území před případným napadením
- Udržení mezinárodní bezpečnosti
- Diplomatické
- Zajištění podmínek pro mírové soužití
- Udržování vztahů s dalšími státy
- Realizace integračních procesů
- Hospodářské
- Prosazování ekonomických zájmů státu v jiných státech
- Obranné
1.2 Teorie vzniku státu
Smluvní
- Vznik smlouvou mezi lidmi → lidé zrušili přirozený stav, zorganizovali se a založili stát
- Každý občan se zřekl části své suverenity ve prospěch celku
Náboženská
- Vychází z božského původu státu
- Vznik a existence z boží vůle
- Odráží v sobě boží dokonalost
Patriarchální
- Vznik postupným rozšiřováním rodiny
- Moc monarchy = moc otce nad rodinou
Mocenská
- Stát = vláda silnějšího nad slabším
Násilí
- Vznik státu jako produkt uplatnění síly
1.3 Národ, národní stát, státní občanství
Národ
= skupina lidí se společným původem, hlásící se ke stejným historickým a kulturním tradicím
- Objektivní rysy – společný původ, jazyk, území
- Subjektivní rysy – vědomí příslušnosti a loajality k vlastnímu národu
Existence národa → dána vlastním státem, nebo federativním či autonomním statusem v rámci vícenárodního státu
Na světě existuje 300 národů a 1 500 národností.
Nejpočetnější národy na světě – Číňané, Hindustánci, Američané.
Národnost
- Předchází vzniku národa
- Charakterizována společným jazykem, vírou a tradicí
- Národnost = také označení příslušnosti k určitému národu
Národní příslušnost
- Příslušnost k určitému národu
- Člověk ji získává narozením a přijetím určitého životního stylu
Národní stát
- Politický útvar vytvořený jako politická organizace jedním národem
- Ve skutečnosti žije ve všech národních státech řada jazykových, náboženských, etnických a regionálních skupin – některé se mohou považovat za národy
Státní občanství
- Plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na území státu
- Zaručuje rovnost s ostatními občany státu
- Garantuje souhrn vzájemných práv a povinností mezi státem a občanem
- Stát poskytuje občanovi plnou ochranu uvnitř celku a v rámci mezinárodních smluv i vně
Občan – politický pojem, označuje příslušnost k určitému státuu ≠ Obyvatel – geografický pojem, příslušnost k urč.území
Občan
- Podřízen mocenským orgánům svého státu
- Dodržování zákonů
- Placení daní
- Vojenská služba v případě ohrožení státu
- Využívání výhod poskytovaných státem – bezpečnost, soc.a zdrav.zabezpečení
Nabytí občanství:
Narozením
- Zisk státního občanství, pokud je aspoň 1 z rodičů občan
Určením otcovství
- Nemanželské dítě matky, která není občankou ČR a otce se státním občanstvím se stává českým občanem
Osvojením
- Dítě osvojené občany ČR nabývá jejich občanství
Nalezením na území ČR
- Dítě mladší 3let nalezené na území ČR, jehož totožnost se nepodaří zjistit, je jejím státním občanem, neprokáže-li se do 6ti měsíců jiné občanství
Udělením
- Občané cizího státu trvale žijící na našem území, kteří splní určité podmínky, mohou požádat o udělení občanství
Prohlášením
- Při rozdělení České a Slovenské federativní republiky si mohl občan sám zvolit státní občanství
V souvislosti se svěřením do náhradní péče
Pozbytí občanství:
Prohlášením
- Člověk žijící v cizině mající současně cizí státní občanství se může toho českého vzdát
Formy a typy státu
Forma státu – 3 složky:
- Forma vlády
- Politický režim
- Státní zřízení
Forma vlády
- Způsob organizace státní moci
- Zahrnuje složení nejvyšších orgánů státu – jejich vztahy k nižším státním orgánů a občanům
Podle formy vlády:
- Demokratické státy
- Autokratické státy (nedemokratické)
- Vládne jen úzký okruh osob nebo jedinec
- Aristokracie – vláda privilegovaného stavu, šlechty
- Plutokracie – vláda úzké skupiny bohatých
- Oligarchie – vláda privilegované vrstvy magnátů (nejbohatších)
- Monokracie – vláda jedince, samovládce, diktátora
Politický režim
- Souhrn metod vládnutí, které se v daném státu využívají
→ vyhroceným stupněm nedemokratické diktatury = totalitní režimy = cílem je úplná kontrola nad každodenním životem a neomezené řízení společnosti
Typy státu:
2 základní typy:
- Monarchie (12 v Evropě)
- Zaručuje dědičnou, doživotní vládu jednoho panovníka
- Rozlišujeme podle moci, kterou ve svých rukou panovník soustřeďuje:
Absolutní (neomezená)
- Panovník má veškerou výkonnou moc, nejvyšším zákonodárcem i soudcem
- Př. Francie za Ludvíka XIV.
Konstituční (omezená)
- panovník omezen pravomocemi dalších státních orgánů – dělí se o vládu
- omezen ústavou
- př: Jordánsko
Parlamentní (omezená)
- Výkonná moc v rukou vlády
- Vláda sestavená na základě voleb
- Panovník má pouze ceremoniální a formální pravomoce
- Př. Velká Británie
- Republika
- z latinského res publica = věc veřejná
- neexistuje dědičný panovnický úřad
- představitelé vládnoucího úřadu jsou voleni na základě ústavy
- oddělení 3 složek státní moci – zákonodárné, výkonné, soudní
parlamentní
- vedoucí postavení parlamentu – složený z poslanců z více polit.stran – je mu odpovědná vláda
- prezident má spíše formální postavení – málo pravomocí
- npř. ČR, Irsko, Itálie,…
poloprezidentská
- rozdělení výkonné moci mezi prezidenta a vládu
- v čele republiky: prezident – volen přímo
- větší prezidentské pravomoce než u parlamentní republiky
- prezident spolupracuje s vládou na výkonu exekutivy
- vláda nezávislá na prezidentovi, ale závislá na parlamentu
- npř. Francie
prezidentská
- v čele prezident – volen přímo
- prezident v čele výkonné moci – vybírá si členy kabinetu – poradní funkce
- výkonná moc je nezávislá na zákonodárné
- npř. USA
Územní struktura státu
- struktura, kde ústřední a místní orgány vykonávají státní moc v příslušných částech území, na které je stát členěn
Dělení podle územně správního členění:
- unitární stát
- z lat. unus = jeden
- jednotný stát s jedinou vládou, jedinými zákony a jediným občanstvím na celém území
- jednomu centru moci jsou podřízeny nižší správní jednotky
- př. ČR, SR, It, Nizozemsko, Polsko
- federace
- složený – spolkový stát
- vznikl spojením více států – vzdaly se části své suverenity ve prospěch celku
- jednotlivé části mohou mít svou ústavu, zákony i dvojí soustavu nejvyšších správních orgánů
- společná zahraniční politika, měna, soudní systém
- př. USA, Spolková republika Německo(16)
- konfederace
- svaz států
- volné smluvní sdružení samostatných států
- úzká spolupráce v některých oblastech
- státní orgány pro společné zajištění obrany, zahr.politiky, zahr.obchodu a měny
- bývá přechodným útvarem mezi federací a unitárním státem npř.při sjednocení či rozpadu
Dělení podle rozvržení výkonu moci:
- centralizované
- tvořeny jednotnou, hierarchicky budovanou skladbou státních orgánů
- nadřízený orgán řídí ty podřízené a zasahuje do jejich činností
- cíl – koncentrace moci v jednom centru
- př. Francie
- decentralizované
- centrální orgány mají menší pravomoci a působnost
- oblasti státní moci, které jsou vyňaty z působnosti ústředních orgánů, jsou vymezeny na základě ústavy nebo zákonů
- posílena samospráva
- př. Švýcarsko
1.5 Právní stát
- Vznik práva spojen s tzv. zvykovým(obyčejovým) právem – uplatňováno v rodové společnosti
- Právo ve formě písemných předpisů = zákony
- Existence demokratického státu podmíněna existencí právního řádu
- Stát slouží občanovi
Právní stát
- Vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva
- Právní řád stanovuje chování státních orgánů – brání zneužití moci proti občanům
- Stanovuje pravidla chování občanů ve státě
- Prosazována vláda práva
- Hlavní zásady zaneseny v Ústavě
- Stát vázán právem, ústavou, zákony, demokratickými principy,…
- Zárukou fungování jsou nezávislé soudy
Multietnicita ve státě
Národnostní menšina
= společenství občanů žijících na území určitého státu
- Odlišují se od většinového obyvatelstva etnickým původem, jazykem, kulturou,…
- Příslušníci se hlásí k jiné národnosti než k většinové
- Usilují o zachování a rozvoj svébytnosti svého národ
Listina základních práv a svobod
- Právo na svobodnou volbu národnosti
- Právo na zachování a rozvíjení svého jazyka, kultury a tradic
- Právo na vzdělávání ve svém jazyce, právo na užívání jména ve svém jazyce,…
→ Rada vlády pro národnostní menšiny – právo menšin zúčastnit se na řešení záležitostí jich se týkající, ½ členů tvořena zástupci národnostních menšin
Problematika:
Xenofobie = vyhrocený odpor, nedůvěra, nenávist k cizincům, obecně strach z cizího
Rasismus = nepřátelský postoj vůči příslušníkům jiné rasy nebo etnika → může přerůst v ideologii i v systematický teror
- Ideologie = soubor idejí vyjadřujících životní postoje a cíle určité soc.skupiny
- Dalším problémem je skrytý rasismus – předsudky, diskriminace, …
