Otázka: Vznik Československa
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Lukáš
OKOLNOSTI VZNIKU ČESKOSLOVENSKA
- německé obyvatelstvo Habsburské monarchie vítalo 1.sv.válku s nadšením, Češi se stísněností a nechutí, nechtělo se jim bojovat za R-U
- veškerý civilní život je podřízen válce
- během 1.sv.války byl rozpuštěn vídeňský parlament
- hospodářství země bylo podřízeno válce = zpočátku růst výroby, zemědělské výrobky odevzdávány státu, pak ale nedostatek potravin à přídělový systém, černý trh, železnice přetížené transporty vojáků a zbraní
- politické důsledky: vláda se obává nepokojů à likvidace občanských práv, uzavření zemských sněmů, vojensko – byrokratická diktatura, úředním jazykem němčina
- postupně začala válka vadit i Rakušákům, byl však zaveden vojenský absolutismus = nikdo nesmí proti válce ani pípnout
ČESKÁ POLITIKA ZA VÁLKY
- většina českých politiků zaujala loajální postoj k R-U
- pouze 2 významné osobnosti bojují o samostatný stát: Karel Kramář (chce velkou říši v čele s Ruskem, protože Slované by se podle něj měli spojit v jeden stát) a Tomáš Garrique Masaryk (chce nezávislý československý stát)
- čeští vlastenci byli pronásledováni, represe vůči politikům, cenzura knih, zatýkání (Kramář, Rašín, Machar, Dyk, Bezruč, …)
- česká politika byla v hlubokém oportunismu (dělalo se to, co chtělo R-U, pozice mrtvého brouka)
- vzkříšení české politiky proběhlo až po nástupu císaře Karla I. roku 1916
- Český svaz = čeští poslanci v říšské radě ve Vídni à1.1918 – Tříkrálová deklarace = dokument čs. poslanců, požadující autonomii pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakousko-Uherska. , jenže Masaryk chtěl více než jen rovnoprávnost
- Rakousko – Uhersko bylo na pokraji zhroucení, (bída, hlad, vzpoury, dezerce)
ZAHRANIČNÍ ODBOJ
- G.Masaryk je od prosince 1914 v emigraci (Švýcarsko, Francie, Británie), Edvard Beneš za ní v září 1915 emigruje také, následně i Milan Rastislav Štěfránik (Francie, generál fran. armády, astrofyzik) v prosinci 1915
- trojice Masaryk, Beneš a Štefánik plánují odtrhnutí ČSR od R-U a Masaryk v zahraničí zajišťoval, aby velké země ve světě neměly nic proti tomuto odtrhnutí à
- 7.1915 pronesl T.G.M. v Ženevě projev (při 500. výročí upálení mistra Jana Husa), v němž se vyslovil pro československou samostatnost a rozbití Habsburské monarchie
- v září 1915 vznikl Český zahraniční komitét ve Švýcarsku (v čele Masaryk), který sdružoval všechny organizace Čechů v cizině
- v únoru 1916 vznikla Národní rada československá v Paříži (Masaryk, Beneš, Štefánik) – snaha získat podporu Dohody, vznik čs. legií v zahraničí = důležitý prvek
- Masarykova koncepce nalezla odezvu u českých a slovenský krajanských spolků v zahraničí, hlavně v USA à
- v říjnu 1916 v USA byla uzavřena Clevelandská dohoda = dohoda mezi organizacemi amerických vystěhovalců (podpora Čechů a Slováků, kteří utekli do USA)
- Dohoda počítala až do roku 1918 s odtržením R-U od Německa a se zachováním R-U
- velký význam měly československé legie (čsl.vojenské jednotky v zahraničí z válečných zajatců a přeběhlíků): hlavně na východní frontě v Rusku (bitvy u Zborova a Bachmače)
- po vystoupení Ruska z války rozhodnuto o zapojení čsl. vojáků na západě
- čeljabinský incident: květen 1918, čsl. legie ovládly Transsibiřskou magistrálu = Sibiř, Dohoda uvažuje o zapojení proti bolševikům, ale kvůli vyčerpání z tohoto plánu sešlo, domů se tyto jednotky dostávaly 2 roky
- Pittsburská dohoda: 30.5.1918, jednání čsl.krajanů v USA s Masarykem o uspořádání budoucího státu, v kterém by měli Slováci vlastní sněm a administrativu
- během léta 1918 uznala Dohoda Národní radu jako základ československé vlády, což rozhýbalo naši domácí politiku
DOMÁCÍ ODBOJ
- vzniká Národní výbor v Praze = nejvyšší národní orgán v Čechách, nouzová a tajná organizace chystající odtrhnutí ČSR od R-U, v čele Karel Kramář, 38 členů: Alois Rašín – později ministr financí, agrárník Antonín Švehla, nár.socialista Václav Klofáč, soc. demokrat František Soukup
- 10. 1918 Národní rada přetvořena na prozatímní vládu v čele s T.G.Masarykem jako prezidentem a ministrem vnitra, Eduardem Benešem jako ministrem zahraničí a M.R.Štefánikem jako ministrem války (v tzv. Wilsonově nótě) a také proběhla generální stávka Čech proti R-U proti vývozu potravin z pražského skladu, zorganizovaná Socialistickou radou.
- 10. poslední zoufalý pokus císaře o zachování monarchie = Manifest (návrh na vytvoření spolkového státu, ale už bylo příliš pozdě)
- Národní výbor připravoval zřízení národní banky, měnovou reformu (ze šilinku na korunu), dosavadní zákony ponechal, navázal styky se zahr. odbojem hlavně v Paříži
- 10.1918 vytvořena Washingtonskou deklaraci = ČSR bude republikou, svoboda vědomí, majetku a vyznání, církev oddělena od politiky, ženy rovny mužům, vláda bude mít parlamentní formu, všechno rakouské (mince, úřady, vojsko…) bude odstraněno
- Císař se obával občanské války, proto odeslal 27.9 prezidentu UAS tzv Andrassyho nótu, v níž slíbil uznat práva Čechoslováků
VZNIK ČSR
- 10.1918 vyhlášena na Václavském náměstí Československý stát předsednictvem Národního výboru (kvůli chybnému vyložení si Andrássyho nóty začali Pražané spontánně vyhlašovat nezávislost)
- prohlášení republiky proběhlo i bez přítomnosti Masaryka, který však vše vedl
- významnou úlohu sehráli tzv. muži 28.října (5 politiků): Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár, díky nim proběhlo převzetí moci bez komplikací
- po 28.říjnu byla velmi chaotická situace: žádné mocenské prostředky a správní struktury, Národní výbor plnil funkci parlamentu i vlády
- 10.1918 se slovenští politici shromáždili v Turčianském sv.Martině a vzniká Slovenská národní rada, která vydává Deklaraci slovenského národa- tzv. Martinskou Deklaraci (nezávislost a vůle připojit se k Čechům) (pozn. Původní text není přesně znám, došlo k připisování informací, M. Hodža)
- Národní výbor ukončil činnost, když bylo 11.1918 ustanoveno Národní shromáždění (prozatimní ústava), které sesadilo Habsburky, vyhlásilo (upřesnění, že čs bude republika) Republiku československou (14.11) a v nepřítomnosti zvolilo prezidentem T.G.Masaryka, pak ustanovilo první čs. vládu v čele s Karlem Kramářem a přijalo první 2 zákony = osmihodinovou pracovní dobu a zrušení šlechtických titulů
- 11. vzniká slovenská prozatímní vláda v čele s Vavro Šrobárem
- 12.1918 se po 4letém exilu vrátil Masaryk, 4.5.1919 se vracel i Štefánik do Bratislavy, ten však tragicky zahynul při přistávání letadla
- Němci v českém pohraničí podnikli zoufalý pokus o připojení k Rakousku à11 vznikají 4 separátní oblasti: Deutsch Böhmen (severní Čechy), Sudetenland (severní Morava), Böhmerwaldgau (jižní Čechy) a Deutsch Südmähren (jižní Morava)
- Národní výbor se snažil s těmito Němci vyjednávat, ale pokus byl odmítnut à do konce prosince pohraničí získáno zpět čs. Vojskem
- po počátečních neúspěších se od ledna do konce února 1919 se Maďary díky ultimátu Dohodových mocností podařilo ze Slovenska vytlačit
PRVNÍ REPUBLIKA
Československo vzniká na Masarykově „teorii československého národa“ = Češi a Slováci jsou 1 národ, jen jsou to 2 kmeny, procentuální zastoupení: Češi 51%, Slováci 14%, Němci 23%, atd
- Masaryk pomohl k vytvoření národního státu (potřeba 65% zastoupení)
- na Slovensku bylo spojení Čechů a Slováků vnímáno se zklamáním (Slováci si mysleli, že Češi je „vytáhnou“ s sebou z R-U a pak se Slovensko trhne a bude samostatným státem, to se však nekonalo)
- Němci mají ke vzniku naší republiky jednoznačně odmítavý postoj
- problémem se stává sestavení hranic našeho nového státu, definitivní podoba hranic spojena s mírovými smlouvami: Pařížská mírová konference- hranice s Německem (historické) – jen nepatrné úpravy, hranice Slovenska s Maďarskem – nikdy dříve neexistovala à nakreslena „od zeleného stolu“ podle národnostního principu (od Bratislavy k Ipl´u a k Tise), hranice s Polskem – problémem byl oboustranný zájem o Těšínsko (uhlí a košicko-bohumínská železniční dráha), nakonec rozděleno a my jsme získali lepší (průmyslovější) část, Podkarpadská Rus připojena 1919 (rozhodla o tom Rusínká emigrace v USA)- jediná byla autonomní s vlastním sněmem (velmi zaostalá)
HOSPODÁŘSTVÍ ČSR
- 70% průmyslu R-U bylo v Čechách a na Moravě (hutě, sklárny, strojírny, textil, zpracování potravin, světová úroveň výroby aut – Praga, Aero, Tatra ; čerpadel – Praha, Kladno, Plzeň, Ostrava, Brno, Liberec), Slovensko bylo zaostalé (většina škol na Slovensku Maďarsských, potřeba inteligence, budování školského systému) zemědělsky, nejzaostalejší byla Zakarpatská Ukrajina, 1919 měnová reforma (Rašín, pevná koruna), pozemková reforma, i přes četné sociální reformy (podpora v nezaměstnanosti,…) byly soc. problémy a nepokoje
- ČSR byla rozvinutým kapitalistickým státem
- vzniká vláda tzv. celonárodní koalice
- přijetí tzv. recepčního zákona = přejmutí R-U zákonodárství = právní kontinuita
- 29 února 1920 vydána Ústava republiky československé (ispirováná francouzskou)
- v květnu 1920 proběhly první všeobecné a svobodné volby (mohli volit všichni muži i ženy)
ZAHRANIČNÍ POLITIKA
- orientace na západ à hlavní spojenec je Francie
- do roku 1935 je ministrem zahraničí Edvard Beneš (pak prezident)
- 1925 uzavřena smlouva mezi ČSR a Francií o pomoci v případě napadení
- 1920 – 1928 Malá dohoda = spolupráce ČSR s Rumunskem a Jugoslávií původně z obav před restaurací Habsburků
- 1935 uzavřena smlouva mezi ČSR a SSSR o pomoci naší zemi při vojenském napadení Německem (Rusko nám pomůže pod podmínkou, že se připojí i Francie – když se jednalo v Mnichově, Francie nás zradila a nepřišla nám na pomoc)
DOMÁCÍ POLITIKA
- politický systém 1.republiky: prezident volený na 7 let, Národní shromáždění (2 komory – poslanecká sněmovna 300 členů a senát 150 členů), volební právo pro občany starší 21 let
- ČSSD je nejsilnější stranou, hned po ní německá sociálně demokratická a ČS agrární
- vzniká tzv. rudozelená koalice (ČSSD a agrárníci), po výhře ve volbách ČSSD (1919-1920)-V.Tussar
- v ČSSD sílí odstředivé tendence: 2 křídla – reformní a revoluční
- marxisté si zvolili nové vedení a opustili vládní koalici, prezident jmenoval úřednickou vládu
- v květnu 1921 zakládají marxisté KSČ (později v Kominterně),
- kvůli potřebě stmelit síly státotvorné vzniká tzv. Pětka = představitelé nejsilnějších stran, jejich doporučení byla pro parlament a vládu platná (Antonín Švěhla – agrárníci, ČSL – Jan Šrámek, SND – Alois Rašín, ČSSD – R. Bechyně, ČS socialistická – J. Stříbrný)
- hlavní opozicí byla Slovenská l´udová strana A.Hlinky, německé strany a KSČ (tady začíná převládat bolševický proud závislý na Moskvě – Gottwald, Slánský, Šverma)
- důležitá byla také aktivita státotvorných organizací Sokol, Orel, obec legionářská, …
- v letech 1921 – 23 probíhala poválečná hospodářská krize = pokles výroby, zhoršení podmínek dělníků
- v březnu 1923 byl přijat zákon na ochranu republiky (dává větší pravomoci vládě, podnětem byl atentát na Rašína)
- 1925 se konaly parlamentní volby, kde vyhráli agrárníci a hned za nimi KSČ
- díky politice agrárníků odešly soc. strany z koalice = vytvoření koalice agrární + lidovci = tzv. panská koalice (bez levice)
- v letech 1925 – 1929 probíhala hospodářská konjunktura = železářství, chemie, elektřina, železnice, cukrovarnictví, vyšší životní úroveň
- 1928 vytvořeno nové zemské zřízení: země Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatoruská
- 1929 začátek světové hospodářské krize, do ČSR dorazila až roku 1931 à pád na 60% předkrizového stavu průmyslu, růst nezaměstnanosti (až 1 300 000), stagnace zemědělství, státní zásahy do hospodářství
- nikdy se nepodařilo dosáhnout úrovně českého průmyslu před krizí
- k oživení českého průmyslu a hospodářství dochází až roku 1937, sociální nepokoje = represivní zásahy (frýdlantská stávka – 8 dělníků zastřeleno, mostecká stávka roku 1932 – 25 000 lidí) à díky tomu roste úloha extremistů jak pravicových tak levicových, reakce státu r.1933- zákon o zastavení činnosti politických stran… Zakázána DNSAP
- 1933 založena SDP Konráda Henleina (sudetský Němec)… z DNSAP se transformovala
- 12.1935 abdikace T.G.Masaryka, navrhuje Beneše
- 12.1935 zvolen prezidentem Edvard Beneš (přes odpor agrárníků a národních demokratů)
- Parlamentní volby v květnu 1935- výhra agrárníků v čele s M.Hodžou, SDP navazuje vztahy s Hitlerem
- Duben 1938- Karlovarské požadavky– program SDP o antonomii ČSR pohraničí, nepřijímáme, německý vojenský úder, proto přijíždí brit.vyslanec W.Runciman, aby posoudil situaci. Raději požadavky přijímáme, ale Němci už chtějí připojení pohraničí-pokus o puč, ale potlačen, Runciman kostatuje nemožnost soužití Čechů a Němců
- 8.1938- britský ministerský předseda N.Chamberlain schůzka s A.Hitlerem.. plán na odstoupení pohraničí, ČSR nucena přijmout a Hodřova vláda podává demisi- je nahrazena úřednickou vládou generála Syrového..následuje další schůzka, Německo požaduje ústupky v prospěch Polska a Maďarska
- Hitler oznamuje,že musíme přijmout do 28.9, jinak Německo zaútočí, zorganizována schůzka mocností
- 9.1938 se mocnosti schází v Mnichově (bez ČSR) a je nám oznámeno, že pokud podmínky nepřijmeme, budeme považováni za agresora, Beneš proto přijímá.. tím končí 1.republika
- republika (od Mnichova po 15.3.1939)… přicházíme o velmi průmyslovou 1/3 území
- 10.1938 Slovenská autonomie s vládou v čele s Tisem a 11.10 autonomie i Podkarpatské Rusi, změny schválený ústavními zákony 19.11.. konec ČSR, nový název Česko-Slovensko
- Beneš abdikuje, prezidentem Emil Hácha, KSČ zakázána, Hitler donutil Tisa, aby Slovensko osamostatnil- 3.1939 Sloenský štátu, Maďaři obsadili Podk.Rus ,15.3 jednotky wermachtu náš obsazují, Hácha podepíše dokument, jsme pod ochranou Říše-vzniká Protektorát Čechy a Morava
