Otázka: Tomaš Baťa
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Peklomila
Praha 4-Braník, Vrbova 1233
Vypracovala : Kateřina Špalová
Obor : Podnikání
OBSAH
1. Úvod
2. Baťovy životní peripetie
3. Baťovo jednání v historických souvislostech
3.1 Plátěné boty
3.2 První stovka zaměstnanců
3.3 Amerika jako vzor
3.4 První světová válka
3.5 Hospodářská krize
3.6 Cena je diktátor
3.7 Smrt v oblacích
4.Zaměstnanci
4.1 Podmínky pro přijetí pracovníka do Baťových závodů
4.2 Zaměstnanecké „výhody“
5. Úmluvy mezinárodní organizace práce
5.1 Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci ( zaměstnání a povolání )
5.2 Úmluva MOP č. 95 o ochraně mzdy
5.3 Úmluva MOP č. 1 o pracovní době v průmyslu
6. Porovnání ujednání MOP a pracovních podmínek Baťových dělníků
6.1 Diskriminace
6.2 Výplaty dělníků
6.3 Pracovní doba
7. Závěr
8. Použité zdroje
1. Úvod
Většina Čechů si pod jménem Tomáš Baťa, představí jednoho z největších podnikatelů ve výrobě obuvi všech dob. Baťa je stvořitelem jedné z nejvýznamnějších obchodních značek České republiky. Jeho, pro mnohé až přehnaná snaha dosáhnout úspěchu v podnikání, pramenila prý z toho, že měl strach z bídy, které si jako dítě užil do sytosti. Zřejmě také proto byl tolik přísný na sebe i na své zaměstnance. Cílem této práce je přiblížit vám události, které proběhly v Baťově soukromém životě, ale také to jak se vyvíjela jeho podnikatelská činnost. Tato práce obsahuje informace o tom, jakým způsobem se Baťa dokázal vyrovnat se změnami v ekonomice, způsobenými vnějšími politickými vlivy, jako byla například válka, nebo hospodářská krize, aby udržel svůj podnik v chodu. Je zde také zachyceno několik poznatků o tom jakým stylem vyhledával své zaměstnance a o podmínkách ve kterých jeho lidé pracovali.
2. Baťovy životní peripetie
Tomáš Baťa se narodil 3.dubna 1876 ve Zlíně. Přišel na svět jako šesté dítě z dvanácti potomků chudého ševce. Ševcovské řemeslo mělo v rodině Baťů dalekosáhlou tradici, jejich předkové prý údajně šili boty již v 16. století. Tomáš Baťa se začal o ševcovské řemeslo zajímat již ve svých šesti letech. V deseti letech mu zemřela matka. Jeho otec se o dva roky později odstěhoval do Uherského Hradiště za svou novou manželkou. Zde se malý Baťa naučil dobře německému jazyku, protože se ve zdejších školách vyučovalo pouze německy. V roce 1891 se odešel tehdy patnáctiletý Baťa vyučit do Vídně. Po svém návratu z Vidně, nastoupil do otcovy ševcovské dílny jako obchodní cestující, v této roli si počínal celkem úspěšně. V Hradišti ovšem dlouho nepobyl, spolu se svými sourozenci Antonínem a Annou si nechal vyplatit pozůstalost po matce a založil ve Zlíně vlastní podnik. Asi po roce provozu se však společnost ocitla v dluzích. Hlava firmy Antonín Baťa onemocněl tuberkulózou, proto Tomáš Baťa převzal roli vedoucího firmy. Pracoval ve dne i v noci, aby dostal firmu z dluhů a to se mu nakonec i podařilo.
3. Baťovo jednání v historický souvislostech
Původně měl podnik Tomáše Bati asi jen deset zaměstnanců, jejichž výrobky se prodávaly společně s odkoupenými výrobky samostatných ševců.
3.1 Plátěné boty
Boty z kůže byly drahé, jejich výroba navíc trvala až čtyři dny. Spousta lidí měla jedny boty na celý život. Proto Baťa v roce 1897 přišel na trh s novým typem plátěných bot, takzvanými „baťovkami“. Tyto boty byly výrazně levnější a proto si je mohla dovolit větší část populace než boty kožené. Zvýšila se tak prosperita firmy a zaplnila se „díra“ na trhu.
3.2 První stovka zaměstnanců
Po třech letech od počátku výroby „baťovek“ začal Baťa ve Zlíně stavět svou první továrnu, kterou vybavil nejmodernějšími stroji, aby tak zefektivnil výrobu své obuvi. V roce 1900 počet jeho zaměstnanců překoval první stovku.
3.3 Amerika jako vzor
V roce 1904 Baťa odjel do Spojených států a strávil rok ve městě Lynn známým svým obuvnickým průmyslem. Americká výroba byla daleko industrializovanější než výroby v Rakousku – Uhersku. Po návratu z Ameriky Baťa převzal americké metody marketingu a nakoupil nejmodernější stroje. Jeho reklamy bylo možné spatřit téměř kdekoli a jeho obchodní cestující nabízeli boty všude, kde to bylo možné. Avšak Baťovi dělníci byly nespokojeni a vstoupily do stávky. Baťa s nimi ovšem odmítl diskutovat a všechny propustil. Poté nabral nové pracovní síly z okolního venkova. V roce 1908 zemřel bratr Tomáše Bati Antonín. Tomáš Baťa se tedy stal oficiálním vůdcem společnosti. Jeho podnik opět expandoval a Baťa na konci prvního desetiletí dvacátého století zaměstnával již přes tři sta lidí. Rozhodl se tedy pro své pracovníky postavit domy. V roce 1911 Baťa úspěšně aplikoval pásovou výrobu v produkci obuvi, se kterou měl velký úspěch v Americe Henry Ford při výrobě automobilů.
3.4 První světová válka
První světové války Baťa využil jako příležitosti jak prodat ještě více bot. Prodejem obuvi rakousko – uherské armádě v určitém období pokryl až 50% výroby. Koncem války Baťa zaměstnával už pět tisíc osob. Ukončením války přišel Baťa o svého největšího odběratele, armádu. Podnik se octil v krizi a Baťa založil svým zaměstnancům spořící účty, kam jim ukládal část mzdy, kterou využíval jako provozní kapitál firmy. V roce 1920 vlivem krize jeho podniku, klesl počet zaměstnanců na dva tisíce. Pracovníci Baťových závodů založili odbory.
3.5 Hospodářská krize
Vlivem hospodářské krize klesla kupní síla obyvatelstva. Sklady Baťova podniku se zaplnili neprodejným zbožím. Začal tedy vyprodávat obuv za poloviční cenu. Tímto tahem získal zpět peníze, které investoval do rozvoje podniku a obchodování nejen v Československu. Kvůli krizi musel svým zaměstnancům snížit plat a některé propustit. I přesto, že se hospodářská krize jeho pracovníku takto dotkla, stále na tom byly ekonomicky lépe, než drtivá většina pracujícího lidu v tehdejším Československu.
3.6 Cena je diktátor
V roce 1923 se stal Baťa zlínským starostou. Ve Zlíně vybudoval další obytné domy, ale také biograf, hotel a nemocnici. Počet jeho zaměstnanců opět přeskočil pět tisíc. Nasadil taktiku nižší ceny než má konkurence, protože si to vzhledem k velkému množství obuvi, které dokázala je firma vyprodukovat, na rozdíl od ostatních firem obchodujících s obuví, mohl dovolit. S heslem „ Cena je diktátor!“ odboural většinu konkurence, která s ním ve snižování cen nemohla soutěžit.
3.7 Smrt v oblacích
V třicátých letech dvacátého století se Baťův rodinný podnik změnil na akciovou společnost. Baťa založil továrny na výrobu obuvi po celém světě. Postavil filmové studio a závody na výrobu letadel. Plánoval postavit i železnici, ale k realizaci tohoto plánu se již nedostal. V roce 1932 zemřel při havárii letadla, když konal obchodní cestu do Švýcarska. Po
smrti Tomáše Bati se do vedení podniku dostal Baťův nevlastní bratr Jan Antonín a na místo svého strýce později nastoupil syn Tomáše Bati, Tomáš Baťa mladší.
4. Zaměstnanci
Do Baťových závodů se ročně hlásilo přibližně 160.000 uchazečů o zaměstnání. Většina žádostí byla z oblasti moravských okresů, ležících kolem Zlína. Nejvíce žádostí lidé zasílali v zimě, kdy se na polích nepracovalo a cukrovary byly zavřeny.
Když nastalo ve střední Evropě období katastrofální nezaměstnanosti, byly Baťovy závody velkým zdrojem pracovních míst a ačkoliv podmínky, které pro přijetí museli zájemci o práci splňovat byli přehnané a někdy až potupné, absence pracovních míst byla tak velká, že spoustě lidí nezbývalo nic jiného , než se nechat zaměstnat u Bati.
4.1 Podmínky pro přijetí pracovníka do Baťových závodů
Žadatel nesměl překročit určitý pevně stanovený věk. Dále pak nesměl být dominantní, aby nepůsobil nepříznivě na homogenitu Baťovi armády. Pokud měl zájemce nápadnou duševní vadu, nebo nedostatek inteligence či poctivosti byl ihned vyloučen z přijímacího plánu. V dotazníku, který musel dělník vyplnit, byly otázky týkající se majetku a postavení žadatele a jeho rodičů. Mnozí, kteří prošli touto podrobnou lustrací, museli ještě projít zkouškou trpělivosti a tou byl pracovní tábor v Lutonině, kde se stavěla dráha Vizovice – Polanka – Půchov. Výplata se zde pohybovala od 12-ti do 50-ti korun týdně, kritéria výpočtu mzdy byla neznámá. Kdo vydržel tuto zkoušku, mohl začít pracovat v Baťových závodech.
4.2 Zaměstnanecké „výhody“
Pokud jste měli to štěstí a prošli jste při výběrovém řízením, byly jste uznáni jako vyhovující, mohli jste se připravit na změnu vašeho životního stylu. Baťův zaměstnanec se totiž neřídil pouze pracovním řádem, ale bylo mu i diktováno, jak se má chovat mimo zaměstnaní. Někteří zaměstnanci byli ubytováni v domech, které pro ně Baťa postavil. Dělníci nesměli v těchto domech chovat domácí zvířata, ani pěstovat zeleninu na zahrádce, která patřila k domku, protože jiná činnost, kromě práce v Baťových závodech by je vyčerpávala.
5. Úmluvy mezinárodní organizace práce
Mezinárodní organizace práce je organizace OSN, která usiluje o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Za 96. Let své existence MOP přijala okolo 188 úmluv a 199 doporučení. MOP neustále sleduje počet ratifikací přijatých úmluv členskými státy MOP a jejich užívání v praxi.
5.1. Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci ( zaměstnání a povolání )
Výraz „diskriminace“ v této úmluvě značí, jakékoliv rozlišování, vylučování, nebo upřednostňování na základě barvy pleti, rasy, pohlaví, náboženství, politických názorů, sociálního nebo národnostního původu, i jakékoli jiné rozlišování, vylučování nebo dávání přednosti, které má za následek znemožnění, nebo porušení příležitosti k práci nebo zacházení v zaměstnání. Pokud dá zaměstnavatel přednost kvalifikovanějšímu uchazeči o zaměstnaní, nebude to považováno za diskriminaci.
5.2 Úmluva o ochraně mzdy
Tato úmluva se týká všech osob, kterým se vyplácí nebo má vyplatit mzda. Zaměstnavatel může odvádět mzdu bankovním, nebo poštovním šekem, nebo poštovní poukázkou, pokud s tím zaměstnanec souhlasí. Zaměstnavatelům je zakázáno jakékoliv omezování pracovníků ve volném nakládání se svou mzdou. Pokud jsou v podniku zřízeny obchody pro prodej zboží zaměstnancům, nebo provozovny, které jim poskytují služby, nesmí být činěn na zaměstnance nátlak, aby zde nakupovali, nebo těchto služeb užívali. Pokud dojde ke srážkám ze mzdy, pracovníci mají být informováni o důvodu a výše těchto srážek. Mzda pracovníka může být zabavena, nebo postoupena pouze do výše, která se považuje za nutnou pro výživu zaměstnance a jeho rodiny. Mzda bude vyplácena pravidelně. Po skočení pracovní smlouvy se provede konečné vyrovnání dlužné částky. Zaměstnanci mají být informováni o mzdových a pracovních podmínkách a to dříve než nastoupí do zaměstnání. Dále pak o složkách mzdy a to při každé výplatě.
5.3 Úmluva MOP č. 1 o pracovní době v průmyslu
Průmyslové podniky, jsou jmenovitě doly, lomy a těžařské podniky. Jsou to podniky v nichž se výrobky zhotovují, pozměňují, čistí, opravují, dokončují a připravují se na prodej. Délka pracovní doby zřízenců nesmí přesahovat 8 hodin denně a 48 hodin týdně. Je-li délka pracovní doby po jeden den, nebo po více dnů v týdnu kratší, může se omluvit překročení hranice 8 hodin jiné dny v týdnu. Překročení nesmí převýšit jednu pracovní hodinu denně. Pokud se pracuje na směny, může být délka pracovní doby prodloužena přes 8 hodin denně, ale průměr pracovních hodin v období tří týdnů nebo v kratším období nesmí převýšit 8 hodin denně a 48 hodin týdně. Tuto hranici pracovních hodin při pracích, kde je nutný nepřetržitý výkon lze překročit, pracovní doba však nesmí překročit 56 hodin týdně. Průměrná délka pracovní doby rozpočtená na počet týdnů v pracovním rozvrhu, nesmí v žádném případě přesahovat 48 hodin týdně.
6. Porovnání ujednání MOP a pracovních podmínek Baťových dělníků
Při porovnání většiny usnesení MOP s Baťovým systémem zaměstnávání dělníků jsem narazila na propastné rozdíly. K mé lítosti jsem objevila většinu negativ. Baťův dělník musel být opravdu pracovitý a vytrvalý, aby vydržel pracovat dlouhé hodiny přesčasů, které jsou vzhledem k usnesení MOP o pracovní době nezákonné. Dále pak mě zarazilo, jakým způsobem nakládal s výplatami svých dělníků, kteří se svými penězi nemohli volně manipulovat, což mi připadá ponižující a v neposlední řadě i to, že získat u Bati práci mohl jen člověk, podle jeho představ, což je velmi diskriminující.
6.1 Diskriminace
Baťa zásadně nezaměstnával vdané ženy. Důvodem bylo jeho přesvědčení, že žena se má starat o domácnost, děti a manžela. Kdyby ještě chodila do práce, její rodina by prý strádala pro nedostatek péče. I dnes, když jste vdaná žena s dětmi hledající zaměstnání, vaše šance jsou dosti omezené. Další způsob jak diskriminoval své dělníky byl, ten, že jakmile se dozvěděl o některém ze svých dělníků, že se přiklání ke komunistické ideologii, byl ihned propuštěn, takže mít svobodný politický názor bylo zakázáno! Dále pak zaměstnával pouze mladé lidi, 70% osazenstva mělo méně než 30 let a málokterý zaměstnanec Bati překročil věk 40 let. Staří lidé neměli prakticky žádnou šanci u něj dostat práci. Pochopitelné je, že preferoval lidi kvalifikované a při smyslech, na to má každý zaměstnavatel právo.
6.2 Výplaty dělníků
Člověk, který u Bati vyplácel peníze, tzv. výplatní, musel sledovat Baťovi zaměstnance i mimo práci. Baťovi zaměstnanci se totiž museli stravovat v jídelnách pro ně určených a využívat Baťových obchodů, aby jejich peníze zůstávali ve firmě. Baťovi dělníci si také povinně spořili a Baťa jejich uspořené peníze dále investoval do firmy, čímž byl na jeho pracovníky vyvíjen nátlak a byly omezeni ve volném nakládání se svou mzdou. Vyčíslení srážek ze mzdy bylo sice v souladu s úmluvou MOP, ale některé srážky byly neopodstatněné a jiné nesmyslné, jako např. srážka ze mzdy jednoho z jeho zaměstnanců za špatně ušitou obuv, která činila 85,-Kčs ze mzdy zaměstnance, ale cena páru obuvi však byl jen 49,-Kč nebo 69,-Kč. Při výstavbě Otrokovicko-zlínsko-vizovické dráhy, což byl Baťův projekt, nikdo z dělníku nevěděl, podle jakých skutečností se jim vypočítávala a vyplácela mzda. Což je také proto úmluvě o ochraně mzdy. Nemluvě o tom, že hospodářskou stagnaci v roce 1922, řešil snížením platů zaměstnanců na 50% a propouštěním. Tak takhle drastický skok ve finančním ohodnocení vydrží jen málokterá ovce, Baťa jich měl ovšem dostatek. Ačkoliv se spoustou podmínek, týkajících se výplaty mezd, pracovníci Bati písemně souhlasily a které byly v souladu s MOP o výplatě mezd, spousta pravidel se nedodržovalo, měnilo se časem a mnoho jich nebylo písemně podložených.
6.3 Pracovní doba
V každé Baťově dílně byl mistr, který musel dělnice, které nebyly s prací hotovy nutit k přesčasům. I když v pracovním řádu Baťových závodů bylo psáno, že práce přes čas „může být konána je v mezích zákonných předpisů a oznámí se vývěsem v pracovnách“. Pracovníci byli nuceni mimo pravidelné osmi hodinové doby pracovat přesčas, přinejmenším 3 hodiny. I v této době nebyla práce přesčas žádným úřadem povolena. Nařízení T. Bati tedy bylo v souladu s úmluvou MOP o pracovní době v průmyslu a však bylo záměrně nedodržováno.
7. Závěr
Tím, že jsem dostala za úkol zpracovat práci o Tomáši Baťovi, jsem se dozvěděla fakta, o kterých nevím, zda mi neměla být raději utajena. Z dobrosrdečného, chytrého podnikatele, který dokázal zaměstnat spoustu lidí, se rázem pro mě stal kapitalistický vykořisťovatel, který těžil z lidské chudoby a bídy a nic mu nebylo svaté. Dokázal téměř z každé situace která se naskytla vytěžit a zůstalo jen málo skulinek, kterými by k němu mohl proklouznout neúspěch. Faktem je, že jeho schopnosti vést podnik byly opravdu výjimečné, také jej díky nim zná celý svět. Otázkou však je, má náš národ na něj být pyšný i jako na člověka? Život v chudobě je opravdu deprimující, ale žít na úkor toho, aby nám někdo diktoval, jak máme žít? Je takový život vůbec k žití? Nedávno jsem se setkala s člověkem, jehož předci v Baťových závodech pracovali. Tvrdil, že jeho prarodiče si Baťu nemohli vynachválit, prý jim dával i snídani. Je zajímavé, jak se z dobou a ekonomickou situací mění životní podmínky a priority lidí. Myslím, že v dnešní době a s našimi zákony a organizacemi, které mají za úkol člověka chránit, by Baťa neuspěl. Nikdo z nás si ovšem neumí představit, jak se tehdy lidem žilo a zda i přes to všechno co museli lidé v Baťových závodech strpět, nebyli šťastní, že vůbec nějakou práci mají…..
8. Použité zdroje
http://www.zlin.estranky.cz/clanky/batuv-system–batismus-/pracovni-rad-zamestnancu_-pomery-v-batove-tovarne.html
http://www.financnici.cz/tomas-bata#
http://www.euroekonom.cz/osobnosti-clanky.php?type=jz-bata
http://www.intuitivnimarketing.cz/management/batova-soustava-rizeni-minulost-ci-budoucnost-5
http://www.mpsv.cz/cs/1010