Otázka: Světová hospodářská krize a boj proti fašismu
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Mand
Světová hospodářská krize a boj proti fašismu v 30. letech
a) světová hospodářská krize – v černý čtvrtek 24. října 1929 se zhroutila newyorská burza, krizi způsobila nadměrná výroba zboží, pro které nebyl zajištěn dostatečný odbyt, hodnota světového zahraničního obchodu klesla na 1/3 z původní hodnoty, pokles průmyslové výroby, nejvíce krize zasáhla USA a Německo, růst nezaměstnanosti, vrchol krize roku 1932, cestu z krize nabízeli krajně pravicové (vláda silné ruky) a levicové strany (provedení násilné sociální revoluce), dalšími cestami mohl být zásah státu do ekonomiky, nejvíce se však chytnul Rooseveltův (tím se stal prezidentem) program New deal, což bylo zavedení systému půjček státem, Francie a Anglie požádali USA o finanční výpomoc, ti přijali, ale Francie a Anglie museli si objednat (koupit) zboží z Amerického trhu, které by jim dovezli, a poté by jim peníze vrátili, tím se v USA začalo zase pracovat a ještě chodili peníze z Evropy, vše se nakonec ukázalo jako prospěšné a roku 1937 vyšlo USA z krize, krize postihla všechny státy kromě SSSR, které mělo jiný hospodářský systém
b) nástup nacismu – světová hospodářská krize doslova zničila celou politiku a ekonomiku Německa, v Německu bylo nezaměstnaných 6 miliónů lidí, roku 1932 se k moci dostávají nacisté v jejichž čele stál Adolf Hitler (NSDAP – Nacionálně socialistická německá strana dělnická), ten vypracoval program, kde tvrdí, že Němci jsou nadřazená árijská rasa, která má jako jediná právo vládnout světu, z Německé krize vinil ostatní rasy jako Židy, ale také komunisty, křesťany a výsledek Versaillské konference, své sympatie si získal u všech vrstev, nejnižší sliboval zrušení nezaměstnanosti, střední vrstvě se líbila myšlenka obnovení Německa a podnikatelům se líbila jeho nenávist ke komunistům, 30. ledna 1933 jmenuje Německý prezident Paul von Hindenburg Adolfa Hitlera říšským kancléřem a ten ihned začíná ničit demokracii státu, vznik koncentračních táborů (židovská otázka), zrušení parlamentu, zrušení všech stran kromě NSDAP, jeho síla je hlavně v tajné policii gestapo a elitních oddílech SS, zrušení ústavy a zavedení zákonu, že když nebude prezident, tak se vlády ujme říšský kancléř, chtěl vytvořit jednotnou říši tvz. třetí říši, roku 1934 proběhne noc dlouhých nožů, když dojde k vyvraždění všech členů SA (možná hrozba pro Hitlera), zbavil se veškerých komunistů na svém území, probíhala masová propaganda a hospodářská politika (rozmach, dojde k hodně menší nezaměstnanosti), uctívání „vůdce“, budování dálnic jako příprava Německa na válku, schválení protižidovských zákonů, všechny tyto protižidovské zákony vrcholí roku 1938 křišťálovou nocí (masové pogromy vůči židům, vypalování židovských škol, obchodů, obydlí, …), proč byl Hitler proti Židům? – potřeboval najít viníka za první světovou válku, potřeboval finance, které měli právě židé, již v historii se to dokázalo, když židé zaplatili výpravu Kryštofa Kolumbuse, Rakousko – východiskem z hospodářské krize měl být nástup klerofašistického režimu, není tak radikální jako Hitlerův, proto jej většina lidu nepřijala a čekali na spojení Německa s Rakouskem, Španělsko – fašistické hnutí je propagováno stranou Falanga, které se později spojí se stranou Francisca Franca a pod jeho vedením vypukne protivládní povstání, z kterého vznikla občanská válka, kterou nakonec vyhráli
c) ofenzíva Itálie – roku 1935 začínají válku s Etiopií, kterou roku 1936 dobývají, občanská válka ve Španělsku – republikáni (podporované SSSR) proti fašistům vedené generálem Francem, ten byl podporován Německem a Itálií, aby se zde německé jednotky procvičili na další válku, kterou Německo vyvolá, USA, Velká Británie a Francie vyhlašují neutralitu, vše končí v březnu 1939, když fašistická armáda vstupuje do Madridu, tím začíná Francova diktatura
d) ofenzíva Německa – vznik bloku fašistických států – osa Berlín – Řím – Tokio, zavedení branné povinnosti, obsazení Porýní, vystoupení ze Společnosti národů, plány dobýt okolní země: Rakousko, Československo a Polsko, rozpínavost Německa – v demokratických velmocech západu byla zavedena tzv. politika appeasementu, což znamenalo, že útočníkovi dávaly ústupky, aby na ně neútočil, poprvé to použil Nevill Chamberlain, který to udělil Německu, ti toho ihned využili a podmanili si na svou stranu Rakousko (březen 1938 – Anschluss Rakouska), poté Hitler požadoval oblast Sudet, kde žilo plno Němců na Českém území, Francie pro zachování míru tento Hitlerův čin schválila a požadovala po Československu, aby mu vydali tato území, Mnichovská dohoda – ,,o nás bez nás“, 30. září 1938 byla podepsána smlouva mocnostmi Francie, Velké Británie, Itálie a Německa, kde mělo Československo vydat oblast Sudet třetí říši, tato dohoda proběhla bez našeho rozhodnutí a prezident Beneš byl ke své volbě donucen, jinak bychom vstoupili do války, nakonec Společnost národů útoku Německa nedokázalo zabránit, když 15. března 1939 došlo k obsazení celého Československa (tedy jen České republiky, předtím se těsně odtrhnulo Slovensko a stalo se fašistickým státem, tedy spojencem Německa), pakt o neútočení – Německo-sovětský pakt o neútočení z roku 1939, smlouva určila rozdělení Polska, Stalin tím získá konečně Pobaltské země, zatímco pro Hitlera je tohle obsazení jen formální
proč se nacistická Třetí říše a komunistické SSSR dohodlo na spojenectví?
- celou dobu byli odtrženi od Versaillského systému a politicky izolováni, Německo protože jako viník první světové války a SSSR nebylo uznáno vítězným státem
- Hitler nechtěl, aby Německo porazil někdo z východu, zatímco bude dobíjet západ
- Stalin to bral jako pomstu Versaillskému systému)
- ofenzíva Japonska – roku 1931 Japonci zaútočili na Čínu a obsadili Mandžusko, kde se nacházely zásoby uhlí a dřeva, byla zde rozvinutá zemědělská výroba, Japonci zde vytvořili loutkový režim v čele s bývalým čínským císařem, roku 1933 si Japonci otevřeli cestu k nekontrolovatelnému zbrojení, protože vystoupili ze Společnosti Národů, v roce 1936 se dokončuje sbližování Japonska s Německem, roku 1937 Japonci obnovili útok proti Číně, kde se Kuo-min-tang spojil s Komunistickou stranou Číny, roku 1939 se Japonci střetli se SSSR u Mongolských hranic, Japonci zde byli zastaveni a ponechali si jen dobytá pobřežní města (např. Šang haj).
