Renesanční umění a jeho srovnání s uměním gotickým

 

   Otázka: Vznik a charakter renesančního umění a jeho srovnání s uměním gotickým

   Předmět: Výtvarná výchova pro pedagogické SŠ

   Přidal(a): Aniodo16

 

RENESANCE

• začíná být propagován větší zájem o člověka, o jeho pohodlí, radosti a život na zemi
• už to není vyhublý prototyp trpitele, který čeká až na posmrtný život
• inspirace nového životního stylu a ideálu se hledá v minulosti – v antice (znovuobjevování a obrozování antických myšlenek) = humanismus
• začíná prudký rozvoj nejen umění, ale i ostatních věd
• ve výtvarném umění několik důležitých posunů – př. olejové barvy, objev tzv. perspektivy jako nauky
• RANÁ – 15. století, ROZVITÁ – 16. století, POZDNÍ – 17. století – rozvitá a pozdní = manýrismus

 

architektura

• místo štíhlých a vysokých staveb to byly odlehčené elegantní stavby
• arkády a pilastry – nejen v přízemí, ale i v patrech

• staví se pohodlné zámky nebo se takto modernizují hrady, kde nedobytnost ztratila vzhledem k moderním zbraním smysl
• soustředili se raději na pohodlné bydlení
• nastává modernizace měst a městských domů (Telč, Český Krumlov, Slavonice)
• renesanční dům – znaky:
  • ozdobná atika – falešné druhé patro, ve falešných oknech dřevěné žaluzie
  • nad oknem ozdoba – tympanonek
  • psaníčka – mnoho typů
  • bosáž
• sgrafito = technika zdobení zdí užívaná hlavně v renesanci. Dům se omítl tmavou omítkou, po zatvrdnutí se přeomítl světlou. Než zcela zatvrdla, byla proškrabávána na spodní tmavou omítku, a tak vznikaly potřebné obrazce. Nejčastěji však šlo o psaníčka, bosáže, ale často i figurální motivy. Pokud měšťan nebyl příslušně bohatý, fasáda se pouze malovala barvami.
• památky:
  • zámek – Litomyšl, Telč, Nelahozeves, Opočno, Červená Lhota, Jaroslavice, Uherčice, Moravský Krumlov
  • letohrádek – Hvězda na Bílé hoře, královny Anny – Belveder
  • dům umění ve Znojmě, dvůr při vchodu do podzemí
• architekti:
  • Itálie – Filippo Brunelleschi, Lorenzo Ghiberti – i sochař a malíř, Paolo della Stella
  • Němec – Bonifác Wolmut – Praha

 

Renesance je typická pro všestranně založené umělecké osobnosti. Kromě běžných architektů, sochařů a malířů se tito géniové věnovali všem možným oborům. Např. Leonardo da Vinci – narodil se ve Vinci u Florencie, kde se mu dostalo veškerého možného vzdělání. Otec vzal chlapce do Florencie, kde se mu dostalo veškerého možného vzdělání. Otec si záhy všiml jeho výtvarného vzdělání a dal ho do učení místnímu váženému umělci mistru Verrocchiovi. Po určité době se ukázal Leonardův talent, kterým všechny předčil – úkol udělat hlavu anděla na obraze Křest Krista, čímž všechny zaskočil – poprvé použil olejové barvy, které nebyly známé. V 21 se stává samostatným umělcem.

 

jeho nejznámější obrazy:

• Mona Lisa (Gioconda)
• Dáma s hranostajem
• Madona ve skalách
• Svatý Jan Křtitel
• Poslední večeře
• autoportrét
• další spousty portrétů a další Madony

 

sochařství

• studie koně k největší jezdecké soše vévody

 

vynálezecká činnost: kresební studie a nápady mnoha mechanismů, které předstihly svou dobu, výjimečně realizováno

• stroje ulehčující práci, rypadla
• princip skafandru
• princip padáku
• princip helikoptéry
• princip kluzáku
• princip granátu
• navrhl první tank (největší zájem o návrhy válečných strojů)
• rotující kosa
• tajně vykonával pitvy a zkoumal, jak funguje lidské tělo
• objevil, jak funguje lidské oko, svaly a šlachy, kornatění cév

 

-nákresy a studie lidského těla

– psal i filozofické úvahy, dokonce i poezii

 

• Michelangelo Buonarroti – vynikající umělec, především sochař – David, Mojžíš, Pieta, náhrobky Medicejských, strop Sixtinské kaple – námět stvoření světa
• Rafael Santi – malíř – i fresky
• Donatello – sochař

 

malířství – dvojí princip řešení obrazů v renesanci

• Princip otevřeného okna – portrét, postava nebo postavy jsou na obraze situovány tak, že se za nimi nachází výhled do volné krajiny. Tento výhled může být také ohraničen tvarem okna nebo průrvou ve skále. Krajina v pozadí může být skutečná nebo smyšlená, ale vždy je řešena podle nových perspektivních zásad.
• Princip šerosvitu – pozadí za postavou/postavami obrazů je tmavé až černé, postava ostře vystupuje jakoby osvětlena svíčkou nebo lampou, vynikají i mnohé detaily (šperk, náhrdelník, část šatů, atd.)

 

V renesanci začíná v malířství proces rozlišování jednotlivých námětů. Ty se začnou postupně osamostatňovat (figurální náměty, zátiší, krajina, portrét).

 

malíři:

• Raná renesance:
• Perugino
• Botticelli
• Giorgione
• Pozdní renesance:
• Tizian – Apollón a Marsyas (Stahování Marsya)
  • Venuše urbinská
  • v pozadí svých obrazů téměř vždy červánky
• Tintoretto
• El Greco – roztáhlé postavy

 

RENESANCE MIMO ITÁLII

• nejvýznamnější renesanční změny
• např. v Německu
  • Albrecht Dürer – malíř, grafik – dřevořezy, rytina
  • Hans Holbein – biblické a mýtické náměty, portréty, kresby
    • portrét Jindřicha VIII a jiných příslušníků královské rodiny
    • Luther
  • Lucas Cranach ml. – vytářel ideál ženské krásy v tehdejším Německu
  • všichni precizní, detailní, realistické zpodobňování
• v Nizozemí
  • Jan van Eyck
  • Hieronymus Bosch
    • vážená osobnost, na obrazech mnoho postav, často smyšlené
    • výjevy do kterých byla často vkládána dodnes nepochopená symbolika – Zahrada pozemských rozkoší – triptych na oltářních deskách
  • Pieter Bruegel
    • na obraze mnoho postav a dějů
    • narozdíl od Bosche humorná nadsázka (věci samy běhají, náznak karikatury)
    • Lovci ve sněhu, Velké ryby polykají malé ryby
  • v Česku
    • Archimboldo
      • italský malíř na dvoře Rudolfa II, působil u nás
      • znám raritami, především malbou portrétů sestavených z nejrůznějších kousků ovoce a zeleniny

 

GOTIKA

• 15. století
• sloh vrcholného a pozdního středověku
• šíří se z Francie (název od barbarských Gótů)

 

architektura

• do 20. století nejoriginálnější stavební sloh
• znaky:
  • lomený oblouk
  • opěrný systém
  • velká okna
  • štíhlé a vysoké zdi
  • stavební materiál: kámen a dřevo
• stavěly se:
  • kostely
  • kaple (malé kostely)
  • katedrály (v místě, kde sídlí biskup)
  • chrámy (velké kostely)
  • obytné domy
  • hrady
  • opevněná města s městským opevněním (Znojmo)
• v interiérech často dominovala gotická klenba
• gotické okno bylo významným zdobným prvkem
  • nejen lomená, ale i kulatá (kruhová) a obdélníková (u obytných domů)
• vrcholná a pozdní více zdobená než raná
• památky:
  • Notre Dame (Paříž) – největší gotický kostel na světě
  • dóm sv. Štěpána (Vídeň)
  • chrám sv. Víta (Praha)
  • chrám sv. Barbory (Kutná hora)
  • Petrov, kostel sv. Jakuba (Brno)
  • kostel sv. Mikuláše, kaple sv. Václava (Znojmo)
  • v Remeši, Amiensu, Kolínu nad Rýnem

 

sochařství

• bylo těsně přimknuto k architektuře
• tématika:
  • biblické postavy
  • svatí
  • panovníci
  • jiní významní lidé
  • Madona – nejtypičtější, čerpá se z francouzského lidového řezbářství
• nedokonalá anatomie
• protáhlost postav
• dvojité esovité prohnutí – z profilu i zepředu
• materiál – kámen, dřevo – polychromovaly se
• Madona
  • samotná = krásná
  • s Ježíškem = milostná
  • s mrtvým Ježíšem = pieta

 

malířství

• tématika obdobná jako u sochařství – scény z bible a jiné portréty
• opět protáhlost postav a nedokonalá anatomie
• pestrá barevnost
• není dobře vyjádřen prostor, jsou plošné (perspektiva neexistovala)
• barvy – temperové s různými emulzemi
• malovalo se na dřevěné desky (oltářů), plátno
• mozaika, fresková malba
• převážně anonymní autoři, jména pouze náhodně, i u sochařství
  • mistr: Třeboňský, Vyšebrodský, Oplakávání ze Žebráka, Pavel z Levoče (sochařství)
    • Theodorik – zdobil kapli Sv. kříže na Karlštejně – přes 100 portrétů svatých podle obyčejných lidí