Otázka: Vybrané myšlenkové proudy ve staré Číně
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Hell
Konfucianismus
Konfucius – myslitel, politik, literát, ovlivnil čínské myšlení
– nejedná se o náboženství, ale o filosofii → Konfuciova filosofie = PRAKTICKÁ ETIKA
- zajímají ho jen živý lidé → světský život
- skloubit zájmy jedince a zájmy státu (on byl šťastný a stát dobře fungoval)
- základem je povinnost (dokonalý ideál), povinnost celoživotně se vzdělávat, zdokonalovat se
koncepce LI – soupis etických zásad; cíl vznešeného, dokonalého člověka
- ZÁSADA SIAO – úcta ke starším, rodičům, učitelům, panovníkovi, muži (nesmí být tyran)
- ŽEN – humanismus, láska k životu, „Člověk je v zásadě dobrý.“ → vždy hledej tu lepší stránku
- ŠU – empatie, vcítění se, jiné pohledy na svět
9 klasických knih
- Kniha písní – sepsání ústní lidové slovesnosti, písně obecně náboženské
- Kniha ritů – etika a rituály dvora, otázky estetické, krása
- Kniha proměň → I-TING – sepsal už existující názory, utřídil je + připsal filozofické poznámky
– součástí je PA-KUA – původně sloužila k věštění a později k výkladu filozofických otázek
8 TRIGRAMŮ = kombinace plných a přerušovaných čar, princip Jing-Jang – dva protiklady, které spolu sounáleží
Taoismus
Lao-c´ – tvůrce
– požadavek, aby člověk žil v menších komunitách
– neuznával stát, války, gramatiku (písmo) → přílišná vzdělanost škodí
– člověk by měl žít prostě v souladu s přírodou → přírodní bytost člověka
ČCHI – tok energie, její narušení vede k problémům (k nemoci)
zásada WU-WEJ – „Jaké touhy neznáme, takové nemáme.“
Obecné znaky čínské a indické filosofie
INDICKÁ FILOZOFIE– víra v převtělování
– identita boha a duše – zřeknutí se vlastní identity – podceňování světských záležitostí – značná názorová tolerance |
ČÍNSKÁ FILOSOFIE– touha po harmonii (zlatém středu)
– odpor k extrémům – značně světská → praktická etika – protikladné principy, zároveň harmonie – humanismus – láska k člověku „Člověk je v zásadě dobrý.“
|
– pojetí svobody (Evropa → Antika) je individuální – směřují k vnitřnímu prožitku (ne ke změně vnějších podmínek) |