Vznik ČSR – maturitní otázka ZSV

 

Otázka: Vznik ČSR

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): Andrea Robotková

 

 

 

 

USTANOVENÍ ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU

– národní rada Československá (1916) v čele T. G. Masaryk

národní výbor – orgán domácí politická reprezentace (Kašín, Svrchla, Soukup, Stříbrný, Šrobán)

květen 1918 – společné jednání československé v Paříži → úsilí o ČSR

– 14. 10. 1918 generální stávka

– T. G. Masaryk doporučil prezidentu USA Wilsonovy Washingtonskou deklaraci = =vyhlášení ČSR nezávislou

– 24. 10. 1918 oznámil Dr. Edvard Beneš vládám DOHODY ustanovení právní vlády

– 28. 10. 1918 ČSR

Recepční zákon; zákon č. 11/1918

– převzetí právního řádu a R-U veřejné správy (snaha zabránit chaosu, státní správa se nezastavila)

– všechny orgány se měli podřídit Národnímu výboru, který řídil stát do 13. 11. 1918 → přijetí Prozatímní ústavy

– představitelé Slovenska ustavující zaslání Slovenské národní rady 30. 10. 1918 v Martině – Martinská deklarace – základ společenského státu

Prozatímní ústava

– listopad 1918 působení 3 nejvyšších orgánů

revoluční národní shromáždění = jednokomorový parlament, 256 poslanců

vláda – volena RNS – měla výkonnou a nařizovací pravomoc, 17 členů

prezident – volen RNS – pravomocí omezena norma podmíněná kontrarezignací příslušného člena vlády

Ústava 1920

základem 3 zákony – zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného státu československého z 28. 10. 1918

– zákon č. 47/1918 Sb. o prozatímní ústavě z 13. 11. 1918

– zákon č. 121/1920 Sb. z 29. 2. 1920, kterým byla uvozena ústavní listina ČSR

    • Preambule

    • 10 článků uvozovacího zákona a ústavní listiny

    • 6 hlav, celkem 134§

    • vychází z ústavy 1864 – USA a Francie

    • ZÁKONODÁRNÁ MOC

    • dvoukomorové Národní shromáždění

    • poslanecká sněmovna 300 poslanců

    • senát 150 senátorů

    • volí se ve všeobecných přímých volbách

    • prezident volen na 7 let na společném zasedání obou komor

Vládní a výkonná moc

vláda – předseda, náměstkové, členové – neodpovědná Poslanecká sněmovna (ta ji mohla vyslovit nedůvěru)

Moc soudní

– soud ústavní

– soud volební

– nejvyšší správní soud

– soustava civilních a trestních soudů

– mimořádně civilní soudy

– státní soud

– vojenské soudy

Katalog základních práv a svobod

  • zásada rovnosti

  • svoboda osobní a majetková

  • svoboda domovní

  • svoboda tisku

  • práva shromažďovací a spolková

  • právo petiční

  • listovní tajemství

  • svoboda učení a svědomí

  • svoboda projevu mínění

  • ochrana manželství a rodiny

  • branná povinnost

  • základ demokracie první republiky

Ústava také zakotvila ochranu menšin národnostních, náboženských a rasových.

DRUHÁ REPUBLIKA a prozatímní státní zřízení ČSR, obnova právního pořádku

  • 29. – 30. 9. 1938 – Mnichovský diktát

– faktický konec nezávislosti

– porušení psaných mezinárodních paktů a dohod

– porušení Ústavy

– odtržení 41 000 km2 (připojeno k Německu, Polsku a Maďarsku)

  • NS přijalo nové zákony

– č. 294/1938 o autonomii Slovenské krajiny

– č. 328/1938 o autonomii Podkarpatské Rusi

– 31. 11. 1938 NS zvolila novým prezidentem E. Beneše

– prezident jmenoval novou vládu v čele s Rudolfem Beranem

  • Formální likvidace ústavnosti

– 15. 12. 1938 přijetí zákona č. 330/1938

– dal vládě právo na dva roky nahrazovat zákony vládními nařízeními

– prezidenta zmocnil vydávat dekrety s mocí ústavní = likvidace zbytků parlamentarismu, úplný rozpad systému z roku 1920

SLOVENSKÝ STÁT A PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA

– faktická likvidace omezení samostatnosti Československa prohlášením slovenského sněmu ze dne 14. 03. 1939 o samostatnosti Slovenského státu

– 14. – 15. 03. 1939 prohlášení státního prezidenta Háchy o „vložení osudu českého národa do rukou vůdcových“

-16. 03. 1939 výnos vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorát Čech a Moravy

  • Ústavní listina přestala platit

– k obnovení její účinnosti a nastolení právního pořádku

– dekret prezidenta republiky E. Beneše č. 11/1944 Úřední věstník československý o obnovení právního pořádku 03. 08. 1944

– předpisy do 29. 09. 1938 jsou součástí československého právního řádu

Prozatímní státní zřízení

– do poloviny roku 1940 se kolem Dr. E. Beneše v Londýně zformovala československá politická reprezentace → na prezidenta Beneše přesunuta zákonodárná moc s prezidentskými dekrety

státní rada – poradní sbor prezidenta, pomocný a kontrolní orgán

– v čele exilové vlády Šrámek

– PSZ reprezentovalo ČSR

– prosazovalo ideu ústavní kontinuity se stavem tzv. právní republiky

– spolupráce s moskevským vedením → rozpory

– vývoj Podkarpatské Rusi → rozhodnutí vystoupit ze svazku ČSR → žádost o připojení SSSR → vyřešeno ústavní zákonem č. 2/1946 Sb.

VÝVOJ PO ROCE 1945

– vytvoření vlády Národní fronty

– vytvoření soustavy národních výborů

– 28. 10. 1945 zahájí činnosti jednokomorové Prozatímní národní shromáždění

– 200 poslanců Čechy + Morava

– 100 poslanců Slovensko

Úkolem potvrdit ve funkci prezidenta republiky, dodatečně schválit jeho dekrety a zveřejnit je ve Sbírce zákonů, připravit volby do nového Parlamentu, který by měl projednat a schválit novou Ústavu.

26. 05. 1946 volby do ústavodárného shromáždění

KSČ/KS

37,94%

ČS. strana národně socialistická

18,29%

ČS. strana lidová

15,64%

Demokratická strana

14,07%

ČS. strana sociálně demokratická

12,75%

Strana slobody

0,85%

ÚSTAVNÍ VÝVOJ V DOBĚ KOMUNISTICKÉHO REŽIMU

  • únorové události – kombinací ústavních a neústavních metod došlo k převzetí moci KSČ

  • omezení politického pluralismu v rámci NF

– omezení vzniku spontánního vzniku politických stran

– omezení volné soutěže

– odstranění rozdílu mezi stranami vládními a opozičními

– složení vlády po přijetí demise respektovalo složení NF

-12 členů KSČ a KSS – 12 členů nekomunistické strany

Ústava 9. května zákon 150/1948 Sb.

– z 3 návrhů přijat komunistický – 246 hlasů z 300

– text vycházel z Ústavy SSSR z roku 1936, navazoval ale také na Ústavu 1920

– zařazeny nové instituce vzniklé po roce 1945 tj. slovenské orgány – Slovenská národní rada a Sbor pověřenců

– národní výbory

– nové omezení soukromého vlastnictví na max. počet 50 zaměstnanců nebo 50 ha půdy

Ústava

12 uvozovacích článků – základní ústavní zásady

– Preambule + 10 kapitol

  1. Základní práva a povinnosti občanů

  2. Národní shromáždění

  3. Prezident republiky

  4. Vláda

  5. Slovenské národní orgány

  6. Národní výbory

  7. Soudy

  8. Hospodářské zřízení

  9. Obecná ustanovení

  10. Závěrečná a přechodná ustanovení

– slušná úroveň textu, ve dvou oblastech se stala ústavou iluzorní

– ustanovení o základních lidských a občanských právech byla jen deklaratorní

– omezení volebního práva zavedením jednotné kandidátky NF a shromažďovacího práva povolávacím režimem reálným mocenským centrem politiky KSČ

reálným mocenským centrem politbyro KSČ – fungovalo mimo ústavní struktury, stálo nad státem, stát využívalo pouze pro přeměnu stranických usnesení v závazná státní rozhodnutí

Příklad zásadního rozporu mezi ústavním textem, zákony a právní praxe.

Zákony roku 1948

– vytvářely předpoklady pro rozsáhlou trestní represi v letech 1949-1953

  • č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky

  • č. 232/1948 Sb. o státním soudu

  • č. 247/1948 Sb. o táborech nucených prací

SOCIALISTICKÁ ÚSTAVA 1960

– ústavní zákon č. 100/1960 Sb. po obsahové a formální stránce nižší úroveň

– rozsáhlé úvodní prohlášení; 9 hlav a 113 článků

  1. Společenské zřízení

  2. Práva a povinnosti občanů

  3. Národní shromáždění

  4. Prezident republiky

  5. Vláda

  6. Slovenská národní rada

  7. Národní výbor

  8. Soudy a prokuratura

  9. Ustanovení obecná a závěrečná

negativní změny – článek 4 vedoucí úloha KSČ

pořadí vlastnictví podle jeho formy – státní, družstevní a osobní

– zvýrazněna rozhodující úloha státu v ekonomice

– neobsahovala obvyklá ustanovení omezení práv a svobod

– omezeny pravomoci prezidenta republiky a působnost SNR, zrušen Sbor pověřenců

– změna názvu státu a státního znaku

– ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

ÚSTAVNÍ ZÁKON O ČESKOSLOVENSKÉ FEDERACI

– č. 143/1968 Sb. nahradil dosavadní III. a IV. hlavu Ústavy, na základě kterého byl dosavadní unitární stát přeměněn ve federativní stát dvou rovnoprávných národů Čechů a Slováků

– ČSSR byla tvořena ČSR a SSR

federální shromáždění – dvoukomorový parlament, sněmovna lidu 200, sněmovna národů 150 poslanců

– postavení prezidenta republiky se nemění, stejné je i postavení vlády vedle federální vlády republik (Česká národní rada, Slovenská národní rada)

ÚSTAVNÍ VÝVOJ PO LISTOPADU 1989

  • 17. listopad 1989 symbol zhroucení komunistického systému, počátek přeměn, které směřují

  • k naplnění zásad právního státu

  • k uznání základních lidských práv a svobod

  • k obnovování politického systému založeného na volné soutěži politických stran

  • k vytváření ekonomického systému vycházejícího ze stejného zákonného obsahu a ochrany vlastnictví, svobody podnikání a hodnot tržního hospodářství

  • k postupnému omezování role státu ve společnosti a vytváření samosprávných korporací

  • k vyvedení ČR ze svazku RVHP a Varšavské smlouvy

ÚSTAVNÍ ZMĚNY Z KONCE ROKU 1989

– ústavní zákon č. 135/1989 Sb. ze dne 29. 11. 1989 z textu Ústavy z roku 1960 vypuštěn článek o vedoucí úloze KSČ

ÚSTAVNÍ ZÁKONY 1990-1998

– změny v soustavě federálních ústředních orgánů

– změny v zastupitelských sborech

– květen 1990 ústavní zákon o změně názvu ČSSR na ČSFR

– ústavní zákon č. 100/1990 Sb. z Ústavy 1960 vypuštěna úvodní prohlášení, změněna ustanovení o hospodářském systému a vlastnických vztahů a jejich ochraně, došlo k úpravě kompetencí, federací a republik

– září 1990 zrušena NF

– 09. 01. 1991 přijaty ústavní zákony a vrácení majetku KSČ lidu ČSFR

KRIZE ČESKOSLOVENSKÉ FEDERACE

– ústavní zákon č. 327/1991 Sb. o referendu snaha snížit narůstající státoprávní rozpory

– zakotvena nutnost referenda pro rozhodnutí jedné z republik vystoupit z federace

– konec federace konstruován jako zánik, nikoli vystoupení, proto tento zákon nebyl využit

– 05. – 06. 06. 1992 – parlamentní volby, první dohody o zániku federace

– 01. 09. 1992 SNR schválila Ústavu Slovenské republiky – počítá se zánikem federace a vytvořením nového samostatného státu

– vlastnický politicky dohodnutý zánik federace připravil ústavní zákon č. 493/1992 Sb., na základě kterého došlo k převodu dalších působností z federace na republiku

 

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.