Otázka: Výživa a hnojení rostlin
Předmět: Zelinářství
Přidal(a): Petr Pavel
Živiny jsou spolu s vodou, světlem, teplem a ovzduším základními vegetačními faktory.
Způsoby příjímání živin rostlinami je složitý fyziologický proces, při kterém kořeny přijímají z prostředí půdního roztoku minerální látky, které jsou disociovány v ionty. Některé jim můžeme dodávat sami.
Živiny:
Makroprvky – Potřebují velké množství 10-100 kg/ha, pokud je nemá, tak nemůže žít.
- H, C, O, N, Ca, P, K, Mg, Fe, S.
Mikroprvky – Stopové prvky, katalizátor, tvorba hormonů, enzimů. Mn, Ag, An, Mo,
- B, Sl, Cl, Si, Cu.
C, O, H: Jsou nezbytné pro tvorbu každé organické hmoty.
N: Nadbytek dusíku v půdním roztoku zesiluje růst a tvorbu listů, oddaluje květenství.
K: Podporuje ukládání zásobních látek v rostlině, zlepšuje vyzrávání pletiv.
P: Je důležitý pro tvorbu květů a tvorbě semen.
Ca: Podporuje růst kořenů, reguluje chemické reakce v rostlině i v půdě.
Hg: Ovlivňuje fotosyntézu.
Fe: Při tvorbě chlorofylu.
Cu: Nedostatek způsobuje zpomalení růstu, rostliny vadnou.
Mn: Tvorba plodů, listů a semen.
Mo: Při asimilaci dusíku hlízkovými bakteriemi.
Zn: Poškození funkce chlorofylu a poruchám metabolismu.
Organická hnojiva
Makroprvky a mikroprvky: Příznivě působí na strukturu půdy, obohacují je humusem.
a) Chlévský hnůj:
- Směs tuhých a tekutých výkalů s podestýlkou, zraje 3-6 měsíců.
- Dusíkato-draselné hnojivo, obsahuje velké množství stopových prvků.
- Skladujeme ho za omezeného přístupu vzduchu na stojatém hnojišti.
- Zásadou je ho hned zaorat, aby nedocházelo ke ztrátě dusíků. Používáme ho k základnímu hnojení, každé 3 roky. Koňský, hovězí, králičí, ovčí, ptačí, prasečí.
b) Močůvka:
- Tekuté výkaly hospodářských zvířat, schraňujeme je v jímce za omezeného přístupu vzduchu, je chudá na fosfor. Dusíkato-draselné hnojivo, používáme jako kompost, zálivku. Ředíme 1:5-10 abychom nespálili porost.
c) Kejda:
- Tuhé a tekuté výkaly, bez podestýlky, používá se k základnímu hnojení, neprochází zráním. Používáme jako biopalivo nebo strniště před orbou.
d) Zelené hnojení:
- Záměrné vypěstování rostlin určené k zaorání na podzim, řepka, hořčice, jílek. Přispívá k odstranění nedostatků chlévského hnoje,
e) Kompost:
- Organické zbytky rostlin, minerální látky, minerální hnojiva, vápno. Zraje 3 roky, musíme ho přehazovat. Kompost je zralý, když tvoří tmavou kyprou drobtovitou hmotu.
f) Fekálie:
- Jsou lidské exkrementy ve směsi s lidskými výkaly, práce s nimi je nebezpečná.
- Dávají se do mělkých rybníčků, kde prokvašují a vyhnívají, poté se kompostují a používají pro základní hnojení.
g) Listovka:
- Kompostované listí s chlévským hnojem, proléváme močůvkou. Používá se propřípravu speciálních směsí.
h) Drnovka:
- Kompostovaný travní drn, vrstvený chlévským hnojem a prolévaný močůvkou.
- K rychlení okurek.
i) Rašelina: Zbytek mechu rašeliníků, pro předpěstované sadby nebo hrnkovaní.
Průmyslová hnojiva
Jsou průmyslově vyráběná.
Jednosložková
Obsahují jednu hlavní živinu.
Dusíková hnojiva
Dusičnanová, amonná, organická.
Nadbytek: Tmavě zelená, bujně roste, pozdě plodí a dozrává, hůře odolává mrazům.
Úbytek: Světle zelená, neroste, chřadne, dřevnatí.
Draslíková
Síranová: K2 So4
Chloridová: KCl – Tvorba květů, důležitý pro koloběh cukru, zvyšuje odolnost vůdči nízkým teplotám.
Nadbytek: Nevadí.
Úbytek: Nepokvete, neplodí, vymrzá.
Fosforová
V podobě kyseliny fosforečné – superfosfáty, pevně se vážou, kůže se uvolňuje, tvorba květů, bílkovin.
Úbytek: Nepokvete a nebude plodit.
Vápenatá
Úprava pH, růst kořenů, ovlivňuje mikrobiální život v půdě. Dolomitický vápenec, cukrovářská šalma – musí přemrznout.
Nadbytek: Zásaditá půda, umírají rostliny.
Úbytek: Kyselá půda, nikdy nesmíme vápnit současně s chlévským hnojem.
Vícesložková
Obohaceně více živin.
Šetří peníze, pohonné hmoty, půdu, pracovní sílu, dražší než ostatní hnojiva.
CNPK, DAM 396- tekuté hnojivo, Kristalon, Cererit.
Bezpečnost práce:
- Nejíst, nepít, používat ochranný oděv a ochranné pomůcky, respirátor.
- Dodržovat zásady míchání a likvidace obalů, očišťovat rozmetadla.
Košťáloviny
Velmi dobře reagují na hnojení statkovými hnojivy. Mají obecně vysoké nároky na dusík a hořčík, a to zejména v době narůstání listové plochy.
Zelí hlávkové- Hnojíme chlévským hnojem.
Kapusta- Chlévský hnůj.
Květák- Potřebuje mnoho Mo, přihnojujeme ledkem vápenatým ve dvou dávkách.
Kedluben- Chlévský hnůj.
Brokolice- Přihnojení ledkem vápenatým.
Listová zelenina
Vyžadují dostatek přístupného vápníku. Tato zelenina není citlivá na chlór. Při přehnojení dusíkem se intenzivně kumulují nitráty.
Salát hlávkový- Zapravení minerálních hnojiv.
Špenát zelný- Náročný na draslík, přihnojujeme ledkem vápenatým.
Čekanka salátová- Hnojíme minerálními hnojivy.
Plodová zelenina
Vyžadují střední až vyšší zásobu půdy živinami, jsou citlivé na zasolení půd a obsah chlóru.
Okurka salátová- Nesnášejí vyšší koncentraci minerálních hnojiv. Na podzim zaořeme hnůj a na jaře zapravíme minerální látky. Hnojíme N.
Tykev- Hnojíme minerálními hnojivy.
Meloun- Potřebují více Ca.
Paprika- Minerální hnojiva.
Rajče- Mn zlepšuje vybarvení plodů, přihnojujeme minerálními hnojivy.
Kořenová zelenina
Vyžadují vápník, nesnášejí přímé hnojení chlévským hnojem.
Mrkev obecná- Potřebuje fosfor, vyžaduje dostatek Ca a P. Můžeme použít i zelené hnojení.
Celer bulvový- Chlévský hnůj, velké nároky na dusík. Minerální přihnojování.
Ředkvička- Minerální hnojiva.
Řepa salátová- Minerální hnojiva.
Cibulová zelenina
Jsou velmi náročné na hořčík, středně náročné na dusík, fosfor a draslík. Jsou citlivé také na chlór, a proto je třeba se vyhnout používání chloridových forem hnojiv. Naopak – vhodná je aplikace síranových forem vzhledem k nárokům na síru ke tvorbě silic.
Cibule kuchyňská- V první polovině vegetace převládá příjem dusíku nad ostatními prvky, v druhé polovině pak převládá příjem fosforu a draslíku. Hnojení dusíkem v této fázi prodlužuje vegetační období a snižuje skladovatelnost.
Česnek setý- Draslík
Pažitka- Minerální hnojiva.
Pór- Hnojení minerálními hnojivy.
Kořeninová zelenina
Majoránka zahradní- Nehnojíme dusíkem.
Kopr vonný- Minerální hnojiva, Ca.
Fenykl obecný- Minerální hnojiva ve druhém roce.
Koriandr setý- Dostatek Ca.
Tymián- Ca.
Máta peprná- Ca.
Lusková zelenina
Jsou velmi náročné na fosfor, draslík, vápník a hořčík, také z důvodů jejich vlivu na množství a výkonnost hlízkových baktérií.
Hrách setý, zahradní- Ca.
Fazol obecný, zahradní- Ca.
Okopaniny
Lilek brambor- Ca, K. Přihnojování průmyslovými hnojivy.
Lahůdková zelenina
Reveň, rebarbora- Minerální hnojiva
Chřest, Špargl- Ca, nesnáší Cl.
Kukuřice cukrová- Hnojení chlévským hnojem.
