Základní problémy přežití ve společnosti

 

Otázka: Základní problémy přežití ve společnosti

Předmět: Sociologie (společenské vědy)

Přidal(a): Sagitt

 

Každá společnost má-li přetrvávat, reprodukovat se v čase, musí být schopna kontinuitně (=souvisle) řešit řadu existenčních problémů. Základním problémem společnosti je otázka biologického přežití v prostředí (=otázka regulace vztahů s přírodou). Otázka výkladu světa a orientace v něm zdánlivě druhořadá.

 

Problém přežití v prostředí

• Je elementárním předpokladem existence každé společnosti. Řešení tohoto problému předpokládá uspokojivě regulovat rovnováhu mezi člověkem a přírodou.
• Vývoj lidské kultury è proces postupného vymaňování z tlaku přírodních sil
• Kulturní zp. přežití zvýhodňuje člověka oproti biologicky lépe vybaveným živočichům. Spolu s uspokojováním základních biologických potřeb vyvolává nutnost uspokojovat potřeby související s chodem kultury (př. Nutnost přenášet učením vzorce kulturního jednání)
• Problém je, že kulturní potřeby na rozdíl od biologických, nemají práh nasycení = jejich uspokojování vede ke vzniku nových potřeb
• Po celou dobu existence tradičních společností poč. ob. nepřesáhl poč. 5ti set mil. Při nízkém zatěžování přírody technikou využívající obnovitelných zdrojů energie nemohlo dojít k narušení bio. a eko. rovnováze. (jednoduše měli omezené možnosti kvůli např. válečným konfliktům, epidemiím a hladomorům – proto myšlení TS pronatalitní [podporující porodnost]).
• Kapitalismus 19. století se orientuje na maximalizaci profitu, socialisté sní o hojnosti pro všechny. – neberou v úvahu omezenost přírodních zdrojů v poměru k rychle rostoucí populaci dosahující v 19. stol. 1 175 mil.
• S převládnutím trhu a tržního hospodářství se problematika potřeb výrazně komplikuje – Potřeby se oddělují od bio. předobrazu i od kulturního kontextu
  • Tvoření potřeb podřízeno potřebám trhu (vše co není nabízeno trhem se nebere jako uznávaná potřeba a naopak, co trh nabízí se bere jako něco, co víceméně uspokojuje lidskou potřebu)
• Během doby, kdy se o nebezpečích nekontrolovaného růstu obyvatelstva začalo vážněji uvažovat, se jeho počet zdvojnásobil.
• V moderním světě se spojilo sobectví bohatých s nezodpovědností chudých do podoby globálního ekologického problému. Zatímco rozvojové země komplikují svým nekontrolovaným populačním růstem situaci především samy sobě, vyspělé země ničí svou produkcí a konzumem přírodní prostředí všem. è jeden z hlavních rozdílů mezi zaostalostí a pokrokem

 

Problém legitimace sociálních nerovností

• Každá společnost byla, je a i bude rozdělována do vrstev a skupin, které se liší svým podílem na statcích a službách, přístupem k moci a výší své prestiže (situace daná nedostatkovostí statků a služeb)
  • Nastolení rovnosti = odstranit nedostatkovost – nemožné
• Pokusy odstranění soc. nerovností vytváří jiné formy nerovností.
• Společnosti se liší nejen charakterem nerovností (vnitřně je diferencují), ale také charakterem legitimací, tedy zdůvodněními, které se snaží učinit toto vnitřní rozčlenění přijatelným.
• Nerovnost budí odpor tehdy, není-li vysvětlena a ospravedlněna. K pochopení, jak funguje určitá společnost je nutnost hledat odpověď na otázku; kdo dostává co a proč.
  • V TS jsou základem distribuce statků a služeb osobní kontakty mezi těmi, kteří mají přístup k žádaným hodnotám a těmi o ně usilující. (neexistuje pevné oddělení věcí soukromých a veřejných – umožňuje mocným disponovat veškerým vlastnictvím společnosti neomezeně)
    • Výsledkem je, že podíl na moci předchází podílu na bohatství
    • Kdo zaujmul výhodnou mocenskou pozici = úspěšný válečník, dobyvatel, úředník apod.), získává přístup k materiálním zdrojům, které z části konzumuje a zčásti rozděluje mezi ty, kdo jsou na něm závislí (což umožňuje moc posilovat)
    • Vzorec nerovnosti; Moc > Majetek > Vyšší moc
    • Nadprodukt, kteří kontrolují držitelé moci, jim umožňuje vydržovat; Armády oddaných lidí zajištující kontrolu (úředníci, vojáci); Přeměňují statky do luxusních služeb pro elitu (řemeslníci, umělci apod.)
    • Masa vytvářející nadprodukt není pro vládce partnerem (90% negramotná a žijící na venkově)

• • MS vztah mezi bohatstvím a mocí převrací
    • Soukromý a veřejný majetek oddělen – každý může disponovat svoje potřeby skrze soukromý majetek, který se snaží zhodnotit prostřednictvím trhu.
    • Bohatství předchází moc. Komu se podaří nahromadit určitý majetek získá výhodnější pozici k nátlaku na ty, kteří jsou pověřeni správou veřejných záležitostí (což z principu umožňuje ovlivňovat ve větší/menší míře veřejné rozhodování v souladu se svými zájmy)
    • Vzorec nerovnosti; Majetek > Moc >Větší majetek

• • Rozdíl mezi TS a MS spočívá v tom, že v MS držitelé veřejné moci bere určité ohledy na názory masy obyvatelstva. Slouží k tomu 2 koncepty
    • 1) Teorie parlamentní demokracie představuje držitele veřejné moci jako zástupce lidu delegované ve volbách
    • 2) Teorie meritokracie zdůrazňuje formální rovnost šancí všech získat jakékoli bohatství
    • Oba předpoklady è lehce zpochybnitelné – jsou-li v demokratických zemí zachovány, tak jenom proto, protože jiné varianty mocenského uspořádání se ukázaly jako méně funkční z hlediska dlouhodobé regulace soc. konfliktů a nebezpečnější z hlediska zachování hodnot západoevropské kultury
• Nejpropracovanější sociologická teorie zp. legitimace nerovností
  • Max Weber – koncepce panství
    • Za nejzásadnější soc. nerovnost považuje nerovnost v přístupu k moci – je konstantní (Mění se jen zp., kterými je ospravedlňována=panství)
    • Panství charismatické spočívá na víře v mimořádné kvality a nevšední vlastnosti vůdce (náb. prorok, váleč. hrdina apod.) – vládne silou své osobnosti, a tak dlouho, dokud je víra v jeho mimořádnost silná
      • Většinou se mění v tradiční panství (válečník založí vlastní dynastii), nebo v panství legální (stoupenci učiní z propagace mistrova myšlení výhodný úřad)
    • Panství tradiční – silně konzervativní. Spočívá na víře v posvátnou závaznost jedno ustavených mocenských vztahů mezi jednotlivci a celými národy.
      • Má hodně podtypů (patriarchalismus, feudalismus aj.) – mají společné, že postavení pánů zakládá na tradici a tradice omezuje jejich libovůli
      • v tomto typu panství stagnuje (Weber tomu říká „podnikání“ kořistnickým kapitalismem
    • Panství legální spočívá na víře v platnost neosobních zákonů
      • Tyto zák. se vztahují na držitele moci tak i na její objekty
      • Poslušnost se týká práv. norem, ne osob, které právo vykonávají
      • „neosobní panství“ – osou je byrokracie, která plní vůči státu podobné fce, jaké plnili úředníci vůči svému pánovi
      • Byrokracie spravující stát dle neosob. předpisů ukončuje libovůli tradičních panovníků – důležité z hlediska hosp. činnosti, protože podnikatelé mohou svoji činnost rac. kalkulovat se znalostí všech platných norem a předpisů – může se změnit v privilegovanou kastu uzurpující nová práva stavovského typu
    • Jeho teorie panství ukazuje, že žádný způsob legitimace existujících nerovností není dokonalý

Problém orientace ve světě

• Činění světa smysluplným patří ke strategicky nejdůležitějším problémům, s nimiž se musí společnost vyrovnávat.
• Všechny společnosti vyvíjejí systémy výkladů světa, které by byly pochopitelné pro jejich členy.
  • Původ věcí stejně jako jejich určení se vysvětluje v poetické rovině a na příkladu zcela konkrétních, i když často zcela smyšlených skutečností. Teprve vyšší roviny vysvětlení obsahují již ucelenější abstraktní teorie o původu věcí a postupně se přeměňují v univerzální výklady povahy světa – umožňují dokonalou orientaci ve světě, protože dokáží vysvětlit lidem naprosto vše, s čím se mohou v životě setkat
• Nejobecnější výklady (tzv. symbolická univerza) překračují lidskou zkušenost (na rozdíl od přísloví), protože pouhá zkušenost, která je útržkovitá a nárazová, má jimi být zasazena do širšího rámce a vysvětlena v širších souvislostí – má-li být uspokojena potřeba člověka po uspořádanosti a neproblematičnosti života/světa – v takovém světě se člověk cítí příjemně.
• Hlavním posláním výkladu je ujistit lid, že svět, ve kterém žijí má svůj řád a pořádek.
• Problém orientace ve světě je řešen různě ve TS a v MS
  • Symbolická univerza TS mívají podobu náboženství (vysvětluje povahu světa odkazem na nadpřirozeno, které propůjčuje věcem světským významy, které nelze odhalit z nich samotných)
  • Symbolická univerza MS je věda (snaží určit povahu věcích samotných – smysl věcí můžeme odkrýt tak, že ji „rozebereme“ na součástky)

 

Problém socializace a sociální kontroly

• Za rozdělením sociologie na soc. statiku a soc. dynamiku se skrývá zásadní životní problém každé moderní společnosti; jak kontrolovat rozvoj, aby nerozbořil, ale naopak posílil soc. řád.
• Předpokladem kontroly je utříděnost, řád. Chaos kontrolovat nelze
• Základní kategorie (instituce, org.) kontrolních mechanismů;
  • Org. je seberegulujícím mechanismem a sociologie org. zkoumá, jak zařídit, aby jednání členů bylo kontrolováno v zájmů cílů org. co nejúspornějším zp.
  • Kulturní instituce není ničím jiným než jednáním, které se stalo závazným vzorem – je to nástroj kontroly spontaneity (bezprostřednosti), který se vytvořil právě z této spontaneity.
    • Nejsou diktovány zvnějšku, lidé je respektují sami a přirozeně
• Univerzálním kulturním prostředkem k zajištění kontroly chování a myšlení členů společnosti je proces socializace
  • Prochází ji každý lidský tvor, má-li se stát soc. a kulturní bytostí
  • Cílem je zformovat bytost, která se bude o samotě chovat tak, jako by byla pod stálým dohledem ostatních členů skupiny – lze dosáhnout za předpokladu, že přijme jedinec za své nejen vědění, ale i stejné hodnoty, normy a měřítka své kultury
  • Utváří zp. jednání a formuje tendence k reagování v různých situacích – bývá nazývána „druhým, sociokulturním narozením,“ protože se díky ní bio. tvor stává bytostí schopnou se chovat jako člen určité společnosti
• Obecně lze shrnout, že problém kontroly odkazuje k obl. moci, která představuje ústřední sociologickou kategorii
  • Moc znamená schopnost kontrolovat průběh dění
    • V určité obl. to znamená schopnost zvládat, řídit, určovat, regulovat = kontrolovat dění v této obl.
    • Může být použito ke kontrole přírody
    • Moc je předpokladem, nástroj i výsledkem úspěšné kontroly – proto je její podíl ceněným nedostatkovým statkem a zároveň nejpodstatnějším prvkem uspořádání soc. hierarchie