Otázka: Vznik ČSR
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Andrea Robotková
USTANOVENÍ ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU
– národní rada Československá (1916) v čele T. G. Masaryk
– národní výbor – orgán domácí politická reprezentace (Kašín, Svrchla, Soukup, Stříbrný, Šrobán)
– květen 1918 – společné jednání československé v Paříži → úsilí o ČSR
– 14. 10. 1918 generální stávka
– T. G. Masaryk doporučil prezidentu USA Wilsonovy Washingtonskou deklaraci = =vyhlášení ČSR nezávislou
– 24. 10. 1918 oznámil Dr. Edvard Beneš vládám DOHODY ustanovení právní vlády
– 28. 10. 1918 ČSR
Recepční zákon; zákon č. 11/1918
– převzetí právního řádu a R-U veřejné správy (snaha zabránit chaosu, státní správa se nezastavila)
– všechny orgány se měli podřídit Národnímu výboru, který řídil stát do 13. 11. 1918 → přijetí Prozatímní ústavy
– představitelé Slovenska ustavující zaslání Slovenské národní rady 30. 10. 1918 v Martině – Martinská deklarace – základ společenského státu
Prozatímní ústava
– listopad 1918 působení 3 nejvyšších orgánů
– revoluční národní shromáždění = jednokomorový parlament, 256 poslanců
– vláda – volena RNS – měla výkonnou a nařizovací pravomoc, 17 členů
– prezident – volen RNS – pravomocí omezena norma podmíněná kontrarezignací příslušného člena vlády
Ústava 1920
– základem 3 zákony – zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného státu československého z 28. 10. 1918
– zákon č. 47/1918 Sb. o prozatímní ústavě z 13. 11. 1918
– zákon č. 121/1920 Sb. z 29. 2. 1920, kterým byla uvozena ústavní listina ČSR
-
Preambule
-
10 článků uvozovacího zákona a ústavní listiny
-
6 hlav, celkem 134§
-
vychází z ústavy 1864 – USA a Francie
-
ZÁKONODÁRNÁ MOC
-
dvoukomorové Národní shromáždění
-
poslanecká sněmovna 300 poslanců
-
senát 150 senátorů
-
volí se ve všeobecných přímých volbách
-
prezident volen na 7 let na společném zasedání obou komor
Vládní a výkonná moc
– vláda – předseda, náměstkové, členové – neodpovědná Poslanecká sněmovna (ta ji mohla vyslovit nedůvěru)
Moc soudní
– soud ústavní
– soud volební
– nejvyšší správní soud
– soustava civilních a trestních soudů
– mimořádně civilní soudy
– státní soud
– vojenské soudy
Katalog základních práv a svobod
-
zásada rovnosti
-
svoboda osobní a majetková
-
svoboda domovní
-
svoboda tisku
-
práva shromažďovací a spolková
-
právo petiční
-
listovní tajemství
-
svoboda učení a svědomí
-
svoboda projevu mínění
-
ochrana manželství a rodiny
-
branná povinnost
-
základ demokracie první republiky
Ústava také zakotvila ochranu menšin národnostních, náboženských a rasových.
DRUHÁ REPUBLIKA a prozatímní státní zřízení ČSR, obnova právního pořádku
-
29. – 30. 9. 1938 – Mnichovský diktát
– faktický konec nezávislosti
– porušení psaných mezinárodních paktů a dohod
– porušení Ústavy
– odtržení 41 000 km2 (připojeno k Německu, Polsku a Maďarsku)
-
NS přijalo nové zákony
– č. 294/1938 o autonomii Slovenské krajiny
– č. 328/1938 o autonomii Podkarpatské Rusi
– 31. 11. 1938 NS zvolila novým prezidentem E. Beneše
– prezident jmenoval novou vládu v čele s Rudolfem Beranem
-
Formální likvidace ústavnosti
– 15. 12. 1938 přijetí zákona č. 330/1938
– dal vládě právo na dva roky nahrazovat zákony vládními nařízeními
– prezidenta zmocnil vydávat dekrety s mocí ústavní = likvidace zbytků parlamentarismu, úplný rozpad systému z roku 1920
SLOVENSKÝ STÁT A PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA
– faktická likvidace omezení samostatnosti Československa prohlášením slovenského sněmu ze dne 14. 03. 1939 o samostatnosti Slovenského státu
– 14. – 15. 03. 1939 prohlášení státního prezidenta Háchy o „vložení osudu českého národa do rukou vůdcových“
-16. 03. 1939 výnos vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorát Čech a Moravy
-
Ústavní listina přestala platit
– k obnovení její účinnosti a nastolení právního pořádku
– dekret prezidenta republiky E. Beneše č. 11/1944 Úřední věstník československý o obnovení právního pořádku 03. 08. 1944
– předpisy do 29. 09. 1938 jsou součástí československého právního řádu
Prozatímní státní zřízení
– do poloviny roku 1940 se kolem Dr. E. Beneše v Londýně zformovala československá politická reprezentace → na prezidenta Beneše přesunuta zákonodárná moc s prezidentskými dekrety
– státní rada – poradní sbor prezidenta, pomocný a kontrolní orgán
– v čele exilové vlády Šrámek
– PSZ reprezentovalo ČSR
– prosazovalo ideu ústavní kontinuity se stavem tzv. právní republiky
– spolupráce s moskevským vedením → rozpory
– vývoj Podkarpatské Rusi → rozhodnutí vystoupit ze svazku ČSR → žádost o připojení SSSR → vyřešeno ústavní zákonem č. 2/1946 Sb.
VÝVOJ PO ROCE 1945
– vytvoření vlády Národní fronty
– vytvoření soustavy národních výborů
– 28. 10. 1945 zahájí činnosti jednokomorové Prozatímní národní shromáždění
– 200 poslanců Čechy + Morava
– 100 poslanců Slovensko
Úkolem potvrdit ve funkci prezidenta republiky, dodatečně schválit jeho dekrety a zveřejnit je ve Sbírce zákonů, připravit volby do nového Parlamentu, který by měl projednat a schválit novou Ústavu.
26. 05. 1946 volby do ústavodárného shromáždění
KSČ/KS |
37,94% |
ČS. strana národně socialistická |
18,29% |
ČS. strana lidová |
15,64% |
Demokratická strana |
14,07% |
ČS. strana sociálně demokratická |
12,75% |
Strana slobody |
0,85% |
ÚSTAVNÍ VÝVOJ V DOBĚ KOMUNISTICKÉHO REŽIMU
-
únorové události – kombinací ústavních a neústavních metod došlo k převzetí moci KSČ
-
omezení politického pluralismu v rámci NF
– omezení vzniku spontánního vzniku politických stran
– omezení volné soutěže
– odstranění rozdílu mezi stranami vládními a opozičními
– složení vlády po přijetí demise respektovalo složení NF
-12 členů KSČ a KSS – 12 členů nekomunistické strany
Ústava 9. května zákon 150/1948 Sb.
– z 3 návrhů přijat komunistický – 246 hlasů z 300
– text vycházel z Ústavy SSSR z roku 1936, navazoval ale také na Ústavu 1920
– zařazeny nové instituce vzniklé po roce 1945 tj. slovenské orgány – Slovenská národní rada a Sbor pověřenců
– národní výbory
– nové omezení soukromého vlastnictví na max. počet 50 zaměstnanců nebo 50 ha půdy
Ústava
– 12 uvozovacích článků – základní ústavní zásady
– Preambule + 10 kapitol
-
Základní práva a povinnosti občanů
-
Národní shromáždění
-
Prezident republiky
-
Vláda
-
Slovenské národní orgány
-
Národní výbory
-
Soudy
-
Hospodářské zřízení
-
Obecná ustanovení
-
Závěrečná a přechodná ustanovení
– slušná úroveň textu, ve dvou oblastech se stala ústavou iluzorní
– ustanovení o základních lidských a občanských právech byla jen deklaratorní
– omezení volebního práva zavedením jednotné kandidátky NF a shromažďovacího práva povolávacím režimem reálným mocenským centrem politiky KSČ
– reálným mocenským centrem politbyro KSČ – fungovalo mimo ústavní struktury, stálo nad státem, stát využívalo pouze pro přeměnu stranických usnesení v závazná státní rozhodnutí
Příklad zásadního rozporu mezi ústavním textem, zákony a právní praxe.
Zákony roku 1948
– vytvářely předpoklady pro rozsáhlou trestní represi v letech 1949-1953
-
č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky
-
č. 232/1948 Sb. o státním soudu
-
č. 247/1948 Sb. o táborech nucených prací
SOCIALISTICKÁ ÚSTAVA 1960
– ústavní zákon č. 100/1960 Sb. po obsahové a formální stránce nižší úroveň
– rozsáhlé úvodní prohlášení; 9 hlav a 113 článků
-
Společenské zřízení
-
Práva a povinnosti občanů
-
Národní shromáždění
-
Prezident republiky
-
Vláda
-
Slovenská národní rada
-
Národní výbor
-
Soudy a prokuratura
-
Ustanovení obecná a závěrečná
– negativní změny – článek 4 vedoucí úloha KSČ
– pořadí vlastnictví podle jeho formy – státní, družstevní a osobní
– zvýrazněna rozhodující úloha státu v ekonomice
– neobsahovala obvyklá ustanovení omezení práv a svobod
– omezeny pravomoci prezidenta republiky a působnost SNR, zrušen Sbor pověřenců
– změna názvu státu a státního znaku
– ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
ÚSTAVNÍ ZÁKON O ČESKOSLOVENSKÉ FEDERACI
– č. 143/1968 Sb. nahradil dosavadní III. a IV. hlavu Ústavy, na základě kterého byl dosavadní unitární stát přeměněn ve federativní stát dvou rovnoprávných národů Čechů a Slováků
– ČSSR byla tvořena ČSR a SSR
– federální shromáždění – dvoukomorový parlament, sněmovna lidu 200, sněmovna národů 150 poslanců
– postavení prezidenta republiky se nemění, stejné je i postavení vlády vedle federální vlády republik (Česká národní rada, Slovenská národní rada)
ÚSTAVNÍ VÝVOJ PO LISTOPADU 1989
-
17. listopad 1989 symbol zhroucení komunistického systému, počátek přeměn, které směřují
-
k naplnění zásad právního státu
-
k uznání základních lidských práv a svobod
-
k obnovování politického systému založeného na volné soutěži politických stran
-
k vytváření ekonomického systému vycházejícího ze stejného zákonného obsahu a ochrany vlastnictví, svobody podnikání a hodnot tržního hospodářství
-
k postupnému omezování role státu ve společnosti a vytváření samosprávných korporací
-
k vyvedení ČR ze svazku RVHP a Varšavské smlouvy
ÚSTAVNÍ ZMĚNY Z KONCE ROKU 1989
– ústavní zákon č. 135/1989 Sb. ze dne 29. 11. 1989 z textu Ústavy z roku 1960 vypuštěn článek o vedoucí úloze KSČ
ÚSTAVNÍ ZÁKONY 1990-1998
– změny v soustavě federálních ústředních orgánů
– změny v zastupitelských sborech
– květen 1990 ústavní zákon o změně názvu ČSSR na ČSFR
– ústavní zákon č. 100/1990 Sb. z Ústavy 1960 vypuštěna úvodní prohlášení, změněna ustanovení o hospodářském systému a vlastnických vztahů a jejich ochraně, došlo k úpravě kompetencí, federací a republik
– září 1990 zrušena NF
– 09. 01. 1991 přijaty ústavní zákony a vrácení majetku KSČ lidu ČSFR
KRIZE ČESKOSLOVENSKÉ FEDERACE
– ústavní zákon č. 327/1991 Sb. o referendu snaha snížit narůstající státoprávní rozpory
– zakotvena nutnost referenda pro rozhodnutí jedné z republik vystoupit z federace
– konec federace konstruován jako zánik, nikoli vystoupení, proto tento zákon nebyl využit
– 05. – 06. 06. 1992 – parlamentní volby, první dohody o zániku federace
– 01. 09. 1992 SNR schválila Ústavu Slovenské republiky – počítá se zánikem federace a vytvořením nového samostatného státu
– vlastnický politicky dohodnutý zánik federace připravil ústavní zákon č. 493/1992 Sb., na základě kterého došlo k převodu dalších působností z federace na republiku