Terciální a kvartální sektor světového hospodářství

 

Otázka: Terciální a kvartální sektor

Předmět: Zeměpis (světové hospodářství)

Přidal(a): Lucie

 

 

ÚVOD

• nevýrobní sféru ekonomiky označujeme jako terciální sektor
• celosvětově zaměstnává 43 % ekonomicky aktivních
• z hlediska podílu na tvorbě HDP mu patří 1. místo (dnes cca 2/3 HDP)
• terciální sektor = obslužná sféra – zahrnuje činnosti spojené s dopravou osob, obchodem, veřejnou sférou, školstvím, zdravotnictvím, finančnictvím, mediálními službami (=služby)
• kvartální sektor – výzkum, věda

 

VÝZNAM OSOBNÍ DOPRAVY

• dopravu lze definovat jako cílevědomou lidskou činnost, kterou se přemisťují lidé, náklady, energie, zprávy…
• geografie dopravy se zabývá územní strukturou dopravy
• základní složky dopravy:
  • dopravní prostředky (auta, vlaky, lodě a letadla)
  • dopravní sítě (silnice, železnice, námořní linky)
  • dopravní uzly (nádraží, letiště, přístavy)

 

TYPY OSOBNÍ DOPRAVY

• Podle prostoru, ve kterém se nachází dopravní cesta
  • pevninská – silniční, železniční
  • vodní – vnitrozemská, příbřežní, námořní
  • letecká
  • potrubní
• Podle předmětu a způsobu dopravy
  • osobní – individuální, hromadná
  • nákladní – veřejná, na vlastní účel
• Podle územního rozdělení přepravních potřeb
  • městská, místní
  • vnitrozemní, regionální
  • mezinárodní
• Podle vztahu zdroje a cíle dopravy vzhledem k danému území
  • vnitřní
  • vnější
  • tranzitní

 

ROZMÍSTĚNÍ DOPRAVY

• je ovlivněno socioekonomickými činiteli
• patří sem:
  • rozmístění výrobních sil v dané oblasti
  • úroveň rozvoje hospodářství
  • bilance výroby a spotřeby v územních celcích
  • vybavenost komunikace a efektivní provoz
  • dostatečná hloubka vody

 

PEVNINSKÁ DOPRAVA

1) Železniční doprava

• vznik a rozvoj umožnil technický pokrok průmyslové revoluce
• rozmístění železniční dopravy odpovídá rozložení světového hospodářství
• železniční přeprava se podílí na více než ½ pevninské nákladní dopravy
• vedoucí postavení v nákladní přepravě zaujímají: Rusko, USA, Čína a Kanada
• vedoucí postavení v nákladní přepravě zaujímají: Japonsko, Čína, Rusko
• 4 základní typy:
  • Evropský typ
    • historicky nejstarší, hustá železniční síť (vybudovaná v 19. stol.)
    • vysoká frekvence vlaků s menšími náklady
    • více než 1/3 elektrifikována (100 % Švýcarsko, většina tratí Švédska, Norska, Nizozemí a Itálie)
  • Severoamerický typ
    • relativně řídká síť s moderním vybavením
    • nízká frekvence vlaků s velikými náklady
    • není typická elektrifikace
  • Ruský typ
    • typická řídká síť
    • nedostatek ostatních odvětví pevninské dopravy
    • intenzivní frekvence s obrovskými náklady
    • elektrifikace
  • Rozvojové země
    • řídká nevýkonná síť
    • nejčastěji spojuje naleziště surovin s vývozovými přístavy
    • malá frekvence vlaků a zaostalý dopravní park

 

2) Automobilová doprava

• vedoucí postavení v objemu nákladní i osobní přepravy (převážně krátké vzdálenosti)
• délka, hustota a kvalita sítě odráží obvykle celou úroveň hospodářství
• největší hustotu silniční sítě mají západoevropské země a Japonsko
• vedoucí postavení v nákladní i osobní přepravě: USA, Japonsko
• 4/5 vozidel se soustřeďují v USA, západoevropských státech a Japonsku (30-50 % obyvatel má vlastní auto)
• v rozvojových zemích má vlastní auto cca 1 % obyvatel

 

3) Potrubní doprava

• přeprava ropy, ropných derivátů a zemního plynu na velké vzdálenosti
• vedoucí postavení v délce ropovodů a plynovodů: Severní Amerika
• nejdelší plynovody: Rusko, Kanada, USA

 

4) Vnitrozemská vodní doprava

• vznik na samém počátku civilizace
• ztráta významného postavení až po vzniku železnice
• uplatnění při přepravě hromadných substrátů na střední a velké vzdálenosti
• výhoda – nízké investiční přepravní náklady
• nevýhoda – nízká rychlost
• největší délka vnitrozemských vodních cest: Rusko, Čína, USA
• nejvýkonnější vnitrozemská vodní doprava: USA, Čína, Rusko, Německo

 

5) Speciální druhy dopravy

• rozvod elektrické energie
  • nemožnost skladování; nezbytná časová následnost výroby a spotřeby
  • 70 % světové produkce el. energie: Evropa, Rusko, Severní Amerika
• přenos zpráv a informací
  • nejstarší – poštovní služba (postupné nahrazování elektronickou poštou)
  • polovina 20. století – telekomunikace (mobilní telefony, faxy, internet…)
  • rychlé rozšíření kabelové televize

 

NÁMOŘNÍ DOPRAVA

• především přeprava hromadný nákladů na velké vzdálenosti
• přispívá k rozvoji mezinárodní dělby práce
• TRAMPOVÁ PŘEPRAVA
  • nepravidelná (podle potřeby)
  • zákazníci si ji objednávají na základě přepravních smluv
• LINKOVÁ PŘEPRAVA
  • obstarává dopravu na pevně stanovených trasách podle jízdního řádu
• Atlantik – nejvýznamnější lodní doprava; 2/3 celkového objemu námořní přepravy
• Tichý oceán – ¼ celkového objemu námořních přeprav
• Indický oceán – 1/10 celkového objemu námořních přeprav
• největší loďstva mají: Japonsko, Rusko, USA

 

Typy lodí:

• tankery – cisternové lodě
• balkery – lodě přepravující suché substráty
• univerzální lodě – lodě pro přepravu smíšených nákladů
• kontejnerové lodě – lodě pro přepravu kontejnerů

 

Typy přístavů:

• univerzální
  • mají specializované zóny pro příjem určených substrátů
  • největší univerzální přístav – Singapur
  • pro kontejnery, vykládku a nakládku ropy, uhlí, rud, dřeva, obilí atd.
• specializované
  • zaměřené na nakládku jednoho substrátu
  • největší specializované přístavy s exportem ropy (např. Ras Tannura v Saudské Arábii)
• přístavy z hlediska dopravní funkce:
  • vývozní – převaha nakládky nad vykládkou (především specializované přístavy)
  • dovozní – převaha vykládky nad nakládkou (největší Rotterdam)
  • smíšené – vyrovnaný poměr mezi nakládkou a vykládkou (univerzální přístav)
• největší světové přístavy podle překládky: Singapur, Rotterdam, South Louisiana

 

VZDUŠNÁ DOPRAVA

• především přeprava osob na velké vzdálenosti (hlavně v mezikontinentálním měřítku)
• letecká přeprava má velký rozvoj; stále ve větším rozsahu se prosazuje přeprava nákladů
• výhoda: rychlost a relativně značná bezpečnost
• největší roční výkon letecké dopravy: USA, Rusko, Japonsko, Velká Británie, Kanada, Francie
• největší letiště světa: Atlanta, Peking, Dubaj, Tokio (2019)
• hlavní trasy spojují:
  • Evropu a Severní Ameriku (1. místo)
  • Evropu a Jižní Ameriku (2. místo)
  • Evropu a Blízký východ (3. místo)

 

VÝZNAM SLUŽEB A JEJICH TYPOLOGIE

• jsou významným sektorem ekonomiky
• díky moderní technologii v průmyslu může pracovat více lidí ve službách
• např. v USA pracuje ve službách již více než 78 % obyvatel
  à hovoříme o tzv. postindustriální společnosti
• služby – vysoký podíl lidské práce, vysoký podíl žen (oproti průmyslu)
• v oblasti spotřeby uspokojují potřeby:
  • celé společnosti – státní správa, obrana, bezpečnost, justice, školství, zdravotnictví
  • jednotlivců – kadeřnictví, opravny, cestovní ruch, ubytovací služby…
• služby podle míry nezbytnosti:
  • základní služby – zdravotnictví, školství, státní správa, obchod…
• služby, které zlepšují životní podmínky obyvatel:
  • služby doplňkové – reklama, pohostinství, kultura, cestovní ruch
• služby podle ekonomického cíle:
  • nevýdělečné – zajišťují rozpočet státu, obcí nebo dalších institucí – např. školství
  • výdělečné – např. finančnictví, lázeňství apod.
• služby podle mezinárodního dělení:
  • výrobní – bankovnictví, reklama, marketing
  • distribuční – doprava, spoje, obchod
  • osobní – ubytování, stravování, opravny
  • sociální – školství, zdravotnictví, veřejná správa, soudnictví

 

ROZMÍSTĚNÍ SLUŽEB

• hustota a velikost obslužných zařízení odpovídá počtu uživatelů a frekvenci jejich návštěv
• poptávku po službách ovlivňuje hustota zalidnění, velikost sídel a životní úroveň obyvatelstva
• nabídka služeb je dána vyspělostí ekonomiky, rozmístěním výroby, vybaveností dopravní sítě, kvalitou pracovních sil, objemem investic…

 

ŘÁDOVOST SLUŽEB

• čím více je zapotřebí zákazníků k vytvoření určité služby a čím větší je zázemí, jehož obyvatelé službu vyžadují, tím je vyšší řádovost služby

 

PRÁH SLUŽEB

• nejnižší potřebný počet uživatelů nutných ke vzniku určité služby

 

STŘEDISKOVÁ SÍDLA

• sídla, ve kterých se nachází služby vyššího řádu, které slouží nejen k potřebám vlastních obyvatel, ale i širokému zázemí

 

MEZINÁRODNÍ OBCHOD

• výměna zboží mezi státy
• dovoz = import a vývoz = export
  • jejich součet nazýváme obrat zahraničního obchodu
  • jejich rozdíl aktivní či pasivní obchodní bilancí
• mezinárodní obchod ovlivňuje řada faktorů – velikost a vyspělost země, jejich hospodářská tradice a síla, vývoj světového hospodářství, nerovnoměrné rozložení těžby a spotřeby nerostných surovin
• v absolutním obratu vítězí velké vyspělé státy (USA, Německo, Francie, Japonsko, Spojené království)
• USA, státy EU a Japonsko se dohromady podílejí téměř na 60 % objemu světového obchodu
• vedle objemu (=obratu) sledujeme také směry mezinárodního obchodu
• hlavní proudy obchodu jsou mezi USA a Evropou, USA a Japonskem
• doprava ropy mezi Středním východem a Japonskem, Evropou
• dalším ukazatelem je struktura obchodu
• dominuje obchod se strojírenskými výrobky, produkty chemického průmyslu a paliva
• vyspělé země vyvážejí hlavně průmyslové výrobky, stroje, zařízení
• rozvojové země hlavně suroviny, zemědělské produkty

 

CESTOVNÍ RUCH

• trávení volného času (kultura, sport, cestování) à impuls k rozvoji sektoru služeb
• v posledních letech se obor služeb zaměřených na cestovní ruch stal natolik významným, že se začal vyčleňovat jako samostatná část služeb
• cestovní ruch = uspokojování osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury…, ke kterému dochází mimo trvalé bydliště a ve volném čase
• patří sem: cestovní kanceláře, dopravní společnosti, ubytovací a stravovací zařízení…
• cestovní ruch dělíme na:
  • domácí
  • zahraniční
    • aktivní – příjmy od zahraničních turistů
    • pasivní – výdaje občanů při pobytu v zahraničí
• turismus rozlišujeme podle typu pobytu na:
  • poznávací – prohlídky kulturních a přírodních památek
  • pobytový – trávení na jednom místě

 

PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU

• Selektivní předpoklady
  • určují kdo a v jaké míře se účastní cestovního ruchu
  • urbanizační
    • cestovní ruch je typickou aktivitou městského obyvatelstva
    • státy, které mají vysoký podíl městského obyvatelstva
    • mají také nejvíce účastníků cestovního ruchu, kteří cestují do zahraničí
  • demografické
    • především hustota obyvatelstva
    • účast obyvatelstva na CR vzrůstá s rostoucí hustotou obyvatelstva v dané oblasti
  • sociální
    • především ekonomická aktivita (CR se nejčastěji účastí ekonomicky aktivní oblasti = zdroj načerpání nových sil)
• Lokalizační předpoklady
  • vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro různé formy CR
  • přírodní podmínky
    • nejvíce sledované přírodní podmínky = reliéf, podnebí, rozšíření povrchové i podzemní vody, seskupení vegetace
  • kulturně historické podmínky
    • nejvíce navštěvované: kulturní památky, památkové rezervace, historické stavby, výtvarné památky, parky, lidová kultura, technická díla
• Realizační předpoklady
  • umožňují uskutečnit nároky účastníků CR
  • komunikační dostupnost
    • rozhodující úlohu má časová dostupnost, která je závislá na dopravním spojení mezi trvalým bydlištěm a návštěvním místem
  • materiálně technická základna CR
    • základní zařízení (ubytovací, stravovací)
    • doplňková zařízení (sportovní, kulturní)
    • speciální zařízení (informační centra, cestovní kanceláře, zdravotnická zařízení apod.
  • politická situace

 

ROZMÍSTĚNÍ CESTOVNÍHO RUCHU

• podle přínosu národního hospodářství se CR rozděluje na:
  • aktivní – přicestování zahraničních turistů – příjmová složka
  • pasivní – vycestování turistů ze země
• nejvíce zahraničních turistů přitahuje:
  • Evropa (33 %) – návštěvníci – Evropané, občané USA, Kanady a Japonska
  • Severní Amerika (30 %)
  • dále: jihovýchodní a východní Asie, Austrálie, Jižní Amerika, oblasti Pacifiku
• některé státy jsou přímo závislé na příjmy z CR (např. Bahamy)
• nejvíce turistů: Francie, Španělsko, USA

 

ŠKOLSTVÍ

• vyspělé země
  • rozvinutý systém státního i soukromého školství
  • povinná školní docházka
  • zvyšování počtu mladých lidí, kteří získávají střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání
• chudé země
  • síť škol je řídká
  • nízké procento lidí získává vyšší vzdělání
• pokročilejší rozvojové země
  • snaží se odstranit problémy ve vzdělanosti a investují do vzdělání

 

VĚDA A VÝZKUM

• soustředí se ve vědeckovýzkumných komplexech – tzv. technologické parky (technopolis)
• technologické parky jsou budovány na speciálních předem vybavených pozemcích – obvykle v blízkosti univerzity nebo vědeckovýzkumného centra
• nejznámější např.: Silicon Valley u San Francisca (spolupráce: Standfordova univerzita); Údolí Isaru (Mnichovská univerzita)

 

PŘENOS INFORMACÍ

• poštovní služba, telefon, rozhlas, mobilní telefony, fezy, internet, televizní vysílání, elektronická pošta (e-mail)